Rychlejší přístup než prohlížeči!
20 vztahy: Atentát v katedrále svaté Dominiky, Berlín, Bulharština, Bulharsko, Expresionismus, Lipsko, Odeon (nakladatelství), První světová válka, Radnevo, Seznam bulharských spisovatelů, Sofie, 15. květen, 15. leden, 1895, 1916, 1917, 1922, 1925, 1973, 29. duben.
Atentát v katedrále svaté Dominiky
Následky útoku na katedrálu sv. Dominiky Atentát v katedrále sv.
Nový!!: Geo Milev a Atentát v katedrále svaté Dominiky · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Geo Milev a Berlín · Vidět víc »
Bulharština
Bulharština je jihoslovanský jazyk zapisující se cyrilicí.
Nový!!: Geo Milev a Bulharština · Vidět víc »
Bulharsko
Bulharsko, plným názvem Bulharská republika, je stát v jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Geo Milev a Bulharsko · Vidět víc »
Expresionismus
Edvarda Muncha, 1893 Expresionismus byl (severo)evropský, především německý umělecký směr.
Nový!!: Geo Milev a Expresionismus · Vidět víc »
Lipsko
Lipsko (německy) je město s postavením samostatného městského okresu na severozápadě německé spolkové země Sasko.
Nový!!: Geo Milev a Lipsko · Vidět víc »
Odeon (nakladatelství)
Odeon bylo československé a posléze české nakladatelství.
Nový!!: Geo Milev a Odeon (nakladatelství) · Vidět víc »
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Nový!!: Geo Milev a První světová válka · Vidět víc »
Radnevo
Radnevo (Раднево) je bulharské město ve starozagorské oblasti.
Nový!!: Geo Milev a Radnevo · Vidět víc »
Seznam bulharských spisovatelů
Seznam bulharských spisovatelů obsahuje přehled některých významných spisovatelů, narozených nebo převážně publikujících v Bulharsku.
Nový!!: Geo Milev a Seznam bulharských spisovatelů · Vidět víc »
Sofie
Sofie je hlavní město Bulharska; leží na úpatí pohoří Vitoša na západě státu, blízko srbských hranic.
Nový!!: Geo Milev a Sofie · Vidět víc »
15. květen
15.
Nový!!: Geo Milev a 15. květen · Vidět víc »
15. leden
15.
Nový!!: Geo Milev a 15. leden · Vidět víc »
1895
1895 (MDCCCXCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Geo Milev a 1895 · Vidět víc »
1916
1916 (MCMXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Geo Milev a 1916 · Vidět víc »
1917
1917 (MCMXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Geo Milev a 1917 · Vidět víc »
1922
1922 (MCMXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Geo Milev a 1922 · Vidět víc »
1925
1925 (MCMXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Geo Milev a 1925 · Vidět víc »
1973
1973 (MCMLXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Geo Milev a 1973 · Vidět víc »
29. duben
29.
Nový!!: Geo Milev a 29. duben · Vidět víc »
