Rychlejší přístup než prohlížeči!
73 vztahy: Albert Einstein, Analogie, Arthur Cayley, Arthur Eddington, Axiom, Bioinformatika, Chemická rovnováha, Claude Shannon, Dualita částice a vlnění, Edwin Thompson Jaynes, Elektromagnetické pole, Entropie, Entropie (teorie informace), Erlangenský program, Evoluce, Felix Christian Klein, Filozofie informace, Fyzika, Fyzikální systém, Fyzikální veličina, Geometrie, Hmotnost, Informace, Interpretace, John Archibald Wheeler, Josiah Willard Gibbs, Klasická mechanika, Kodaňská interpretace kvantové mechaniky, Kosmologie, Kvantová fyzika, Kvantová gravitace, Kvantová mechanika, Kvantový počítač, Landau, Leó Szilárd, Logaritmická stupnice, Ludwig Boltzmann, Makroskopický a mikroskopický, Matematická logika, Max Planck, Maxwellův démon, Mechanický pohyb, Metrika, Neuronové sítě, Niels Bohr, Obecná teorie relativity, Přírodní zákon, Perpetuum mobile, Pierre-Simon Laplace, Pohybová rovnice, ..., Postulát, Potenciální energie, Pravděpodobnost, Projektivní geometrie, Prostor, Riemannova geometrie, Roger Penrose, Spektroskopie, Statistická fyzika, Symetrie, Teoretická fyzika, Teorie čísel, Teorie chaosu, Teorie informace, Teorie pravděpodobnosti, Teorie všeho, Teplo, Teplota, Termodynamický zákon, Twistor, Vytvořující funkce (posloupnost), Werner Heisenberg, Zákon zachování. Rozbalte index (23 více) »
Albert Einstein
Albert Einstein (14. března 1879 Ulm, Německo – 18. dubna 1955 Princeton, New Jersey, USA) byl teoretický fyzik, jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob.
Nový!!: Informační fyzika a Albert Einstein · Vidět víc »
Analogie
Analogie (řec. αναλογία, podobnost, přiměřenost, srovnání) je vztah dvou různých věcí, které se v něčem podobají a dají se tedy přirovnávat.
Nový!!: Informační fyzika a Analogie · Vidět víc »
Arthur Cayley
Arthur Cayley (16. srpna 1821, Richmond, Surrey, Velká Británie – 26. ledna 1895, Cambridge) byl britský matematik, spoluzakladatel moderní britské školy čisté matematiky.
Nový!!: Informační fyzika a Arthur Cayley · Vidět víc »
Arthur Eddington
Sir Arthur Stanley Eddington (28. prosince 1882, Kendal, Spojené království - 22. listopadu 1944, Cambridge, Spojené království) byl britský astrofyzik.
Nový!!: Informační fyzika a Arthur Eddington · Vidět víc »
Axiom
Axiom (z řec. axióma, to co se uznává) je tvrzení, které se předem pokládá za platné, a tudíž se nedokazuje.
Nový!!: Informační fyzika a Axiom · Vidět víc »
Bioinformatika
Bioinformatika je vědní disciplína, která se zabývá metodami pro shromažďování, analýzu a vizualizaci rozsáhlých souborů biologických dat, zejména dat molekulárně-biologických.
Nový!!: Informační fyzika a Bioinformatika · Vidět víc »
Chemická rovnováha
Chemická rovnováha je stav, kdy je koncentrace reaktantů i produktů chemické reakce konstantní v čase.
Nový!!: Informační fyzika a Chemická rovnováha · Vidět víc »
Claude Shannon
Claude Elwood Shannon (30. dubna 1916 Petoskey, Michigan – 24. února 2001 Boston, Massachusetts), byl americký elektronik a matematik, zvaný „otec teorie informace“.
Nový!!: Informační fyzika a Claude Shannon · Vidět víc »
Dualita částice a vlnění
Fotoelektrický jev. Myšlenku duality částic a vlnění zavedl v roce 1905 Albert Einstein pro objasnění fotoelektrického jevu.
Nový!!: Informační fyzika a Dualita částice a vlnění · Vidět víc »
Edwin Thompson Jaynes
Edwin Thompson Jaynes (5. července 1922 – 30. dubna 1998) byl americký fyzik a metodolog, známý pracemi zejména ve statistické fyzice, teorii pravděpodobnosti a spektroskopii.
