49 vztahy: Alexandr Fjodorovič Kerenskij, Andrej Zubov, Šlechta, Říjnová revoluce, Dialektický materialismus, Druhá internacionála, Emigrace, Exil, Filozofie, Finsko, Friedrich Engels, Historický materialismus, Jan Solpera, Julius Martov, Kapitán (vojenství), Karl Marx, Kazaň, Komunistická strana Sovětského svazu, Komunistický manifest, Menševici, Narodnictví, Půda a svoboda, Pjotr Berngardovič Struve, Politik, Praha, Propaganda, Ruština, Ruská prozatímní vláda, Ruská revoluce (1905), Ruská sociálně demokratická dělnická strana, Ruské impérium, Rusko, Slavjanofilství, Tambov, Teodor Ojzerman, Tuberkulóza, Utváření marxistické filozofie, Věra Zasuličová, Věznice, Vladimir Iljič Lenin, 1876, 1880, 1882, 1903, 1905, 1917, 1918, 1928, 30. květen.
Alexandr Fjodorovič Kerenskij
Alexandr Fjodorovič Kerenskij ((Simbirsk, dnešní Uljanovsk – 11. června 1970 New York) byl ruský socialistický politik, právník, druhý předseda ruské prozatímní vlády v roce 1917. Po vítězství bolševiků odešel do exilu, do Francie a pak USA.
Nový!!: Georgij Plechanov a Alexandr Fjodorovič Kerenskij · Vidět víc »
Andrej Zubov
#přesměruj Andrej Borisovič Zubov.
Nový!!: Georgij Plechanov a Andrej Zubov · Vidět víc »
Šlechta
Italský šlechtic z 15. stol. Šlechta (též nobilita či aristokracie) je mocenský, vládní stav, třída, kasta, soubor jedinců, majících mocenské, právní výsady spojené se šlechtickým titulem a zpravidla i znakem rodu – erbem ve feudální společenské formaci.
Nový!!: Georgij Plechanov a Šlechta · Vidět víc »
Říjnová revoluce
Říjnová revoluce, známá též jako bolševická revoluce nebo (podle samotných komunistů) Velká říjnová socialistická revoluce, zkráceně VŘSR či Velký říjen, byla druhá fáze ruské revoluce roku 1917, následující po Únorové revoluci.
Nový!!: Georgij Plechanov a Říjnová revoluce · Vidět víc »
Dialektický materialismus
Dialektický materialismus (zkráceně diamat) je filozofický směr založený na učení Karla Marxe a Friedricha Engelse, který je postaven na organické jednotě materialistického pojetí světa a dialektiky a je součástí marxismu.
Nový!!: Georgij Plechanov a Dialektický materialismus · Vidět víc »
Druhá internacionála
Dělnická internacionála, která vešla do dějin jako Druhá nebo Sociálně demokratická internacionála, byla mezinárodní organizací socialistů.
Nový!!: Georgij Plechanov a Druhá internacionála · Vidět víc »
Emigrace
Japonský vládní plakát propagující Jižní Ameriku Emigrace (z lat. ex-migrare, vystěhovat se) je opuštění (či útěk) ze země původu a přestěhování se do jiné země.
Nový!!: Georgij Plechanov a Emigrace · Vidět víc »
Exil
Svatá Helena (autor François Joseph Sandmann) Exil (z latinského exilium – vyhnanství a exul – vypovězený) znamenal původně trest vypovězení, dnes znamená stav člověka nebo skupiny běženců, lidí, kteří museli opustit svou vlast v důsledku vypovězení, vyhnání, odsunu, deportace, ztráty občanství, hrozby osobního nebezpečí, a to zejména z důvodů politického, národnostního, rasového či náboženského pronásledování.
Nový!!: Georgij Plechanov a Exil · Vidět víc »
Filozofie
Filozofie (ve stylově příznakové podobě také filosofie, původem z řeckého φιλοσοφία, filosofía, „láska k moudrosti“) je systematické, racionální a kritické studium obecných a základních otázek, jako jsou otázky existence, rozumu, poznání, hodnot, mysli a jazyka.
Nový!!: Georgij Plechanov a Filozofie · Vidět víc »
Finsko
Finsko, plným názvem Finská republika, je severský stát v severní Evropě omývaný Baltským mořem, Botnickým zálivem a Finským zálivem, hraničící s Norskem na severu, Švédskem na severozápadě a Ruskem na východě.
Nový!!: Georgij Plechanov a Finsko · Vidět víc »
Friedrich Engels
Friedrich Engels, v českém prostředí někdy uváděný jako Bedřich Engels (28. listopadu 1820 Barmen, Pruské království – 5. srpna 1895 Londýn, Spojené království Velké Británie a Irska), byl německý politický filosof a ekonom, spoluzakladatel marxismu, vůdčí osobnost první i druhé internacionály.
Nový!!: Georgij Plechanov a Friedrich Engels · Vidět víc »
Historický materialismus
Historický materialismus je spolu s dialektickým materialismem základem marxismu, obsahuje učení o vývoji společnosti, v němž se člověk jakožto bytost produkující materiální statky aktivně podílí na objektivním dějinném pohybu, podléhajícím v konečných důsledcích základním dialektickým zákonům.
