Rychlejší přístup než prohlížeči!
96 vztahy: Alela, Alkmaión, Aminokyselina, Anaxagorás, Archeogenetika, Aristotelés, August Weismann, Bílkovina, Biogeografie, Biologie, Brno, Buňka, Buněčné jádro, Buržoazní pavěda, Chromozom, Club de l'Horloge, Crossing-over, Cytogenetika, Darwinismus, Dědičnost, DNA, Domestikace, Ejakulát, Ekogenetika, Epigenetika, Evoluce, Exprese genu, Farmakogenetika, Fenotyp, Francesco Redi, Francis Crick, Fylogeografie, Gen, Genetická informace, Genetické inženýrství, Genetický kód, Geneticky modifikovaný organismus, Genetik, Genofond, Genom, Genotyp, Gregor Mendel, Hermann Joseph Muller, Heterozygot, Hippokratés, Histon, Homozygot, Hospodářské zvíře, Hrách setý, Hugo de Vries, ..., Imunogenetika, J. B. S. Haldane, James Dewey Watson, Jan Evangelista Purkyně, Jedinec, Karl Ernst von Baer, Karyotyp, Lékařská genetika, Lokus (genetika), Molekulární biologie, Molekulární genetika, Mutace, Mutagen, Nikita Sergejevič Chruščov, Nikolaj Vavilov, Nukleová kyselina, Nutrigenetika, Octomilka, Organismus, Oswald Avery, Perzekuce, Pohlavní buňka, Populační genetika, Populace, Prostředí, Pseudověda, René Descartes, Replikace DNA, RNA, Ronald Fisher, Sekvence DNA, Sekvence nukleové kyseliny, Sovětský svaz, Theodor Boveri, Thomas Morgan, Toxikogenetika, Transkripce (DNA), Translace (biologie), Trofim Lysenko, Užitkové rostliny, Věda, William Bateson, William Harvey, Zárodečný list, Znak (biologie), Zygota. Rozbalte index (46 více) »
Alela
Alela (allela, alelomorfa) je konkrétní forma genu.
Nový!!: Genetika a Alela · Vidět víc »
Alkmaión
Alkmaión (řecky Ἀλκμαίων; latinsky Alcmaeon) je postava z řecké mytologie.
Nový!!: Genetika a Alkmaión · Vidět víc »
Aminokyselina
Amminoacido glicina formula.svg|alt.
Nový!!: Genetika a Aminokyselina · Vidět víc »
Anaxagorás
Anaxagorás (řecky Ἀναξαγόρας, žil asi 500 př. n. l. Klazomenai – 428 př. n. l. Lampsakos) byl řecký předsokratovský filozof, který patřil k tzv.
Nový!!: Genetika a Anaxagorás · Vidět víc »
Archeogenetika
Archeogenetika je historická disciplína, v níž se poznatky genetiky, zejména molekulární genetiky, užívají ke studiu minulosti lidstva a skupin lidí.
Nový!!: Genetika a Archeogenetika · Vidět víc »
Aristotelés
Lysippos: Aristotelés (římská kopie) Aristotelés ze Stageiry (též Aristoteles) byl filosof vrcholného období řecké filosofie, nejvýznamnější žák Platonův a vychovatel Alexandra Makedonského.
Nový!!: Genetika a Aristotelés · Vidět víc »
August Weismann
August Weismann (17. ledna 1834, Frankfurt nad Mohanem, Německo – 5. listopadu 1914, Freiburg im Breisgau) byl německý biolog a zakladatel vědy o genetice.
Nový!!: Genetika a August Weismann · Vidět víc »
Bílkovina
Trojrozměrná struktura proteinu Bílkoviny, odborně proteiny (z řeckého próteios „prvotní, primární, hlavní“), patří mezi biopolymery.
Nový!!: Genetika a Bílkovina · Vidět víc »
Biogeografie
Biogeografické členění Evropy Krajina jako prostor, který obývá určitá populace organismů Biogeografie je věda o rozdělení biodiverzity v prostoru a čase.
