Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Nainstalovat
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Geometrie

Index Geometrie

Pythagorovy věty o pravoúhlých trojúhelnících Geometrie (z gé – země a metria – měření) je matematická věda, která se zabývá otázkami tvarů, velikostí, proporcí a vzájemných vztahů obrazců a útvarů a vlastnostmi prostorů.

280 vztahy: Abstrakce, Abstraktní algebra, Afinní prostor, Afinní zobrazení, Al-Battání, Alain Connes, Albert Einstein, Alexander Grothendieck, Alfred Tarski, Algebra, Algebra (struktura), Algebraická geometrie, Algebraická topologie, Algebraická varieta, Analytická geometrie, Andrew Wiles, Arabština, Arabové, Archimédés, Architektura, Aristarchos ze Samu, Arthur Cayley, Úlomek, Astronomie, August Ferdinand Möbius, Axiom, Írán, Šestiúhelník, Češi, Čtyřstěn, Élie Cartan, Évariste Galois, Babylón, Bernhard Riemann, Bod, Carl Friedrich Gauss, Chaldea, Civilizace, Clayův matematický ústav, Cykloida, David Hilbert, Délka, Dějiny matematiky, Dělení, De Rhamův diferenciál, Dedukce, Definice, Derivace, Deskriptivní geometrie, Diferenciální forma, ..., Diferenciální geometrie, Diferenciální počet, Dimenze vektorového prostoru, Eduard Čech, Ekvivalence (matematika), Elipsa, Elipsoid, Eliptická křivka, Eratosthenés z Kyrény, Erlangen, Eukleidés, Eukleidés z Megary, Eukleidovská geometrie, Eukleidovská konstrukce, Eukleidovský prostor, Eukleidovy Základy, Eulerova charakteristika, Evropa, Existence, Fázový prostor, Felix Klein, Fermatovo číslo, Fieldsova medaile, Filosofie, Fraktál, Fyzika, Fyzika částic, Gaspard Monge, Geodézie, Geografie, Geometrický útvar, George David Birkhoff, Girard Desargues, Gottfried Wilhelm Leibniz, Grigorij Perelman, Grupa, Hausdorffova míra, Holomorfní funkce, Homologie (matematika), Hranice množiny, Hranol, Hybnost, Hyperbola, Hyperbolická geometrie, Hyperboloid, Integrální počet, Isaac Newton, Isfahán, János Bolyai, Jean-Pierre Serre, Jean-Victor Poncelet, Jehlan, Kartézská soustava souřadnic, Kartografie, Křivka, Klasická fyzika, Klasická mechanika, Komplexní rovina, Konexe, Konvexní množina, Koule, Kružítko, Kružnice, Kruh, Krychle, Kryptografie, Krystalografie, Kužel, Kuželosečka, Kubická rovnice, Kvadratura kruhu, Kvadrika, Kvantová teorie pole, Kvádr, Latina, Leonhard Euler, Lieova grupa, Lineární algebra, Lineární funkce, Lineární lomená funkce, Lineární zobrazení, Malířské plátno, Malířství, Matematická analýza, Matematická logika, Matematická statistika, Matematický důkaz, Matematik, Matematika, Měření, Měsíc, Mechanika, Metrický tenzor, Mezopotámie, Množina, Mnohoúhelník, Mnohostěn, Mongeovo promítání, Monitor (obrazovka), Neeukleidovská geometrie, Neolit, Niels Henrik Abel, Nikolaj Ivanovič Lobačevskij, Novověk, Obecná teorie relativity, Objem, Obsah, Obvod (geometrie), Okolí (matematika), Okruh (algebra), Ornament, Ortogonální grupa, Osmistěn, Osová souměrnost, Otevřená množina, Otočení, Ottův slovník naučný, Paleolit, Papyrus, Parabola (matematika), Paraboloid, Paralelní přenos (geometrie), Parciální diferenciální rovnice, Pí (číslo), Přímka, Přímková plocha, Perspektiva, Petr Vopěnka, Platón, Platónské těleso, Plocha, Počítačová grafika, Podgrupa, Podmnožina, Podobnost (geometrie), Poincarého věta, Polynom, Popularizace vědy, Postulát, Posunutí (geometrie), Pravítko, Pravděpodobnost, Pravidelný mnohoúhelník, Pravoúhlý trojúhelník, Průnik, Problémy tisíciletí, Projektivní geometrie, Projektivní přímka, Projektivní prostor, Projektivní rovina, Proporce, Prostor (matematika), Pythagoras, Pythagorova věta, René Descartes, Reprezentace (grupa), RIA Novosti, Riemannův prostor, Riemannova geometrie, Rovina, Rovnice, Rovnoběžka, Rovnoběžky, Rovnoběžník, Rovnost (matematika), Science, Sféra (matematika), Sférická geometrie, Shodné zobrazení, Sjednocení, Smíšený součin, Sophus Lie, Soustava souřadnic, Spojité zobrazení, Starověk, Starověké Řecko, Starověký Egypt, Stavba, Stavebnictví, Středověk, Strojírenství, Stupeň (úhel), Symetrie, Těžiště, Těleso (algebra), Tři klasické problémy antické matematiky, Tenzorové pole, Teoretická fyzika, Teorie čísel, Teorie řízení, Teorie grup, Teorie her, Teorie míry, Teorie superstrun, Teorie uzlů, Thabit ibn Qurra, Thalés z Milétu, Topologická dimenze, Topologický prostor, Topologie, Torus, Tower Bridge, Trigonometrie, Trisekce úhlu, Trojúhelník, Tvar, Uzavřená množina, Varieta (matematika), Válec, Věda, Vektor, Vektorové pole, Vektorový prostor, Velká Fermatova věta, Vnitřek množiny, Vysoká škola, Vzdálenost, Zatmění Slunce, Zénón z Eleje, Zdvojení krychle, Země, Zenónovy paradoxy, 1637, 1746, 1799, 1818, 1872, 1995, 2002, 212 př. n. l.. Rozbalte index (230 více) »

Abstrakce

mentálních modelů je první předpoklad k racionálnímu myšlení. Abstrakce (z lat. abs-trahere, odtáhnout, odvléci, oddělit) ve filozofii označuje buď důležitý moment procesu poznání při přechodu od smyslového k racionálnímu poznání, nebo jako hotový výsledek tohoto procesu.

Nový!!: Geometrie a Abstrakce · Vidět víc »

Abstraktní algebra

Abstraktní algebra je oblast matematiky zkoumající abstraktní algebraické struktury.

Nový!!: Geometrie a Abstraktní algebra · Vidět víc »

Afinní prostor

Afinní prostor je v geometrii prostor, na kterém je definováno sčítání bodů a vektorů.

Nový!!: Geometrie a Afinní prostor · Vidět víc »

Afinní zobrazení

Afinita v rovině Afinní zobrazení je geometrické zobrazení mezi afinními prostory, které zachovává kolinearitu a dělicí poměr.

Nový!!: Geometrie a Afinní zobrazení · Vidět víc »

Al-Battání

Al-Battání, celým jménem Abū ʿAbd Allāh Muḥammad ibn Jābir ibn Sinān al-Raqqī al-Ḥarrānī al-Ṣābiʾ al-Battānī, v latinizované formě Albatenius nebo Albategnius, arabsky محمد بن جابر بن سنان البتاني (asi 850 Harran – 929 Qasr al-Jiss) byl arabský astronom, astrolog a matematik narozený na území dnešního Turecka, který většinu života strávil ve městě Rakka, které dnes leží v Sýrii.

Nový!!: Geometrie a Al-Battání · Vidět víc »

Alain Connes

Alain Connes (* 1. dubna 1947 Draguignan, Var, Francie).

Nový!!: Geometrie a Alain Connes · Vidět víc »

Albert Einstein

Albert Einstein (14. března 1879 Ulm, Německo – 18. dubna 1955 Princeton, New Jersey, USA) byl teoretický fyzik, jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob.

Nový!!: Geometrie a Albert Einstein · Vidět víc »

Alexander Grothendieck

Alexander Grothendieck (28. března 1928 v Berlíně – 13. listopadu 2014 v Saint-Girons) byl francouzský matematik německého původu, který se výrazně podílel na rozvoji algebraické geometrie.

Nový!!: Geometrie a Alexander Grothendieck · Vidět víc »

Alfred Tarski

Alfred Tarski. Alfred Tarski (14. ledna 1901, Varšava, Ruskem ovládaná část Polska – 26. října 1983, Berkeley, Kalifornie, USA) byl polský logik a matematik, který téměř 40 let žil a pracoval v USA.

Nový!!: Geometrie a Alfred Tarski · Vidět víc »

Algebra

Algebra je odvětví matematiky zabývající se abstrakcí pojmů a vlastností elementárních matematických objektů, jako jsou čísla, polynomy, matice, apod.

Nový!!: Geometrie a Algebra · Vidět víc »

Algebra (struktura)

Algebra jako matematická struktura je vektorový prostor A nad tělesem F (anebo obecněji modul nad okruhem), na kterém je dána další operace násobení, které je lineární, t.j.

Nový!!: Geometrie a Algebra (struktura) · Vidět víc »

Algebraická geometrie

Algebraická geometrie je matematická disciplína nacházející se, jak už název napovídá, na rozhraní algebry a geometrie.

Nový!!: Geometrie a Algebraická geometrie · Vidět víc »

Algebraická topologie

Algebraická topologie je matematická věda, která využívá prostředky abstraktní algebry k studiu topologických prostorů.

Nový!!: Geometrie a Algebraická topologie · Vidět víc »

Algebraická varieta

Algebraická varieta je matematický pojem z oboru algebraické geometrie.

Nový!!: Geometrie a Algebraická varieta · Vidět víc »

Analytická geometrie

Analytická geometrie (také souřadnicová geometrie nebo kartézská geometrie) je část geometrie, která zkoumá geometrické útvary v euklidovské geometrii pomocí algebraických a analytických metod.

