Rychlejší přístup než prohlížeči!
164 vztahy: Akustika, Algebra, Angličtina, Úhel, Avogadrova konstanta, Čas, Číslo, ČSN, Bůh, Bezrozměrná jednotka, Bezrozměrná veličina, Boltzmannova konstanta, Cepstrum, Chemická reakce, Coulombův zákon, Délka, Decibel, Derivace, Desítková soustava, Diakritické znaménko, Diferenciální rovnice, Difuze, Divergence, Dozimetrie, Ekonomie, Elektrická indukce, Elektrický náboj, Elektrický proud, Elektromagnetické záření, Elektron, Energie, Entita, Entropie, Etalon, Eukleidovský prostor, Eulerovo číslo, Exponenciální funkce, Fáze (vlna), Fázor, Fenomén, Fotometrické veličiny, Fotometrie, Francouzština, Fyzika, Fyzikální jednotka, Fyzikální konstanty, Fyzikální pole, Fyzikální rozměr veličiny, Fyzikální veličina, Goniometrická funkce, ..., Gradient (matematika), Gravitační konstanta, Gravitace, Harmonická analýza, Hmotnost, Hmotnostní koncentrace, Hustota, Hustota elektrického proudu, Integrál, International Temperature Scale of 1990, Kilogram, Kmitání, Komplexní číslo, Koncentrace (chemie), Krouticí moment, Kružnice, Kvantová mechanika, Kvantová teorie pole, Kvantování, Kvaternion, Latina, Látka, Látkové množství, Logaritmická funkce, Logaritmus, Magnetická indukce, Magnetické pole, Magnetický indukční tok, Měření, Měrná tepelná kapacita, Metr, Metrologie, Mezinárodní organizace pro normalizaci, Mikro, Mocninná funkce, Molární koncentrace, Molární objem, Molární tepelná kapacita, Moment síly, Němčina, Nuklid, Objem, Objemová koncentrace, Objemový průtok, Objemový zlomek, Obsah, Ohm, Otočení, Paul Dirac, Pauliho matice, Pí (číslo), Písmeno, Přirozená soustava jednotek, Planckova konstanta, Podobnostní číslo, Poloměr, Práce (fyzika), Průměr (geometrie), Princip superpozice, Prostor (fyzika), Prostorový úhel, Proudový zdroj, Pružnost, Racionální číslo, Radiometrické veličiny, Reference, Rotační pohyb, Rotace (operátor), Rtuť, Rychlost, Síla, Skalár, Skalární součin, Soustava CGS, Soustava SI, Soustava souřadnic, Spin, Střídavý proud, Steradián, Svítivost, Světelný tok, Světlo, Symetrie, Systém, Těleso, Tření, Tenzor, Tenzor napětí, Teoretická mechanika, Teorie míry, Teorie relativity, Teplo, Teploměr, Teplota, Teplotní roztažnost, Termodynamický potenciál, Tlak, Tok intenzity elektrického pole, Trajektorie, Výkon, Vedení tepla, Vektor, Vektorový součin, Veličina, Vlnění, Vnitřní energie, Vodič (elektrotechnický výrobek), Vzdálenost, Wolfgang Pauli, Zákon zachování, Zkratka, Zlomek (chemie), Zrychlení, Zvuk. Rozbalte index (114 více) »
Akustika
Umělý všesměrový zdroj zvuku v akustické bezodrazové komoře sloužící ke studiu akustiky Akustika je rozsáhlý vědní obor, zabývající se vznikem zvukového vlnění, jeho šířením, vnímáním zvuku sluchem a přenosu prostorem až po vnímání lidskými smysly.
Nový!!: Fyzikální veličina a Akustika · Vidět víc »
Algebra
Za zakladatele algebry je považován Al-Chorezmí (stránka z jeho spisu) Algebra je odvětví matematiky zabývající se abstrakcí pojmů a vlastností elementárních matematických objektů, jako jsou čísla, polynomy, matice, apod.
Nový!!: Fyzikální veličina a Algebra · Vidět víc »
Angličtina
Angličtina je západogermánský jazyk, který se vyvinul od pátého století n. l. na území Anglie.
Nový!!: Fyzikální veličina a Angličtina · Vidět víc »
Úhel
Úhel (rovinný) může být definován jako.
Nový!!: Fyzikální veličina a Úhel · Vidět víc »
Avogadrova konstanta
Avogadrova konstanta vyjadřuje počet částic v jednotkovém látkovém množství (v 1 molu).
Nový!!: Fyzikální veličina a Avogadrova konstanta · Vidět víc »
Čas
Čas (značka t) je jednou ze základních fyzikálních veličin soustavy SI, která se měří v sekundách (s) pomocí hodin.
Nový!!: Fyzikální veličina a Čas · Vidět víc »
Číslo
Číslo je abstraktní entita užívaná pro vyjádření množství nebo pořadí.
Nový!!: Fyzikální veličina a Číslo · Vidět víc »
ČSN
ČSN je chráněné označení českých technických norem.
Nový!!: Fyzikální veličina a ČSN · Vidět víc »
Bůh
Michelangela Bůh, bohyně či božstvo je bytost výjimečné moci, jež je předmětem náboženské úcty a kultu.
Nový!!: Fyzikální veličina a Bůh · Vidět víc »
Bezrozměrná jednotka
Bezrozměrná jednotka (podle norem a některých učebnic bezrozměrová jednotka) je jednotka veličiny, která má v dané soustavě jednotek rozměr 1.
Nový!!: Fyzikální veličina a Bezrozměrná jednotka · Vidět víc »
Bezrozměrná veličina
Bezrozměrová veličina (často též bezrozměrná veličina, viz Jazyková poznámka) je taková veličina, která má v dané soustavě jednotek rozměr "jedna" (v algebře rozměrů jde o neutrální prvek); tuto vlastnost vystihuje přednostní název veličina s rozměrem jedna.