Nový!!: Genetika a Biogeografie · Vidět víc »
Biologie
Biologie (z řeckého jako život a jako věda – tedy životověda – věda zkoumající život) v nejširším slova smyslu je vědní obor zabývající se organismy a vším, co s nimi souvisí, od chemických dějů v organismech probíhajících na úrovni atomů a molekul, až po celé ekosystémy.
Nový!!: Genetika a Biologie · Vidět víc »
Brno
Brno je statutární město, počtem obyvatel i rozlohou druhé největší město v České republice, největší město na Moravě a bývalé hlavní město Moravy.
Nový!!: Genetika a Brno · Vidět víc »
Buňka
upright.
Nový!!: Genetika a Buňka · Vidět víc »
Buněčné jádro
interfázi (mimo buněčné dělení) Jádro (z lat. nucleus – jádro nebo oříšek, příp. řec. karyon – jádro) je organela eukaryotických buněk, v níž je uložena většina genetického materiálu (DNA) buňky.
Nový!!: Genetika a Buněčné jádro · Vidět víc »
Buržoazní pavěda
Buržoazní pavěda je pojem zavedený v Sovětském svazu pro některé vědecké obory, které se z ideologického hlediska jevily jako nepřijatelné.
Nový!!: Genetika a Buržoazní pavěda · Vidět víc »
Chromozom
Chromozom (z řec. chroma – barva a soma – tělo) je specifická barvitelná buněčná struktura eukaryot přítomná v jádře.
Nový!!: Genetika a Chromozom · Vidět víc »
Club de l'Horloge
#PŘESMĚRUJ Carrefour de l'horloge.
Nový!!: Genetika a Club de l'Horloge · Vidět víc »
Crossing-over
Překřížení chromozomů a dopad překřížení na posloupnosti nukleových bází Crossing-over je proces, během kterého si dva homologní chromozomy spárované v profázi I meiózy vymění část své DNA.
Nový!!: Genetika a Crossing-over · Vidět víc »
Cytogenetika
Lidská krev pod elektronovým mikroskopem. Cytogenetika je podobor genetiky zabývající se buňkou a jejími strukturami.
Nový!!: Genetika a Cytogenetika · Vidět víc »
Darwinismus
Charles Darwin v roce 1868 Darwinismus je evoluční teorie, jejíž původní autor byl Charles Darwin.
Nový!!: Genetika a Darwinismus · Vidět víc »
Dědičnost
Animace části molekuly DNA Dědičnost je unikátní schopnost živých organismů, díky které mohou přenášet určité znaky, vlohy a schopnosti z generace na generaci.
Nový!!: Genetika a Dědičnost · Vidět víc »
DNA
Struktura dvoušroubovice DNA. V této formě se vyskytuje většina DNA například v lidských buňkách. Dvoušroubovice je tvořena dvěma řetězci nukleotidů Deoxyribonukleová kyselina, běžně označovaná DNA (z anglického deoxyribonucleic acid, česky zřídka i DNK), je nukleová kyselina, nositelka genetické informace všech organismů s výjimkou některých nebuněčných, u nichž hraje tuto úlohu RNA (např. RNA viry).
Nový!!: Genetika a DNA · Vidět víc »
Domestikace
jazyk.
Nový!!: Genetika a Domestikace · Vidět víc »
Ejakulát
Lidský ejakulát Lidské spermie (pod mikroskopem) Ejakulát je výměšek pohlavních žláz samce skládající se ze spermií a semenné (seminální) plazmy.
Nový!!: Genetika a Ejakulát · Vidět víc »
Ekogenetika
Ekogenetika je obor na pomezí ekologie a genetiky, který se zabývá geneticky podmíněnou vnímavostí jedinců vůči určitým faktorům vnějšího prostředí.