Nový!!: Informační fyzika a Edwin Thompson Jaynes · Vidět víc »
Elektromagnetické pole
Elektromagnetické pole je fyzikální pole, které vyjadřuje působení elektrické a magnetické síly v prostoru.
Nový!!: Informační fyzika a Elektromagnetické pole · Vidět víc »
Entropie
Termodynamický systém s nízkou entropií - „zúženým“ rozložením pravděpodobnosti, a tedy „vysokou“ schopností konat práci Termodynamický systém s vysokou entropií - „rozšířeným“ rozložením pravděpodobnosti, a tedy nízkou schopností konat práci Entropie je jedním ze základních a nejdůležitějších pojmů ve fyzice, teorii pravděpodobnosti a teorii informace, matematice a mnoha dalších oblastech vědy teoretické i aplikované.
Nový!!: Informační fyzika a Entropie · Vidět víc »
Entropie (teorie informace)
#PŘESMĚRUJ Informační entropie.
Nový!!: Informační fyzika a Entropie (teorie informace) · Vidět víc »
Erlangenský program
Erlangenský program je v matematice metoda, charakterizující geometrie na základě teorie grup a projektivní geometrie.
Nový!!: Informační fyzika a Erlangenský program · Vidět víc »
Evoluce
alt.
Nový!!: Informační fyzika a Evoluce · Vidět víc »
Felix Christian Klein
#PŘESMĚRUJ Felix Klein.
Nový!!: Informační fyzika a Felix Christian Klein · Vidět víc »
Filozofie informace
Filozofie informace (PI) je obor filozofie, který se zabývá tématy souvisejícími se zpracováním informací, reprezentačním systémem a vědomím, kognitivní vědou, informatikou, informační vědou a informačními technologiemi.
Nový!!: Informační fyzika a Filozofie informace · Vidět víc »
Fyzika
Různé příklady fyzikálních jevů Rayleighův a Mieův rozptyl. Fyzika (z řeckého φυσικός (fysikos): přírodní, ze základu φύσις (fysis): příroda, archaicky též silozpyt) je exaktní vědní obor, který zkoumá zákonitosti přírodních jevů.
Nový!!: Informační fyzika a Fyzika · Vidět víc »
Fyzikální systém
Fyzikální systém nebo fyzikální soustava (nebo zkráceně systém či soustava, pokud je z kontextu patrné, že se jedná o fyzikální soustavu) označuje ve fyzice množinu všech objektů (např. těles, částic, hmotných bodů, elektrických nábojů nebo proudů, látek apod.), k nimž se přistupuje jako k celku a které jsou součástí určitého problému.
Nový!!: Informační fyzika a Fyzikální systém · Vidět víc »
Fyzikální veličina
Fyzikální veličina je, jako každá veličina, určitá vlastnost jevu, tělesa nebo látky, která má danou velikost, jež může být vyjádřena jako číslo a reference.
Nový!!: Informační fyzika a Fyzikální veličina · Vidět víc »
Geometrie
Pythagorovy věty o pravoúhlých trojúhelnících Geometrie (z gé – země a metria – měření) je matematická věda, která se zabývá otázkami tvarů, velikostí, proporcí a vzájemných vztahů obrazců a útvarů a vlastnostmi prostorů.
Nový!!: Informační fyzika a Geometrie · Vidět víc »
Hmotnost
Hmotnost je aditivní vlastnost hmoty (tedy vlastnost jednotlivých hmotných těles), která vyjadřuje míru setrvačných účinků či míru gravitačních účinků hmoty.
Nový!!: Informační fyzika a Hmotnost · Vidět víc »
Informace
Informace (z lat. in-formatio, utváření, ztvárnění) je velmi široký, mnohoznačný pojem, který se užívá v různých významech.
Nový!!: Informační fyzika a Informace · Vidět víc »
Interpretace
Interpretace (z lat. interpretari – vykládat, tlumočit, překládat, posuzovat) je slovo s poměrně širokým významem, který se v jednotlivých oborech lidské činnosti může lišit.
Nový!!: Informační fyzika a Interpretace · Vidět víc »
John Archibald Wheeler
John Archibald Wheeler (9. července 1911 Jacksonville, USA – 13. dubna 2008) byl americký fyzik, který se zabýval teorií relativity a relativistickou astrofyzikou.
Nový!!: Informační fyzika a John Archibald Wheeler · Vidět víc »
Josiah Willard Gibbs
Josiah Willard Gibbs (11. února 1839 New Haven – 28. duben 1903 New Haven) byl matematik a jeden z prvních amerických teoretických fyziků a chemiků.