Nový!!: Fyzikální veličina a Bezrozměrná veličina · Vidět víc »
Boltzmannova konstanta
Definice entropie pomocí Boltzmannovy konstanty coby epitaf na hrobě Ludwiga Boltzmanna Boltzmannova konstanta vyjadřuje vztah mezi termodynamickou teplotou a vnitřní energií plynu.
Nový!!: Fyzikální veličina a Boltzmannova konstanta · Vidět víc »
Cepstrum
Cepstrum /ˈkɛpstrəm/ je výsledek inverzní Fourierovy transformace logaritmu spektra signálu.
Nový!!: Fyzikální veličina a Cepstrum · Vidět víc »
Chemická reakce
Chemická reakce je proces vedoucí ke změně chemické struktury chemické látky.
Nový!!: Fyzikální veličina a Chemická reakce · Vidět víc »
Coulombův zákon
Fyzikální nákres ke Coulombovu zákonuCoulombův zákon nebo Coulombův zákon inverzních čtverců je základní fyzikální zákon popisující síly, které působí mezi elektricky nabitými částicemi.
Nový!!: Fyzikální veličina a Coulombův zákon · Vidět víc »
Délka
Délka je jedna ze základních fyzikálních veličin.
Nový!!: Fyzikální veličina a Délka · Vidět víc »
Decibel
Decibel je jednotka nejznámější použitím k měření hladiny intenzity zvuku.
Nový!!: Fyzikální veličina a Decibel · Vidět víc »
Derivace
Graf funkce (černě) a její tečna (červeně). Sklon tečny odpovídá derivaci funkce ve vyznačeném bodě Derivace je důležitý pojem matematické analýzy a základ diferenciálního počtu.
Nový!!: Fyzikální veličina a Derivace · Vidět víc »
Desítková soustava
Desítková soustava či dekadická soustava je poziční číselná soustava se základem 10.
Nový!!: Fyzikální veličina a Desítková soustava · Vidět víc »
Diakritické znaménko
(Čeština, chorvatština, slovinština, finština aj.) (Němčina, skandinávské jazyky aj.) (Portugalština aj.) (Krátká výslovnost) Prostý akcent v řecké alfabetě Diakritické znaménko (z řeckého διακριτικός diakritikós.
Nový!!: Fyzikální veličina a Diakritické znaménko · Vidět víc »
Diferenciální rovnice
Diferenciální rovnice jsou matematické rovnice, ve kterých jako neznámé vystupují funkce a jejich derivace.
Nový!!: Fyzikální veličina a Diferenciální rovnice · Vidět víc »
Difuze
Difuze je proces samovolného rozptylování částic v prostoru.
Nový!!: Fyzikální veličina a Difuze · Vidět víc »
Divergence
Divergence je pojem označující odchýlení, odklon, vzájemné vzdalování, popř.
Nový!!: Fyzikální veličina a Divergence · Vidět víc »
Dozimetrie
Dozimetrie je oblast fyziky zabývající se vlastnostmi ionizujícího záření, veličinami charakterizujícími procesy vzniku a interakce ionizujícího záření s látkou a metodami měření těchto veličin.
Nový!!: Fyzikální veličina a Dozimetrie · Vidět víc »
Ekonomie
Ekonomie je nauka, která se zabývá popisem a analýzou výroby, distribuce a spotřeby ekonomických statků (zejména zboží, služeb a peněz), a zkoumá, jak jsou omezené zdroje alokovány mezi jednotlivá alternativní využití.
Nový!!: Fyzikální veličina a Ekonomie · Vidět víc »
Elektrická indukce
Elektrická indukce je vektorová fyzikální veličina charakterizující elektrické pole bez započtení vlivu el.
Nový!!: Fyzikální veličina a Elektrická indukce · Vidět víc »
Elektrický náboj
Elektrický náboj je fyzikální veličina a vlastnost hmoty.
Nový!!: Fyzikální veličina a Elektrický náboj · Vidět víc »
Elektrický proud
Elektrický proud je uspořádaný pohyb nosičů elektrického náboje prošlého za jednotku času daným průřezem elektrického vodiče.
Nový!!: Fyzikální veličina a Elektrický proud · Vidět víc »
Elektromagnetické záření
Část viditelného spektra Elektromagnetické záření (viz též elektromagnetické vlny) je příčné postupné vlnění magnetického a elektrického pole tedy elektromagnetického pole.
Nový!!: Fyzikální veličina a Elektromagnetické záření · Vidět víc »
Elektron
Elektron je subatomární částice se záporným elektrickým nábojem.
Nový!!: Fyzikální veličina a Elektron · Vidět víc »
Energie
Energie je skalární fyzikální veličina, která popisuje schopnost hmoty (látky nebo pole) konat práci.
Nový!!: Fyzikální veličina a Energie · Vidět víc »
Entita
Entita (z latinského entitas, ens – bytost, jsoucí) může být.
Nový!!: Fyzikální veličina a Entita · Vidět víc »
Entropie
Termodynamický systém s nízkou entropií - „zúženým“ rozložením pravděpodobnosti, a tedy „vysokou“ schopností konat práci Termodynamický systém s vysokou entropií - „rozšířeným“ rozložením pravděpodobnosti, a tedy nízkou schopností konat práci Entropie je jedním ze základních a nejdůležitějších pojmů ve fyzice, teorii pravděpodobnosti a teorii informace, matematice a mnoha dalších oblastech vědy teoretické i aplikované.
Nový!!: Fyzikální veličina a Entropie · Vidět víc »
Etalon
délky (1 metr) Etalon měřicí jednotky anebo stupnice určité veličiny je měřidlo či ztělesněná míra, sloužící k realizaci a uchovávání této jednotky nebo stupnice a k jejímu přenosu na měřidla nižší přesnosti.
