Rychlejší přístup než prohlížeči!
54 vztahy: Atom, Biofyzikální chemie, Biologická makromolekula, Chemická kinetika, Chemická reakce, Chemická rovnováha, Chemická sloučenina, Chemický prvek, Chemický vzorec, Chemie, Elektrické napětí, Elektrický proud, Elektrochemie, Energie, Experiment, Fotochemie, Fyzika, Gibbsův zákon fází, Gibbsova volná energie, Ion, Irving Langmuir, Jaderná chemie, Jaroslav Heyrovský, Koloid, Kritický bod, Kvantitativní analýza, Kvantová chemie, Kvantová mechanika, Makromolekulární chemie, Makroskopický a mikroskopický, Metody kvalitativní analýzy, Michail Lomonosov, Molekula, Nobelova cena za chemii, Petrohradská státní univerzita, Pohybová rovnice, Polarografie, Povrchové napětí, Reakční rychlost, Roztok, Síla, Spektroskopie, Statistická fyzika, Sytá pára, Teoretická chemie, Teplota, Teplota varu, Termochemie, Termodynamika, Tlak, ..., Vzorec, Walther Hermann Nernst, Wilhelm Ostwald, 1959. Rozbalte index (4 více) »
Atom
Atom (z řeckého ἄτομος, átomos – nedělitelný) je nejmenší částice běžné hmoty, částice, kterou už chemickými prostředky dále nelze dělit (ovšem fyzikálními ano – viz např. jaderná reakce) a která definuje vlastnosti daného chemického prvku.
Nový!!: Fyzikální chemie a Atom · Vidět víc »
Biofyzikální chemie
Animace DNA (DeoxyriboNucleic Acid). Kyselina deoxyribonukleová je nositelka genetické informace všech organismů. Biofyzikální chemie je interdisciplinární obor nacházející se na pomezí mezi chemií, fyzikou a biologií.
Nový!!: Fyzikální chemie a Biofyzikální chemie · Vidět víc »
Biologická makromolekula
Ukázka makromolekuly proteinu. Biologická makromolekula, biomakromolekula nebo biopolymer je látka, která vzniká v organizmu a skládá se z více stejných či různých nízkomolekulárních látek.
Nový!!: Fyzikální chemie a Biologická makromolekula · Vidět víc »
Chemická kinetika
Chemická kinetika studuje rychlost chemických reakcí.
Nový!!: Fyzikální chemie a Chemická kinetika · Vidět víc »
Chemická reakce
Chemická reakce je proces vedoucí ke změně chemické struktury chemické látky.
Nový!!: Fyzikální chemie a Chemická reakce · Vidět víc »
Chemická rovnováha
Chemická rovnováha je stav, kdy je koncentrace reaktantů i produktů chemické reakce konstantní v čase.
Nový!!: Fyzikální chemie a Chemická rovnováha · Vidět víc »
Chemická sloučenina
Kuličkový model molekuly vody – jedné z nejdůležitějších sloučenin na Zemi Chemická sloučenina (zkráceně sloučenina) je chemicky čistá látka, která je tvořena jedním druhem molekul obsahujících více druhů atomů, které jsou mezi sebou vázány chemickými vazbami.
Nový!!: Fyzikální chemie a Chemická sloučenina · Vidět víc »
Chemický prvek
Příklad prvku – zlato Au Chemický prvek je čistá látka, kterou již nelze chemickými metodami rozložit na jiné látky.
Nový!!: Fyzikální chemie a Chemický prvek · Vidět víc »
Chemický vzorec
Chemický vzorec je grafické zobrazení složení, případně struktury a prostorového uspořádání molekul chemické sloučeniny nebo prvku za použití symbolů prvků, případně čísel a dalších znaků (např. závorek) a grafických prvků (čar a křivek).
Nový!!: Fyzikální chemie a Chemický vzorec · Vidět víc »
Chemie
Piktogram chemie Chemie (řecky χημεία; archaicky též lučba) je vědecké zkoumání vlastností a chování hmoty.
Nový!!: Fyzikální chemie a Chemie · Vidět víc »
Elektrické napětí
Elektrické napětí je jedna ze základních veličin při studiu a využívání elektřiny.