Nový!!: Georgij Plechanov a Historický materialismus · Vidět víc »
Jan Solpera
Jan Solpera (* 26. prosince 1939 Jindřichův Hradec) je český tvůrce písma, typograf, grafik, pedagog a odborný publicista.
Nový!!: Georgij Plechanov a Jan Solpera · Vidět víc »
Julius Martov
#PŘESMĚRUJ Julij Osipovič Martov.
Nový!!: Georgij Plechanov a Julius Martov · Vidět víc »
Kapitán (vojenství)
Hodnostní označení kapitána (OF-2) Armády ČR Kapitán je vojenská hodnost příslušníka důstojnického sboru.
Nový!!: Georgij Plechanov a Kapitán (vojenství) · Vidět víc »
Karl Marx
Karl Heinrich Marx, dříve uváděn také jako Karel Marx (5. května 1818 Trevír – 14. března 1883 Londýn) byl německý filosof, politický publicista, kritik klasické ekonomie, teoretik dělnického hnutí, socialismu a komunismu.
Nový!!: Georgij Plechanov a Karl Marx · Vidět víc »
Kazaň
Kazaň je administrativním a kulturním centrem Tatarstánu a jedním z největších měst v Rusku.
Nový!!: Georgij Plechanov a Kazaň · Vidět víc »
Komunistická strana Sovětského svazu
Znak KPSS Sociálně demokratická dělnická strana Ruska (bolševiků), 1917–1918), Komunistická strana Ruska (bolševiků), 1918–1925), Všesvazová komunistická strana (bolševiků) – 1925–1952) a od XIX. sjezdu KSSS Komunistická strana Sovětského svazu (KSSS, 1952–1991), byla sovětská komunistická strana – (Коммунистическая партия Советского союза (КПСС). Nejdříve, od roku 1903 existovala jako frakce uvnitř Ruské sociálně demokratické dělnické strany, po říjnové revoluci 1917 se stala nejsilnější politickou mocí v Sovětském svazu, kterou byla až do jeho zániku v roce 1991.
Nový!!: Georgij Plechanov a Komunistická strana Sovětského svazu · Vidět víc »
Komunistický manifest
Manifest Komunistické strany, jehož autory jsou Karl Marx a Friedrich Engels, byl sepsán na popud mezinárodní dělnické organizace, Svazu komunistů, který si tímto kladl za cíl představit širší veřejnosti jak svůj teoretický, tak i praktický program (viz Úvod).
Nový!!: Georgij Plechanov a Komunistický manifest · Vidět víc »
Menševici
Julij Martov a Alexandr Martinov ve Stockholmu 16. května 1917 Menševici (menšináři) je název pro členy umírněné frakce ruské sociální demokracie (RSDDS), od které se v roce 1903 oddělila radikální frakce bolševiků vedené Leninem.
Nový!!: Georgij Plechanov a Menševici · Vidět víc »
Narodnictví
Narodnictví (rusky народничество) bylo společenské hnutí, které vzniklo v Rusku v 60.
Nový!!: Georgij Plechanov a Narodnictví · Vidět víc »
Půda a svoboda
Půda a svoboda (rusky: Земля и воля, foneticky: Zemlja i volja) byly dvě ruské narodnické organizace.
Nový!!: Georgij Plechanov a Půda a svoboda · Vidět víc »
Pjotr Berngardovič Struve
Pjotr Berngardovič Struve (Perm – 22. února 1944, Paříž) byl ruský filozof, historik, ekonom, veřejný činitel a novinář.
Nový!!: Georgij Plechanov a Pjotr Berngardovič Struve · Vidět víc »
Politik
První československé republiky. Politik, z řeckého politikos (πολιτικός – občanský, státní, veřejný), polites (πολίτης – občan, krajan), a polis (πόλις – město, obec, stát), je osoba aktivně angažovaná v ovlivňování veřejných pravidel a rozhodování, tj.
Nový!!: Georgij Plechanov a Politik · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Georgij Plechanov a Praha · Vidět víc »
Propaganda
Americká propaganda. Plakát z druhé světové války představuje Německo a Japonsko jako monstrum, které lze zastavit pouze pomocí zvýšení průmyslové výroby Propaganda (lat. propagare.
Nový!!: Georgij Plechanov a Propaganda · Vidět víc »
Ruština
Ruština (rusky) je nejužívanější slovanský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný rusistika.
Nový!!: Georgij Plechanov a Ruština · Vidět víc »
Ruská prozatímní vláda
Ruská prozatímní vláda byl přechodný správní orgán, který řídil Rusko roku 1917 po odstoupení cara Mikuláše II. za Únorové revoluce až do Říjnové revoluce.