Nový!!: Fyzikální veličina a Etalon · Vidět víc »
Eukleidovský prostor
Eukleidovský prostor je matematický výraz pro člověku nejbližší, intuitivní představu prostoru.
Nový!!: Fyzikální veličina a Eukleidovský prostor · Vidět víc »
Eulerovo číslo
Eulerovo číslo (čte se, též základ přirozených logaritmů, někdy i Napierova konstanta; obvykle se značí e) je jedna ze základních matematických konstant.
Nový!!: Fyzikální veličina a Eulerovo číslo · Vidět víc »
Exponenciální funkce
Grafy exponenciálních funkcí s různým základem na intervalu (-3;3) Graf exponenciální funkce o základu e na intervalu (-5;5) Exponenciální funkce je matematická funkce ve tvaru y.
Nový!!: Fyzikální veličina a Exponenciální funkce · Vidět víc »
Fáze (vlna)
Fáze vlny je bezrozměrná veličina, která určuje vztah charakteristické veličiny vlny (například výchylky akustického tlaku, intenzity elektrického pole nebo magnetické indukce) k danému místu a času a ke stavu charakteristické veličiny vlny v časovém a prostorovém počátku.
Nový!!: Fyzikální veličina a Fáze (vlna) · Vidět víc »
Fázor
RLC obvodu a jeho '''fázorový diagram''' pro určité ω Fázor je ve fyzice a inženýrství otáčivý vektor, reprezentující harmonickou funkci, jejíž amplituda (A), úhlová frekvence (ω) a počáteční fáze (θ) nejsou v čase proměnné.
Nový!!: Fyzikální veličina a Fázor · Vidět víc »
Fenomén
Fenomén (z řec. fainomenon od fainomai, jevit se) znamená jev, to co se člověku ukazuje, a to bez rozlišení, zda se jedná o skutečnost nebo klam.
Nový!!: Fyzikální veličina a Fenomén · Vidět víc »
Fotometrické veličiny
Fotometrické veličiny jsou fyzikální veličiny používané ve fotometrii.
Nový!!: Fyzikální veličina a Fotometrické veličiny · Vidět víc »
Fotometrie
Fotometrie je část optiky, která zkoumá světlo z hlediska jeho působení na zrakový orgán.
Nový!!: Fyzikální veličina a Fotometrie · Vidět víc »
Francouzština
Francouzština (dříve též nazývaná franštinaNapř. ještě v roce 1991 vydaná učebnice Franština pro mediky (Brno, Masarykova univerzita)) je románský jazyk, je státním jazykem např.
Nový!!: Fyzikální veličina a Francouzština · Vidět víc »
Fyzika
Různé příklady fyzikálních jevů Rayleighův a Mieův rozptyl. Fyzika (z řeckého φυσικός (fysikos): přírodní, ze základu φύσις (fysis): příroda, archaicky též silozpyt) je exaktní vědní obor, který zkoumá zákonitosti přírodních jevů.
Nový!!: Fyzikální veličina a Fyzika · Vidět víc »
Fyzikální jednotka
Fyzikální jednotka je míra veličiny, definovaná a přijatá konvencí, jíž přisoudíme hodnotu 1, se kterou může být porovnávána jakákoliv jiná hodnota stejné veličiny vyjádřením podílu dvou hodnot jako čísla.
Nový!!: Fyzikální veličina a Fyzikální jednotka · Vidět víc »
Fyzikální konstanty
Na této stránce je seznam fyzikálních konstant.
Nový!!: Fyzikální veličina a Fyzikální konstanty · Vidět víc »
Fyzikální pole
Pole je ve fyzice forma hmoty, odlišná od látky, zprostředkující silové působení mezi látkovými částicemi nebo jimi tvořenými vázanými soustavami (např. gravitační pole, elektrické pole, magnetické pole, pole jaderných sil, atp.). Vlastnosti fyzikálních polí v tomto smyslu popisujeme makroskopicky pomocí fyzikálních veličin charakterizujících toto silové působení, či kvantově jako výměnu zprostředkujících (intermediálních) polních částic.
Nový!!: Fyzikální veličina a Fyzikální pole · Vidět víc »
Fyzikální rozměr veličiny
Fyzikální rozměr veličiny nebo zkráceně rozměr veličiny je formální vyjádření závislosti měřené fyzikální veličiny na veličinách základních, odpovídajících základním jednotkám.
Nový!!: Fyzikální veličina a Fyzikální rozměr veličiny · Vidět víc »
Fyzikální veličina
Fyzikální veličina je, jako každá veličina, určitá vlastnost jevu, tělesa nebo látky, která má danou velikost, jež může být vyjádřena jako číslo a reference.
Nový!!: Fyzikální veličina a Fyzikální veličina · Vidět víc »
Goniometrická funkce
Jedna perioda funkcí sinus a kosinus Jako goniometrické funkce se v matematice nazývá skupina šesti funkcí velikosti úhlu používaných například při zkoumání trojúhelníků a periodických jevů.
Nový!!: Fyzikální veličina a Goniometrická funkce · Vidět víc »
Gradient (matematika)
Ukázka gradientu (modré vektory) pro dvě různá skalární pole (černá představuje vyšší hodnotu skalární funkce). ''f''(''x'',''y'').
Nový!!: Fyzikální veličina a Gradient (matematika) · Vidět víc »
Gravitační konstanta
Gravitační konstanta (též Newtonova gravitační konstanta) je v Newtonově gravitačním zákoně konstanta úměrnosti mezi gravitační silou a součinem hmotností interagujících těles děleným kvadrátem jejich vzdálenosti.
Nový!!: Fyzikální veličina a Gravitační konstanta · Vidět víc »
Gravitace
Gravitace je přírodní jev, který se projevuje jako vzájemné přitažlivé působení (interakci) všech objektů, které mají hmotnost nebo energii.