Nový!!: Genetika a Ekogenetika · Vidět víc »
Epigenetika
Plakát znázorňující dva typické příklady epigenetických procesů, methylace DNA a acetylace histonů Epigenetika (od slova επί/mimo genetiku) je v moderním slova smyslu vědní podobor genetiky, jenž studuje změny v genové expresi (a tedy obvykle i ve fenotypu), které nejsou způsobeny změnou nukleotidové sekvence DNA.
Nový!!: Genetika a Epigenetika · Vidět víc »
Evoluce
alt.
Nový!!: Genetika a Evoluce · Vidět víc »
Exprese genu
Centrální dogma molekulární biologie - zahrnuje všechny buněčné procesy zapojené do toku genetické informace Exprese genu (také genová exprese) je komplexní proces, kterým je v genu uložená informace převedena v reálně existující buněčnou strukturu nebo funkci.
Nový!!: Genetika a Exprese genu · Vidět víc »
Farmakogenetika
Farmakogenetika je obor na pomezí farmakologie a genetiky, který studuje dědičně podmíněnou variabilitu odpovědi organismu na léky, které jsou klinicky významné.
Nový!!: Genetika a Farmakogenetika · Vidět víc »
Fenotyp
Ukázka fenotypů mlžů druhu ''Donax variabilis –'' různorodé zbarvení a vzorování Fenotyp (starořecky φαίνω phaíno „objevuji se“ a τύπος týpos „tvar, podoba, vzor“) je soubor všech pozorovatelných vlastností a znaků živého organismu.
Nový!!: Genetika a Fenotyp · Vidět víc »
Francesco Redi
Francesco Redi (18. února/19. února 1626 Arezzo – 1. března 1697 Pisa) byl italský lékař a přírodovědec.
Nový!!: Genetika a Francesco Redi · Vidět víc »
Francis Crick
Francis Harry Compton Crick (8. června 1916 Northampton – 28. července 2004 La Jolla) byl britský molekulární biolog, fyzik a neurovědec, který ve spolupráci s Jamesem Watsonem objevil v roce 1953 strukturu DNA, za což ještě společně s Mauricem Wilkinsem dostali v roce 1962 Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu.
Nový!!: Genetika a Francis Crick · Vidět víc »
Fylogeografie
Hranice zalednění Evropy v jednotlivých glaciálech: ''červená ''.
Nový!!: Genetika a Fylogeografie · Vidět víc »
Gen
Kombinace rodičovských genů může způsobit, že koťata z téhož vrhu mají odlišné vlastnosti. Gen (z řeckého γόνος, gonos – potomstvo nebo generace) je základní jednotkou dědičnosti.
Nový!!: Genetika a Gen · Vidět víc »
Genetická informace
#PŘESMĚRUJ Sekvence nukleové kyseliny.
Nový!!: Genetika a Genetická informace · Vidět víc »
Genetické inženýrství
Genetické inženýrství (genetická modifikace, genové inženýrství) je přímý zásah člověka do genomu organismu pomocí moderních DNA technologií.
Nový!!: Genetika a Genetické inženýrství · Vidět víc »
Genetický kód
RNA kodony – bílkovina Genetický kód představuje soubor pravidel, podle kterých se genetická informace uložená v DNA (respektive RNA) převádí na primární strukturu bílkovin – tj.
Nový!!: Genetika a Genetický kód · Vidět víc »
Geneticky modifikovaný organismus
Geneticky modifikovaný organismus (GM organismus, GMO) je organismus, jehož genetický materiál (tedy DNA, příp. RNA u RNA virů) byl úmyslně změněn, a to způsobem, kterého se nedosáhne přirozenou rekombinací.
Nový!!: Genetika a Geneticky modifikovaný organismus · Vidět víc »
Genetik
Genetik vysvětlující sekvenování genů. Genetik je biolog, který se zabývá genetikou, vědou o genech, dědičnosti a genetickou variabilitou organismů.
Nový!!: Genetika a Genetik · Vidět víc »
Genofond
semenné bance vinné révy Genofond je soubor všech alel (genů) všech jedinců dané populace.