Nový!!: Informační fyzika a Josiah Willard Gibbs · Vidět víc »
Klasická mechanika
Klasická mechanika je mechanika, zabývající se mechanickými jevy makroskopických těles, která se pohybují rychlostí zanedbatelnou vzhledem k rychlosti světla.
Nový!!: Informační fyzika a Klasická mechanika · Vidět víc »
Kodaňská interpretace kvantové mechaniky
#PŘESMĚRUJ Kodaňská interpretace.
Nový!!: Informační fyzika a Kodaňská interpretace kvantové mechaniky · Vidět víc »
Kosmologie
Vývoj vesmíru podle současných teorií Kosmologie (z řeckého κοσμολογία nauka o světě) je odvětvím, které se zabývá vesmírem jako celkem.
Nový!!: Informační fyzika a Kosmologie · Vidět víc »
Kvantová fyzika
Kvantová fyzika je soustavou fyzikálních teorií, která souběžně s teorií relativity ve 20. století předefinovala do té doby platné základy klasické fyziky.
Nový!!: Informační fyzika a Kvantová fyzika · Vidět víc »
Kvantová gravitace
Kvantová gravitace je soubor otázek ve fyzice, k jejichž vyřešení je třeba zahrnout jak správnou teorii gravitace, kterou je s velkou přesností obecná teorie relativity Alberta Einsteina, tak i kvantovou mechaniku.
Nový!!: Informační fyzika a Kvantová gravitace · Vidět víc »
Kvantová mechanika
akustice. Kvantová mechanika je vedle kvantové teorie pole součástí kvantové teorie, což je základní fyzikální teorie, která zobecnila a rozšířila klasickou mechaniku, zejména na atomové a subatomové úrovni.
Nový!!: Informační fyzika a Kvantová mechanika · Vidět víc »
Kvantový počítač
Kvantový počítač je zařízení, které podobně jako klasický počítač slouží k provádění výpočetních úloh, liší se však v tom, že pro zpracování vstupních dat využívá jevů známých z kvantové fyziky, jako jsou například interference, kvantová superpozice, kvantové provázání či redukce vlnové funkce kvantovým měřením.
Nový!!: Informační fyzika a Kvantový počítač · Vidět víc »
Landau
Landau může odkazovat k.
Nový!!: Informační fyzika a Landau · Vidět víc »
Leó Szilárd
Leó Szilárd v 18 letech Leó Szilárd (11. února 1898, Budapešť – 30. května 1964, La Jolla, Kalifornie) byl americký fyzik maďarsko-židovského původu.
Nový!!: Informační fyzika a Leó Szilárd · Vidět víc »
Logaritmická stupnice
Logaritmická stupnice od 0,1 do 100. exponenciální křivku). Logaritmická stupnice je stupnice, jejímž měřítkem je logaritmus určité veličiny.
Nový!!: Informační fyzika a Logaritmická stupnice · Vidět víc »
Ludwig Boltzmann
Klemenčič, Hausmanninger Náhrobní kámen na Vídeňském Centrálním hřbitově Ludwig Boltzmann (20. února 1844, Vídeň – 5. září 1906, Duino) byl rakouský fyzik, zakladatel statistické fyziky.
Nový!!: Informační fyzika a Ludwig Boltzmann · Vidět víc »
Makroskopický a mikroskopický
Jako makroskopické se označují fyzikální objekty, které jsou pozorovatelné pouhým okem.
Nový!!: Informační fyzika a Makroskopický a mikroskopický · Vidět víc »
Matematická logika
Matematická logika je vědní disciplína nacházející se na rozhraní mezi logikou a matematikou.
Nový!!: Informační fyzika a Matematická logika · Vidět víc »
Max Planck
Max Karl Ernst Ludwig Planck (23. dubna 1858 Kiel – 4. října 1947 Göttingen) byl německý fyzik a filozof, považovaný za jednoho ze zakladatelů kvantové teorie.
Nový!!: Informační fyzika a Max Planck · Vidět víc »
Maxwellův démon
Maxwellův démon je myšlenkový experiment, který formuloval skotský fyzik James Clerk Maxwell, jeden ze zakladatelů statistické fyziky.
Nový!!: Informační fyzika a Maxwellův démon · Vidět víc »
Mechanický pohyb
Mechanický pohyb je druh pohybu, při kterém se mění poloha vzhledem k jiným tělesům.