Nový!!: Fyzikální veličina a Gravitace · Vidět víc »
Harmonická analýza
planparalelní interferenční sklíčko. Harmonická analýza je odvětví matematiky zabývající se reprezentacemi funkcí nebo signálů jako superpozicí základních vlnění a studiem zobecnění pojmů Fourierova řada a Fourierovy transformace (tj. rozšířený tvar Fourierovy analýzy).
Nový!!: Fyzikální veličina a Harmonická analýza · Vidět víc »
Hmotnost
Hmotnost je aditivní vlastnost hmoty (tedy vlastnost jednotlivých hmotných těles), která vyjadřuje míru setrvačných účinků či míru gravitačních účinků hmoty.
Nový!!: Fyzikální veličina a Hmotnost · Vidět víc »
Hmotnostní koncentrace
Hmotnostní koncentrace je podíl hmotnosti rozpuštěné látky a objemu vzniklého roztoku.
Nový!!: Fyzikální veličina a Hmotnostní koncentrace · Vidět víc »
Hustota
Hustota představuje hodnotu dané veličiny vztažené k jednotkovému objemu (bývá také označována jako objemová hustota), jednotkovému obsahu plochy (pak se hovoří o plošné hustotě) nebo jednotkové délce (pak se hovoří o lineární hustotě).
Nový!!: Fyzikální veličina a Hustota · Vidět víc »
Hustota elektrického proudu
Hustota elektrického proudu neboli proudová hustota je intenzivní (udává měrnou hodnotu) vektorová (má velikost a směr) fyzikální veličina popisující lokální rozložení elektrického proudu.
Nový!!: Fyzikální veličina a Hustota elektrického proudu · Vidět víc »
Integrál
Integrál jako plocha pod křivkou Animace souvislosti plochy pod grafem funkce (určitý integrál) a primitivní funkcí (neurčitý integrál). Integrál je jeden ze základních pojmů matematiky.
Nový!!: Fyzikální veličina a Integrál · Vidět víc »
International Temperature Scale of 1990
International Temperature Scale of 1990 (česky Mezinárodní teplotní stupnice z roku 1990, ITS-90) byla přijata Mezinárodním výborem pro váhy a míry (CIPM) v roce 1989.
Nový!!: Fyzikální veličina a International Temperature Scale of 1990 · Vidět víc »
Kilogram
Přibližná podoba bývalého mezinárodního prototypu kilogramu Kilogram (hovorově kilo) je základní jednotka hmotnosti, značka je kg.
Nový!!: Fyzikální veličina a Kilogram · Vidět víc »
Kmitání
pružině Kmitání (též oscilace nebo kmitavý děj) je změna, typicky v čase, nějaké veličiny vykazující opakování nebo tendenci k němu.
Nový!!: Fyzikální veličina a Kmitání · Vidět víc »
Komplexní číslo
argument. Komplexní čísla (z latinského complexus, složený) vznikají rozšířením oboru reálných čísel tak, aby v něm každá algebraická rovnice měla příslušný počet řešení podle základní věty algebry.
Nový!!: Fyzikální veličina a Komplexní číslo · Vidět víc »
Koncentrace (chemie)
Změna barvy roztoku s koncentrací Koncentrace je veličina, která číselně charakterizuje složení směsi.
Nový!!: Fyzikální veličina a Koncentrace (chemie) · Vidět víc »
Krouticí moment
#PŘESMĚRUJ Točivý moment.
Nový!!: Fyzikální veličina a Krouticí moment · Vidět víc »
Kružnice
Základní atributy kružnice V euklidovské geometrii je kružnice množina všech bodů v rovině, které leží ve stejné vzdálenosti, označované jako poloměr, od pevně daného bodu, zvaného střed.
Nový!!: Fyzikální veličina a Kružnice · Vidět víc »
Kvantová mechanika
akustice. Kvantová mechanika je vedle kvantové teorie pole součástí kvantové teorie, což je základní fyzikální teorie, která zobecnila a rozšířila klasickou mechaniku, zejména na atomové a subatomové úrovni.
Nový!!: Fyzikální veličina a Kvantová mechanika · Vidět víc »
Kvantová teorie pole
Kvantová teorie pole je obecný teoretický rámec pro popis fyzikálních systémů s mnoha interagujícími částicemi.
Nový!!: Fyzikální veličina a Kvantová teorie pole · Vidět víc »
Kvantování
Kvantování je ve fyzice proces, při kterém se klasické fyzikální objekty a veličiny popisující jejich chování nahrazují odpovídajícími matematickými strukturami kvantové teorie (např. operátory, vlnová funkce, stavový vektor, dráhový integrál apod.) a zákony klasické fyziky, popisující vztahy mezi veličinami, se nahrazují odpovídajícími zákony kvantové teorie.
Nový!!: Fyzikální veličina a Kvantování · Vidět víc »
Kvaternion
V matematice jsou kvaterniony (z lat. quaternion, čtveřice) nekomutativní rozšíření oboru komplexních čísel.
Nový!!: Fyzikální veličina a Kvaternion · Vidět víc »
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Nový!!: Fyzikální veličina a Latina · Vidět víc »
Látka
Látka je jednou ze dvou základních forem hmoty (vedle pole).
Nový!!: Fyzikální veličina a Látka · Vidět víc »
Látkové množství
Látkové množství je fyzikální veličina vyjadřující počet entit (elementárních jedinců), kterými jsou zpravidla částice nějaké látky (atomy, ionty, molekuly), fotony záření, ale mohou jimi být např.
Nový!!: Fyzikální veličina a Látkové množství · Vidět víc »
Logaritmická funkce
#přesměruj logaritmus.
