Rychlejší přístup než prohlížeči!
37 vztahy: ČKD Blansko, Berlín, Boskovice, Bulharsko, Josif Vissarionovič Stalin, Kominterna, Komunismus, Kult osobnosti, Lipsko, Mauzoleum, Moskva, Nacismus, Národní knihovna České republiky, Německo, Ortenovo náměstí, Pernik, Požár Říšského sněmu, První světová válka, Rakousko-Uhersko, Ruština, Rudolf Slánský, Sofie, Sovětský svaz, Tomáš Garrigue Masaryk, Vídeň, Vladimir Iljič Lenin, Záškrt, 1. československý armádní sbor, 18. červen, 1882, 1929, 1933, 1935, 1940–1949, 1943, 1949, 2. červenec.
ČKD Blansko
ČKD Blansko, od roku 2006 ČKD Blansko Holding, a.s., je firma v Blansku zabývající se strojírenskou výrobou.
Nový!!: Georgi Dimitrov a ČKD Blansko · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Georgi Dimitrov a Berlín · Vidět víc »
Boskovice
Boskovice jsou město v okrese Blansko v Jihomoravském kraji, 14 km severně od Blanska a 33 km severně od Brna na hranicích Drahanské vrchoviny.
Nový!!: Georgi Dimitrov a Boskovice · Vidět víc »
Bulharsko
Bulharsko, plným názvem Bulharská republika, je stát v jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Georgi Dimitrov a Bulharsko · Vidět víc »
Josif Vissarionovič Stalin
Josif Vissarionovič Džugašvili (18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium – 5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Stalin, byl ruský revolucionář, politik a politický teoretik gruzínského původu.
Nový!!: Georgi Dimitrov a Josif Vissarionovič Stalin · Vidět víc »
Kominterna
Kominterna (Komunistická internacionála), zvaná též Třetí internacionála, byla mezinárodní komunistická organizace, založená v Moskvě v březnu roku 1919.
Nový!!: Georgi Dimitrov a Kominterna · Vidět víc »
Komunismus
Pařížskou komunou. Komunismus (z latinského.
Nový!!: Georgi Dimitrov a Komunismus · Vidět víc »
Kult osobnosti
Stalinův pomník v Praze na Letné Kult osobnosti je veřejné rituální uctívání významné politické osobnosti, které je založeno na adoraci, vyjadřování nejvyšší úcty autoritě a vyznávání její nadpřirozené výjimečnosti, která má podobu kultu „boha“ světského náboženství.
Nový!!: Georgi Dimitrov a Kult osobnosti · Vidět víc »
Lipsko
Lipsko (německy) je město s postavením samostatného městského okresu na severozápadě německé spolkové země Sasko.
Nový!!: Georgi Dimitrov a Lipsko · Vidět víc »
Mauzoleum
(Ravenna, 520) Mauzoleum jugoslávských vojínů v Olomouci Moskvě Mauzoleum je monumentální hrobka nebo také monumentální náhrobní stavba.
Nový!!: Georgi Dimitrov a Mauzoleum · Vidět víc »
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Nový!!: Georgi Dimitrov a Moskva · Vidět víc »
Nacismus
Třetí říše, symbol nacistické ideologie Nacionální socialismus, zkráceně nacismus, je krajně pravicováM.
Nový!!: Georgi Dimitrov a Nacismus · Vidět víc »
Národní knihovna České republiky
Národní knihovna České republiky (zkráceně Národní knihovna ČR, NK ČR) je největší knihovnou v Česku a zároveň jednou z nejstarších českých veřejných knihoven.
Nový!!: Georgi Dimitrov a Národní knihovna České republiky · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Georgi Dimitrov a Německo · Vidět víc »
Ortenovo náměstí
Ortenovo náměstí je veřejné prostranství nacházející se v pražských Holešovicích v městské části Praha 7.
Nový!!: Georgi Dimitrov a Ortenovo náměstí · Vidět víc »
Pernik
Pernik je město v západním Bulharsku (asi 30 km jihozápadně od Sofie) a má okolo 80 tisíc obyvatel.