Nový!!: Geometrie a Analytická geometrie · Vidět víc »

Andrew Wiles

Sir Andrew John Wiles (* 11. dubna 1953 Cambridge) je britský matematik žijící v USA, držitel mnoha vědeckých ocenění a člen několika vědeckých společností.

Nový!!: Geometrie a Andrew Wiles · Vidět víc »

Arabština

Arabština (al-Lughat Al-Arabíja) je semitský jazyk.

Nový!!: Geometrie a Arabština · Vidět víc »

Arabové

arabského světa, souboru zemí s většinou arabského obyvatelstva Arabové jsou etnická skupina semitského původu rozšířená především v severní Africe a na Blízkém východě.

Nový!!: Geometrie a Arabové · Vidět víc »

Archimédés

Archimédés ze Syrakus, řecky Αρχιμήδης, latinsky Archimedes, (287 př. n. l.Tento rok byl udán až Ioannem Tzsetzem ve 12. století. Přestože je často uváděn v encyklopediích, je některými vědci považován za smyšlený – 212 př. n. l. Syrakusy), byl řecký matematik, fyzik, filozof, vynálezce a astronom.

Nový!!: Geometrie a Archimédés · Vidět víc »

Architektura

Opera v Sydney Empire State Building v noci Architektura je v nejobecnějším pojetí synonymem pro stavitelství a zabývá se tak jak globálním pohledem na urbanismus či krajinu přes klasické stavitelství budov až po design jednotlivých detailů jako je zahradní či bytová architektura.

Nový!!: Geometrie a Architektura · Vidět víc »

Aristarchos ze Samu

Aristarchos ze Samu Aristarchos ze Samu (asi 310 – 230 př. n. l.) byl řecký matematik a astronom, tvůrce heliocentrického modelu vesmíru.

Nový!!: Geometrie a Aristarchos ze Samu · Vidět víc »

Arthur Cayley

Arthur Cayley (16. srpna 1821, Richmond, Surrey, Velká Británie – 26. ledna 1895, Cambridge) byl britský matematik, spoluzakladatel moderní britské školy čisté matematiky.

Nový!!: Geometrie a Arthur Cayley · Vidět víc »

Úlomek

Úlomek neboli fragment je označení libovolně velké části z celku, která vzniká oddělením této části z kompaktního tělesa.

Nový!!: Geometrie a Úlomek · Vidět víc »

Astronomie

Mezi zařízení, která se používají k astronomickým pozorováním, patří i radioteleskopy. Astronomie, řecky αστρονομία z άστρον (astron) hvězda a νόμος (nomos) zákon, česky též hvězdářství, je věda, která se zabývá jevy za hranicemi zemské atmosféry.

Nový!!: Geometrie a Astronomie · Vidět víc »

August Ferdinand Möbius

August Ferdinand Möbius (17. listopadu 1790 Schulpforta, Sasko – 26. září 1868 Lipsko) byl německý matematik a teoretický astronom.

Nový!!: Geometrie a August Ferdinand Möbius · Vidět víc »

Axiom

Axiom (z řec. axióma, to co se uznává) je tvrzení, které se předem pokládá za platné, a tudíž se nedokazuje.

Nový!!: Geometrie a Axiom · Vidět víc »

Írán

Írán, úředně Íránská islámská republika (persky ایران, původně Árjan, neboli země Árjů) je stát v Přední Asii, dříve nazývaný Persie.

Nový!!: Geometrie a Írán · Vidět víc »

Šestiúhelník

Pravidelný šestiúhelník a jeho rozměry Šestiúhelník je rovinný geometrický útvar, mnohoúhelník se šesti vrcholy a šesti stranami.

Nový!!: Geometrie a Šestiúhelník · Vidět víc »

Češi

Češi (archaicky Čechové) (Mužský příslušník českého národa se nazývá Čech, Mužští příslušníci českého národa jsou Češi, staře Čechové. Ženský příslušník českého národa je Češka, ženští příslušníci českého národa jsou Češky, staře Čechyně.) jsou indo-evropský západoslovanský národ obývající střední Evropu, žijící převážně na území Česka.

Nový!!: Geometrie a Češi · Vidět víc »

Čtyřstěn

Čtyřstěn (jinak zvaný též jako tetraedr) je nejjednodušší typ trojrozměrného tělesa.

Nový!!: Geometrie a Čtyřstěn · Vidět víc »

Élie Cartan

Élie Joseph Cartan (9. duben 1869, Dolomieu – 6. květen 1951, Paříž) byl francouzský matematik.

Nový!!: Geometrie a Élie Cartan · Vidět víc »

Évariste Galois

Évariste Galois (25. října 1811, Bourg-la-Reine – 31. května 1832, Paříž) byl francouzský matematik.

Nový!!: Geometrie a Évariste Galois · Vidět víc »

Babylón

Babylon v současnosti Babylón neboli Brána boží (z akkad. Bab-ilu), bez diakritiky Babylon, řecky Βαβυλών, v Bibli (Genesis a Žalmy) též Bábel (znamená „zmatek“), bylo město na dolním toku Eufratu v jižní Mezopotámii, v pozdějším období hlavní město Babylonie a Novobabylonské říše.

Nový!!: Geometrie a Babylón · Vidět víc »

Bernhard Riemann

Georg Friedrich Bernhard Riemann (17. září 1826, Breselenz – 20. července 1866, Selasca) byl německý matematik, který výrazně přispěl k rozvoji matematické analýzy a diferenciální geometrie.

Nový!!: Geometrie a Bernhard Riemann · Vidět víc »

Bod

Bod je bezrozměrný základní geometrický útvar.

Nový!!: Geometrie a Bod · Vidět víc »

Carl Friedrich Gauss

Johann Carl Friedrich Gauss (30. dubna 1777, Braunschweig – 23. února 1855, Göttingen) byl slavný německý matematik a fyzik.

Nový!!: Geometrie a Carl Friedrich Gauss · Vidět víc »

Chaldea

Chaldea, Chaldaea nebo Kaldea (z řeckého, Chaldaia; akkadsky, Hebrejsky כשדים, Kaśdim; Arabsky, Kāldān), "Kaldea" podle Starého zákona) bylo helénské jméno pro jižní část Babylonie, která se osamostatnila pod vládou Chaldejců. Ti podnikali vojenské výpravy proti dynastiím vládnoucím v jižní Mezopotámii, hlavně proti Akkaďanům a Babyloňanům. Oblast se stala babylonskou provincií na počátku vlády Chammurapiho, ale udržovala si zvláštní postavení vzhledem k ostatním městům ovládaných Babylonií. Jedním z prvních záznamů, kde jsou jmenováni, je popis dobytí Jeruzaléma Nebukadnesarem II. v biblické knize Habakukově (Habakuk 1:6). Kmen osadníků, kteří přichází do okolí města, se nazýval Chaldejci. Je však nejasné, odkud původně pocházeli. 11. dynastie králů Babylonu (6. století př. n. l.) je obecně známa jako dynastie Chaldejská. Jejich původní království v jižní části Babylonie se nacházelo na pravém břehu řeky Eufrat. I když je výraz Chaldea často používán jako název pro celou Mezopotámii, původní chaldejské území zabíralo široké pláně na jihu, formované usazeninami z Eufratu a Tigridu, v pásu asi 500 km podél toku obou řek a asi 100 km širokém.

Nový!!: Geometrie a Chaldea · Vidět víc »

Civilizace

řecké starověké civilizaceInků. Civilizace (z latinského civis) je pojem označující vysokou úroveň duchovního a materiálního pokroku lidstva.

Nový!!: Geometrie a Civilizace · Vidět víc »

Clayův matematický ústav

Clayův matematický ústav (anglicky Clay Mathematics Institute, zkratka CMI) vznikl díky dlouholetému přesvědčení jeho zakladatele, pana Landona T. Claye, že matematické znalosti je potřeba ohodnotit.

Nový!!: Geometrie a Clayův matematický ústav · Vidět víc »

Cykloida

Cykloida generovaná valícím se kolem Cykloida je transcendentní cyklická křivka, kterou vytvoří bod pevně spojený s kružnicí, která se valí (kutálí) po přímce.

Nový!!: Geometrie a Cykloida · Vidět víc »

David Hilbert

David Hilbert (23. ledna 1862 Wehlau (dnes Znamensk), Východní Prusko – 14. února 1943 Göttingen, Německo) byl jeden z největších matematiků 20. století.

Nový!!: Geometrie a David Hilbert · Vidět víc »

Délka

Délka je jedna ze základních fyzikálních veličin.

Nový!!: Geometrie a Délka · Vidět víc »

Dějiny matematiky

Základů Historie matematiky sahá od prvních pokusů pravěkého člověka spočítat úlovek, přes velký vzestup matematiky ve Starém Řecku až k moderní matematice rozrůzněné ve velký počet oborů, kterými se zabývá ohromný počet matematiků.

Nový!!: Geometrie a Dějiny matematiky · Vidět víc »

Dělení

20 \div 4.

Nový!!: Geometrie a Dělení · Vidět víc »

De Rhamův diferenciál

DeRhamův diferenciál je pojem z matematiky, přesněji z pomezí diferenciální geometrie, globální analýzy na varietách a algebraické topologie.

Nový!!: Geometrie a De Rhamův diferenciál · Vidět víc »

Dedukce

Dedukce (lat. deductio – odvození) je proces usuzování, ve kterém se od předpokladů (premis) dochází k závěru z těchto předpokladů vyplývajícího, přičemž odvozování je jisté, nikoliv jen pravděpodobné.

Nový!!: Geometrie a Dedukce · Vidět víc »

Definice

Definice (z latinského de.

