Rychlejší přístup než prohlížeči!
38 vztahy: Anglie, Španělská válka za nezávislost, Řím, Benátky, Dirigent, Dobývání Aztécké říše, Domenico Cimarosa, Florencie, Fridrich Vilém III., Giacomo Meyerbeer, Giacomo Tritto, Halle, Harfa, Hector Berlioz, Hudební skladatel, Itálie, Jesi, Johann Wolfgang von Goethe, Karel V., Klavír, Kolín nad Rýnem, Ludvík XVIII., Luigi Cherubini, Neapol, Paříž, Palermo, Provincie Ancona, Richard Wagner, Rueil-Malmaison, Teatro San Moisè, Teatro San Samuele, Teatro Valle, Viktorie (britská královna), Wolfgang Amadeus Mozart, 14. listopad, 1774, 1851, 24. leden.
Anglie
Anglie (anglicky England) je největší a zdaleka nejlidnatější země Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.
Nový!!: Gaspare Spontini a Anglie · Vidět víc »
Španělská válka za nezávislost
Španělská válka za nezávislost, známá v jiných jazycích též jako Poloostrovní válka či Válka na Pyrenejském poloostrově, byla jednou z napoleonských válek. Trvala mezi lety 1808–1814. Josef Bonaparte, Napoleonův bratr a neapolský král, byl za přítomnosti španělských a amerických zástupců prohlášen v Bayonne za krále Španělska a v červenci 1808 vstoupil do Madridu. Španělský národ se ale touto novou, z ciziny dosazenou vládou cítil ponížen a odmítl ji proto akceptovat. Již před Josefovým příchodem do země vypuklo proti Francouzům celonárodní povstání. Velení vzbouřenců (ústřední junta) se sice dopustilo některých chyb, když často zasahovalo nanejvýš nesmyslným způsobem do vojenských operací nebo odvolávalo schopné generály, nicméně jeho výzvou ke guerillové válce v prosinci 1808 nastal v bojích zásadní zvrat. Nepřetržité útoky guerrilleros vyčerpávaly francouzské okupanty a znemožňovaly jim tak využít jejich vítězství na otevřeném poli. Povstání podpořila i katolická církev, ačkoli mezi povstalci bylo mnoho jí nepřátelsky naladěných liberálních elementů. K podpoře povstalců přispěla také občasná tažení Britů do Španělska vedená Arthurem Wellesleyem, pozdějším vévodou z Wellingtonu, třebaže Britové byli vždy po několika menších úspěších přinuceni postupujícími Francouzi k ústupu zpět do Portugalska. V lednu 1810 vstoupila francouzská vojska do Andalusie a po dobytí Almeidy vpadlo v srpnu 80 000 Francouzů do Portugalska s cílem vyhnat odsud Brity. Porážka povstalců se zdála být neodvratnou, zvláště když se především vyšší a majetnější vrstvy obyvatelstva začaly přidávat na stranu bonapartistického krále. Do Cádizu, kam se vzbouřenecká junta uchýlila, byly svolány kortesy, jež v roce 1812 vypracovaly první moderní, liberální ústavu Španělska, neformálně nazývanou La Pepa. Ústava počítala se vznikem konstituční monarchie, v níž by zákonodárná pravomoc náležela kortesům a kromě jiného také požadovala zrušení instituce inkvizice. Tento dokument byl ve své době nadmíru pokrokový a stal se základem pozdějšího španělského ústavního vývoje. V Portugalsku se zatím Wellesley úspěšně ubránil francouzským útokům, jejichž dlouhé zásobovací linie byly současně napadány španělskými povstalci. Wellesley byl následně kortesem pověřen velením veškerých španělských vojenských sil. V lednu 1812 Wellesley zahájil nové tažení do Španělska a poté, co porazil Francouze u Salamanky, vtáhl v srpnu 1812 do Madridu. Pod tlakem posílených francouzských vojsk byl sice znovu přinucen k ústupu za portugalské hranice a Madrid tak byl naposled obsazen Francouzi, avšak katastrofa Napoleonova vojska v Rusku měla zásadní dopad také na vývoj války na Iberském poloostrově. V červnu 1813 byli Francouzi definitivně poraženi v bitvě u Vitorie a následně se před vytrvale postupujícím Wellesleyem stáhli zpět za Pyreneje (Právě Wellesley pak Napoleona definitivně porazil u Waterloo). Španělsko tak znovu nabylo svoji nezávislost, avšak za vysokou cenu: žádná z napoleonských válek nestála tolik lidských životů jako právě španělská vzpoura – střízlivé odhady říkají, že Britové ztratili zhruba 35 000 mužů, padlých španělských povstalců bylo okolo 25 000, portugalských 7000 a na francouzské straně mělo padnout asi 180 000 vojáků. Existují však i vyšší odhady, například vojenský statistik Micheal Clodfelter, který započítává i mrtvé v důsledku vypuknuvších epidemií a hladu, odhadl počet mrtvých v důsledku španělské války za nezávislost na jeden milion. Na válku reagovalo i umění, k nejslavnějším reakcím patří cyklus 80 grafik španělského malíře Francisco Goyi Hrůzy války. Tématu války, francouzské okupace a Goyi se věnuje i film Miloše Formana Goyovy přízraky z roku 2006.