Nový!!: Informační fyzika a Mechanický pohyb · Vidět víc »
Metrika
Slovo metrika může mít několik významů.
Nový!!: Informační fyzika a Metrika · Vidět víc »
Neuronové sítě
#PŘESMĚRUJ Umělá neuronová síť.
Nový!!: Informační fyzika a Neuronové sítě · Vidět víc »
Niels Bohr
Niels Henrik David Bohr (7. října 1885 Kodaň – 18. listopadu 1962 Kodaň) byl dánský myslitel, filantrop a vědec působící především v oblasti atomové a jaderné fyziky.
Nový!!: Informační fyzika a Niels Bohr · Vidět víc »
Obecná teorie relativity
prostoročasu a tato (zakřivená) geometrie je chápána jako gravitace. jazyk.
Nový!!: Informační fyzika a Obecná teorie relativity · Vidět víc »
Přírodní zákon
Přírodní zákon nebo také zákon přírody je tvrzení nebo předpis, který popisuje chování přírody za určitých podmínek.
Nový!!: Informační fyzika a Přírodní zákon · Vidět víc »
Perpetuum mobile
Villarda de Honnecourta (kolem roku 1230) Georg A. Böckler, 1660) Perpetuum mobile (latinsky „trvale pohyblivé, stále se pohybující“, výslovnost) je stroj, který vykonává práci bez vnějšího zdroje energie.
Nový!!: Informační fyzika a Perpetuum mobile · Vidět víc »
Pierre-Simon Laplace
Pierre Simon de Laplace (23. března 1749 – 5. března 1827) byl francouzský matematik, fyzik, astronom a politik; člen Francouzské akademie věd, Královské společnosti v Londýně a Komise pro míry a váhy.
Nový!!: Informační fyzika a Pierre-Simon Laplace · Vidět víc »
Pohybová rovnice
Pohybová rovnice je matematicky zapsaný fyzikální vztah, který popisuje možné pohyby tělesa v daném prostředí.
Nový!!: Informační fyzika a Pohybová rovnice · Vidět víc »
Postulát
Postulát je jedním ze základních pojmů logiky, přírodních věd (zejména fyziky) i filozofie a označuje výchozí předpoklad, který je v dané teorii přijímán jako pravdivý.
Nový!!: Informační fyzika a Postulát · Vidět víc »
Potenciální energie
tíhovou silou, která vozíky urychluje resp. zpomaluje. Potenciální energie (též polohová energie) je druh energie, kterou má každé těleso nacházející se v potenciálovém poli určité síly.
Nový!!: Informační fyzika a Potenciální energie · Vidět víc »
Pravděpodobnost
Hazardní hry jsou založené na pravděpodobnosti Pravděpodobnost náhodného jevu je číslo vyjadřující očekávatelnost určitého jevu, obvykle výsledku náhodného pokusu.
Nový!!: Informační fyzika a Pravděpodobnost · Vidět víc »
Projektivní geometrie
přímky protnou. Projektivní geometrie představuje takovou geometrii, která zkoumá vlastnosti, které se nemění u projektivních transformací (kolineací).
Nový!!: Informační fyzika a Projektivní geometrie · Vidět víc »
Prostor
Prostor je obecný termín, který může mít následující významy:;ve fyzice.
Nový!!: Informační fyzika a Prostor · Vidět víc »
Riemannova geometrie
Riemannova (riemannovská) geometrie je oblast diferenciální geometrie, která se zabývá studiem Riemannových prostorů.
Nový!!: Informační fyzika a Riemannova geometrie · Vidět víc »
Roger Penrose
Sir Roger Penrose (* 8. srpna 1931, Colchester, Essex) je anglický matematický fyzik a matematik, znám především svými příspěvky k obecné relativitě, kosmologii a k teorii zobecněných inverzí matic.
Nový!!: Informační fyzika a Roger Penrose · Vidět víc »
Spektroskopie
Lineární viditelné spektrum Spektroskopie je fyzikální obor, který se zabývá studiem interakce světla s látkou, tedy elektromagnetického záření se vzorkem.
Nový!!: Informační fyzika a Spektroskopie · Vidět víc »
Statistická fyzika
Statistická fyzika je jednou z centrálních oblastí teoretické fyziky.
Nový!!: Informační fyzika a Statistická fyzika · Vidět víc »
Symetrie
Symetrie je jeden z ústředních pojmů vědy, zejména pak teoretické fyziky, matematiky a geometrie 20.