Nový!!: Geometrie a Definice · Vidět víc »

Derivace

Graf funkce (černě) a její tečna (červeně). Sklon tečny odpovídá derivaci funkce ve vyznačeném bodě Derivace je důležitý pojem matematické analýzy a základ diferenciálního počtu.

Nový!!: Geometrie a Derivace · Vidět víc »

Deskriptivní geometrie

Ukázka čtyř různých rovinných zakreslení jednoho prostorového objektu kuželosečkou by správně měla být elipsa Ukázka konstrukce průniku koule a kužele Promítání Deskriptivní geometrie je věda o zobrazení prostorových útvarů do roviny (průmětny).

Nový!!: Geometrie a Deskriptivní geometrie · Vidět víc »

Diferenciální forma

Diferenciální forma stupně k neboli diferenciální k-forma je matematické zobecnění funkcí na hladké varietě.

Nový!!: Geometrie a Diferenciální forma · Vidět víc »

Diferenciální geometrie

Diferenciální geometrie je část geometrie, která využívá ke studiu křivek, ploch a variet vyšší dimenze metody diferenciálního počtu.

Nový!!: Geometrie a Diferenciální geometrie · Vidět víc »

Diferenciální počet

Diferenciální počet (spolu s integrálním počtem se nazývá infinitezimální počet) je matematická disciplína, která zkoumá změny funkčních hodnot v závislosti na změně nezávislé proměnné.

Nový!!: Geometrie a Diferenciální počet · Vidět víc »

Dimenze vektorového prostoru

Vektorový prostor je poněkud abstraktní pojem, který může být realizován prostřednictvím nejrůznějších matematických objektů.

Nový!!: Geometrie a Dimenze vektorového prostoru · Vidět víc »

Eduard Čech

Eduard Čech (29. června 1893, Stračov – 15. března 1960, Praha) byl český matematik.

Nový!!: Geometrie a Eduard Čech · Vidět víc »

Ekvivalence (matematika)

Pojem ekvivalence je v matematice používán pro binární relaci, která množinu, na které je definována, rozděluje na vzájemně disjunktní podmnožiny.

Nový!!: Geometrie a Ekvivalence (matematika) · Vidět víc »

Elipsa

Elipsa Elipsa je uzavřená křivka v rovině.

Nový!!: Geometrie a Elipsa · Vidět víc »

Elipsoid

Elipsoid Elipsoid je prostorové těleso tvořené množinou všech bodů, jejichž poloha vůči zadanému bodu (středu) splňuje podmínky dané následující nerovnicí.

Nový!!: Geometrie a Elipsoid · Vidět víc »

Eliptická křivka

Eliptické křivky, -3;3 není nesingulární, má ostrý bod Eliptická křivka je hladká spojitá křivka, která je definovaná rovnicí y^2 + 2xy.

Nový!!: Geometrie a Eliptická křivka · Vidět víc »

Eratosthenés z Kyrény

Eratosthenés z Kyrény Eratosthenés z Kyrény (řecky Ἐρατοσθένης, mezi 276-272 v Kyréně – 194 př. n. l. v Alexandrii) byl matematik, astronom a zřejmě největší geograf antického Řecka.

Nový!!: Geometrie a Eratosthenés z Kyrény · Vidět víc »

Erlangen

Erlangen (česky Erlanky) je samostatné okresní město v bavorském vládním obvodu Střední Franky.

Nový!!: Geometrie a Erlangen · Vidět víc »

Eukleidés

Eukleidés též Euklides nebo Euklid (řecky Εὐκλείδης, žil asi 325 př. n. l. – asi 260 př. n. l) byl řecký matematik a geometr.

Nový!!: Geometrie a Eukleidés · Vidět víc »

Eukleidés z Megary

Eukleidés pocházel z Megary a žil přibližně v období 450 př. n. l. - 370 př. n. l. Za svého života patřil mezi stoupence Sókratovy a byl jedním z jeho nejstarších žáků.

Nový!!: Geometrie a Eukleidés z Megary · Vidět víc »

Eukleidovská geometrie

Eukleidovská (někdy také elementární nebo Eukleidova) geometrie je založena na definicích a axiomech, které publikoval Eukleidés v díle Základy (lat. Elementa).

Nový!!: Geometrie a Eukleidovská geometrie · Vidět víc »

Eukleidovská konstrukce

Postup nakreslení pravidelného šestiúhelníku Eukleidovskou konstrukcí Eukleidovská konstrukce neboli konstrukce pomocí kružítka a pravítka označuje konstrukci geometrických objektů (například úhlů) pouze pomocí idealizovaného pravítka a kružítka.

Nový!!: Geometrie a Eukleidovská konstrukce · Vidět víc »

Eukleidovský prostor

Eukleidovský prostor je matematický výraz pro člověku nejbližší, intuitivní představu prostoru.

Nový!!: Geometrie a Eukleidovský prostor · Vidět víc »

Eukleidovy Základy

Titulní strana překladu Eukleidových Základů do latiny od Adelarda z Bath. 1309–1316 Eukleidovy Základy nebo pouze Základy (Stoicheia), jejichž autorem je Eukleidés z Alexandrie, byly až do druhé poloviny 19.

Nový!!: Geometrie a Eukleidovy Základy · Vidět víc »

Eulerova charakteristika

Eulerova charakteristika je v matematice celé číslo, které charakterizuje nějaký topologický prostor, geometrický útvar, graf, mnohostěn a podobně.

Nový!!: Geometrie a Eulerova charakteristika · Vidět víc »

Evropa

Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je území brané buďto jako jeden ze šesti světadílů v jejich tradičních pojetích, nebo jako západní část Eurasie.

Nový!!: Geometrie a Evropa · Vidět víc »

Existence

Existence (z latinského existentia TOMÁŠ AKVINSKÝ, Summa contra Gentiles, IV, c. 29, n. 3655. To, co existuje, lze popsat také jako to, co je nadáno vlastní činností: Středověká filosofie rozvinula protiklad existence jako aktuálního bytí zde a podstaty, esence, jako ideálního a obecného určení bytosti či jsoucna. Tento strom zde je jednotlivou existence (moderně řečeno výskytem) esence stromu. I v Hegelově filosofii je existence zvnějšněním podstaty ducha. V moderní filosofii přechází důraz na jednotlivou, konkrétní existence, zejména člověka (S. Kierkegaard). Právě lidská (tj. naše) existence je východiském veškerého poznání, zkušenosti, ale i usilování (intence, E. Husserl) a svobody. Existence člověka přitom není jen nějakým „výskytem“ předmětu (M. Heidegger), nýbrž pobytem (Dasein), údělem bytosti, jíž na jejím bytí záleží a která ví, že je konečná, smrtelná. Existence není izolovaný a svrchovaný „subjekt“, nýbrž je pobytem na světě, který přehlíží, přičítá si svoji minulost a je neustálou starostí o budoucí. Dramatičnost lidské existence jako prázdné svobody ke tvoření sebe sama zdůrazní existencialismus (Sartre, Camus), současná filosofie staví do popředí otázky odpovednosti, existence jako východiska vztahů ke druhému („já a ty“, M. Buber) a etiky vůbec (E. Lévinas).

Nový!!: Geometrie a Existence · Vidět víc »

Fázový prostor

Jako fázový prostor se ve fyzice nazývá prostor proměnných q^i (tedy zobecněných souřadnic) a p_i (tedy zobecněných hybností).

Nový!!: Geometrie a Fázový prostor · Vidět víc »

Felix Klein

Felix Christian Klein (25. dubna 1849, Düsseldorf, Prusko – 22. června 1925, Göttingen, Německo) byl německý matematik.

Nový!!: Geometrie a Felix Klein · Vidět víc »

Fermatovo číslo

Fermatovým číslem se v matematice rozumí takové přirozené číslo, které je rovno pro nějaké přirozené číslo n. Svoje jméno tato čísla získala podle matematika Pierra de Fermata, který je zkoumal jako jeden z prvních.

Nový!!: Geometrie a Fermatovo číslo · Vidět víc »

Fieldsova medaile

Matematická Fieldsova medaile nese Archimédův portrét Fieldsova medaile (oficiálně) je matematické ocenění udělované Mezinárodní matematickou unií.

Nový!!: Geometrie a Fieldsova medaile · Vidět víc »

Filosofie

Filosofie nebo filozofie, řecky φιλοσοφία, z φιλειν (filein, mít rád, toužit po něčem) a σοφια (sofía, moudrost, zdatnost) je soustavné, racionální a kritické zkoumání skutečnosti, světa a člověka, případně i toho, co je přesahuje (metafyzika).

Nový!!: Geometrie a Filosofie · Vidět víc »

Fraktál

Detail Mandelbrotovy množiny, jednoho z nejznámějších fraktálů Fraktál je podle původní Mandelbrotovy definice množina, jejíž Hausdorffova dimenze je větší než dimenze topologická.

Nový!!: Geometrie a Fraktál · Vidět víc »

Fyzika

Fyzika (z řeckého φυσικός (physikos): přírodní, ze základu φύσις (physis): příroda, archaicky též silozpyt) je vědní obor, který zkoumá zákonitosti přírodních jevů.

Nový!!: Geometrie a Fyzika · Vidět víc »

Fyzika částic

Fyzika částic (též částicová fyzika) je oblast fyziky, která se zabývá částicemi.

Nový!!: Geometrie a Fyzika částic · Vidět víc »

Gaspard Monge

Gaspard Monge, vévoda z Péluse (10. května 1746, Beaune – 28. července 1818, Paříž) byl francouzský přírodovědec, matematik a revoluční politik.

Nový!!: Geometrie a Gaspard Monge · Vidět víc »

Geodézie

Geodézie (řecky γη.