Nový!!: Gaspare Spontini a Španělská válka za nezávislost · Vidět víc »
Řím
Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.
Nový!!: Gaspare Spontini a Řím · Vidět víc »
Benátky
Rozdělení na čtvrti (''sestieri''): Cannaregio Castello Dorsoduro a Giudecca San Marco San Polo Santa Croce Benátky jsou hlavní město severoitalské oblasti Benátsko.
Nový!!: Gaspare Spontini a Benátky · Vidět víc »
Dirigent
barokní taktovkou) Mezinárodním hudebním festivalu Špilberk (srpen 2013) Dirigent (z latiny, 1. příčestí (.
Nový!!: Gaspare Spontini a Dirigent · Vidět víc »
Dobývání Aztécké říše
Dobývání Aztécké říše Španěly, potažmo Mexika, začalo v únoru roku 1519 a skončilo 13.
Nový!!: Gaspare Spontini a Dobývání Aztécké říše · Vidět víc »
Domenico Cimarosa
Domenico Cimarosa Domenico Cimarosa (17. prosinec 1749, Aversa – 11. leden 1801, Benátky) byl italský skladatel, ve své době jeden z nejznámějších hudebních skladatelů Evropy.
Nový!!: Gaspare Spontini a Domenico Cimarosa · Vidět víc »
Florencie
Florencie je metropole italského regionu Toskánsko, ležící na řece Arno.
Nový!!: Gaspare Spontini a Florencie · Vidět víc »
Fridrich Vilém III.
Fridrich Vilém III. (3. srpna 1770, Postupim, Prusko – 7. června 1840, Berlín, Prusko) byl v letech 1797 až 1840 pátý pruský král a braniborský markrabě, a jako Fridrich Vilém IV. v letech 1797 až 1806 braniborský kurfiřt.
Nový!!: Gaspare Spontini a Fridrich Vilém III. · Vidět víc »
Giacomo Meyerbeer
belgických lázních Spa, které skladatel často navštěvoval Giacomo Meyerbeer, rodným jménem Jacob Liebmann Beer (5. září 1791, Tasdorf u Berlína – 2. května 1864, Paříž), byl německo-francouzský operní skladatel a dirigent žijící převážně ve Francii.
Nový!!: Gaspare Spontini a Giacomo Meyerbeer · Vidět víc »
Giacomo Tritto
Giacomo Tritto (* 2. dubna 1733 Altamura – 16. září 1824 Neapol) byl italský hudební skladatel a pedagog.
Nový!!: Gaspare Spontini a Giacomo Tritto · Vidět víc »
Halle
#PŘESMĚRUJ Halle (Saale).
Nový!!: Gaspare Spontini a Halle · Vidět víc »
Harfa
Harfa je strunný hudební nástroj, jedná se o jeden z nejstarších hudebních nástrojů vůbec.
Nový!!: Gaspare Spontini a Harfa · Vidět víc »
Hector Berlioz
Louis-Hector Berlioz (11. prosince 1803 La Côte-Saint-André (Isère) – 8. března 1869 Paříž) byl francouzský skladatel, spisovatel a hudební kritik.
Nový!!: Gaspare Spontini a Hector Berlioz · Vidět víc »
Hudební skladatel
Francouzský skladatel Louis-Nicolas Clérambault Hudební skladatel (též komponista) je umělec, který tvoří nové hudební skladby a zpravidla je zaznamenává ve formě hudební notace, podle které jeho hudbu poté provozují výkonní umělci (interpreti – zpěváci, hráči na hudební nástroje, dirigenti event. další umělci).
Nový!!: Gaspare Spontini a Hudební skladatel · Vidět víc »
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Nový!!: Gaspare Spontini a Itálie · Vidět víc »
Jesi
Jesi je město ve střední Itálii, v provincii Ancona oblasti Marche, ležící na řece Esino.
Nový!!: Gaspare Spontini a Jesi · Vidět víc »
Johann Wolfgang von Goethe
Johann Wolfgang Goethe, od roku 1782 von Goethe (28. srpna 1749 Frankfurt nad Mohanem – 22. března 1832 Výmar, Sasko-výmarské vévodství), byl německý básník, prozaik, dramatik a politik.