Nový!!: Fyzikální chemie a Elektrické napětí · Vidět víc »
Elektrický proud
Elektrický proud je uspořádaný pohyb nosičů elektrického náboje prošlého za jednotku času daným průřezem elektrického vodiče.
Nový!!: Fyzikální chemie a Elektrický proud · Vidět víc »
Elektrochemie
John Daniell a Michael FaradayOtto von Guericke vedle svého elektrického generátoruLuigi GalvaniAlessandro Volta Jaroslav Heyrovský Elektrochemie je obor chemie, který zkoumá procesy probíhající na rozhraní elektrod (kovových, polokovových, grafitových) a elektrolytu.
Nový!!: Fyzikální chemie a Elektrochemie · Vidět víc »
Energie
Energie je skalární fyzikální veličina, která popisuje schopnost hmoty (látky nebo pole) konat práci.
Nový!!: Fyzikální chemie a Energie · Vidět víc »
Experiment
Crookesův mlýnek dokazuje, že lze energii světla převést přímo na mechanický pohyb Experiment (česky též vědecký pokus) je soubor jednání a pozorování, jehož účelem je ověřit (verifikovat) nebo vyvrátit (falzifikovat) hypotézu nebo poznatek, které něco tvrdí o příčinných vztazích určitých fenoménů.
Nový!!: Fyzikální chemie a Experiment · Vidět víc »
Fotochemie
Spektrum viditelného světla Fotochemie je oblast chemie, která studuje interakce mezi atomy (nebo molekulami) a světlem (nebo elektromagnetickým zářením).
Nový!!: Fyzikální chemie a Fotochemie · Vidět víc »
Fyzika
Různé příklady fyzikálních jevů Rayleighův a Mieův rozptyl. Fyzika (z řeckého φυσικός (fysikos): přírodní, ze základu φύσις (fysis): příroda, archaicky též silozpyt) je exaktní vědní obor, který zkoumá zákonitosti přírodních jevů.
Nový!!: Fyzikální chemie a Fyzika · Vidět víc »
Gibbsův zákon fází
Gibbsův zákon fází představuje kritérium rovnováhy v heterogenních soustavách.
Nový!!: Fyzikální chemie a Gibbsův zákon fází · Vidět víc »
Gibbsova volná energie
Volná entalpie, jinak řečeno Gibbsova volná energie či jen Gibbsova energie nebo Gibbsova funkce, je jedním z termodynamických potenciálů, tedy extenzivní stavová termodynamická veličina s rozměrem energie.
Nový!!: Fyzikální chemie a Gibbsova volná energie · Vidět víc »
Ion
Ion nebo iont je kladně nebo záporně elektricky nabitá částice atomární velikosti (atom, molekula, někdy také skupina atomů či molekul), tedy taková, kde se celkový počet elektronů liší od celkového počtu protonů.
Nový!!: Fyzikální chemie a Ion · Vidět víc »
Irving Langmuir
Irving Langmuir (31. ledna 1881 Brooklyn – 16. srpna 1957 Woods Hole) byl americký chemik a fyzik, který v roce 1932 získal Nobelovu cenu za chemii za „jeho práci v hraniční chemii“.
Nový!!: Fyzikální chemie a Irving Langmuir · Vidět víc »
Jaderná chemie
Jaderná chemie je vědní obor, který se zabývá vlastnostmi hmoty a jevy chemické a fyzikálně chemické povahy, jejichž původcem je nebo na nichž se podílí jádro atomu a jeho přeměny a který využívá vlastností jádra a jeho projevů ke studiu a řešení chemických problémů.
Nový!!: Fyzikální chemie a Jaderná chemie · Vidět víc »
Jaroslav Heyrovský
Jaroslav Heyrovský (20. prosince 1890 Praha-Staré Město farnosti při kostele sv.Františka na pražském Starém Městě – 27. března 1967 Praha-Smíchov) byl český fyzikální chemik, objevitel a zakladatel polarografie a nositel Nobelovy ceny za chemii z roku 1959.