Nový!!: Geometrie a Geodézie · Vidět víc »

Geografie

Geografie (z řeckého γεός geos pozemský, zemský + γράφειν grafein psáti), česky též zeměpis, je věda studující prostorové rozšíření jevů na Zemi (přesněji části Země, nazývané „krajinná sféra“), jejich vzájemnou interakci a vývoj v čase.

Nový!!: Geometrie a Geografie · Vidět víc »

Geometrický útvar

Jehlan, koule a krychle v prostoru Geometrický útvar je souhrn geometrických objektů, nejčastěji bodů, přímek či rovin.

Nový!!: Geometrie a Geometrický útvar · Vidět víc »

George David Birkhoff

George David Birkhoff (21. března 1884 – 12. listopadu 1944) byl jedním z nejvýznamnějších amerických matematiků první poloviny 20. století.

Nový!!: Geometrie a George David Birkhoff · Vidět víc »

Girard Desargues

Girard Desargues, též Gérard Desargues, (21. února 1591 Lyon, Francie – říjen 1661 Lyon) byl francouzský matematik, inženýr a architekt.

Nový!!: Geometrie a Girard Desargues · Vidět víc »

Gottfried Wilhelm Leibniz

Gottfried Wilhelm von Leibniz (1. července 1646 Lipsko – 14. listopadu 1716 Hannover) byl německý filosof, vědec, matematik a teolog píšící převážně v latině a francouzštině.

Nový!!: Geometrie a Gottfried Wilhelm Leibniz · Vidět víc »

Grigorij Perelman

Grigorij Jakovlevič Perelman (rusky Григорий Яковлевич Перельман), narozen 13. června 1966 v Leningradu, SSSR (nyní Petrohrad, Rusko), též znám jako Grisha Perelman, je rusko-židovský matematik.

Nový!!: Geometrie a Grigorij Perelman · Vidět víc »

Grupa

Rubikovy kostky tvoří grupu. Grupa je v matematice algebraická struktura, která popisuje a formalizuje koncept symetrie.

Nový!!: Geometrie a Grupa · Vidět víc »

Hausdorffova míra

Hausdorffova míra (dále \bold^s) je „nížedimenzionální“ míra na \mathbb^n, která dovoluje měřit jisté „velmi malé“ podmnožiny \mathbb^n.

Nový!!: Geometrie a Hausdorffova míra · Vidět víc »

Holomorfní funkce

Holomorfní funkce jsou důležitým pojmem komplexní analýzy.

Nový!!: Geometrie a Holomorfní funkce · Vidět víc »

Homologie (matematika)

V matematice (speciálně algebraické topologii a abstraktní algebře), je homologie (z řeckého ὁμός homos "identické") proces, který přiřadí matematickým objektům posloupnost Abelových grup nebo modulů.

Nový!!: Geometrie a Homologie (matematika) · Vidět víc »

Hranice množiny

Množina (světle modře) a její hranice (tmavě modře) Hranice množiny je v matematice pojem z topologie značící množinu všech takových prvků, jehož každé okolí obsahuje alespoň jeden bod zadané množiny a alespoň jeden bod mimo zadanou množinu.

Nový!!: Geometrie a Hranice množiny · Vidět víc »

Hranol

Pravidelný šestiboký hranol Hranol je trojrozměrné těleso s dvěma rovnoběžnými základnami, tvořenými shodnými a shodně orientovanými mnohoúhelníky, tedy vzájemně zobrazitelnými pouhým prostorovým posunutím.

Nový!!: Geometrie a Hranol · Vidět víc »

Hybnost

Hybnost je fyzikální veličina, která je mírou posuvného pohybu tělesa a je součinem jeho hmotnosti a rychlosti.

Nový!!: Geometrie a Hybnost · Vidět víc »

Hyperbola

Hyperbola jako kuželosečka. Ilustrace definice: ohniska (''B1'', ''B2''); bod hyperboly (''P''); vzdálenosti ohnisek (''d1'', ''d2''). Hyperbola je rovinná křivka, kuželosečka s výstředností větší než 1.

Nový!!: Geometrie a Hyperbola · Vidět víc »

Hyperbolická geometrie

hyperbolickém paraboloidu V matematice je hyperbolická geometrie (nebo také Lobačevského geometrie) neeukleidovskou geometrií, což znamená, že nesplňuje pátý Eukleidův postulát (o rovnoběžkách).

Nový!!: Geometrie a Hyperbolická geometrie · Vidět víc »

Hyperboloid

Jednodílný hyperboloid Hyperboloid je plocha druhého stupně, neboli kvadratická plocha – kvadrika.

Nový!!: Geometrie a Hyperboloid · Vidět víc »

Integrální počet

Integrální počet je část matematiky, která se zabývá především integrací, což je inverzní proces k derivaci, a integrály.

Nový!!: Geometrie a Integrální počet · Vidět víc »

Isaac Newton

Sir Isaac Newton (– v Londýně) byl anglický fyzik, matematik (profesor naturální filosofie), astronom, alchymista a teolog, jenž bývá často považován za jednu z nejvlivnějších osob v dějinách lidstva.

Nový!!: Geometrie a Isaac Newton · Vidět víc »

Isfahán

Isfahán (persky اصفهان - Eṣfahān) je třetím největším městem v Íránu po Teheránu a Mašhadu.

Nový!!: Geometrie a Isfahán · Vidět víc »

János Bolyai

János Bolyai – pamětní deska v Olomouci. János Bolyai (15. prosince 1802 – 27. ledna 1860) byl maďarský matematik, jeden ze zakladatelů neeuklidovské geometrie.

Nový!!: Geometrie a János Bolyai · Vidět víc »

Jean-Pierre Serre

Jean-Pierre Serre (* 15. září 1926 Bages) je francouzský matematik.

Nový!!: Geometrie a Jean-Pierre Serre · Vidět víc »

Jean-Victor Poncelet

Jean-Victor Poncelet (1. červenec 1788, Mety – 22. prosinec 1867, Paříž) byl francouzský matematik, mechanik a geometr.

Nový!!: Geometrie a Jean-Victor Poncelet · Vidět víc »

Jehlan

Jehlan Jehlan je trojrozměrné těleso.

Nový!!: Geometrie a Jehlan · Vidět víc »

Kartézská soustava souřadnic

Body v rovinné kartézské soustavě souřadnic Bod v prostorové pravotočivé kartézské soustavě souřadnic Kartézská soustava souřadnic je taková soustava souřadnic, u které jsou souřadné osy vzájemně kolmé přímky, které se protínají v jednom bodě - počátku soustavy souřadnic.

Nový!!: Geometrie a Kartézská soustava souřadnic · Vidět víc »

Kartografie

Ilustrační mapa Různá kartografická zobrazení Kartografie je umění a věda zabývající se tvorbou a zpracováním map.

Nový!!: Geometrie a Kartografie · Vidět víc »

Křivka

Křivka je v matematice geometrický jednorozměrný objekt, případně zobrazení z úsečky do nějakého matematického prostoru (tzv. parametrizovaná křivka).

Nový!!: Geometrie a Křivka · Vidět víc »

Klasická fyzika

Klasická fyzika je fyzika, která je založena na principech vytvořených před vznikem kvantové fyziky.

Nový!!: Geometrie a Klasická fyzika · Vidět víc »

Klasická mechanika

Klasická mechanika je mechanika, zabývající se mechanickými jevy makroskopických těles, která se pohybují rychlostí zanedbatelnou vzhledem k rychlosti světla.

Nový!!: Geometrie a Klasická mechanika · Vidět víc »

Komplexní rovina

Komplexní rovina (často též Gaussova rovina) je v matematice způsob zobrazení komplexních čísel.

Nový!!: Geometrie a Komplexní rovina · Vidět víc »

Konexe

Konexe (z lat. connexio.

Nový!!: Geometrie a Konexe · Vidět víc »

Konvexní množina

Konvexní množina M Nekonvexní množina N Mnohostěn: a) konvexní, b) nekonvexní V matematice se pod pojmem konvexní množina obvykle rozumí podmnožina Euklidovského prostoru nebo reálného afinního prostoru, která má následující vlastnost.

Nový!!: Geometrie a Konvexní množina · Vidět víc »

Koule

euklidovském zobrazení Koule je prostorové těleso tvořené množinou všech bodů (trojrozměrného euklidovského) prostoru, jejichž vzdálenost od zadaného bodu (středu) je nejvýše rovna zadanému poloměru.

Nový!!: Geometrie a Koule · Vidět víc »

Kružítko

Kružítko Kružítko (zastarale též Kružidlo) je nástroj určený k rýsování kružnic a jejich částí.

Nový!!: Geometrie a Kružítko · Vidět víc »

Kružnice

Základní atributy kružnice V euklidovské geometrii je kružnice množina všech bodů v rovině, které leží ve stejné vzdálenosti, označované jako poloměr, od pevně daného bodu, zvaného střed.

Nový!!: Geometrie a Kružnice · Vidět víc »

Kruh

Kruh Kruh je rovinný geometrický útvar, omezený kružnicí.

Nový!!: Geometrie a Kruh · Vidět víc »

Krychle

Krychle (pravidelný šestistěn nebo také hexaedr) lidově zvaná též kostka, je trojrozměrné těleso, jehož stěny tvoří šest stejných čtverců, (osm rohů a dvanáct hran).

Nový!!: Geometrie a Krychle · Vidět víc »

Kryptografie

Šifrovací stroj Enigma Kryptografie neboli šifrování je nauka o metodách utajování smyslu zpráv převodem do podoby, která je čitelná jen se speciální znalostí.

Nový!!: Geometrie a Kryptografie · Vidět víc »

Krystalografie

Krystalografie je nauka, která se zabývá především studiem struktury krystalů, vývojem a poruchami jejich ideální struktury.

Nový!!: Geometrie a Krystalografie · Vidět víc »

Kužel

Obecný kužel. Rotační kužel (vlevo) a kosý kužel (vpravo). Kužel je oblé těleso, které získáme jako průnik kuželového prostoru a rovinné vrstvy.