Nový!!: Georgi Dimitrov a Pernik · Vidět víc »
Požár Říšského sněmu
Jako požár Říšského sněmu nebo požár Reichstagu označuje požár, který zničil budovu Říšského sněmu v Berlíně 27. února roku 1933.
Nový!!: Georgi Dimitrov a Požár Říšského sněmu · Vidět víc »
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Nový!!: Georgi Dimitrov a První světová válka · Vidět víc »
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.
Nový!!: Georgi Dimitrov a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »
Ruština
Ruština (rusky) je nejužívanější slovanský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný rusistika.
Nový!!: Georgi Dimitrov a Ruština · Vidět víc »
Rudolf Slánský
Rudolf Slánský (31. července 1901 Nezvěstice – 3. prosince 1952 Praha) byl československý komunistický politik, dlouholetý člen Ústředního výboru Komunistické strany Československa a generální tajemník ÚV KSČ (1945–1951).
Nový!!: Georgi Dimitrov a Rudolf Slánský · Vidět víc »
Sofie
Sofie je hlavní město Bulharska; leží na úpatí pohoří Vitoša na západě státu, blízko srbských hranic.
Nový!!: Georgi Dimitrov a Sofie · Vidět víc »
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Nový!!: Georgi Dimitrov a Sovětský svaz · Vidět víc »
Tomáš Garrigue Masaryk
Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel (7. března 1850 Hodonín – 14. září 1937 Lány), byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky.
Nový!!: Georgi Dimitrov a Tomáš Garrigue Masaryk · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Georgi Dimitrov a Vídeň · Vidět víc »
Vladimir Iljič Lenin
Vladimir Iljič Uljanov, ((Simbirsk, dnes Uljanovsk – 21. ledna 1924 Gorki u Moskvy) který přijal přezdívku Lenin, byl komunistický politik a revolucionář, filozof, vůdce bolševické strany, první předseda vlády sovětského Ruska (1917–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1924). Byl teoretikem leninismu, který definoval jako adaptaci marxismu v období imperialismu. Stál v čele Říjnové revoluce roku 1917 v Rusku, poté byl do roku 1923 de facto nejvyšším představitelem Sovětského svazu, za jehož zakladatele je všeobecně označován. Inicioval uznání porážky a stažení Ruska z první světové války brestlitevským mírem a vedl zemi do občanské války, která si vyžádala 7–12 milionů obětí, především z řad civilního obyvatelstva.
Nový!!: Georgi Dimitrov a Vladimir Iljič Lenin · Vidět víc »
Záškrt
Záškrt (též difterie či mázdřivka) je bakteriální infekční onemocnění člověka vyvolané bakterií Corynebacterium diphtheriae, která svým toxinem způsobuje těžkou angínu.
Nový!!: Georgi Dimitrov a Záškrt · Vidět víc »
1. československý armádní sbor
1.
Nový!!: Georgi Dimitrov a 1. československý armádní sbor · Vidět víc »
18. červen
18.
Nový!!: Georgi Dimitrov a 18. červen · Vidět víc »
1882
1882 (MDCCCLXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Georgi Dimitrov a 1882 · Vidět víc »
1929
1929 (MCMXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Georgi Dimitrov a 1929 · Vidět víc »
1933
1933 (MCMXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Georgi Dimitrov a 1933 · Vidět víc »
1935
1935 (MCMXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Georgi Dimitrov a 1935 · Vidět víc »
1940–1949
Roky 1940–1949, souhrnně zvané 40.
Nový!!: Georgi Dimitrov a 1940–1949 · Vidět víc »
1943
1943 (MCMXLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Georgi Dimitrov a 1943 · Vidět víc »
1949
1949 (MCMXLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Georgi Dimitrov a 1949 · Vidět víc »
2. červenec
2.
Nový!!: Georgi Dimitrov a 2. červenec · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Georgi Michajlovič Dimitrov, Jiří Dimitrov.