Nový!!: Genetika a Genofond · Vidět víc »
Genom
Genom muže – 46 chromozomů tvoří 23 párů v buněčném jádru (mitochondriální chromozom není zobrazen) Genom je veškerá genetická informace uložená v DNA (u některých virů v RNA) v buňkách konkrétního organismu.
Nový!!: Genetika a Genom · Vidět víc »
Genotyp
Část molekuly DNA, která je nositelkou genetické informace Genotyp (starořecky γένος génos „rod, pohlaví“ a τύπος týpos „tvar, podoba, vzor“) je soubor všech genů, přesněji alel, daného organismu.
Nový!!: Genetika a Genotyp · Vidět víc »
Gregor Mendel
Gregor Johann Mendel (česky též Řehoř Jan Mendel, 20. července 1822 Hynčice – 6. ledna 1884 Brno) byl moravský přírodovědec německého původu, zakladatel genetiky a objevitel základních zákonů dědičnosti, biolog, matematik, botanik, zajímal se také o meteorologii.
Nový!!: Genetika a Gregor Mendel · Vidět víc »
Hermann Joseph Muller
Hermann Joseph Muller (21. prosince 1890 – 5. dubna 1967) byl americký genetik, nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství za rok 1946.
Nový!!: Genetika a Hermann Joseph Muller · Vidět víc »
Heterozygot
vpravoHeterozygot je jedinec, jehož genotyp je v daném lokusu tvořen odlišnými alelami umístěnými na homologních chromozomech.
Nový!!: Genetika a Heterozygot · Vidět víc »
Hippokratés
Hippokratés z Kóu (460 př. n. l., Kós – ca 370 př. n. l., Larisa v Thessálii) řecky ῾Ιπποκράτης, byl nejslavnější lékař starověku, považovaný za zakladatele lékařské vědy.
Nový!!: Genetika a Hippokratés · Vidět víc »
Histon
184x184pixelů Histony jsou malé bazické nukleoproteiny, které se podílejí na výstavbě nukleozomu, který je základem chromatinu v chromozomech.
Nový!!: Genetika a Histon · Vidět víc »
Homozygot
Homozygot je jedinec, jehož genotyp je ve sledovaném znaku tvořen jediným typem alel.
Nový!!: Genetika a Homozygot · Vidět víc »
Hospodářské zvíře
Tur domácí, jedno z nejběžnějších hospodářských zvířat Kur domácí Hospodářské zvíře je zvíře, u kterého se sleduje přímý hospodářský užitek.
Nový!!: Genetika a Hospodářské zvíře · Vidět víc »
Hrách setý
Květ Čerstvě vzniklý lusk po odkvetení květu Plod se semeny Hrách setý (Pisum sativum) je hospodářsky významná rostlina z čeledi bobovitých (Fabaceae).
Nový!!: Genetika a Hrách setý · Vidět víc »
Hugo de Vries
Hugo Marie de Vries (16. února 1848 Haarlem – 21. května 1935 Lunteren) byl nizozemský botanik, evoluční biolog a jeden z prvních genetiků.
Nový!!: Genetika a Hugo de Vries · Vidět víc »
Imunogenetika
Imunogenetika je poměrně mladý vědní obor, vzniklý průnikem imunologie a genetiky.
Nový!!: Genetika a Imunogenetika · Vidět víc »
J. B. S. Haldane
John Burdon Sanderson Haldane FRS (5. listopadu 1892 Oxford – 1. prosince 1964 Bhuvanéšvar) byl britský genetik a evoluční biolog, který později emigroval do Indie a získal indické občanství.
Nový!!: Genetika a J. B. S. Haldane · Vidět víc »
James Dewey Watson
James Dewey Watson (* 6. dubna 1928 v Chicagu) je americký vědec, jeden z objevitelů struktury molekuly DNA.