Nový!!: Geometrie a Kužel · Vidět víc »

Kuželosečka

Druhy kuželoseček Kuželosečka je rovinná křivka, která vznikne jako průnik roviny s pláštěm rotačního kuželu (tzv. kuželová plocha), přičemž rovina neprochází jeho vrcholem.

Nový!!: Geometrie a Kuželosečka · Vidět víc »

Kubická rovnice

Graf kubické funkcey.

Nový!!: Geometrie a Kubická rovnice · Vidět víc »

Kvadratura kruhu

Kruh a čtverec o stejném obsahu. Kruhu o poloměru 1 odpovídá čtverec se stranou \sqrt\pi Kvadratura kruhu je úloha sestrojit k danému kruhu čtverec o stejném obsahu, a to pouze pomocí pravítka a kružítka.

Nový!!: Geometrie a Kvadratura kruhu · Vidět víc »

Kvadrika

Kvadrika neboli kvadratická plocha je algebraická plocha 2.

Nový!!: Geometrie a Kvadrika · Vidět víc »

Kvantová teorie pole

Kvantová teorie pole je obecný teoretický rámec pro popis fyzikálních systémů s mnoha interagujícími částicemi.

Nový!!: Geometrie a Kvantová teorie pole · Vidět víc »

Kvádr

Kvádr je trojrozměrné těleso – rovnoběžnostěn, jehož stěny tvoří šest pravoúhlých čtyřúhelníků (zpravidla obdélníků, ale existují i speciální případy jako např. čtverec).

Nový!!: Geometrie a Kvádr · Vidět víc »

Latina

Latina (lingua latina) je mrtvý indoevropský jazyk.

Nový!!: Geometrie a Latina · Vidět víc »

Leonhard Euler

Leonhard Paul Euler (15. dubna 1707 Basilej, Švýcarsko – 18. září 1783 Petrohrad, Rusko) byl průkopnický švýcarský matematik a fyzik.

Nový!!: Geometrie a Leonhard Euler · Vidět víc »

Lieova grupa

Lieova grupa (čti „liova“) je matematický pojem pojmenovaný po norském matematikovi Sophusi Lieovi.

Nový!!: Geometrie a Lieova grupa · Vidět víc »

Lineární algebra

Lineární algebra je odvětví matematiky, které se zabývá vektory, vektorovými prostory, soustavami lineárních rovnic a lineárními transformacemi.

Nový!!: Geometrie a Lineární algebra · Vidět víc »

Lineární funkce

Lineární funkce je taková funkce, jejíž hodnota na celém jejím definičním oboru rovnoměrně klesá nebo roste.

Nový!!: Geometrie a Lineární funkce · Vidět víc »

Lineární lomená funkce

Lineární lomená funkce je funkce, kterou lze zapsat ve tvaru f(x):y.

Nový!!: Geometrie a Lineární lomená funkce · Vidět víc »

Lineární zobrazení

Pojmem lineární zobrazení (někdy též lineární transformace, angl. linear map, linear mapping, popř. linear transformation) se v matematice označuje takové zobrazení mezi vektorovými prostory X a Y, které zachovává vektorové operace sčítání a násobení skalárem.

Nový!!: Geometrie a Lineární zobrazení · Vidět víc »

Malířské plátno

blindrám Malířské plátno je textilní látka používaná jako povrchové médium pro výtvarná díla (malby).

Nový!!: Geometrie a Malířské plátno · Vidět víc »

Malířství

Jan Vermeer: Alegorie malířství (kolem 1666) Paul Cézanne: Mont Sainte-Victoire Malířství je vedle sochařství a grafiky jednou z částí výtvarného umění.

Nový!!: Geometrie a Malířství · Vidět víc »

Matematická analýza

Matematická analýza („řešení“, starořecky ἀναλύειν ánalýein „řešit“) je jednou ze základních disciplín matematiky.

Nový!!: Geometrie a Matematická analýza · Vidět víc »

Matematická logika

Matematická logika je vědní disciplína nacházející se na rozhraní mezi logikou a matematikou.

Nový!!: Geometrie a Matematická logika · Vidět víc »

Matematická statistika

Teorie pravděpodobnosti popisuje vznik náhodných dat, zatímco matematická statistika usuzuje z dat na charakter procesů, jimiž data vznikla Matematická statistika je vědecká disciplína na pomezí popisné statistiky a aplikované matematiky.

Nový!!: Geometrie a Matematická statistika · Vidět víc »

Matematický důkaz

Základů''. Jeden z nejstarších dochovaných matematických důkazů V matematice je důkaz demonstrace nutné pravdivosti nějakého tvrzení za určitých předpokladů (axiomů).

Nový!!: Geometrie a Matematický důkaz · Vidět víc »

Matematik

Matematik je osoba, jehož primární oblastí, kterou studuje a zkoumá je matematika.

Nový!!: Geometrie a Matematik · Vidět víc »

Matematika

Ilustrace šíře matematických disciplín Matematika (z řeckého (mathematikós).

Nový!!: Geometrie a Matematika · Vidět víc »

Měření

Tesařský metr Měření je kvantitativní (číselné) zkoumání geometrických, fyzikálních a dalších vlastností předmětů (jevů, procesů), obvykle porovnáváním s obecně přijatou jednotkou.

Nový!!: Geometrie a Měření · Vidět víc »

Měsíc

Měsíc je jediná známá přirozená družice Země.

Nový!!: Geometrie a Měsíc · Vidět víc »

Mechanika

Mechanika je obor fyziky, který se zabývá mechanickým pohybem, tedy přemísťováním těles v prostoru a čase a změnami velikostí a tvarů těles.

Nový!!: Geometrie a Mechanika · Vidět víc »

Metrický tenzor

V matematice je metrický tenzor zpravidla tenzorové pole druhého řádu na hladké varietě, které dává do souvislosti souřadnice a vzdálenost.

Nový!!: Geometrie a Metrický tenzor · Vidět víc »

Mezopotámie

Mezopotámie (z řeckého Μεσοποταμία, Mesopotamia, „země mezi řekami“ nebo „meziříčí“; arabsky بلاد الرافدين bilād al-rāfidayn, syrsky ܒܝܬ ܢܗܪܝܢ beth nahrain, „země řek“) je označení pro oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, jejíž jádro tvoří povodí středního a dolního toku obou řek.

Nový!!: Geometrie a Mezopotámie · Vidět víc »

Množina

Množina je soubor objektů, chápaný jako celek.

Nový!!: Geometrie a Množina · Vidět víc »

Mnohoúhelník

Mnohoúhelník je část roviny vymezená úsečkami, které spojují určitý počet bodů (nejméně tři), z nichž žádné tři sousední neleží na jedné přímce.

Nový!!: Geometrie a Mnohoúhelník · Vidět víc »

Mnohostěn

Příklad obecného mnohostěnu Mnohostěn je trojrozměrné geometrické těleso, jehož povrch se skládá z konečně mnoha stěn tvořených mnohoúhelníky.

Nový!!: Geometrie a Mnohostěn · Vidět víc »

Mongeovo promítání

Mongeovo promítání je promítací metoda v technickém kreslení.

Nový!!: Geometrie a Mongeovo promítání · Vidět víc »

Monitor (obrazovka)

LG Monitor je základní výstupní elektronické zařízení sloužící k zobrazování textových a grafických informací.

Nový!!: Geometrie a Monitor (obrazovka) · Vidět víc »

Neeukleidovská geometrie

pravými úhly v eliptické geometrii. Neeukleidovská geometrie je obecné označení pro takové geometrie (tj. systémy splňující první čtyři Eukleidovy postuláty), které nesplňují pátý Eukleidův postulát.

Nový!!: Geometrie a Neeukleidovská geometrie · Vidět víc »

Neolit

Neolit nebo také mladší doba kamenná je pravěké období (zhruba 8 000 až 5 000 let před naším letopočtem), ve kterém se namísto dosavadního lovu a sběru stává hlavním zdrojem obživy zemědělství.

Nový!!: Geometrie a Neolit · Vidět víc »

Niels Henrik Abel

Niels Henrik Abel (5. srpna 1802, ostrov Finnøy – 6. dubna 1829, nedaleko Arendalu) byl norský matematik, který významně ovlivnil funkcionální analýzu.

Nový!!: Geometrie a Niels Henrik Abel · Vidět víc »

Nikolaj Ivanovič Lobačevskij

Nikolaj Ivanovič Lobačevskij (1. prosince 1792, Nižnij Novgorod – 24. února 1856, Kazaň) byl ruský matematik.

Nový!!: Geometrie a Nikolaj Ivanovič Lobačevskij · Vidět víc »

Novověk

Novověk je označením dějinné epochy v evropských i mimoevropských oblastech.

Nový!!: Geometrie a Novověk · Vidět víc »

Obecná teorie relativity

Dvoudimenzionální znázornění zakřivení časoprostoru. Přítomnost hmoty mění geometrii časoprostoru a tato (zakřivená) geometrie je chápána jako gravitace. Obecná teorie relativity je geometrická teorie gravitace, publikovaná Albertem Einsteinem v roce 1915, a také aktuální popis gravitace v moderní fyzice.

Nový!!: Geometrie a Obecná teorie relativity · Vidět víc »

Objem

Objem je veličina, která vyjadřuje velikost prostoru, kterou zabírá těleso.

Nový!!: Geometrie a Objem · Vidět víc »

Obsah

Obsah je v geometrii veličina, která vyjadřuje velikost plochy.

Nový!!: Geometrie a Obsah · Vidět víc »

Obvod (geometrie)

Obvod je nejen hraniční křivka rovinného útvaru, ale i její délka.

