Rychlejší přístup než prohlížeči!
146 vztahy: Alpy, Alsasko, Ariovistus, Arminius, Asimilace (sociologie), Augustus, Švýcarsko, Česko, Řím, Římská legie, Římské provincie, Řekové, Balista, Baltské moře, Barbar, Basilej, Bádensko-Württembersko, Belgie, Bitva na pláni Idistaviso, Bitva v Teutoburském lese, Bonn, Chattové, Chaukové, Cheruskové, Claudius, Curych, Dalmácie, Dácie, Dánsko, Dolní Germánie, Dolní Sasko, Domitianus, Drusus, Dunaj, Emže, Evropa, Foederati, Frísové, Galie, Gallia Belgica, Germania (poštovní známky), Germanicus, Germáni, Halberstadt, Hérodotos, Hildesheim, Horní Germánie, IJsselmeer, Ilýrie, Jantar, ..., Julius Caesar, Katapult (stroj), Keltové, Krize třetího století, Labe, Latina, Legát, Limes Romanus, Lippe (řeka), Lugdunum, Lyon, Marcus Aurelius, Markomani, Markomanské války, Marobud, Marsové, Mohan, Mohuč, Morava, Německo, Nero, Nijmegen, Nizozemsko, Noricum, Osnabrück, Panonie, Pýtheás z Massalie, Polsko, Porýní, Povstání Batavů, Publius Quinctilius Varus, Raetie, Rakousko, Rýn, Sarmati, Severní moře, Skandinávie, Skýtie, Skythové, Slované, Slovensko, Starověký Řím, Stěhování národů, Středozemní moře, Sugambrové, Svébové, Tacitus, Thrákie, Thule, Tiberius, Trento, Trevír, Triumf, Velká Británie (ostrov), Vespasianus, Vezera, Visla, Welthauptstadt Germania, Xanten, Západní Karpaty, Zápisky o válce galské, 1, 10 př. n. l., 11 př. n. l., 12 př. n. l., 13 př. n. l., 14, 15 př. n. l., 16, 16 př. n. l., 166, 17 př. n. l., 180, 2, 2. století, 2. století př. n. l., 20 př. n. l., 25 př. n. l., 28, 3. století, 320 př. n. l., 4, 47, 5. století, 5. století př. n. l., 55 př. n. l., 58 př. n. l., 6, 6 př. n. l., 69, 8 př. n. l., 83, 85, 9, 9 př. n. l., 98. Rozbalte index (96 více) »
Alpy
Alpy – satelitní snímek Alpy (německy Alpen, francouzsky Alpes, rétorománsky Alps, italsky Alpi, slovinsky Alpe) jsou rozsáhlé evropské pohoří.
Nový!!: Germánie a Alpy · Vidět víc »
Alsasko
Alsasko (francouzsky Alsace, německy das Elsass, alsasky s’Elsass, česky dříve Elsasko) je bývalý region Francie.
Nový!!: Germánie a Alsasko · Vidět víc »
Ariovistus
Tažení Julia Caesara Galií v roce 58 př. n. l. a místo bitvy u Vogéz Ariovistus (1. století př. n. l. - 54 př. n. l.) byl král germánského kmene Svébů a vůdce dalších spojeneckých západogermánských národů v období galských válek.
Nový!!: Germánie a Ariovistus · Vidět víc »
Arminius
Arminius (v některých pramenech uváděn jako Armenius či Armenus, celým římským jménem snad Gaius Julius Arminius), v Německu nazývaný Hermann der Cherusker, (asi 18 př. n. l. – 21) byl germánský válečník, vůdce kmene Cherusků, který sjednotil germánské kmeny a vedl úspěšnou vzpouru proti římské nadvládě, jež vyústila v trvalý zánik provincie Germánie.
Nový!!: Germánie a Arminius · Vidět víc »
Asimilace (sociologie)
Asimilace (z lat. ad-similare, při-podobnit, přizpůsobit) v sociologii a v kulturní antropologii znamená přizpůsobení menšiny nebo přistěhovalce okolní většinové společnosti.
Nový!!: Germánie a Asimilace (sociologie) · Vidět víc »
Augustus
Augustus (23. září 63 př. n. l. v Římě jako Gaius Octavius – 19. srpna 14 n. l. v Nole poblíž Neapole), známý také jako Gaius Julius Caesar Octavianus (česky Oktavián), byl prvním císařem římské říše a zakladatelem julsko-klaudijské dynastie, který vládl od roku 27 př. n. l. až do své smrti v roce 14.
Nový!!: Germánie a Augustus · Vidět víc »
Švýcarsko
Švýcarsko (zastarale Švýcary), plným názvem Švýcarská konfederace, je vnitrozemský stát ve střední Evropě.
