Rychlejší přístup než prohlížeči!
25 vztahy: Berlín, Bratislava, Duchovní hudba, František II. Rákóczi, František Sušil, Győr, János Hunyadi, Katedrála svatého Štěpána, Ludwig van Beethoven, Maďarsko, Markrabství moravské, Missa solemnis (Beethoven), Olomouc, Pešť, Piaristické gymnázium v Kroměříži, Pražská konzervatoř, Rakousko-Uhersko, Troubky-Zdislavice, Vídeň, 13. prosinec, 1859, 1894, 1903, 1930, 9. únor.
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Gabriel Fránek a Berlín · Vidět víc »
Bratislava
Bratislava (do roku 1919 /, do roku 1919 Prešpurk) je hlavní a největší město Slovenska, centrum Bratislavského kraje a historická metropole někdejších žup Prešpurské a Bratislavské.
Nový!!: Gabriel Fránek a Bratislava · Vidět víc »
Duchovní hudba
Pojem duchovní, náboženská nebo též chrámová hudba označuje druh hudby, která se – na rozdíl od světské hudby – provozuje při religiozních příležitostech nebo je komponována resp.
Nový!!: Gabriel Fránek a Duchovní hudba · Vidět víc »
František II. Rákóczi
František II.
Nový!!: Gabriel Fránek a František II. Rákóczi · Vidět víc »
František Sušil
Hrob Františka Sušila František Sušil (14. června 1804 Nový Rousínov – 31. května 1868 Bystřice pod Hostýnem) byl moravský teolog a římskokatolický kněz, vydal sbírku téměř 2 400 lidových písní pod názvem Moravské národní písně s nápěvy do textů vřazenými (vyšla po sešitech v letech 1853–1859, souborně pak roku 1860).
Nový!!: Gabriel Fránek a František Sušil · Vidět víc »
Győr
Győr (a,,, též) je město v severozápadním Maďarsku.
Nový!!: Gabriel Fránek a Győr · Vidět víc »
János Hunyadi
Jan Hunyadi(Ioan de Hunedoara) Jan Hunyadi (maďarsky: Hunyadi János, slovensky: Ján Huňady, německy: Johann Hunyady, rumunsky: Ioan de Hunedoara, srbsky: Sibinjanin Janko; někdy v letech 1387/1400/1407 Hunyad – 11. srpna 1456 Zemun) byl sedmihradský šlechtic, vojevůdce a jedna z významných osobností 15.
Nový!!: Gabriel Fránek a János Hunyadi · Vidět víc »
Katedrála svatého Štěpána
Dóm, či katedrála svatého Štěpána je termín označující více církevních staveb zasvěcených prvomučedníkovi svatému Štěpánovi Jeruzalémskému, uherskému králi Štěpánovi I., či papeži Štěpánovi I. Jsou to například následující katedrály:;.
Nový!!: Gabriel Fránek a Katedrála svatého Štěpána · Vidět víc »
Ludwig van Beethoven
Ludwig van Beethoven (pokřtěn 17. prosince 1770 Bonn – 26. března 1827 Vídeň–Alservorstadt) byl německý hudební skladatel a klavírista, jehož dílo pokrývá přechod od hudebního klasicismu k romantismu.
Nový!!: Gabriel Fránek a Ludwig van Beethoven · Vidět víc »
Maďarsko
Maďarsko je vnitrozemský stát ležící v jihovýchodní části střední Evropy v Panonské pánvi.
Nový!!: Gabriel Fránek a Maďarsko · Vidět víc »
Markrabství moravské
#PŘESMĚRUJ Moravské markrabství.
Nový!!: Gabriel Fránek a Markrabství moravské · Vidět víc »
Missa solemnis (Beethoven)
Missa solemnis D dur op. 123 Ludwiga van Beethovena byla skladatelem vytvořena mezi lety 1817 a 1823.
Nový!!: Gabriel Fránek a Missa solemnis (Beethoven) · Vidět víc »
Olomouc
Horním náměstí Západní část historického jádra (letecký pohled ze západu) Vánoční Olomouc Olomouc (hanácky Olomóc nebo Holomóc; německy Olmütz) je statutární a univerzitní město v okrese Olomouc, šesté nejlidnatější město v Česku (třetí na Moravě), centrum a krajské město Olomouckého kraje, metropole Hané a jedna ze dvou historických metropolí celé Moravy.
Nový!!: Gabriel Fránek a Olomouc · Vidět víc »
Pešť
Pohled na Pešť z budínské citadely Pešť je větší, východní, levobřežní, převážně rovinatá část maďarského hlavního města Budapešti.
Nový!!: Gabriel Fránek a Pešť · Vidět víc »
Piaristické gymnázium v Kroměříži
Budova někdejšího piaristického gymnázia v Pilařově ulici v Kroměříži (dnes byty) Detail vstupního portálu Protější budova piaristické koleje, dnes Konzervatoř P. J. Vejvanovského Kroměříž Pohled z Pilařovy ulice na zadní část kostela svatého Jana Křtitele - vlevo boční vchod gymnázia, vpravo budova koleje Čestný hrob posledních piaristů Piaristické gymnázium v Kroměříži byla církevní škola založená v roce 1687 olomouckým biskupem Karlem II. z Liechtensteina-Castelcornu.
Nový!!: Gabriel Fránek a Piaristické gymnázium v Kroměříži · Vidět víc »
Pražská konzervatoř
Pražská konzervatoř je veřejná instituce bezplatného středoškolského vzdělávání v oborech hudby, tance a dramatického umění.
Nový!!: Gabriel Fránek a Pražská konzervatoř · Vidět víc »
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.
Nový!!: Gabriel Fránek a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »
Troubky-Zdislavice
Obec Troubky-Zdislavice se nachází v okrese Kroměříž ve Zlínském kraji.
Nový!!: Gabriel Fránek a Troubky-Zdislavice · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Gabriel Fránek a Vídeň · Vidět víc »
13. prosinec
13.
Nový!!: Gabriel Fránek a 13. prosinec · Vidět víc »
1859
1859 (MDCCCLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Gabriel Fránek a 1859 · Vidět víc »
1894
1894 (MDCCCXCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Gabriel Fránek a 1894 · Vidět víc »
1903
1903 (MCMIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Gabriel Fránek a 1903 · Vidět víc »
1930
1930 (MCMXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Gabriel Fránek a 1930 · Vidět víc »
9. únor
9.
Nový!!: Gabriel Fránek a 9. únor · Vidět víc »