Nový!!: Genetika a James Dewey Watson · Vidět víc »
Jan Evangelista Purkyně
Jan Evangelista Purkyně (od 15. července 1869 rytíř Purkyně / Ritter von Purkyně), křtěn Jan Josef (17. prosince 1787 Libochovice (zámek) – 28. července 1869 Praha – Nové Město) byl český fyziolog, anatom, biolog, básník, filozof a zakladatel rytířského rodu Purkyňů; otec malíře Karla Purkyně a meteorologa Emanuela Purkyně.
Nový!!: Genetika a Jan Evangelista Purkyně · Vidět víc »
Jedinec
Jedincem je v biologii každý soběstačný organismus.
Nový!!: Genetika a Jedinec · Vidět víc »
Karl Ernst von Baer
Karl Ernst von Baer (29. února 1792, Piibe – 28. září 1876, Tartu) byl baltsko-německý lékař a přírodovědec z území dnešního Estonska, zakladatel estonské zoologie a jeden ze zakladatelů embryologie.
Nový!!: Genetika a Karl Ernst von Baer · Vidět víc »
Karyotyp
Karyotyp z jádra somatické buňky člověka. Karyotyp je soubor všech chromozómů v jádře buňky.
Nový!!: Genetika a Karyotyp · Vidět víc »
Lékařská genetika
Lidská DNA polymeráza Lékařská genetika je odvětví lékařské vědy, které se zabývá lidským genomem a jeho poruchami, a to s ohledem na jejich lékařské důsledky, to jest vrozené či dědičné vady a choroby.
Nový!!: Genetika a Lékařská genetika · Vidět víc »
Lokus (genetika)
Stavba chromozomu (schematicky) – (1).
Nový!!: Genetika a Lokus (genetika) · Vidět víc »
Molekulární biologie
Centrální dogma molekulární biologie (zjednodušené schéma) Molekulární biologie je vědní obor zabývající se studiem buněčných biologických procesů na molekulární úrovni.
Nový!!: Genetika a Molekulární biologie · Vidět víc »
Molekulární genetika
281x281pixelů Molekulární genetika (ze starořeckého γενεά geneá - předek, původ) je odvětví genetiky, které zkoumá molekulární základy dědičnosti.
Nový!!: Genetika a Molekulární genetika · Vidět víc »
Mutace
Mutace je změna genotypu.
Nový!!: Genetika a Mutace · Vidět víc »
Mutagen
Mutagen je vliv, který svým působením na organismus zvyšuje pravděpodobnost mutace.
Nový!!: Genetika a Mutagen · Vidět víc »
Nikita Sergejevič Chruščov
Nikita Sergejevič Chruščov (někdy taky špatně Chruščev, anglicky psán Khrushchev, 15. dubna 1894 Kalinovka, Ruské impérium – 11. září 1971 Moskva, Sovětský svaz) byl sovětský politik a státník, který v letech 1953 až 1964 zastával funkci prvního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu (ÚV KSSS) a v letech 1958 až 1964 současně post předsedy rady ministrů (premiéra) Sovětského svazu (SSSR).
Nový!!: Genetika a Nikita Sergejevič Chruščov · Vidět víc »
Nikolaj Vavilov
Nikolaj Ivanovič Vavilov,, (Moskva – 26. ledna 1943, Saratov) byl sovětský biolog a propagátor genetiky v SSSR.
Nový!!: Genetika a Nikolaj Vavilov · Vidět víc »
Nukleová kyselina
Nukleová kyselina je biochemická makromolekulární látka tvořená polynukleotidovým řetězcem, který ve své struktuře uchovává genetickou informaci.
Nový!!: Genetika a Nukleová kyselina · Vidět víc »
Nutrigenetika
Nutrigenetika, nebo nutriční genetika je vědecký obor, který zkoumá závislost účinku jednotlivých složek nebo druhů diety na variantách (polymorfismech) genů jedince.
Nový!!: Genetika a Nutrigenetika · Vidět víc »
Octomilka
Octomilka (Drosophila) je parafyletický rod malého dvoukřídlého hmyzu, náležející do čeledi octomilkovití (Drosophilidae).