Nový!!: Germánie a Švýcarsko · Vidět víc »
Česko
Pražský hrad Kraje a historické země – zeleně Čechy, modře Morava, okrově Slezsko Geografická mapa Česka malý státní znak, se poprvé objevil ve 13. století Česko, plným názvem Česká republika, je stát ve střední Evropě.
Nový!!: Germánie a Česko · Vidět víc »
Řím
Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.
Nový!!: Germánie a Řím · Vidět víc »
Římská legie
Moderní rekonstrukce římských legionářů s plátovou zbrojí (''lorica segmentata'') Legie (z latinského slova legio „vojenské odvody“, což je odvozeno ze slova legere „vybírat“, „odvádět“, „shromažďovat“) je termín, jenž v širším smyslu označuje celé římské vojsko, případně v užším a běžnějším významu se jedná o základní vojenskou jednotku starověké římské armády.
Nový!!: Germánie a Římská legie · Vidět víc »
Římské provincie
Mapa provincií římské říše po roce 135 Provincie (latinsky provincia, pl. provinciae) byla ve starověkém Římě základní a až do konce 3. století největší správní jednotka římského území mimo Apeninský poloostrov.
Nový!!: Germánie a Římské provincie · Vidět víc »
Řekové
Řekové (Ἕλληνες) jsou indoevropský národ, který dnes obývá především Řecko, dále žijí jeho příslušníci na Kypru, v Albánii, Itálii a Egyptě a má přibližně 15 miliónů členů.
Nový!!: Germánie a Řekové · Vidět víc »
Balista
římská balista Jiná rekonstrukce balisty Balista byl stroj na vrhání kamenných projektilů a šípových střel velikosti oštěpu, který vynalezli Římané cca roku 150 př. n. l. Stroj byl vylepšenou kopií řeckých zbraní oxybeles a gastraphetes.
Nový!!: Germánie a Balista · Vidět víc »
Baltské moře
Baltské moře (též Balt) je okrajové moře Atlantského oceánu, ohraničené Dánskem, Německem, Polskem, Litvou, Lotyšskem, Estonskem, Ruskem (včetně Kaliningradské oblasti), Finskem a Švédskem.
Nový!!: Germánie a Baltské moře · Vidět víc »
Barbar
kylixu z 5. století př. n. l. Barbar (řec. βαρβαρος, barbaros) je slovo neznámého původu, původně snad onomatopoické slovo, napodobující nesrozumitelnou „řeč“ cizinců, podobně jako české slovo „brblat“.
Nový!!: Germánie a Barbar · Vidět víc »
Basilej
Basilej je švýcarské město, ležící při hranicích s Francií a Německem na obou březích Rýna.
Nový!!: Germánie a Basilej · Vidět víc »
Bádensko-Württembersko
Bádensko-Württembersko je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.
Nový!!: Germánie a Bádensko-Württembersko · Vidět víc »
Belgie
Belgie, plným názvem Belgické království, je stát v severozápadní Evropě. Na severu sousedí s Nizozemskem, na východě s Německem, na jihovýchodě s Lucemburskem, na jihozápadě s Francií a na severozápadě se Severním mořem. Rozkládá se na ploše 30 689 km2 a žije v něm více než 11,5 milionu obyvatel, což z ní činí 22. nejhustěji osídlenou zemi světa a 6. nejhustěji osídlenou zemi Evropy s hustotou 376 ob./ km². Belgie je součástí oblasti známé jako Nizozemí, což je historicky poněkud větší region než skupina států Beneluxu, neboť zahrnoval i části severní Francie. Hlavním městem a největší metropolitní oblastí je Brusel; dalšími velkými městy jsou Antverpy, Gent, Charleroi, Lutych, Bruggy, Namur a Lovaň. Belgie je suverénní stát a federativní konstituční monarchie s parlamentním systémem. Její institucionální uspořádání je složité a je strukturováno na regionálním i jazykovém základě. Dělí se na tři značně autonomní regiony: Vlámský region (Flandry) na severu, Valonský region (Valonsko) na jihu a Region hlavního města Bruselu. Brusel je nejmenším a nejhustěji osídleným regionem a zároveň nejbohatším regionem z hlediska hrubého domácí produktu na obyvatele. Belgie je také domovem dvou hlavních jazykových společenství: vlámského společenství, které tvoří asi 60 % obyvatelstva, a francouzského společenství, které tvoří asi 40 % obyvatelstva. Ve východních kantonech existuje malé německy mluvící společenství, které tvoří přibližně jedno procento obyvatel. Region hlavního města Bruselu je oficiálně dvojjazyčný v francouzštině a nizozemštině, ačkoli většinovým jazykem a lingua franca je francouzština.