Nový!!: Fyzikální chemie a Jaroslav Heyrovský · Vidět víc »
Koloid
Tyndallova jevu v důsledku přítomnosti koloidních částic Koloid je označení pro disperzní soustavu obsahující částice, které svou velikostí spadají do rozmezí 1 nm až 1000 nm (případně 500 nm).
Nový!!: Fyzikální chemie a Koloid · Vidět víc »
Kritický bod
odpařování T – trojný bod K – kritický bod Kritický bod je bod na fázovém diagramu, který zakončuje křivku vypařování (bod K na obrázku).
Nový!!: Fyzikální chemie a Kritický bod · Vidět víc »
Kvantitativní analýza
Kvantitativní analýza je chemický, fyzikální nebo fyzikálně-chemický proces analytické chemie, jehož cílem je určení množství analyzované látky ve vzorku.
Nový!!: Fyzikální chemie a Kvantitativní analýza · Vidět víc »
Kvantová chemie
Model atomu Helia Kvantová chemie je obor teoretické chemie, který využívá kvantovou mechaniku a teorii kvantového pole k řešení chemických problémů.
Nový!!: Fyzikální chemie a Kvantová chemie · Vidět víc »
Kvantová mechanika
akustice. Kvantová mechanika je vedle kvantové teorie pole součástí kvantové teorie, což je základní fyzikální teorie, která zobecnila a rozšířila klasickou mechaniku, zejména na atomové a subatomové úrovni.
Nový!!: Fyzikální chemie a Kvantová mechanika · Vidět víc »
Makromolekulární chemie
Makromolekulární chemie je obor chemie, který se zabývá přípravou, strukturou a vlastnostmi polymerů (makromolekulárních látek) a soustavami, ve kterých se tyto polymery nachází (roztoky, směsi, …).
Nový!!: Fyzikální chemie a Makromolekulární chemie · Vidět víc »
Makroskopický a mikroskopický
Jako makroskopické se označují fyzikální objekty, které jsou pozorovatelné pouhým okem.
Nový!!: Fyzikální chemie a Makroskopický a mikroskopický · Vidět víc »
Metody kvalitativní analýzy
Kvalitativní analýza je společné označení pro ty metody analytické chemie, které zjišťují, jaké chemické látky (prvky nebo sloučeniny) jsou obsaženy ve zkoumané látce.
Nový!!: Fyzikální chemie a Metody kvalitativní analýzy · Vidět víc »
Michail Lomonosov
Michail Vasiljevič Lomonosov (Mišaninská (dnes Lomonosovo) – Petrohrad) byl ruský polyhistor – chemik, fyzik, kromě toho také filozof a básník, historik, teoretik a experimentátor v mnoha dalších oborech.
Nový!!: Fyzikální chemie a Michail Lomonosov · Vidět víc »
Molekula
Různá vyobrazení molekul Molekula je částice složená z atomů nebo iontů.
Nový!!: Fyzikální chemie a Molekula · Vidět víc »
Nobelova cena za chemii
Nobelova cena za chemii je jednou z pěti Nobelových cen, udělovanou za zásadní vědecký výzkum či vynález v oboru chemie.
Nový!!: Fyzikální chemie a Nobelova cena za chemii · Vidět víc »
Petrohradská státní univerzita
Petrohradská státní univerzita (Санкт-Петербургский государственный университет, СПбГУ) je vysoká škola sídlící v Sankt-Petěrburgu, druhá největší v Rusku.
Nový!!: Fyzikální chemie a Petrohradská státní univerzita · Vidět víc »
Pohybová rovnice
Pohybová rovnice je matematicky zapsaný fyzikální vztah, který popisuje možné pohyby tělesa v daném prostředí.
Nový!!: Fyzikální chemie a Pohybová rovnice · Vidět víc »
Polarografie
Jaroslav Heyrovský, objevitel polarografie a nositel Nobelovy ceny Polarograf (30. léta 20. století) Polarografie patří mezi elektrochemické analytické metody (zvláštní případ voltametrie) pro kvalitativní a kvantitativní analýzu chemických prvků a sloučenin, zejména iontů v roztoku.
Nový!!: Fyzikální chemie a Polarografie · Vidět víc »
Povrchové napětí
Voda tvořící kapky Povrchové napětí je efekt, při kterém se povrch kapalin chová jako elastická blána (tloušťky 10−9 až 10−8 m) a snaží se dosáhnout co možná nejhladšího stavu s minimální plochou.