Nový!!: Genetika a Octomilka · Vidět víc »
Organismus
Bakterie ''Escherichia Coli'' Organismus (organizmus, zastarale také „ústrojenec“) je v biologii i ekologii biologická entita.
Nový!!: Genetika a Organismus · Vidět víc »
Oswald Avery
Oswald Theodore Avery (21. října 1877, Halifax, Kanada – 2. února 1955) byl americký lékař a vědec kanadského původu.
Nový!!: Genetika a Oswald Avery · Vidět víc »
Perzekuce
Perzekuce je systematické pronásledování nebo hrubé zacházení s jednotlivcem nebo skupinou osob.
Nový!!: Genetika a Perzekuce · Vidět víc »
Pohlavní buňka
Lidské vajíčko – zona pellucida (šeda prstencová vrstva) zvnitřku naléhající na buňky ''corony radiaty''. Mezi zonou pellucidou a vlastní cytopl. membránou vajíčka (oolemmou) je perivitellinní prostor (bílá oblast) Pohlavní buňka, neboli gameta (z řec. γαμετης), je zvláštní typ buňky, jejímž úkolem je umožnit vznik nového jedince v procesu pohlavního rozmnožování.
Nový!!: Genetika a Pohlavní buňka · Vidět víc »
Populační genetika
Populační genetika je nauka o změnách zastoupení alel jednotlivých genů v populaci.
Nový!!: Genetika a Populační genetika · Vidět víc »
Populace
Populace je soubor jedinců téhož druhu nacházejících se v jednom určitém místě v daném čase.
Nový!!: Genetika a Populace · Vidět víc »
Prostředí
Slovo prostředí má více významů.
Nový!!: Genetika a Prostředí · Vidět víc »
Pseudověda
Pseudověda (též pavěda) je označení pro takové druhy znalostí či postupů, které jejich vykonavatelé považují či prohlašují za vědecké a používají k jejich prezentaci vědecký nebo vědecky vypadající jazyk, ale nedodržují přitom základní pravidla vědy (například nemají povahu ověřitelné vědecké metody, teze či teorie, nenacházejí potvrzení ve vědeckých výzkumech, vykazují nespolehlivost nebo jsou dokonce v rozporu s pozorováními apod.)například Hewitt et al.
Nový!!: Genetika a Pseudověda · Vidět víc »
René Descartes
René Descartes (lat. Renatus Cartesius) (31. března 1596 La Haye, dnes Descartes, poblíž Tours – 11. února 1650, Stockholm) byl francouzský filosof, matematik a fyzik.
Nový!!: Genetika a René Descartes · Vidět víc »
Replikace DNA
Replikovaná DNA musí být nejprve rozdělena na 2 jednovláknové řetězce Replikace DNA je proces tvorby kopií molekuly deoxyribonukleové kyseliny (DNA), čímž se genetická informace přenáší z jedné molekuly DNA (templát, matrice) do jiné molekuly stejného typu (tzv. replika).
Nový!!: Genetika a Replikace DNA · Vidět víc »
RNA
Nukleové báze zeleně, ribózo-fosfátová kostra modře. Jedná se o jednovláknovou RNA, která interaguje sama se sebou. Ribonukleová kyselina (RNA, česky dříve RNK) je nukleová kyselina tvořená vláknem ribonukleotidů, které obsahují cukr ribózu a nukleové báze adenin, guanin, cytosin a uracil.
Nový!!: Genetika a RNA · Vidět víc »
Ronald Fisher
Ronald Aylmer Fisher (17. února 1890, Londýn, Spojené království – 29. července 1962, Adelaide, Austrálie) byl anglický statistik, evoluční biolog a genetik.
Nový!!: Genetika a Ronald Fisher · Vidět víc »
Sekvence DNA
#PŘESMĚRUJ Sekvence nukleové kyseliny.