Nový!!: Fyzikální veličina a Logaritmická funkce · Vidět víc »
Logaritmus
Logaritmus kladného reálného čísla x při základu a (a \isin \mathbb^+ \setminus \) je takové reálné číslo pro které platí V tomto vztahu se číslo a označuje jako základ logaritmu (báze), logaritmované číslo x se někdy označuje jako argument či numerus, y je pak logaritmem čísla x při základu a. Pro každé kladné číslo a kladný základ různý od jedné existuje právě jeden logaritmus, což je důsledkem vlastností exponenciální funkce-monotonie, spojitosti a oboru hodnot \mathbb^+.
Nový!!: Fyzikální veličina a Logaritmus · Vidět víc »
Magnetická indukce
Magnetická indukce je vektorová fyzikální veličina, která vyjadřuje silové účinky magnetického pole na pohybující se částici s nábojem nebo magnetickým dipólovým momentem.
Nový!!: Fyzikální veličina a Magnetická indukce · Vidět víc »
Magnetické pole
Magnetické pole je fyzikální pole, jehož zdrojem je pohybující se elektrický náboj, tj.
Nový!!: Fyzikální veličina a Magnetické pole · Vidět víc »
Magnetický indukční tok
#PŘESMĚRUJ Magnetické pole#Tok magnetické indukce.
Nový!!: Fyzikální veličina a Magnetický indukční tok · Vidět víc »
Měření
Tesařský metr Měření je kvantitativní (číselné) zkoumání geometrických, fyzikálních a dalších vlastností předmětů (jevů, procesů), obvykle porovnáváním s obecně přijatou jednotkou.
Nový!!: Fyzikální veličina a Měření · Vidět víc »
Měrná tepelná kapacita
Měrná tepelná kapacita (ve starší literatuře též měrné teplo nebo specifické teplo) je množství tepla potřebného k ohřátí 1 kilogramu látky o 1 teplotní stupeň (1 kelvin nebo 1 stupeň Celsia), respektive představuje množství tepla \mathrmQ vyvolávající u m kilogramů hmotnosti látky změnu teploty \mathrmT: c.
Nový!!: Fyzikální veličina a Měrná tepelná kapacita · Vidět víc »
Metr
iridiová tyč – etalon metru Metr je základní jednotka délky, jeho standardní značka je m. Byl zaveden na konci 18. století ve Francii a jeho délka je původně odvozena od jedné desetimiliontiny délky zemského kvadrantu (polovina délky poledníku).
Nový!!: Fyzikální veličina a Metr · Vidět víc »
Metrologie
Metrologie je vědní a technický obor, který se zabývá měřením různých technických a fyzikálních veličin, tedy např.
Nový!!: Fyzikální veličina a Metrologie · Vidět víc »
Mezinárodní organizace pro normalizaci
Mezinárodní organizace pro normalizaci (anglicky International Organization for Standardization), označovaná jako ISO, je světovou federací národních normalizačních organizací se sídlem v Ženevě.
Nový!!: Fyzikální veličina a Mezinárodní organizace pro normalizaci · Vidět víc »
Mikro
Mikro (symbol řecké písmeno μ) je předpona soustavy SI a znamená mocninu 10−6, tj.
Nový!!: Fyzikální veličina a Mikro · Vidět víc »
Mocninná funkce
−2 Mocninná funkce je elementární matematická funkce, jejíž hodnoty jsou přímo úměrné určité mocnině proměnné, tedy funkce tvaru kde a a r jsou konstanty a x je proměnná.
Nový!!: Fyzikální veličina a Mocninná funkce · Vidět víc »
Molární koncentrace
Molární koncentrace (molarita nebo látková koncentrace) je vyjádření množství molů určité látky v celkovém objemu směsi.
Nový!!: Fyzikální veličina a Molární koncentrace · Vidět víc »
Molární objem
Molární objem je fyzikální veličina, která udává objem jednotkového látkového množství látky (tzn. objem 1 mol).
Nový!!: Fyzikální veličina a Molární objem · Vidět víc »
Molární tepelná kapacita
Molární tepelná kapacita (zastarale molární teplo) je tepelná kapacita vztažená na jednotku látkového množství.
Nový!!: Fyzikální veličina a Molární tepelná kapacita · Vidět víc »
Moment síly
je vektorová fyzikální veličina, která vyjadřuje míru otáčivého účinku síly.
Nový!!: Fyzikální veličina a Moment síly · Vidět víc »
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Nový!!: Fyzikální veličina a Němčina · Vidět víc »
Nuklid
Nuklid je látka složená z atomů totožného prvku, které mají stejná nukleonová čísla.
Nový!!: Fyzikální veličina a Nuklid · Vidět víc »
Objem
Objem je fyzikální veličina, která vyjadřuje velikost prostoru, kterou zabírá těleso.
Nový!!: Fyzikální veličina a Objem · Vidět víc »
Objemová koncentrace
Objemová koncentrace je vyjádření objemového poměru množství určité látky v celkovém množství.
Nový!!: Fyzikální veličina a Objemová koncentrace · Vidět víc »
Objemový průtok
Objemový průtok (objemový tok) je objem kapaliny nebo plynu, který proteče jedním místem (celým průřezem v jednom místě trubice) za jednotku času.
Nový!!: Fyzikální veličina a Objemový průtok · Vidět víc »
Objemový zlomek
Objemový zlomek je způsob vyjádření koncentrace složky směsi.
Nový!!: Fyzikální veličina a Objemový zlomek · Vidět víc »
Obsah
Obsah je v geometrii veličina, která vyjadřuje velikost plochy.
Nový!!: Fyzikální veličina a Obsah · Vidět víc »
Ohm
Ohm je jednotka elektrického odporu, značí se velkým řeckým písmenem Ω (omega).
Nový!!: Fyzikální veličina a Ohm · Vidět víc »
Otočení
Geometrické otočení. V geometrii představuje otočení neboli rotace v eukleidovské rovině geometrické zobrazení, které je charakterizováno tím, že spojnice všech bodů s pevně zvoleným bodem, tzn.