Nový!!: Germánie a Belgie · Vidět víc »
Bitva na pláni Idistaviso
Bojové postavení na pláni Idistaviso Germanicova mramorová socha v Lateránském muzeu v Římě Bitva na pláni Idistaviso někdy známá jako Bitva o Minden nebo Bitva na řece Vezeře, se odehrála v roce 16 n. l. mezi římskými legiemi, kterým velel adoptivní syn římského císaře Tiberia, Germanicus a aliancí germánských národů, které velel cheruský vůdce Arminius.
Nový!!: Germánie a Bitva na pláni Idistaviso · Vidět víc »
Bitva v Teutoburském lese
Bitva v Teutoburském lese, resp.
Nový!!: Germánie a Bitva v Teutoburském lese · Vidět víc »
Bonn
Bonn je město v Německu, ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, ležící 20 km jihovýchodně od Kolína nad Rýnem.
Nový!!: Germánie a Bonn · Vidět víc »
Chattové
Hadriana (117–138); Chattové vyobrazeni ve středním Německu. Chattové (také Chatti, Chatthi nebo Catti) byli starověký germánský kmen, jehož domovina se nacházela v oblasti středního a severního Hesenska a na jihu dolního Saska, podél horního toku řeky Vezery a v údolích a horách okolo řek Eder a Fulda.
Nový!!: Germánie a Chattové · Vidět víc »
Chaukové
Germáni cca 150 n. l. Chaukové byli západogermánský kmen, v antických písemných pramenech uváděný pod jménem Ingeveoni.
Nový!!: Germánie a Chaukové · Vidět víc »
Cheruskové
Hadriana (117-38), '''Cheruskové''' vyobrazeni na severozápadě Německa Cheruskové byli jedním z germánských kmenů obývající údolí řeky Rýn, roviny a lesy v severozápadním Německu (mezi dnešními městy Osnabrück a Hannover) během 1. století př. n. l. a 1. století.
Nový!!: Germánie a Cheruskové · Vidět víc »
Claudius
Tiberius Claudius Caesar Augustus Germanicus (před nástupem na trůn Tiberius Claudius Nero Germanicus; 1. srpna 10 př. n. l. – 13. října 54), známý spíše jako Claudius, byl římský císař z julsko-klaudijské dynastie, vládnoucí od roku 41 až do své smrti.
Nový!!: Germánie a Claudius · Vidět víc »
Curych
Curych je největší město Švýcarska a hlavní město stejnojmenného kantonu.
Nový!!: Germánie a Curych · Vidět víc »
Dalmácie
Dalmácie (chorvatsky Dalmacija, italsky Dalmazia, německy Dalmatien) je historická země při východním pobřeží Jaderského moře, rozdělená dnes mezi Chorvatsko (většina území) a Černou Horu.
Nový!!: Germánie a Dalmácie · Vidět víc »
Dácie
Říše krále Burebisty kolem poloviny 1. století př. n. l. Dácie (latinsky Dacia) bylo ve starověku území obývané kmeny Dáků a Getů, které se nacházelo převážně v dnešním Rumunsku.
Nový!!: Germánie a Dácie · Vidět víc »
Dánsko
Dánsko je severský stát v severní Evropě. Je metropolitní částí a nejlidnatější složkou Dánského království, ústavně unitárního státu, k němuž patří autonomní území Faerských ostrovů a Grónska v severním Atlantiku.*.
Nový!!: Germánie a Dánsko · Vidět víc »
Dolní Germánie
Dolní Germánie (latinsky Germania Inferior) byla římská provincie, ležící západně od Rýna.
Nový!!: Germánie a Dolní Germánie · Vidět víc »
Dolní Sasko
Dolní Sasko je druhá největší ze 16 spolkových zemí Spolkové republiky Německo.
Nový!!: Germánie a Dolní Sasko · Vidět víc »
Domitianus
Titus Flavius Domitianus (24. října 51, Řím – 18. září 96, Řím) byl římský císař z flaviovské dynastie (69–96) panující od 14. září 81 do 18. září 96.
Nový!!: Germánie a Domitianus · Vidět víc »
Drusus
Nero Claudius Drusus (14. ledna 38 př. n. l. – 14. září 9 př. n. l.)., nazývaný také Drusus starší (latinsky Drusus maior) nebo jen Drusus, byl římský politik a vojevůdce, nevlastní syn císaře Augusta.
Nový!!: Germánie a Drusus · Vidět víc »
Dunaj
Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.
Nový!!: Germánie a Dunaj · Vidět víc »
Emže
Emže je řeka na severozápadě Německa.
Nový!!: Germánie a Emže · Vidět víc »
Evropa
Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.