Nový!!: Geometrie a Obvod (geometrie) · Vidět víc »

Okolí (matematika)

Okolí bodu je podmnožina topologického prostoru, jejíž otevřená podmnožina obsahuje tento bod.

Nový!!: Geometrie a Okolí (matematika) · Vidět víc »

Okruh (algebra)

Okruh je v matematice algebraická struktura s dvěma binárními operacemi běžně nazývanými sčítání a násobení.

Nový!!: Geometrie a Okruh (algebra) · Vidět víc »

Ornament

Rozvilinový ornament (Bible krále Václava IV., před 1400) Ornamenty v příručce z roku 1898 Ornament (latinsky ornamentum – výstroj, ozdoba, okrasa) je ve výtvarném umění ozdobný prvek, který slouží ke zkrášlení nebo členění staveb, stěn, ploch, tkanin a předmětů všeho druhu.

Nový!!: Geometrie a Ornament · Vidět víc »

Ortogonální grupa

Ortogonální grupa je množina všech rotací a zrcadlení Euklidova prostoru spolu s operací skládání.

Nový!!: Geometrie a Ortogonální grupa · Vidět víc »

Osmistěn

Pravidelný osmistěn (oktaedr) je trojrozměrné těleso v prostoru, jehož stěny tvoří osm stejných rovnostranných trojúhelníků.

Nový!!: Geometrie a Osmistěn · Vidět víc »

Osová souměrnost

Zobrazení v osové souměrnosti Osová souměrnost je typ geometrického zobrazení.

Nový!!: Geometrie a Osová souměrnost · Vidět víc »

Otevřená množina

Otevřená množina je matematická vlastnost množin, která je zobecněním otevřeného intervalu reálných čísel.

Nový!!: Geometrie a Otevřená množina · Vidět víc »

Otočení

Geometrické otočení. V geometrii představuje otočení neboli rotace v eukleidovské rovině geometrické zobrazení, které je charakterizováno tím, že spojnice všech bodů s pevně zvoleným bodem, tzn.

Nový!!: Geometrie a Otočení · Vidět víc »

Ottův slovník naučný

Ottův slovník Ottův slovník naučný, také Ottova encyklopedie, je česká encyklopedie (konverzační lexikon) z let 1888–1909.

Nový!!: Geometrie a Ottův slovník naučný · Vidět víc »

Paleolit

Paleolit (z řeckého πάλαιος palaios – „starý“ a λίθος lithos – kámen) neboli starší doba kamenná je označení nejstaršího a nejdelšího (99 %) období lidských dějin.

Nový!!: Geometrie a Paleolit · Vidět víc »

Papyrus

Héraklův papyrus šáchoru papírodárného (''Cyperus papyrus'') Papyrus je psací materiál, sloužící k zápisu textů.

Nový!!: Geometrie a Papyrus · Vidět víc »

Parabola (matematika)

Parabola Parabola je druh kuželosečky, rovinné křivky druhého stupně.

Nový!!: Geometrie a Parabola (matematika) · Vidět víc »

Paraboloid

Eliptický paraboloid Hyperbolický paraboloid Paraboloid je v geometrii plocha druhého řádu čili kvadrika, kterou lze vyjádřit jednou z následujících rovností.

Nový!!: Geometrie a Paraboloid · Vidět víc »

Paralelní přenos (geometrie)

Paralelní přenos je způsob, jakým lze vytvořit rovnoběžný vektor k jinému vektoru v libovolně zakřiveném prostoru (nebo prostoročase).

Nový!!: Geometrie a Paralelní přenos (geometrie) · Vidět víc »

Parciální diferenciální rovnice

Parciální diferenciální rovnice je v matematice rovnice obsahující neznámou funkci několika nezávisle proměnných a její parciální derivace dle těchto proměnných.

Nový!!: Geometrie a Parciální diferenciální rovnice · Vidět víc »

Pí (číslo)

π π (čteme pí) je matematická konstanta, která udává poměr obvodu jakéhokoli kruhu v eukleidovské rovině k jeho průměru; také je to hodnota poměru obsahu kruhu ke čtverci jeho poloměru.

Nový!!: Geometrie a Pí (číslo) · Vidět víc »

Přímka

Přímka je jednorozměrný základní geometrický útvar.

Nový!!: Geometrie a Přímka · Vidět víc »

Přímková plocha

hyperboloidu lze vést dvě přímky Přímková plocha je v geometrii označení pro takovou plochu, jejímž každým bodem lze proložit přímku, která ploše náleží.

Nový!!: Geometrie a Přímková plocha · Vidět víc »

Perspektiva

Příklad: Bod A je úběžníkem linií C a D. Přímka B je horizont. Pražce F a G jsou si opticky blíže, než E a F. Skutečný snímek železničních kolejí Osoba Perspektiva je optický jev, jenž způsobuje to, že se vzdálené objekty jeví zdánlivě menší než objekty blízké.

Nový!!: Geometrie a Perspektiva · Vidět víc »

Petr Vopěnka

Petr Vopěnka (16. května 1935 Praha – 20. března 2015) byl český matematik a filozof.

Nový!!: Geometrie a Petr Vopěnka · Vidět víc »

Platón

Platón (řecky Πλάτων, 427 př. n. l. – 347 př. n. l.) byl řecký filosof, pedagog a matematik.

Nový!!: Geometrie a Platón · Vidět víc »

Platónské těleso

Platónské těleso je v geometrii pravidelný konvexní mnohostěn (polyedr) v prostoru, tj.

Nový!!: Geometrie a Platónské těleso · Vidět víc »

Plocha

Plocha označuje v matematice a fyzice dvojrozměrný geometrický útvar.

Nový!!: Geometrie a Plocha · Vidět víc »

Počítačová grafika

Ukázka počítačové grafiky Počítačová grafika je z technického hlediska obor Výpočetní techniky, který používá počítače k tvorbě umělých grafických objektů a dále také na úpravu zobrazitelných a prostorových informací, nasnímaných z reálného světa (například digitální fotografie a jejich úprava, filmové triky).

Nový!!: Geometrie a Počítačová grafika · Vidět víc »

Podgrupa

V matematice se pojmem podgrupa grupy G.

Nový!!: Geometrie a Podgrupa · Vidět víc »

Podmnožina

B je podmnožina A, A je nadmnožina B V matematice se jako podmnožina množiny A označuje taková množina B, o jejíchž všech prvcích platí, že jsou zároveň i prvky množiny A. Obdobně se může množina A označit jako nadmnožina množiny B. Tato fakta značíme B \subseteq A, případně A \supseteq B. Relace „být podmnožinou“ se nazývá také inkluze.

Nový!!: Geometrie a Podmnožina · Vidět víc »

Podobnost (geometrie)

Tvary se stejnou barvou si jsou podobné Podobnost je geometrické zobrazení jednoho geometrického útvaru na jiný útvar se stejným tvarem.

Nový!!: Geometrie a Podobnost (geometrie) · Vidět víc »

Poincarého věta

Vizualizace převádění Poincarého věta se vyjadřuje o charakterizaci (třírozměrného) povrchu čtyřrozměrné koule mezi třídimenzionálními varietami.

Nový!!: Geometrie a Poincarého věta · Vidět víc »

Polynom

Polynom (též mnohočlen) je výraz ve tvaru kde a_n \neq 0.

Nový!!: Geometrie a Polynom · Vidět víc »

Popularizace vědy

Popularizace vědy je široce používaný termín, který se objevuje často v tisku a v médiích a který zastřešuje veškeré aktivity vedoucí k rozšiřování obecného povědomí o vědě (případně i technice), jejich metodikách, úspěších atd.

Nový!!: Geometrie a Popularizace vědy · Vidět víc »

Postulát

Postulát je jedním ze základních pojmů logiky, přírodních věd (zejména fyziky) i filozofie a označuje výchozí předpoklad, který je v dané teorii přijímán jako pravdivý.

Nový!!: Geometrie a Postulát · Vidět víc »

Posunutí (geometrie)

Geometrické posunutí. V geometrii představuje posunutí (translace) geometrické zobrazení v afinnním prostoru, které je charakterizováno tím, že každý bod se zobrazí na bod posunutý o stejný vektor, tzv.

Nový!!: Geometrie a Posunutí (geometrie) · Vidět víc »

Pravítko

různá pravítka Pravítko ve svém původním významu je nástroj tvaru destičky, který se používá v geometrii, v technickém kreslení, ve strojírenství a stavebnictví k rýsování nebo určení rovné čáry (úsečky, přímky).

Nový!!: Geometrie a Pravítko · Vidět víc »

Pravděpodobnost

Pravděpodobnost náhodného jevu je číslo, které je mírou očekávatelnosti výskytu jevu.

Nový!!: Geometrie a Pravděpodobnost · Vidět víc »

Pravidelný mnohoúhelník

Pravidelný mnohoúhelník je mnohoúhelník, který má všechny úhly stejně velké a všechny strany stejně dlouhé.

Nový!!: Geometrie a Pravidelný mnohoúhelník · Vidět víc »

Pravoúhlý trojúhelník

Pravoúhlý trojúhelník Pravoúhlý trojúhelník je takový trojúhelník, jehož jeden vnitřní úhel je pravý, tzn.

Nový!!: Geometrie a Pravoúhlý trojúhelník · Vidět víc »

Průnik

Průnik množin A a B V matematice se jako průnik dvou nebo více množin označuje taková množina, která obsahuje pouze ty prvky, které se nalézají ve všech těchto množinách a obsahuje všechny takové prvky.

Nový!!: Geometrie a Průnik · Vidět víc »

Problémy tisíciletí

Problémy tisíciletí (anglicky Millenium Prize Problems) je označení pro sedm matematických problémů, které v roce 2000 vyhlásil Clayův matematický institut jako nejdůležitější otevřené problémy soudobé matematiky.