Nový!!: Fyzikální veličina a Otočení · Vidět víc »
Paul Dirac
Paul Adrien Maurice Dirac (čti) (8. srpna 1902 – 20. října 1984) byl britský vědec, matematik a teoretický fyzik, který se zabýval kvantovou teorií, obecnou teorií relativity a kosmologií.
Nový!!: Fyzikální veličina a Paul Dirac · Vidět víc »
Pauliho matice
Pauliho matice jsou množina 2 × 2 komplexních hermiteovských a unitárních matic.
Nový!!: Fyzikální veličina a Pauliho matice · Vidět víc »
Pí (číslo)
π Ludolfovo číslo, značené π (čteme pí) je matematická konstanta, která udává poměr obvodu jakéhokoli kruhu v eukleidovské rovině k jeho průměru; také je to hodnota poměru obsahu kruhu ke čtverci jeho poloměru.
Nový!!: Fyzikální veličina a Pí (číslo) · Vidět víc »
Písmeno
A. Dürer Písmeno, případně litera z latinského littera, je jednotlivý písmový znak konkrétní abecedy odpovídající určité hlásce.
Nový!!: Fyzikální veličina a Písmeno · Vidět víc »
Přirozená soustava jednotek
Přirozené jednotky ve fyzice jsou voleny tak, aby vybrané základní konstanty, případně obecné univerzální vlastnosti materiálních objektů, měly číselnou hodnotu 1.
Nový!!: Fyzikální veličina a Přirozená soustava jednotek · Vidět víc »
Planckova konstanta
Planckova konstanta je jedna ze základních fyzikálních konstant.
Nový!!: Fyzikální veličina a Planckova konstanta · Vidět víc »
Podobnostní číslo
Podobnostní číslo je bezrozměrné číslo, jehož existence vyplývá z první věty teorie podobnosti.
Nový!!: Fyzikální veličina a Podobnostní číslo · Vidět víc »
Poloměr
Atributy kružnice s vyznačeným poloměrem V geometrii je poloměr (rádius) délka úsečky, jejíž jeden koncový bod leží na kružnici (nebo hranici kruhu) a druhý koncový bod ve středu kruhu nebo kružnice.
Nový!!: Fyzikální veličina a Poloměr · Vidět víc »
Práce (fyzika)
Práce ve fyzikálním smyslu vyjadřuje dráhový účinek působení síly na těleso nebo na silové pole, při kterém dochází k pohybu nebo deformaci tohoto tělesa resp.
Nový!!: Fyzikální veličina a Práce (fyzika) · Vidět víc »
Průměr (geometrie)
Atributy kružnice s vyznačeným průměrem Průměr kružnice je úsečka, která prochází středem kružnice a jejíž oba krajní body leží na této kružnici.
Nový!!: Fyzikální veličina a Průměr (geometrie) · Vidět víc »
Princip superpozice
Princip superpozice nebo jen superpozice může být.
Nový!!: Fyzikální veličina a Princip superpozice · Vidět víc »
Prostor (fyzika)
kartézský souřadný systém používaný k označení směrů v prostoru. Prostor je nekonečný trojrozměrný útvar, ve kterém mají tělesa a události relativní polohu a směr.
Nový!!: Fyzikální veličina a Prostor (fyzika) · Vidět víc »
Prostorový úhel
Vymezení prostorového úhlu na kulové ploše rotační kuželovou plochou Prostorový úhel je část prostoru vymezená rotační kuželovou plochou.
Nový!!: Fyzikální veličina a Prostorový úhel · Vidět víc »
Proudový zdroj
#PŘESMĚRUJ Zdroj proudu.
Nový!!: Fyzikální veličina a Proudový zdroj · Vidět víc »
Pružnost
Pružnost (též elasticita či tuhost) je část mechaniky, která studuje vztahy mezi deformacemi těles a vnějšími silami, které na toto těleso působí.
Nový!!: Fyzikální veličina a Pružnost · Vidět víc »
Racionální číslo
Racionální číslo je číslo, které lze vyjádřit jako zlomek, tedy podíl dvou celých čísel, většinou zapsaný ve tvaru \frac nebo a/b, kde b není nula.
Nový!!: Fyzikální veličina a Racionální číslo · Vidět víc »
Radiometrické veličiny
#PŘESMĚRUJ Radiometrie.
Nový!!: Fyzikální veličina a Radiometrické veličiny · Vidět víc »
Reference
Reference (z lat. referó, referre, relatum) znamená obecně odkaz na něco nebo zprávu o něčem.
Nový!!: Fyzikální veličina a Reference · Vidět víc »
Rotační pohyb
#PŘESMĚRUJ Otáčení.
Nový!!: Fyzikální veličina a Rotační pohyb · Vidět víc »
Rotace (operátor)
Nejběžnějším vektorovým polem s nenulovou rotací je rychlostní pole v řece. Například loďku, která odrazí kolmo od břehu, proud stáčí. Vektorové pole rychlosti proudění má ve všech bodech kromě středu toku nenulovou rotaci. Rotace je diferenciální operátor udávající v každém místě lokální míru rotace (otáčení) vektorového pole.
Nový!!: Fyzikální veličina a Rotace (operátor) · Vidět víc »
Rtuť
Rtuť (chemická značka Hg, hydrargyrum), přezdívaná živé stříbro, je těžký, toxický kovový prvek.
Nový!!: Fyzikální veličina a Rtuť · Vidět víc »
Rychlost
Rychlost je charakteristika pohybu, která určuje, jakým způsobem se mění poloha tělesa (hmotného bodu) v čase.
Nový!!: Fyzikální veličina a Rychlost · Vidět víc »
Síla
Síla je vektorová fyzikální veličina, která vyjadřuje míru vzájemného působení těles nebo polí.