Nový!!: Germánie a Evropa · Vidět víc »
Foederati
Foederati (latinsky spojenci) byly vojenské jednotky barbarských kmenů, především germánského původu, včleňované na základě smlouvy (foedus) do římské armády.
Nový!!: Germánie a Foederati · Vidět víc »
Frísové
Frísové jsou germánský národ žijící v dnešním Nizozemsku a Německu.
Nový!!: Germánie a Frísové · Vidět víc »
Galie
Mapa Galie z 1. století př. n. l., znázorňující přibližné rozmístění keltských kmenů. Galie, latinsky Gallia, bylo ve starověku Římany užívané pojmenování dnešní Francie a přilehlých oblastí obývané převážně Kelty (latinsky Galli – Galové).
Nový!!: Germánie a Galie · Vidět víc »
Gallia Belgica
Gallia Belgica roku 125 Gallia Belgica („Belgická Galie“) byla provincie Římské říše nacházející se na území dnešní severní Francie, Belgie, Lucemburska, Nizozemska a Německa.
Nový!!: Germánie a Gallia Belgica · Vidět víc »
Germania (poštovní známky)
Série známek Germania jsou poštovní známky vydané Německou říší zobrazující alegorii Germanie, které se používaly v letech 1900 až 1922.
Nový!!: Germánie a Germania (poštovní známky) · Vidět víc »
Germanicus
Germanicus, mramorová socha v Lateránském muzeu v Římě Nero Claudius Germanicus (24. května 15 př. n. l. – 10. října 19 n. l. v Antiochii nad Orontem) byl římský vojevůdce, proslavený svými vojenskými výpravami do Germánie.
Nový!!: Germánie a Germanicus · Vidět víc »
Germáni
Římská bronzová soška germánského muže s vlasy upravenými ve svébský uzel border.
Nový!!: Germánie a Germáni · Vidět víc »
Halberstadt
Halberstadt je okresní město ve středním Německu, severně od pohoří Harz a asi 50 km jihozápadně od Magdeburgu s asi 39 000 obyvateli.
Nový!!: Germánie a Halberstadt · Vidět víc »
Hérodotos
Hérodotos z Halikarnássu (starořecky Ἡρόδοτος Ἁλικαρνᾱσσεύς, asi 484 př. n. l. – asi mezi lety 430 a 420 př. n. l.) byl prvním významným antickým historikem, proto byl Ciceronem nazván otcem dějepisu.
Nový!!: Germánie a Hérodotos · Vidět víc »
Hildesheim
Hildesheim je historické město v severním Německu, asi 30 km JV od Hannoveru.
Nový!!: Germánie a Hildesheim · Vidět víc »
Horní Germánie
Horní Germánie (latinsky Germania Superior) byla provincií římské říše, která zahrnovala oblast západního Švýcarska, francouzské regiony Jura a Alsasko a jihozápadní Německo.
Nový!!: Germánie a Horní Germánie · Vidět víc »
IJsselmeer
#PŘESMĚRUJ Ijselské moře.
Nový!!: Germánie a IJsselmeer · Vidět víc »
Ilýrie
Ilyrské kmeny v předřímském období Ilýrie (albánsky Iliria; řecky Iλλυρία, Illyría; latinsky Illyricum) bylo ve starověku území rozkládající se na západě dnešního Balkánského poloostrova, jež obývaly divoké kmeny Ilyrů – starověkého národa indoevropského původu, dorozumívajícího se ilyrskými jazyky.
Nový!!: Germánie a Ilýrie · Vidět víc »
Jantar
Surový jantar na žule Jantar je lehká a křehká látka, zvláštní forma uhlíkaté nerostné látky, někdy řazená mezi minerály.
Nový!!: Germánie a Jantar · Vidět víc »
Julius Caesar
Gaius Julius Caesar (12./13. července 100 př. n. l. – 15. března 44 př. n. l. Řím) byl vojevůdce a politik a jeden z nejmocnějších mužů antické historie.
Nový!!: Germánie a Julius Caesar · Vidět víc »
Katapult (stroj)
Dřevěná replika katapultu (Francie) Katapult (z řec. kata, proti, a pallein, vrhat; česky blída) je dnešní název pro starověký a středověký obléhací válečný stroj využívající torzní moment zkroucených lan a šlach k výstřelu většího projektilu, obvykle kamenů nebo jiných předmětů, které mohly napáchat nějaké škody.
Nový!!: Germánie a Katapult (stroj) · Vidět víc »
Keltové
území, kde se dosud keltský jazyk používá ''Klečící mladý Gal'', římská kopie řecké sochy mladého Kelta, Louvre. Keltové byli velkou skupinou indoevropských národů z Evropy, charakteristickou používáním keltských jazyků a dalšími kulturními podobnostmi.