Nový!!: Fyzikální chemie a Povrchové napětí · Vidět víc »
Reakční rychlost
Reakční rychlost je definována jako množství chemické sloučeniny, které vznikne nebo zanikne (v molech nebo jednotkách hmotnosti) v jednotce objemu za jednotku času.
Nový!!: Fyzikální chemie a Reakční rychlost · Vidět víc »
Roztok
Roztok je homogenní (stejnorodá) většinou kapalná směs nejméně dvou látek, rozpouštědla a rozpuštěné látky.
Nový!!: Fyzikální chemie a Roztok · Vidět víc »
Síla
Síla je vektorová fyzikální veličina, která vyjadřuje míru vzájemného působení těles nebo polí.
Nový!!: Fyzikální chemie a Síla · Vidět víc »
Spektroskopie
Lineární viditelné spektrum Spektroskopie je fyzikální obor, který se zabývá studiem interakce světla s látkou, tedy elektromagnetického záření se vzorkem.
Nový!!: Fyzikální chemie a Spektroskopie · Vidět víc »
Statistická fyzika
Statistická fyzika je jednou z centrálních oblastí teoretické fyziky.
Nový!!: Fyzikální chemie a Statistická fyzika · Vidět víc »
Sytá pára
Sytá pára (či nasycená pára) je pára, která je v termodynamické rovnováze s kapalinou o stejné teplotě a tlaku.
Nový!!: Fyzikální chemie a Sytá pára · Vidět víc »
Teoretická chemie
Teoretická chemie je obor chemie, který využívá neexperimentální metody k vysvětlení nebo předpovězení chemických jevů.
Nový!!: Fyzikální chemie a Teoretická chemie · Vidět víc »
Teplota
pokojové teploty Teplota je charakteristika tepelného stavu hmoty.
Nový!!: Fyzikální chemie a Teplota · Vidět víc »
Teplota varu
Teplota varu je teplota, při níž kapalina vře.
Nový!!: Fyzikální chemie a Teplota varu · Vidět víc »
Termochemie
Termochemie je oblast termodynamiky, je to věda zabývající se tepelným zabarvením chemických reakcí.
Nový!!: Fyzikální chemie a Termochemie · Vidět víc »
Termodynamika
Sadiho Carnota o termodynamice s titulem: ''Réflexions sur la puissance motrice du feu, et sur les machines propres à developper cette puissance'' Termodynamika je obor fyziky, který se zabývá procesy a vlastnostmi látek a polí spojených s teplem a tepelnými jevy; je součástí termiky.
Nový!!: Fyzikální chemie a Termodynamika · Vidět víc »
Tlak
Tlak Tlak je fyzikální veličina, obvykle označovaná symbolem p nebo P (z anglického pressure), vyjadřující poměr velikosti síly F, působící kolmo na rovinnou plochu a rovnoměrně spojitě rozloženou po této ploše, a obsahu této plochy S, tedy Pokud není tato síla F rozložena na dané ploše rovnoměrně, pak veličinu p, danou předchozím vzorcem, nazýváme střední tlak.
Nový!!: Fyzikální chemie a Tlak · Vidět víc »
Vzorec
Vzorec (formule) je stručné písemné, formalizované, zvláště symbolické vyjádření určitého vztahu.
Nový!!: Fyzikální chemie a Vzorec · Vidět víc »
Walther Hermann Nernst
Walther Hermann Nernst (25. červen 1864 – 18. listopad 1941) byl německý chemik, který je známý díky Nernstově rovnici a svému příspěvku ke třetímu zákonu termodynamiky.
Nový!!: Fyzikální chemie a Walther Hermann Nernst · Vidět víc »
Wilhelm Ostwald
Wilhelm Ostwald (2. září 1853, Riga – 4. duben 1932, Lipsko) byl německý filozof a fyzikální chemik, nositel Nobelovy ceny za rok 1909.
Nový!!: Fyzikální chemie a Wilhelm Ostwald · Vidět víc »
1959
1959 (MCMLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Fyzikální chemie a 1959 · Vidět víc »