Nový!!: Geometrie a Problémy tisíciletí · Vidět víc »

Projektivní geometrie

přímky protnou. Projektivní geometrie představuje takovou geometrii, která zkoumá vlastnosti, které se nemění u projektivních transformací (kolineací).

Nový!!: Geometrie a Projektivní geometrie · Vidět víc »

Projektivní přímka

Projektivní přímka je matematický pojem z oblasti geometrie, který označuje jednodimenzionální projektivní prostor.

Nový!!: Geometrie a Projektivní přímka · Vidět víc »

Projektivní prostor

Projektivní prostor je geometrická a algebraická struktura.

Nový!!: Geometrie a Projektivní prostor · Vidět víc »

Projektivní rovina

přímku v zobrazovaném prostoru. Projektivní rovina je matematický prostor, v kterém jsou definovány přímky a body a platí v ní následující axiomy.

Nový!!: Geometrie a Projektivní rovina · Vidět víc »

Proporce

Pojem proporce neboli rozměry označuje vzájemné vztahy jednotlivých dílů kompozičních prvků jako například poměr délky a šířky obdélníka či šířky a výšky budovy ale i vzájemný poměr jednotlivých útvarů s plochou celku.

Nový!!: Geometrie a Proporce · Vidět víc »

Prostor (matematika)

Prostor je v matematice obvykle označení pro geometrický, topologický případně množinový objekt.

Nový!!: Geometrie a Prostor (matematika) · Vidět víc »

Pythagoras

Pythagoras ze Samu (také Pýthagorás, řec. Πυθαγόρας ο Σάμιος, okolo 570 př. n. l. ostrov Samos – po 510 př. n. l. Krotón v jižní Itálii) byl legendární řecký filosof, matematik, astronom i kněz.

Nový!!: Geometrie a Pythagoras · Vidět víc »

Pythagorova věta

Pythagorova věta popisuje vztah, který platí mezi délkami stran pravoúhlých trojúhelníků v euklidovské rovině.

Nový!!: Geometrie a Pythagorova věta · Vidět víc »

René Descartes

René Descartes (lat. Renatus Cartesius) (31. března 1596 La Haye, dnes Descartes, poblíž Tours – 11. února 1650, Stockholm) byl francouzský filosof, matematik a fyzik.

Nový!!: Geometrie a René Descartes · Vidět víc »

Reprezentace (grupa)

Reprezentace grupy G je homomorfizmus G\to Aut(V), kde V je vektorový prostor a Aut(V) grupa invertibilních lineárních zobrazení V\to V s operací skládání.

Nový!!: Geometrie a Reprezentace (grupa) · Vidět víc »

RIA Novosti

Logo RIA Novosti Moskvě Newsroom RIA Novosti Moskva RIA Novosti, Ruská informační agentura Novosti (rusky Российское агентство международных новостей «РИА Новости») byla ruská státní zpravodajská agentura pro mezinárodní informace se sídlem v Moskvě.

Nový!!: Geometrie a RIA Novosti · Vidět víc »

Riemannův prostor

Riemannovým (riemannovským) prostorem nebo též Riemanovou varietou, je v matematice a fyzice označován prostor, na kterém je možné měřit vzdálenosti bodů a úhly tečných vektorů.

Nový!!: Geometrie a Riemannův prostor · Vidět víc »

Riemannova geometrie

Riemannova (riemannovská) geometrie je oblast diferenciální geometrie, která se zabývá studiem Riemannových prostorů.

Nový!!: Geometrie a Riemannova geometrie · Vidět víc »

Rovina

Rovina je v matematice dvourozměrný geometrický útvar, který si lze představit jako neomezenou dokonale rovnou plochu.

Nový!!: Geometrie a Rovina · Vidět víc »

Rovnice

Uvažujme dvě funkce f(x), g(x), které jsou definovány na nějaké množině D, pak nalezení všech x \in D, která splňují rovnost se nazývá rovnicí o jedné neznámé x. Funkce f(x) se nazývá levá strana rovnice a g(x) se nazývá pravá strana rovnice.

Nový!!: Geometrie a Rovnice · Vidět víc »

Rovnoběžka

Rovnoběžka je kružnice na povrchu koule se stejnou zeměpisnou šířkou φ. Je určena rovinou procházející zvoleným bodem rovnoběžně s rovinou rovníku.

Nový!!: Geometrie a Rovnoběžka · Vidět víc »

Rovnoběžky

Rovnoběžky jsou v matematice dvě přímky ležící v téže rovině, které se v Euklidovské geometrii nikde neprotínají.

Nový!!: Geometrie a Rovnoběžky · Vidět víc »

Rovnoběžník

Rovnoběžník Rovnoběžník (parallelogrammum, někdy též r(h)omboid; ve starší české literatuře kosodélník) je čtyřúhelník, jehož protilehlé strany jsou rovnoběžné.

Nový!!: Geometrie a Rovnoběžník · Vidět víc »

Rovnost (matematika)

Rovnost v matematice je relace neboli vztah, vyjadřující totožnost objektů, které jsou v tomto vztahu.

Nový!!: Geometrie a Rovnost (matematika) · Vidět víc »

Science

Časopis Science (stará obálka) Science (věda) je akademický časopis Americké asociace pro vědecký pokrok a je považován za jeden ze světově nejprestižnějších vědeckých časopisů.

Nový!!: Geometrie a Science · Vidět víc »

Sféra (matematika)

V matematice se slovem sféra označuje obvykle kulová plocha, tj.

Nový!!: Geometrie a Sféra (matematika) · Vidět víc »

Sférická geometrie

Sférická geometrie je obor geometrie, který studuje dvourozměrné geometrické útvary na povrchu trojrozměrné koule (na sféře).

Nový!!: Geometrie a Sférická geometrie · Vidět víc »

Shodné zobrazení

Shodné zobrazení je v geometrii takové zobrazení mezi Euklidovskými prostory, které zachovává vzdálenost.

Nový!!: Geometrie a Shodné zobrazení · Vidět víc »

Sjednocení

Sjednocení množin A a B V matematice se jako sjednocení dvou nebo více množin označuje taková množina, která obsahuje každý prvek, který se nachází alespoň v jedné ze sjednocovaných množin, a žádné další prvky.

Nový!!: Geometrie a Sjednocení · Vidět víc »

Smíšený součin

Smíšený součin tří vektorů (v daném pořadí) trojrozměrného vektorového prostoru lze definovat jako skalární součin prvního vektoru s vektorovým součinem druhého a třetího vektoru.

Nový!!: Geometrie a Smíšený součin · Vidět víc »

Sophus Lie

Marius Sophus Lie (vyslovuje se li) (17. prosince 1842 – 18. února 1899) byl norský matematik.

Nový!!: Geometrie a Sophus Lie · Vidět víc »

Soustava souřadnic

Soustava souřadnic (též souřadnicová soustava či systém souřadnic) umožňuje jednoznačně popsat polohu bodu pomocí čísel jakožto souřadnic čili koordinát.

Nový!!: Geometrie a Soustava souřadnic · Vidět víc »

Spojité zobrazení

Spojité zobrazení je pojem z topologie a matematické analýzy.

Nový!!: Geometrie a Spojité zobrazení · Vidět víc »

Starověk

Pietera Bruegela staršího Termín starověk označuje v dějepisectví historické období vzniku a rozvoje prvních civilizací na Středním východě, v oblasti Středomoří a v jižní a východní Asii.

Nový!!: Geometrie a Starověk · Vidět víc »

Starověké Řecko

Parthenón – symbol starověkého Řecka Starověké Řecko, případně antické Řecko, je označení pro období řeckých dějin ve starověku.

Nový!!: Geometrie a Starověké Řecko · Vidět víc »

Starověký Egypt

Hlavní centra starověkého Egypta Gíze jsou dnes nejznámějšími symboly staroegyptské civilizace Starověký Egypt byl jedna z významných a současně nejstarších starověkých civilizací ve Středomoří a na Předním východě.

Nový!!: Geometrie a Starověký Egypt · Vidět víc »

Stavba

Velká čínská zeď, největší stavba v dějinách lidstva Pojem stavba podle stavebního zákona (SZ).

Nový!!: Geometrie a Stavba · Vidět víc »

Stavebnictví

250px Stavebnictví je specializované hospodářské odvětví zabývající se stavbami.

Nový!!: Geometrie a Stavebnictví · Vidět víc »

Středověk

Přebohatých hodinek vévody z Berry'' z počátku 15. století Středověk je tradiční označení dějinné epochy mezi koncem antické civilizace a začátkem novověku, které se poprvé objevilo v období renesance.

Nový!!: Geometrie a Středověk · Vidět víc »

Strojírenství

diferenciálem vozu Porsche Cayenne Strojírenství je technický obor, který je postaven na základech fyziky a nauky o materiálech.

Nový!!: Geometrie a Strojírenství · Vidět víc »

Stupeň (úhel)

Stupeň (přesněji úhlový stupeň) jako úhlová míra rovinného úhlu bývá značená obvykle „°“.

Nový!!: Geometrie a Stupeň (úhel) · Vidět víc »

Symetrie

Symetrie je jeden z ústředních pojmů vědy, zejména pak teoretické fyziky, matematiky a geometrie 20.

Nový!!: Geometrie a Symetrie · Vidět víc »

Těžiště

Těžiště (hmotný střed) je působiště tíhové síly působící na těleso.

Nový!!: Geometrie a Těžiště · Vidět víc »

Těleso (algebra)

Těleso (angl. division ring) je algebraická struktura, na které jsou definovány dvě binární operace.

Nový!!: Geometrie a Těleso (algebra) · Vidět víc »

Tři klasické problémy antické matematiky

Tři klasické problémy antické matematiky je trojice problémů vymyšlených starořeckými geometry.