Nový!!: Fyzikální veličina a Síla · Vidět víc »
Skalár
Skalár (z lat. scala, stupnice) je ve fyzice, v matematice nebo informatice veličina, jejíž hodnota je v daných jednotkách plně určena jediným číselným údajem.
Nový!!: Fyzikální veličina a Skalár · Vidět víc »
Skalární součin
Skalární součin je v matematice zobrazení, které dvojici vektorů přiřadí číslo (skalár), které má vztah k velikosti těchto vektorů, k tzv.
Nový!!: Fyzikální veličina a Skalární součin · Vidět víc »
Soustava CGS
Soustava CGS (systém CGS, z centimetr-gram-sekunda, též absolutní systém (soustava) jednotek) představuje starší systém jednotek, používaný v letech 1874–1889.
Nový!!: Fyzikální veličina a Soustava CGS · Vidět víc »
Soustava SI
Soustava SI (zkratka z francouzského, česky Mezinárodní soustava jednotek) je moderní formou metrické soustavy a nejrozšířenějším systémem jednotek na světě.
Nový!!: Fyzikální veličina a Soustava SI · Vidět víc »
Soustava souřadnic
Soustava souřadnic (též souřadnicová soustava či systém souřadnic) umožňuje jednoznačně popsat polohu bodu pomocí čísel jakožto souřadnic čili koordinát.
Nový!!: Fyzikální veličina a Soustava souřadnic · Vidět víc »
Spin
Spin je kvantová vlastnost elementárních částic, jejíž ekvivalent klasická fyzika nezná.
Nový!!: Fyzikální veličina a Spin · Vidět víc »
Střídavý proud
#PŘESMĚRUJ Elektrický proud#Střídavý proud.
Nový!!: Fyzikální veličina a Střídavý proud · Vidět víc »
Steradián
Grafická reprezentace – 1 steradián. Steradián (sr) je v soustavě SI jednotka prostorového úhlu.
Nový!!: Fyzikální veličina a Steradián · Vidět víc »
Svítivost
Svítivost udává intenzitu světelného toku v daném směru (vztažnou na prostorový úhel).
Nový!!: Fyzikální veličina a Svítivost · Vidět víc »
Světelný tok
Světelný tok (symbol \Phi) je fotometrická veličina charakterizující světelný výkon záření či jeho zdroje uváděný v jednotkách zvaných lumen (značka lm).
Nový!!: Fyzikální veličina a Světelný tok · Vidět víc »
Světlo
Rudolfina (2015) Noční osvětlení ve městě (výše) i v přístavu, Štětín (Polsko) Světlo je viditelná část elektromagnetického záření.
Nový!!: Fyzikální veličina a Světlo · Vidět víc »
Symetrie
Symetrie je jeden z ústředních pojmů vědy, zejména pak teoretické fyziky, matematiky a geometrie 20.
Nový!!: Fyzikální veličina a Symetrie · Vidět víc »
Systém
Systémem se v exaktní vědě, technice, a v systémovém pojetí rozumí kognitivní (znalostní) model dané části reálného světa (existující či projektované), reprezentovaný nástroji exaktního světa (matematika, formální logika, programovací jazyky, jazyky blokových schémat).
Nový!!: Fyzikální veličina a Systém · Vidět víc »
Těleso
isbn.
Nový!!: Fyzikální veličina a Těleso · Vidět víc »
Tření
Jako tření označujeme vznik tečné síly ve styčné ploše mezi dvěma tělesy.
Nový!!: Fyzikální veličina a Tření · Vidět víc »
Tenzor
Tenzor je v matematice objekt, který je zobecněním pojmu vektor.
Nový!!: Fyzikální veličina a Tenzor · Vidět víc »
Tenzor napětí
#PŘESMĚRUJ Mechanické napětí.
Nový!!: Fyzikální veličina a Tenzor napětí · Vidět víc »
Teoretická mechanika
Teoretická mechanika (též analytická mechanika) je označení, které se užívá pro matematické formulace klasické mechaniky.
Nový!!: Fyzikální veličina a Teoretická mechanika · Vidět víc »
Teorie míry
Teorie míry je matematická disciplína, která se zabývá problémem matematického uchopení pojmu velikosti (délky, plochy a objemu, případně kvantity).
Nový!!: Fyzikální veličina a Teorie míry · Vidět víc »
Teorie relativity
Teorie relativity je sada dvou fyzikálních teorií vytvořených Albertem Einsteinem: speciální teorie relativity (STR) a obecné teorie relativity (OTR).
Nový!!: Fyzikální veličina a Teorie relativity · Vidět víc »
Teplo
Teplo (Q – calorique – Kalorika) (dříve nebo v pozměněném smyslu tepelná energieNormy pro fyzikální veličiny a jednotky od 80. let 20. století (ČSN 01 1303, nahrazená v 90. letech normou ČSN ISO 31-4, nahrazenou současně platnou ČSN ISO 80000-5) ekvivalentní název tepelná energie pro makroskopickou, fenomenologicky stanovenou veličinu teplo nedoporučují, tomu se přizpůsobila i většina učebnic fyziky. Energie (a práce) je ve fyzikálním jazyce vyhrazena pouze pro popis mikroskopické podstaty tepelné výměny jako přenosového jevu. V oborech mimo fyziku je navíc termín tepelná energie používán v obecnějším smyslu, zahrnujícím také vnitřní energii těles s vyšší teplotou přeměňovanou konáním práce, tedy nejen tepelnou výměnou, na jiné druhy energie.) je termodynamická veličina vyjadřující míru změny vnitřní energie, jejíž podstatou není ani práce \sum_i A_i \cdot \mathrma_i (elementární práce je rovna obecné síle skalárně násobené obecným posunutím), ani tzv.
Nový!!: Fyzikální veličina a Teplo · Vidět víc »
Teploměr
Lékařský rtuťový teploměr Části kapalinového teploměru Teploměr je zařízení sloužící k měření teploty.