Nový!!: Georgij Plechanov a Ruská prozatímní vláda · Vidět víc »
Ruská revoluce (1905)
Jízdní oddíly před Zimním palácem, leden 1905 Ruská revoluce roku 1905 (Революция 1905—1907 годов в России/Revoljucija 1905-1907 godov v Rossii) byla řada revolučních nepokojů, které proběhly v letech 1905 až 1907 v Ruském impériu.
Nový!!: Georgij Plechanov a Ruská revoluce (1905) · Vidět víc »
Ruská sociálně demokratická dělnická strana
Ruská sociálně demokratická dělnická strana (RSDDS) či Sociálně demokratická dělnická strana Ruska (SDDSR) (Росси́йская социа́л-демократи́ческая рабо́чая па́ртия.
Nový!!: Georgij Plechanov a Ruská sociálně demokratická dělnická strana · Vidět víc »
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
Nový!!: Georgij Plechanov a Ruské impérium · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Georgij Plechanov a Rusko · Vidět víc »
Slavjanofilství
A. S. Šiškov Slavjanofilství byl specifický filosofický a kulturně náboženský proud v Rusku v období let 1840–1886, který odmítal západnické tendence a ruské odlišnosti od evropské kultury nepokládal za zaostalost, ale naopak za přednosti.
Nový!!: Georgij Plechanov a Slavjanofilství · Vidět víc »
Tambov
Tambov je městem ve středním Rusku ležícím necelých 500 km jihovýchodně od Moskvy na řece Cně (povodí Volhy).
Nový!!: Georgij Plechanov a Tambov · Vidět víc »
Teodor Ojzerman
Teodor Il'jič Ojzerman (14. května (1. května podle juliánského kalendáře) 1914, Petroverovka - 25. března 2017, Moskva) byl sovětský a ruský historik filosofie židovského původu, doktor filosofických věd, vysokoškolský profesor, akademik Ruské akademie věd.
Nový!!: Georgij Plechanov a Teodor Ojzerman · Vidět víc »
Tuberkulóza
Tuberkulóza (z lat. tuberculum – hrbolek, nádorek), též TBC, dříve souchotiny či úbytě (oubytě), je infekční onemocnění způsobené bakteriemi ze skupiny ''Mycobacterium tuberculosis'' komplex s nejvýznamnějším zástupcem M. tuberculosis.
Nový!!: Georgij Plechanov a Tuberkulóza · Vidět víc »
Utváření marxistické filozofie
Utváření marxistické filozofie je monografie Teodora Ojzermana, která byla poprvé uveřejněna v roce 1962.
Nový!!: Georgij Plechanov a Utváření marxistické filozofie · Vidět víc »
Věra Zasuličová
Věra Ivanovna Zasuličová (Michajlovka, Ruské impérium – 8. května 1919, Petrohrad, Rusko) byla ruská marxistická spisovatelka a revolucionářka.
Nový!!: Georgij Plechanov a Věra Zasuličová · Vidět víc »
Věznice
Tradiční středoasijská věznice na fotografii z počátku 20. století Věznice (nebo také – podle typu či dobového kontextu a terminologie – vězení (historicky také káznice, trestnice, ještě dříve šatlava), hovorově kriminál, knižně žalář, odborně ústav nápravné výchovy (ÚNV), nápravně výchovný ústav (NVÚ), nápravně výchovné zařízení) je zařízení, ve kterém se vykonává trest odnětí svobody.
Nový!!: Georgij Plechanov a Věznice · Vidět víc »
Vladimir Iljič Lenin
Vladimir Iljič Uljanov, ((Simbirsk, dnes Uljanovsk – 21. ledna 1924 Gorki u Moskvy) který přijal přezdívku Lenin, byl komunistický politik a revolucionář, filozof, vůdce bolševické strany, první předseda vlády sovětského Ruska (1917–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1924). Byl teoretikem leninismu, který definoval jako adaptaci marxismu v období imperialismu. Stál v čele Říjnové revoluce roku 1917 v Rusku, poté byl do roku 1923 de facto nejvyšším představitelem Sovětského svazu, za jehož zakladatele je všeobecně označován. Inicioval uznání porážky a stažení Ruska z první světové války brestlitevským mírem a vedl zemi do občanské války, která si vyžádala 7–12 milionů obětí, především z řad civilního obyvatelstva.
Nový!!: Georgij Plechanov a Vladimir Iljič Lenin · Vidět víc »
1876
1876 (MDCCCLXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Georgij Plechanov a 1876 · Vidět víc »
1880
1880 (MDCCCLXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Georgij Plechanov a 1880 · Vidět víc »
1882
1882 (MDCCCLXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Georgij Plechanov a 1882 · Vidět víc »
1903
1903 (MCMIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Georgij Plechanov a 1903 · Vidět víc »
1905
1905 (MCMV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Georgij Plechanov a 1905 · Vidět víc »
1917
1917 (MCMXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Georgij Plechanov a 1917 · Vidět víc »
1918
1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Georgij Plechanov a 1918 · Vidět víc »
1928
1928 (MCMXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Georgij Plechanov a 1928 · Vidět víc »
30. květen
30.
Nový!!: Georgij Plechanov a 30. květen · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Georgij Valentinovič Plechanov.