Nový!!: Genetika a Sekvence DNA · Vidět víc »
Sekvence nukleové kyseliny
Rozdíl mezi nukleovými kyselinami RNA a DNA Sekvence nukleové kyseliny je posloupnost nukleových bází, které jsou součástí nukleotidů a ty jsou zase základní stavební jednotkou deoxyribonukleové kyseliny (DNA) a ribonukleové kyseliny (RNA).
Nový!!: Genetika a Sekvence nukleové kyseliny · Vidět víc »
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Nový!!: Genetika a Sovětský svaz · Vidět víc »
Theodor Boveri
Theodor Heinrich Boveri (12. října 1862 – 15. října 1915) byl německý biolog zabývající se stavbou lidských buněk. Jako první vyslovil hypotézu o buněčných procesech, které způsobují rakovinu.
Nový!!: Genetika a Theodor Boveri · Vidět víc »
Thomas Morgan
Thomas Hunt Morgan (25. září 1866 Lexington, Kentucky, USA – 4. prosince 1945 Pasadena, Kalifornie) byl americký genetik.
Nový!!: Genetika a Thomas Morgan · Vidět víc »
Toxikogenetika
Toxikogenetika je obor na pomezí toxikologie a genetiky, který studuje vlivy různých toxinů na geny a hledá způsoby, jak se před tímto ovlivňováním bránit.
Nový!!: Genetika a Toxikogenetika · Vidět víc »
Transkripce (DNA)
ribozomální RNA(elektronový mikroskop, 40 000x) Transkripce („přepis“) je proces, při němž je podle genetické informace zapsané v řetězci DNA vyráběn řetězec RNA.
Nový!!: Genetika a Transkripce (DNA) · Vidět víc »
Translace (biologie)
Diagram zachycující translaci (anglicky) Animace translace Translace je sekundární proces syntézy bílkovin (část procesu genové exprese).
Nový!!: Genetika a Translace (biologie) · Vidět víc »
Trofim Lysenko
Trofim Děnisovič Lysenko (Karlovka, Poltavská gubernie, Ruské impérium, dnes Ukrajina – 20. listopadu 1976, Moskva, Rusko) byl ukrajinský agronom, který v období stalinismu mocenskými metodami zcela ovládl sovětskou biologii.
Nový!!: Genetika a Trofim Lysenko · Vidět víc »
Užitkové rostliny
Užitkové rostliny, neboli plodiny jsou rostliny dávající člověku ať už přímo, či nepřímo nějaký užitek.
Nový!!: Genetika a Užitkové rostliny · Vidět víc »
Věda
Věda jako celek je systematický způsob racionálního a empirického poznávání skutečnosti zaměřený na spolehlivost výsledků a často i na možnosti predikce a aplikace (aplikované vědy).
Nový!!: Genetika a Věda · Vidět víc »
William Bateson
William Bateson (8. srpna 1861 Robin Hood's Bay – 8. února 1926) byl britský genetik, první člověk, který použil termín genetika pro vědní obor, který se zabývá dědičností.
Nový!!: Genetika a William Bateson · Vidět víc »
William Harvey
William Harvey (1. dubna 1578, Folkestone – 3. června 1657, Hampstead) byl anglický lékař, který je známý svým objasněním krevního oběhu v lidském těle a rovněž tím, že odmítl teorii samoplození.
Nový!!: Genetika a William Harvey · Vidět víc »
Zárodečný list
Zárodečný list (zárodečná vrstva) je souhrnné označení pro tři hlavní skupiny buněk, které vznikají během embryogeneze živočichů.
Nový!!: Genetika a Zárodečný list · Vidět víc »
Znak (biologie)
Pod pojmem znak se v biologii obvykle myslí fenotypický znak, tedy jakákoliv pozorovatelná vlastnost organizmu, ať už se jedná o orgán či chování.
Nový!!: Genetika a Znak (biologie) · Vidět víc »
Zygota
Zygota je buňka s kompletní sadou chromozómů (u člověka to znamená sestavu 2n – diploidní – to jest každý chromozóm ve dvou kopiích).
Nový!!: Genetika a Zygota · Vidět víc »