Nový!!: Fyzikální veličina a Teploměr · Vidět víc »
Teplota
pokojové teploty Teplota je charakteristika tepelného stavu hmoty.
Nový!!: Fyzikální veličina a Teplota · Vidět víc »
Teplotní roztažnost
dilatacemi, které vytváří prostor pro změny objemů materiálů Teplotní roztažnost je jev, při kterém se po dodání/odebrání tepla tělesu (po zahřátí/ochlazení tělesa o určitou teplotu) změní délkové rozměry (objem) tělesa.
Nový!!: Fyzikální veličina a Teplotní roztažnost · Vidět víc »
Termodynamický potenciál
Jako termodynamický potenciál se v termodynamice označují vybrané extenzivní stavové termodynamické veličiny s rozměrem energie.
Nový!!: Fyzikální veličina a Termodynamický potenciál · Vidět víc »
Tlak
Tlak Tlak je fyzikální veličina, obvykle označovaná symbolem p nebo P (z anglického pressure), vyjadřující poměr velikosti síly F, působící kolmo na rovinnou plochu a rovnoměrně spojitě rozloženou po této ploše, a obsahu této plochy S, tedy Pokud není tato síla F rozložena na dané ploše rovnoměrně, pak veličinu p, danou předchozím vzorcem, nazýváme střední tlak.
Nový!!: Fyzikální veličina a Tlak · Vidět víc »
Tok intenzity elektrického pole
#PŘESMĚRUJ Elektrické pole#Tok elektrické intenzity.
Nový!!: Fyzikální veličina a Tok intenzity elektrického pole · Vidět víc »
Trajektorie
Trajektorie s vyznačením bodů v různých časových okamžicích. Trajektorie (též pohybová křivka) je geometrická čára prostorem, kterou hmotný bod nebo těleso při pohybu opisuje.
Nový!!: Fyzikální veličina a Trajektorie · Vidět víc »
Výkon
Výkon je skalární fyzikální veličina, která vyjadřuje množství práce vykonané za jednotku času.
Nový!!: Fyzikální veličina a Výkon · Vidět víc »
Vedení tepla
Vedení (kondukce) tepla je jeden ze způsobů šíření tepla v tělesech, při kterém částice látky v oblasti s vyšší vnitřní kinetickou energií předávají část své pohybové energie prostřednictvím vzájemných srážek částicím v oblasti s nižší střední kinetickou energií.
Nový!!: Fyzikální veličina a Vedení tepla · Vidět víc »
Vektor
V matematice je vektor definován jako prvek vektorového prostoru.
Nový!!: Fyzikální veličina a Vektor · Vidět víc »
Vektorový součin
Vektorový součin je v matematice binární operace vektorů v trojrozměrném vektorovém prostoru.
Nový!!: Fyzikální veličina a Vektorový součin · Vidět víc »
Veličina
Veličina je vlastnost jevu, tělesa nebo látky, mající velikost, kterou lze vyjádřit číslem a referencí.
Nový!!: Fyzikální veličina a Veličina · Vidět víc »
Vlnění
Vlnění na povrchu kapaliny Postupné elektromagnetické vlnění Jako vlnění se označuje šíření určitého rozruchu, zpravidla kmitů, prostorem.
Nový!!: Fyzikální veličina a Vlnění · Vidět víc »
Vnitřní energie
Vnitřní energie (též termodynamická energie) tělesa (termodynamického systému) je extenzivní veličina představující v makroskopickém popisu souhrn energií všech částic, z nichž se těleso skládá.
Nový!!: Fyzikální veličina a Vnitřní energie · Vidět víc »
Vodič (elektrotechnický výrobek)
Izolovaný elektrický vodič Vodič je v elektrotechnice název výrobku na základě elektricky vodivého materiálu, který slouží k přenosu elektrického proudu a napětí.
Nový!!: Fyzikální veličina a Vodič (elektrotechnický výrobek) · Vidět víc »
Vzdálenost
Vzdálenost je výraz pro odlehlost dvou bodů nebo útvarů (rovnocenných, bez vzájemného rozlišení, bez orientace směru) a pro vyjádření jejich vzájemné polohy.
Nový!!: Fyzikální veličina a Vzdálenost · Vidět víc »
Wolfgang Pauli
Wolfgang Ernst Pauli (25. dubna 1900, Vídeň – 15. prosince 1958, Curych) byl rakouský fyzik (z většiny židovského původu), jeden z nejvýznamnějších teoretických fyziků první poloviny 20. století.
Nový!!: Fyzikální veličina a Wolfgang Pauli · Vidět víc »
Zákon zachování
Ve fyzice se jako zákon zachování označuje tvrzení, že určitá měřitelná veličina fyzikálního systému se během vývoje tohoto systému nemění.
Nový!!: Fyzikální veličina a Zákon zachování · Vidět víc »
Zkratka
Zkratka je ustálený způsob zkrácení slova nebo sousloví.
Nový!!: Fyzikální veličina a Zkratka · Vidět víc »
Zlomek (chemie)
#PŘESMĚRUJ Koncentrace (chemie).
Nový!!: Fyzikální veličina a Zlomek (chemie) · Vidět víc »
Zrychlení
Zrychlení (akcelerace) je charakteristika pohybu, která popisuje, jakým způsobem se mění rychlost tělesa (hmotného bodu) v čase.
Nový!!: Fyzikální veličina a Zrychlení · Vidět víc »
Zvuk
Fonograf – předchůdce gramofonu Zvuk je mechanické vlnění v látkovém prostředí, které je schopno vyvolat sluchový vjem.
Nový!!: Fyzikální veličina a Zvuk · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Extenzivní veličina, Extenzívní veličina, Fyzikální veličiny, Intenzivní veličina, Intenzívní veličina, Protenzivní veličina, Protenzívní veličina, Skalární veličina, Vektorová veličina.