Nový!!: Gaspare Spontini a Johann Wolfgang von Goethe · Vidět víc »
Karel V.
Karel V. Habsburský (24. února 1500 v Gentu – 21. září 1558 v San Jerónimo de Yuste, Extremadura) byl prvním španělským králem (jako Carlos I., 1516–1556), římským králem (od 1519), císařem římským (1531–1556), vévodou burgundským (1506–1556) a arcivévodou rakouským (1519–1521).
Nový!!: Gaspare Spontini a Karel V. · Vidět víc »
Klavír
Klavír (z lat. claves.
Nový!!: Gaspare Spontini a Klavír · Vidět víc »
Kolín nad Rýnem
Kolín nad Rýnem (německy Köln, anglicky a francouzsky Cologne) je čtvrté největší město v Německu.
Nový!!: Gaspare Spontini a Kolín nad Rýnem · Vidět víc »
Ludvík XVIII.
Ludvík XVIII. (17. listopadu 1755 – 16. září 1824) známý jako Vytoužený (francouzsky le Désiré), byl francouzským králem v letech 1814 až 1824, s výjimkou krátkého přerušení během sta dnů v roce 1815.
Nový!!: Gaspare Spontini a Ludvík XVIII. · Vidět víc »
Luigi Cherubini
Luigi Cherubini (1841) Maria Luigi Carlo Zenobio Salvatore Cherubini (14. září 1760, Florencie – 15. března 1842, Paříž) byl italský a francouzský hudební skladatel.
Nový!!: Gaspare Spontini a Luigi Cherubini · Vidět víc »
Neapol
Neapol, správní středisko metropolitního města Napoli (územně-správní celek srovnatelný s italskými provinciemi) a regionu Kampánie, je třetí největší město Itálie.
Nový!!: Gaspare Spontini a Neapol · Vidět víc »
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Nový!!: Gaspare Spontini a Paříž · Vidět víc »
Palermo
Palermo je páté největší italské město, hlavní město oblasti Sicílie a Metropolitního města Palermo.
Nový!!: Gaspare Spontini a Palermo · Vidět víc »
Provincie Ancona
Ancona (Provincia di Ancona) je italská provincie v oblasti Marche, na severozápadě sousedící s provincií Pesaro a Urbino, na jihu s provincií Macerata a na západě s provincií Perugia.
Nový!!: Gaspare Spontini a Provincie Ancona · Vidět víc »
Richard Wagner
Wilhelm Richard Wagner (22. května 1813, Lipsko – 13. února 1883, Benátky) byl německý hudební skladatel, dramatik, básník, spisovatel, divadelní režisér a dirigent, výrazný představitel hudebního romantismu.
Nový!!: Gaspare Spontini a Richard Wagner · Vidět víc »
Rueil-Malmaison
Rueil-Malmaison je město v západní části metropolitní oblasti Paříže ve Francii v departementu Hauts-de-Seine a regionu Île-de-France.
Nový!!: Gaspare Spontini a Rueil-Malmaison · Vidět víc »
Teatro San Moisè
Teatro San Moisè byla operní scéna v Benátkách, působící v letech 1640–1818.
Nový!!: Gaspare Spontini a Teatro San Moisè · Vidět víc »
Teatro San Samuele
Teatro San Samuele bylo v 17.
Nový!!: Gaspare Spontini a Teatro San Samuele · Vidět víc »
Teatro Valle
Teatro Valle je divadlo a bývalý operní dům v Římě.
Nový!!: Gaspare Spontini a Teatro Valle · Vidět víc »
Viktorie (britská královna)
Královna Viktorie (24. května 1819, Londýn, Spojené království – 22. ledna 1901, ostrov Wight), narozená jako Alexandrina Victoria, byla královna Spojeného království Velké Británie a Irska od 20. června 1837 a první císařovna Indie od 1. května 1876, obojí do své smrti.
Nový!!: Gaspare Spontini a Viktorie (britská královna) · Vidět víc »
Wolfgang Amadeus Mozart
Wolfgang Amadeus Mozart, jméno podle křestního záznamu Joannes Chrysostomus Wolfgangus Theophilus Mozart (27. ledna 1756, Salcburk – 5. prosince 1791, Vídeň) byl rakouskýJe též považován za Němce, a to zejména v Německu.
Nový!!: Gaspare Spontini a Wolfgang Amadeus Mozart · Vidět víc »
14. listopad
14.
Nový!!: Gaspare Spontini a 14. listopad · Vidět víc »
1774
1774 (MDCCLXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Gaspare Spontini a 1774 · Vidět víc »
1851
1851 (MDCCCLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Gaspare Spontini a 1851 · Vidět víc »
24. leden
24.
Nový!!: Gaspare Spontini a 24. leden · Vidět víc »