Nový!!: Informační fyzika a Symetrie · Vidět víc »
Teoretická fyzika
Teoretická fyzika se snaží racionálně, často pomocí matematických vztahů, vysvětlit fyzikální jevy pozorované v přírodě.
Nový!!: Informační fyzika a Teoretická fyzika · Vidět víc »
Teorie čísel
Teorie čísel je odvětví matematiky zabývající se vlastnostmi čísel – zejména celých.
Nový!!: Informační fyzika a Teorie čísel · Vidět víc »
Teorie chaosu
Lorenzův atraktor popisuje pohyb systému ve stavovém prostoru. Zde pro počáteční hodnoty ''r''.
Nový!!: Informační fyzika a Teorie chaosu · Vidět víc »
Teorie informace
Teorie informace se zabývá měřením, přenosem, kódováním, ukládáním a následným zpracováním informací z kvantitativního hlediska.
Nový!!: Informační fyzika a Teorie informace · Vidět víc »
Teorie pravděpodobnosti
Pravděpodobnost hodu kostkami Teorie pravděpodobnosti (počet pravděpodobnosti) je matematická disciplína popisující zákonitosti týkající se jevů, které (přinejmenším z hlediska pozorovatele) mohou a nemusí nastat, resp.
Nový!!: Informační fyzika a Teorie pravděpodobnosti · Vidět víc »
Teorie všeho
Teorie všeho je ve fyzice pojem pro teorie, které by do jediného matematicky konzistentního rámce zahrnuly zákony pro všechny dosud známé základní interakce, a to na všech úrovních a škálách organizace hmoty.
Nový!!: Informační fyzika a Teorie všeho · Vidět víc »
Teplo
Teplo (Q – calorique – Kalorika) (dříve nebo v pozměněném smyslu tepelná energieNormy pro fyzikální veličiny a jednotky od 80. let 20. století (ČSN 01 1303, nahrazená v 90. letech normou ČSN ISO 31-4, nahrazenou současně platnou ČSN ISO 80000-5) ekvivalentní název tepelná energie pro makroskopickou, fenomenologicky stanovenou veličinu teplo nedoporučují, tomu se přizpůsobila i většina učebnic fyziky. Energie (a práce) je ve fyzikálním jazyce vyhrazena pouze pro popis mikroskopické podstaty tepelné výměny jako přenosového jevu. V oborech mimo fyziku je navíc termín tepelná energie používán v obecnějším smyslu, zahrnujícím také vnitřní energii těles s vyšší teplotou přeměňovanou konáním práce, tedy nejen tepelnou výměnou, na jiné druhy energie.) je termodynamická veličina vyjadřující míru změny vnitřní energie, jejíž podstatou není ani práce \sum_i A_i \cdot \mathrma_i (elementární práce je rovna obecné síle skalárně násobené obecným posunutím), ani tzv.
Nový!!: Informační fyzika a Teplo · Vidět víc »
Teplota
pokojové teploty Teplota je charakteristika tepelného stavu hmoty.
Nový!!: Informační fyzika a Teplota · Vidět víc »
Termodynamický zákon
Termodynamický zákon, zákon termodynamiky, termodynamický princip, dříve též hlavní termodynamická věta je některý ze základních přírodních zákonů týkajících se termodynamiky.
Nový!!: Informační fyzika a Termodynamický zákon · Vidět víc »
Twistor
Twistor je pojem teoretické fyziky, zavedený Rogerem Penrosem v roce 1967.
Nový!!: Informační fyzika a Twistor · Vidět víc »
Vytvořující funkce (posloupnost)
Vytvořující (též generující) funkce posloupnosti \ je mocninná řada, která v sobě obsahuje informaci o dané posloupnosti.
Nový!!: Informační fyzika a Vytvořující funkce (posloupnost) · Vidět víc »
Werner Heisenberg
Werner Karl Heisenberg (5. prosince 1901 Würzburg – 1. února 1976 Mnichov) byl německý teoretický fyzik, matematik a filozof, jemuž byla za podíl na objevu kvantové mechaniky v roce 1932 udělena Nobelova cena za fyziku.
Nový!!: Informační fyzika a Werner Heisenberg · Vidět víc »
Zákon zachování
Ve fyzice se jako zákon zachování označuje tvrzení, že určitá měřitelná veličina fyzikálního systému se během vývoje tohoto systému nemění.
Nový!!: Informační fyzika a Zákon zachování · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Fyzika informace, Fyzikální informace.