Nový!!: Germánie a Keltové · Vidět víc »
Krize třetího století
Rozdělená říše v roce 271 Krize třetího století (také období vojenských císařů nebo období vojenské anarchie) je historický pojem, jímž se označuje období římských dějin mezi lety 235 a 284/285 n. l. Vnějšími znaky krize byla politická nestabilita (časté střídání císařů), ekonomický úpadek (inflace, deurbanizace) a snížená obranyschopnost státu vůči vnějším nepřátelům (Germáni, perští Sásánovci).
Nový!!: Germánie a Krize třetího století · Vidět víc »
Labe
Labské louce Ústí Ploučnice do Labe v Děčíně U ústí Labe u Cuxhavenu Labe (rod střední;, rod ženský, výslovnost) je jednou z největších řek a vodních cest Evropy.
Nový!!: Germánie a Labe · Vidět víc »
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Nový!!: Germánie a Latina · Vidět víc »
Legát
Legát, vycházející z latinského slova legatus, jež v doslovném překladu znamená pověřený, byl titul označující v antickém Římě zplnomocněnce, který byl delegován od nějaké vyšší autority.
Nový!!: Germánie a Legát · Vidět víc »
Limes Romanus
hranice Římské říše v druhém století Limes Romanus nebo jen limes (lat. cesta, později mez, hranice; 2. pád limitis), znamená dnes v širším smyslu pevninskou hranici Římské říše, v užším smyslu systém opevnění a celní hranici tam, kde nebyla určena řekami.
Nový!!: Germánie a Limes Romanus · Vidět víc »
Lippe (řeka)
Lippe je řeka v Německu, ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko.
Nový!!: Germánie a Lippe (řeka) · Vidět víc »
Lugdunum
Pozůstatky lugdunského amfiteátru Lugdunum, plným názvem Colonia Copia Claudia Augusta Lugdunum (nynější Lyon) byla důležitým římským městem v Galii.
Nový!!: Germánie a Lugdunum · Vidět víc »
Lyon
Staré město a poloostrov z Fourvière, v popředí katedrála Římské divadlo Radnice a opera Lyon v 17. století: v popředí Rhona, za poloostrovem a Saonou je Staré město a nad ním vrch Fourvière Lyon je historické město ve středovýchodní Francii, hlavní město regionu Auvergne-Rhône-Alpes a hlavní město metropole Lyonu.
Nový!!: Germánie a Lyon · Vidět víc »
Marcus Aurelius
Marcus Aurelius Antoninus Augustus (26. dubna 121 – 17. března 180) byl římským císařem v letech 161 až 180, přičemž náležel k tzv.
Nový!!: Germánie a Marcus Aurelius · Vidět víc »
Markomani
Markomani byli germánským kmenem, který se na přelomu letopočtu usadil severně od Dunaje, na území dnešní České republiky.
Nový!!: Germánie a Markomani · Vidět víc »
Markomanské války
Mapa střední Evropy v době Markomanských válek Markomanské války (Bellum Germanicum et Sarmaticum) byla série válek trvajících patrně od roku 166 do roku 180.
Nový!!: Germánie a Markomanské války · Vidět víc »
Marobud
Marobud, také Marbod, Marobod, Maroboduus nebo též Moravod (mezi 35 a 30 př. n. l. – 37/38 n. l., Ravenna) byl markomanský král a první historicky doložený panovník, který vládl na dnešním českém území v období 9/6 př. n. l. – 17/18 n. l. Zároveň jde o prvního obyvatele žijícího v české kotlině, jehož známe jménem.
Nový!!: Germánie a Marobud · Vidět víc »
Marsové
Marsové byli menší germánský kmen žijící mezi řekami Rýn, Ruhr a Lippe v severozápadním Německu.
Nový!!: Germánie a Marsové · Vidět víc »
Mohan
Mohan je řeka v Německu, která patří mezi nejznámější německé řeky.
Nový!!: Germánie a Mohan · Vidět víc »
Mohuč
Mohuč (německy Mainz) je hlavní město německé spolkové země Porýní-Falc.
Nový!!: Germánie a Mohuč · Vidět víc »
Morava
Morava je region na východě území České republiky a historická země Koruny české a prvního období dějin Československa (do roku 1928).
Nový!!: Germánie a Morava · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Germánie a Německo · Vidět víc »
Nero
Nero Claudius Caesar Augustus Germanicus (rodným jménem Lucius Domitius Ahenobarbus; 15. prosince 37 – 9. června 68) byl římský císař pocházející z julsko-klaudijské dynastie vládnoucí od 13. října 54 až do okamžiku své smrti.
Nový!!: Germánie a Nero · Vidět víc »
Nijmegen
Nijmegen (výslovnost, gueldersky Nèhméége) je město na východě Nizozemska u hranic s Německem.
Nový!!: Germánie a Nijmegen · Vidět víc »
Nizozemsko
Nizozemsko (nizozemsky Nederland), někdy nesprávně označované jako Nizozemí nebo Holandsko,Nizozemí je na rozdíl od termínu „Nizozemsko“ označením historického, nízko položeného území v okolí ústí řek Rýn, Šelda a Máza, které zhruba odpovídá území dnešních tří států Nizozemsko, Belgie a Lucembursko, pro které se vžil nový souhrnný název Benelux.
Nový!!: Germánie a Nizozemsko · Vidět víc »
Noricum
Noricum bylo keltské království (latinsky Regnum Noricum), přesněji federace třinácti keltských a ilyrských kmenů, jež byla později začleněna do Římské říše jako její provincie.
Nový!!: Germánie a Noricum · Vidět víc »
Osnabrück
Radnice Osnabrück je německé město ve spolkové zemi Dolní Sasko.
Nový!!: Germánie a Osnabrück · Vidět víc »
Panonie
legií Římská říše kolem roku 120, červeně zvýrazněna provincie Panonie Panonie (latinsky Pannonia) byla mezi léty 9–433 provincií římské říše, jež zhruba do poloviny 1. století nesla název Illyricum inferius.
Nový!!: Germánie a Panonie · Vidět víc »
Pýtheás z Massalie
Pýtheás z Massalie (či Massilie) byl řecký obchodník, zeměpisec a průzkumník, který žil přibližně v letech 380 př. n. l. – 310 př. n. l. v řecké kolonii Massalii (nynější Marseille ve Francii).
Nový!!: Germánie a Pýtheás z Massalie · Vidět víc »
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Nový!!: Germánie a Polsko · Vidět víc »
Porýní
Mapka znázorňující západní část Porýní. Pruská provincie Porýní v roce 1905 Porýní (německy Rheinland) zastarale Rýnsko je obecný název pro západoněmeckou oblast po obou březích řeky Rýn.
Nový!!: Germánie a Porýní · Vidět víc »
Povstání Batavů
#PŘESMĚRUJ Batávské povstání.
Nový!!: Germánie a Povstání Batavů · Vidět víc »
Publius Quinctilius Varus
Publius Quinctilius Varus (46 př. n. l. Cremona - 9 n. l. Teutoburský les) byl římský politik a generál za vlády císaře Augusta, známý především z bitvy v Teutoburském lese, kde byl poražen germánskou koalicí vedenou cheruským vůdcem Arminiem.
Nový!!: Germánie a Publius Quinctilius Varus · Vidět víc »
Raetie
Římská říše kolem roku 120, červeně zvýrazněna Raetie Raetie, případně latinsky Raetia, bylo území a později provincie římské říše, jež sahalo zhruba od Bodamského jezera (Lacus Brigantinus) směrem na východ k řece Inn (Aenus).
Nový!!: Germánie a Raetie · Vidět víc »
Rakousko
Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.
Nový!!: Germánie a Rakousko · Vidět víc »
Rýn
Rýn (jméno pochází z keltského Renos) je řeka v Západní Evropě, která patří mezi nejdelší evropské řeky.
Nový!!: Germánie a Rýn · Vidět víc »
Sarmati
Přibližné rozšíření východoíránských jazyků Zobrazení Sarmata z římského sarkofágu, 2. století n. l. Sarmati byl původem íránský kočovný a pastevecký lid, příbuzný se Skyty, Médy a Peršany.
Nový!!: Germánie a Sarmati · Vidět víc »
Severní moře
Severní moře je okrajové, šelfové moře Atlantského oceánu.
Nový!!: Germánie a Severní moře · Vidět víc »
Skandinávie
Skandinávie je oblast v severní Evropě zahrnující především Dánsko, Norsko a Švédsko.
Nový!!: Germánie a Skandinávie · Vidět víc »
Skýtie
Přibližný rozsah Skýtie v oblasti rozšíření východoíránských jazyků (oranžově) v 1. století před naším letopočtem Skýtie (Skythie či Skytie, řecky Skythiá, z řeckého: Σκυθική, romanizováno: Skythikē) byla v klasickém starověku oblast střední Eurasie obývaná východoíránskými Skyty.
Nový!!: Germánie a Skýtie · Vidět víc »
Skythové
#PŘESMĚRUJ Skytové.
Nový!!: Germánie a Skythové · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Germánie a Slované · Vidět víc »
Slovensko
Slovensko, plným názvem Slovenská republika, je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě.
Nový!!: Germánie a Slovensko · Vidět víc »
Starověký Řím
Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.
Nový!!: Germánie a Starověký Řím · Vidět víc »
Stěhování národů
římské říše Pojmem stěhování národů se označují rozsáhlé migrace obyvatelstva (tzv. barbarských kmenů a jejich skupin), které probíhaly koncem starověku a počátkem středověku.
Nový!!: Germánie a Stěhování národů · Vidět víc »
Středozemní moře
Středozemní moře je rozsáhlé vnitřní moře Atlantského oceánu, které se rozkládá mezi Evropou, Asií a Afrikou.
Nový!!: Germánie a Středozemní moře · Vidět víc »
Sugambrové
Římská Galie a Germánie kolem roku 70. n. l. Sugambrové (jiné názvy: Sugambri, Sikambri, Sygambri, Sigambri; lat. Sigambri, Sygambri, Sicambri, Sugambri; řecký οἱ Σύγαμβροι - mj. Sygambroi) byl západogermánský kmen, který původně pocházel z oblasti dolního Rýna nebo z oblasti mezi řekami Rýn a Lippe, a který byl během panování císaře Tiberia v roce 7 před Kr. zcela nebo zčásti přesídlen z levého břehu Mázy (Meuse) do oblasti kmene „Sunuci“.
Nový!!: Germánie a Sugambrové · Vidět víc »
Svébové
Germánští Svébové (zelená), dunajští Svébové s Kvády (modrá), Svébské království v Galicii (červená), ''Suavia'' čili Švábsko (oranžová), mapa s vyznačenými trasami migrace. Svébové (též Suebové, Svévové, Švábové) byli velká skupina příbuzných germánských kmenů, mezi které patřili Markomani, Kvádové, Hermunduři, Semnoni, Langobardi a další, někdy, včetně podskupin, jednoduše označovaní jako Svébové.
Nový!!: Germánie a Svébové · Vidět víc »
Tacitus
Publius (též Gaius) Cornelius Tacitus (kolem 55 n. l. – 115, pravděpodobně 120, nejpozději 124) byl římský historik, právník a senátor, považovaný za jednoho z největších antických dějepisců.
Nový!!: Germánie a Tacitus · Vidět víc »
Thrákie
Turecku Thrákie (bulharsky: Тракия Trakija, řecky: Θράκη Thrákē, latinsky: Thrace nebo také Threce, turecky: Trakya) je rozsáhlé historické území nacházející se na východě Balkánského poloostrova.
Nový!!: Germánie a Thrákie · Vidět víc »
Thule
Olaem Magnem Thule nebo správněji Thúlé (řecky původně Θούλη nebo Θυλη, v přepisech latinkou též Thula, Thyle, Thile, Thila, Tile, Tila, Tilla, Tyle, Tyli) je záhadný severský ostrov popsaný původně řeckým cestovatelem Pýtheem z Massilie ve 4. století př. n. l. a později opředený řadou dohadů a pověstí.
Nový!!: Germánie a Thule · Vidět víc »
Tiberius
Tiberius Julius Caesar Augustus (rodným jménem Tiberius Claudius Nero; 16. listopadu 42 př. n. l. – 16. března 37 n. l.) byl druhým císařem římské říše od roku 14 n. l.
Nový!!: Germánie a Tiberius · Vidět víc »
Trento
Trento (německy Trient) je hlavní město nejseverněji položeného italského regionu Tridentsko-Horní Adiže.
Nový!!: Germánie a Trento · Vidět víc »
Trevír
Model císařského města Augusta Treverorum ve 4. století n. l. (pohled od Porta Nigra) Katedrála sv. Petra Trevír je německé město s bohatou historií ve spolkové zemi Porýní-Falc, blízko hranice s Lucemburskem.
Nový!!: Germánie a Trevír · Vidět víc »
Triumf
Titův oblouk: Titův triumfální reliéf V této části Titova triumfálního průvodu (od Titova oblouku v Římě) jsou římskému lidu vystaveny poklady židovského chrámu v Jeruzalémě – také i Menora. Triumf (latinsky triumphus) byla veřejná oslava konaná ve starověkém Římě na počest vítězného vojevůdce.
Nový!!: Germánie a Triumf · Vidět víc »
Velká Británie (ostrov)
Evropy Satelitní snímek z roku 2002 Velká Británie (anglicky Great Britain) je ostrov na severozápadě Evropy, největší ostrov ze souostroví Britských ostrovů na severozápadě Evropy.
Nový!!: Germánie a Velká Británie (ostrov) · Vidět víc »
Vespasianus
Titus Flavius Vespasianus (17. listopadu 9, Falacrinae – 23. června 79, Aquae Cutiliae), běžně známý jako Vespasianus (česky Vespasián), byl římský císař od roku 69 až do své smrti.
Nový!!: Germánie a Vespasianus · Vidět víc »
Vezera
Vezera je řeka v Německu, která protéká čtyřmi spolkovými zeměmi Hesensko, Dolní Sasko, Severní Porýní-Vestfálsko, Brémy). Délka toku od soutoku zdrojnic činí 452 km a od pramene Werry pak 744 km. Plocha povodí měří 41 094 km².
Nový!!: Germánie a Vezera · Vidět víc »
Visla
Visla v Krakově Ústí Narwe do Visly Visla u města Grudziądz Visla je nejdůležitější a nejdelší řeka v Polsku.
Nový!!: Germánie a Visla · Vidět víc »
Welthauptstadt Germania
Pohled na model hlavního města světa Germania Welthauptstadt Germania („Světové hlavní město“) bylo jméno projektované Adolfem Hitlerem pro zcela nové hlavní město nebo původní obnovené hlavní město Třetí Říše na místě města Berlín.
Nový!!: Germánie a Welthauptstadt Germania · Vidět víc »
Xanten
Xanten je město v severozápadní části německé spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko, nedaleko hranic s Nizozemskem.
Nový!!: Germánie a Xanten · Vidět víc »
Západní Karpaty
Západní Karpaty jsou geomorfologická provincie geomorfologického subsystému Karpat na území Česka, Slovenska (největší část), Rakouska, Polska a Maďarska.
Nový!!: Germánie a Západní Karpaty · Vidět víc »
Zápisky o válce galské
C. Iulii Caesaris quae extant, 1678 Zápisky o válce galské (lat. Commentarii de bello Gallico) jsou nejproslulejším dílem římského politika, vojevůdce a spisovatele Gaia Julia Caesara.
Nový!!: Germánie a Zápisky o válce galské · Vidět víc »
1
Východní polokoule v roce 1 Rok 1 (I) byl rok, který podle juliánského kalendáře začínal v sobotu nebo v neděli.
Nový!!: Germánie a 1 · Vidět víc »
10 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Germánie a 10 př. n. l. · Vidět víc »
11 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Germánie a 11 př. n. l. · Vidět víc »
12 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Germánie a 12 př. n. l. · Vidět víc »
13 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Germánie a 13 př. n. l. · Vidět víc »
14
Bez popisu.
Nový!!: Germánie a 14 · Vidět víc »
15 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Germánie a 15 př. n. l. · Vidět víc »
16
Bez popisu.
Nový!!: Germánie a 16 · Vidět víc »
16 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Germánie a 16 př. n. l. · Vidět víc »
166
Bez popisu.
Nový!!: Germánie a 166 · Vidět víc »
17 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Germánie a 17 př. n. l. · Vidět víc »
180
Bez popisu.
Nový!!: Germánie a 180 · Vidět víc »
2
Římská říše.
Nový!!: Germánie a 2 · Vidět víc »
2. století
2.
Nový!!: Germánie a 2. století · Vidět víc »
2. století př. n. l.
2.
Nový!!: Germánie a 2. století př. n. l. · Vidět víc »
20 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Germánie a 20 př. n. l. · Vidět víc »
25 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Germánie a 25 př. n. l. · Vidět víc »
28
Bez popisu.
Nový!!: Germánie a 28 · Vidět víc »
3. století
3.
Nový!!: Germánie a 3. století · Vidět víc »
320 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Germánie a 320 př. n. l. · Vidět víc »
4
Bez popisu.
Nový!!: Germánie a 4 · Vidět víc »
47
Bez popisu.
Nový!!: Germánie a 47 · Vidět víc »
5. století
5.
Nový!!: Germánie a 5. století · Vidět víc »
5. století př. n. l.
5.
Nový!!: Germánie a 5. století př. n. l. · Vidět víc »
55 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Germánie a 55 př. n. l. · Vidět víc »
58 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Germánie a 58 př. n. l. · Vidět víc »
6
Bez popisu.
Nový!!: Germánie a 6 · Vidět víc »
6 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Germánie a 6 př. n. l. · Vidět víc »
69
Bez popisu.
Nový!!: Germánie a 69 · Vidět víc »
8 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Germánie a 8 př. n. l. · Vidět víc »
83
Bez popisu.
Nový!!: Germánie a 83 · Vidět víc »
85
Bez popisu.
Nový!!: Germánie a 85 · Vidět víc »
9
Bez popisu.
Nový!!: Germánie a 9 · Vidět víc »
9 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Germánie a 9 př. n. l. · Vidět víc »
98
Bez popisu.
Nový!!: Germánie a 98 · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Germania libera, Germania magna.
