30 vztahy: Berlín, Chemie, Chemik, Docent, Freiburská univerzita (Německo), Heidelberg, Herbert C. Brown, Nobelova cena za chemii, Organická chemie, Organická syntéza, Ph.D., Trojdohoda, Univerzita, Univerzita Heidelberg, Univerzita Marburg, Univerzita Tübingen, Válečný zajatec, 16. červen, 1897, 1916, 1918, 1919, 1926, 1931, 1937, 1944, 1956, 1980, 1987, 26. srpen.
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Georg Wittig a Berlín · Vidět víc »
Chemie
Piktogram chemie Chemie (řecky χημεία; archaicky též lučba) je vědecké zkoumání vlastností a chování hmoty.
Nový!!: Georg Wittig a Chemie · Vidět víc »
Chemik
Skupina chemiků při práci Chemik je osoba s chemickým vzděláním a/nebo s praxí v chemických oborech.
Nový!!: Georg Wittig a Chemik · Vidět víc »
Docent
Docent je vědecko-pedagogická (nebo umělecko-pedagogická) hodnost vysokoškolského pedagoga vyšší než odborný asistent a nižší než profesor.
Nový!!: Georg Wittig a Docent · Vidět víc »
Freiburská univerzita (Německo)
Univerzita ve Freiburgu, plným názvem Univerzita Alberta-Ludvíka Freiburg (německy Albert-Ludwigs-Universität Freiburg, krátce Universität zu Freiburg nebo hovorově Uni Freiburg) byla založena ve Freiburgu im Breisgau 21.
Nový!!: Georg Wittig a Freiburská univerzita (Německo) · Vidět víc »
Heidelberg
Heidelberg je město v německé spolkové zemi Bádensko-Württembersko.
Nový!!: Georg Wittig a Heidelberg · Vidět víc »
Herbert C. Brown
Herbert Charles Brown (22. května 1912 Londýn – 19. prosince 2004) byl americký organický chemik, nositel Nobelovy ceny za chemii za rok 1979.
Nový!!: Georg Wittig a Herbert C. Brown · Vidět víc »
Nobelova cena za chemii
Nobelova cena za chemii je jednou z pěti Nobelových cen, udělovanou za zásadní vědecký výzkum či vynález v oboru chemie.
Nový!!: Georg Wittig a Nobelova cena za chemii · Vidět víc »
Organická chemie
Nejjednodušší uhlovodík metan Organická chemie je vědním oborem chemie, který se zabývá strukturou, vlastnostmi, přípravou, reakcemi a využitím organických sloučenin, které obsahují uhlík v kovalentní vazbě.
Nový!!: Georg Wittig a Organická chemie · Vidět víc »
Organická syntéza
Organická syntéza je specificky zaměřený obor chemické syntézy, který se zabývá stavbou organických sloučenin za pomoci organických reakcí.
Nový!!: Georg Wittig a Organická syntéza · Vidět víc »
Ph.D.
Ph.D. je zkratka (původně z lat.) akademického titulu doktor, který lze získat vysokoškolským studiem v doktorském studijním programu v mnoha zemích po celém světě.
Nový!!: Georg Wittig a Ph.D. · Vidět víc »
Trojdohoda
Státy Trojdohody (modrá) a Trojspolku (červená) Ruský plakát znázorňující Trojdohodu Jako Trojdohoda nebo Dohoda (řidčeji, hlavně ve starší literatuře Ententa z franc.) je označováno spojenectví Francie, Ruska a Velké Británie, které vznikalo v letech 1893 až 1907 především jako protiváha k expanzivním tendencím Trojspolku (Německo, Rakousko-Uhersko a Itálie).
Nový!!: Georg Wittig a Trojdohoda · Vidět víc »
Univerzita
Univerzita (z lat. universitas.
Nový!!: Georg Wittig a Univerzita · Vidět víc »
Univerzita Heidelberg
Ruprechto-Karlova univerzita v Heidelbergu (německy Ruprecht-Karls-Universität, latinsky Ruperto-Carola) je nejstarší univerzita v Německu a jedna z nejstarších v Evropě.
Nový!!: Georg Wittig a Univerzita Heidelberg · Vidět víc »
Univerzita Marburg
#PŘESMĚRUJ Marburská univerzita.
Nový!!: Georg Wittig a Univerzita Marburg · Vidět víc »
Univerzita Tübingen
Nová aula univerzity Eberhardova-Karlova Univerzita Tübingen (německy Eberhard Karls Universität Tübingen) v jihoněmeckém Tübingenu (Tubinkách) patří mezi devět státních univerzit v Bádensku-Württembersku a je jednou z nejstarších v celém Německu.
Nový!!: Georg Wittig a Univerzita Tübingen · Vidět víc »
Válečný zajatec
Sergeje Michailoviče Prokudina-Gorského Válečný zajatec (anglicky prisoner of war, zkratka POW) je osoba, která se dostala do moci nepřítele v průběhu války nebo bezprostředně po jejím skončení.
Nový!!: Georg Wittig a Válečný zajatec · Vidět víc »
16. červen
16.
Nový!!: Georg Wittig a 16. červen · Vidět víc »
1897
1897 (MDCCCXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Georg Wittig a 1897 · Vidět víc »
1916
1916 (MCMXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Georg Wittig a 1916 · Vidět víc »
1918
1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Georg Wittig a 1918 · Vidět víc »
1919
1919 (MCMXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Georg Wittig a 1919 · Vidět víc »
1926
1926 (MCMXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Georg Wittig a 1926 · Vidět víc »
1931
1931 (MCMXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Georg Wittig a 1931 · Vidět víc »
1937
1937 (MCMXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Georg Wittig a 1937 · Vidět víc »
1944
1944 (MCMXLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Georg Wittig a 1944 · Vidět víc »
1956
1956 (MCMLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Georg Wittig a 1956 · Vidět víc »
1980
1980 (MCMLXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Georg Wittig a 1980 · Vidět víc »
1987
1987 (MCMLXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Georg Wittig a 1987 · Vidět víc »
26. srpen
26.
Nový!!: Georg Wittig a 26. srpen · Vidět víc »