Nový!!: Geometrie a Tři klasické problémy antické matematiky · Vidět víc »

Tenzorové pole

Tenzorovým polem se označuje tenzorová veličina, která je definována v každém bodě zkoumaného prostoru.

Nový!!: Geometrie a Tenzorové pole · Vidět víc »

Teoretická fyzika

Teoretická fyzika se snaží racionálně, často pomocí matematických vztahů, vysvětlit fyzikální jevy pozorované v přírodě.

Nový!!: Geometrie a Teoretická fyzika · Vidět víc »

Teorie čísel

Teorie čísel je odvětví matematiky zabývající se vlastnostmi čísel - zejména celých.

Nový!!: Geometrie a Teorie čísel · Vidět víc »

Teorie řízení

požadované hodnoty a výsledkem je chybový signál, který je zpracován regulátorem, aby byl přiveden jako akční veličina na vstup regulovaného systému. Teorie řízení je naukou o řízení a popisu systémů.

Nový!!: Geometrie a Teorie řízení · Vidět víc »

Teorie grup

Teorie grup je matematická disciplína zabývající se studiem grup.

Nový!!: Geometrie a Teorie grup · Vidět víc »

Teorie her

Jako teorie her nebo též teorie strategických her se označuje disciplína aplikované matematiky, která analyzuje široké spektrum konfliktních rozhodovacích situací, které mohou nastat kdekoliv, kde dochází ke střetu zájmů.

Nový!!: Geometrie a Teorie her · Vidět víc »

Teorie míry

Teorie míry je matematická disciplína, která se zabývá problémem matematického uchopení pojmu kvantity.

Nový!!: Geometrie a Teorie míry · Vidět víc »

Teorie superstrun

Teorie superstrun, resp.

Nový!!: Geometrie a Teorie superstrun · Vidět víc »

Teorie uzlů

Trojrozměrné zobrazení nejjednoduššího netriviálního uzlu Planární diagram Teorie uzlů je oblast topologie zabývající se matematickými uzly.

Nový!!: Geometrie a Teorie uzlů · Vidět víc »

Thabit ibn Qurra

Al-sabi ʾ Thabit Qurra ibn al-Ḥarrānī - známý také pod latinským jménem Thebit (836 - 18. února 901) byl arabský astronom, matematik a lékař.

Nový!!: Geometrie a Thabit ibn Qurra · Vidět víc »

Thalés z Milétu

Thalés z Milétu, řecky, (okolo 624 př. n. l. Milétos – okolo 548 př. n. l.) byl předsókratovský filosof, geometr a astronom, jeden ze „sedmi mudrců“.

Nový!!: Geometrie a Thalés z Milétu · Vidět víc »

Topologická dimenze

Topologická dimenze (též Lebesguova pokrývací dimenze) topologického prostoru je přirozené číslo, které prostor charakterizuje a které v běžných případech intuitivně odpovídá jiným definicím dimenze.

Nový!!: Geometrie a Topologická dimenze · Vidět víc »

Topologický prostor

Topologický prostor je matematická struktura, která formalizuje pojem tvar.

Nový!!: Geometrie a Topologický prostor · Vidět víc »

Topologie

Möbiova páska, objekt, který má jen jednu hranu a jednu stranu. Takovýmito objekty se topologie zabývá. Topologie (z řeckého topos - místo a logos - studie) je obor matematiky, opírající se o velmi obecný výklad pojmu prostor (topologický prostor).

Nový!!: Geometrie a Topologie · Vidět víc »

Torus

Torus v trojrozměrném prostoru Torus (též anuloid) je rotační plocha, která vznikne otáčením kružnice kolem osy, která leží ve stejné rovině a nemá s ní společné body.

Nový!!: Geometrie a Torus · Vidět víc »

Tower Bridge

Tower Bridge je kombinovaný visutý a zvedací most v Londýně nad řekou Temží.

Nový!!: Geometrie a Tower Bridge · Vidět víc »

Trigonometrie

Trigonometrie (z řeckého trigónon, trojúhelník a metrein, měřit) je oblast goniometrie zabývající se užitím goniometrických funkcí při řešení úloh o trojúhelnících.

Nový!!: Geometrie a Trigonometrie · Vidět víc »

Trisekce úhlu

Trisekce úhlu je jeden ze tří nejslavnějších antických konstrukčních problémů (zbylé dva jsou kvadratura kruhu a duplikace krychle; souhrnně jsou nazývány Tři klasické problémy antické matematiky).

Nový!!: Geometrie a Trisekce úhlu · Vidět víc »

Trojúhelník

Trojúhelník je geometrický útvar určený třemi body, neležícími v jedné přímce.

Nový!!: Geometrie a Trojúhelník · Vidět víc »

Tvar

Tvar je celková vizuální podoba, vzhled, obrys nebo povrch rovinného nebo prostorového útvaru, rozložení a rozvržení jeho hmoty bez ohledu na materiál a další vlastnosti.

Nový!!: Geometrie a Tvar · Vidět víc »

Uzavřená množina

Uzavřená množina je abstrakce a zobecnění intuitivní představy uzavřeného intervalu na množině reálných čísel \mathbb, kde uzavřený je takový interval, který obsahuje své krajní body.

Nový!!: Geometrie a Uzavřená množina · Vidět víc »

Varieta (matematika)

V matematice je varieta topologický prostor, který je lokálně podobný obecně n-rozměrnému Euklidovskému prostoru, a jsou na něm obvykle definovány tečné vektory.

Nový!!: Geometrie a Varieta (matematika) · Vidět víc »

Válec

Válec je v prostorové geometrii těleso, vymezené dvěma rovnoběžnými podstavami a pláštěm.

Nový!!: Geometrie a Válec · Vidět víc »

Věda

Věda jako celek je systematický způsob racionálního a empirického poznávání skutečnosti, zaměřený na spolehlivost výsledků a často i na možnosti aplikace a predikce (aplikované vědy).

Nový!!: Geometrie a Věda · Vidět víc »

Vektor

Vektor představuje ve fyzice a vektorovém počtu veličinu, která má kromě velikosti i směr.

Nový!!: Geometrie a Vektor · Vidět víc »

Vektorové pole

Vektorové pole - každému bodu roviny je přiřazen vektor. Vektorové pole je v matematice a fyzice (zpravidla spojitá a dostatečně hladká) funkce přiřazující každému bodu prostoru vektor.

Nový!!: Geometrie a Vektorové pole · Vidět víc »

Vektorový prostor

Vektorový prostor (též lineární prostor) je ústředním objektem studia lineární algebry, v jehož rámci jsou definovány všechny ostatní důležité pojmy této disciplíny.

Nový!!: Geometrie a Vektorový prostor · Vidět víc »

Velká Fermatova věta

Pierre de Fermat Velká Fermatova věta je jedna z nejslavnějších vět v historii matematiky.

Nový!!: Geometrie a Velká Fermatova věta · Vidět víc »

Vnitřek množiny

Vnitřek množiny je největší otevřená množina topologického prostoru, kterou daná množina obsahuje.

Nový!!: Geometrie a Vnitřek množiny · Vidět víc »

Vysoká škola

Vysoká škola je právnická osoba, vzdělávací instituce poskytující terciární vzdělávání.

Nový!!: Geometrie a Vysoká škola · Vidět víc »

Vzdálenost

Vzdálenost je výraz pro odlehlost dvou bodů nebo útvarů (rovnocenných, bez vzájemného rozlišení, bez orientace směru) a pro vyjádření jejich vzájemné polohy.

Nový!!: Geometrie a Vzdálenost · Vidět víc »

Zatmění Slunce

Animace zatmění Slunce pro 21. srpna 2017 Evropy. Fotografie je pořízena z území Francie.Schéma zatmění Slunce Zatmění Slunce je astronomický jev, který nastane, když Měsíc vstoupí mezi Zemi a Slunce, takže jej částečně nebo zcela zakryje.

Nový!!: Geometrie a Zatmění Slunce · Vidět víc »

Zénón z Eleje

Zénón z Eleje (Ζήνων ὁ Ἐλεάτης) (cca 490 př. n. l. – cca 430 př. n. l.) byl předsókratovský řecký filosof.

Nový!!: Geometrie a Zénón z Eleje · Vidět víc »

Zdvojení krychle

Zdvojení krychle (také reduplikace krychle, duplikace krychle či délský problém) je jeden ze tří nejslavnějších antických konstrukčních problémů (zbylé dva jsou kvadratura kruhu a trisekce úhlu; souhrnně jsou nazývány Tři klasické problémy antické matematiky).

Nový!!: Geometrie a Zdvojení krychle · Vidět víc »

Země

Země je třetí planeta sluneční soustavy, zároveň největší terestrická planeta v soustavě a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život.

Nový!!: Geometrie a Země · Vidět víc »

Zenónovy paradoxy

Zenónovy paradoxy jsou čtyři nejznámější ze starověkých paradoxů známé také pod dobovým názvem aporie („ne-cesta“), kterými prý Zénón z Eleje, přítel a žák Parmenidův, a další eleaté dokazovali nemožnost či zdánlivost pohybu.

Nový!!: Geometrie a Zenónovy paradoxy · Vidět víc »

1637

1637 (MDCXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Geometrie a 1637 · Vidět víc »

1746

1746 (MDCCXLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Geometrie a 1746 · Vidět víc »

1799

1799 (MDCCXCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Geometrie a 1799 · Vidět víc »

1818

1818 (MDCCCXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Geometrie a 1818 · Vidět víc »

1872

1872 (MDCCCLXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Geometrie a 1872 · Vidět víc »

1995

1995 (MCMXCV) byl rok, který podle gregoriánského kalendáře začal a skončil nedělí.

Nový!!: Geometrie a 1995 · Vidět víc »

2002

2002 (MMII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Geometrie a 2002 · Vidět víc »

212 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Geometrie a 212 př. n. l. · Vidět víc »

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »