24 vztahy: Amazonomachie, Attika, Řecká mytologie, Berlín, Gaia, Gigant, Héraklés, Helénismus, Kosmogonie, Louvre, Metopa, Parthenón, Peliké, Pergamonské muzeum, Pergamonský oltář, Platón, Starověké Řecko, Tartaros, Titáni, Titánomachie, Vlys, Zeus, 2. století př. n. l., 460 př. n. l..
Amazonomachie
530 př. n. l., detail, British museum, Londýn Amazonomachie bylo v antickém řeckém, helénistickém a římském výtvarném umění znázornění mytologické bitvy mezi Řeky a Amazonkami.
Nový!!: Gigantomachie a Amazonomachie · Vidět víc »
Attika
Attika na mapě Řecka Attika (Αττική, tj. Attiki) je historický kraj Řecka, na němž leží jeho hlavní město Athény a několik dalších měst.
Nový!!: Gigantomachie a Attika · Vidět víc »
Řecká mytologie
Řecká trojice a rozdělení tří království Země: Zeus Bůh (nebe), Poseidon (moře a oceány) a Hades (podsvětí). Theos (menší bohové) jsou dětmi této trojice. muzea Pia IV. a Klementa XIV., nalezená v italském městě Otricoli. Řecká mytologie je z mýtů a legend starých Řeků, pojednávajících o bozích a hrdinech, povaze světa či vzniku a významu řeckého kultu a rituálů, které jsou součástí náboženství starověkého Řecka.
Nový!!: Gigantomachie a Řecká mytologie · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Gigantomachie a Berlín · Vidět víc »
Gaia
Gaia (řecky Γαῖα země, latinsky Tellus nebo Terra), též Gé, je v řecké mytologii bohyně země a sama Země.
Nový!!: Gigantomachie a Gaia · Vidět víc »
Gigant
Gigant Giganti jsou obludní dlouhovlasí obři v řecké mytologii.
Nový!!: Gigantomachie a Gigant · Vidět víc »
Héraklés
Baccia Bandinelliho z let 1530–1534 náhled Héraklés (řecky Ἡρακλῆς, latinsky Heracles, Hercules) je v řecké mytologii syn Diův a Alkménin, nevlastní syn Amfitryóna a potomek Perseův, nejslavnější hrdina, který jako jediný dostal nesmrtelnost a stal se bohem.
Nový!!: Gigantomachie a Héraklés · Vidět víc »
Helénismus
diadochy kolem roku 300 př. n. l. řecké architektury Helénismus je novodobé označení období starověkých dějin antického Středomoří a území Blízkého východu ovládaných řecko-makedonskými dynastiemi přibližně od poloviny 4. století př. n. l. do konce 1. století př. n. l. V širším smyslu také označuje pro tuto dobu nejcharakterističtější kulturní fenomén, jímž bylo pronikání řečtiny a řecké kultury do kultur orientálních a jejich vzájemné ovlivňování.
Nový!!: Gigantomachie a Helénismus · Vidět víc »
Kosmogonie
Kosmogonie (z řeckého κόσμος „pořádek, vesmír“ a γίγνομαι „rodím se“) je nauka o vzniku světa.
Nový!!: Gigantomachie a Kosmogonie · Vidět víc »
Louvre
Leonardo da Vinci, ''Mona Lisa'' (1503–1519) Chamurappiho zákoník (kolem 1750 př. n. l.) ''Níké Samothrácká'', asi 120 př. n. l. Venuše Miloská'', asi 130 př. n. l. Louvre je muzeum umění v Paříži.
Nový!!: Gigantomachie a Louvre · Vidět víc »
Metopa
kanela, 19 – stylobat Metópa (z řec. metópé, čelo, průčelí) je v řecké architektuře ozdobný prvek v dórském stavebním řádu.
Nový!!: Gigantomachie a Metopa · Vidět víc »
Parthenón
Parthenón – pohled ze západu Parthenón (Παρθενών, řec. chrám panen) byl hlavním chrámem antických Athén zasvěceným bohyni Athéně Parthenos (Panenské).
Nový!!: Gigantomachie a Parthenón · Vidět víc »
Peliké
apulské červenofigurové peliké, kolem 370 př. n. l. Peliké (řecky πελίκη) je široká starověká řecká varianta amfory na nízké nožce.
Nový!!: Gigantomachie a Peliké · Vidět víc »
Pergamonské muzeum
Pergamonské muzeum je jedno z pěti muzeí v Berlíně v Německu, soustředěných na Muzejním ostrově.
Nový!!: Gigantomachie a Pergamonské muzeum · Vidět víc »
Pergamonský oltář
Pergamonský oltář Pergamonský oltář je oltář vybudovaný v helenistické době na terase akropole v Pergamonu (město v malé Asii ležící naproti ostrovu Lesbos, dnes Bergamo v Turecku).
Nový!!: Gigantomachie a Pergamonský oltář · Vidět víc »
Platón
Platón (řecky, latinsky Plato, 428 nebo 427 př. n. l. – 347 př. n. l., též Platon) byl řecký filozof, pedagog a matematik.
Nový!!: Gigantomachie a Platón · Vidět víc »
Starověké Řecko
Parthenón – symbol starověkého Řecka Starověké Řecko, případně antické Řecko, je označení pro období řeckých dějin ve starověku.
Nový!!: Gigantomachie a Starověké Řecko · Vidět víc »
Tartaros
V řecké mytologii je Tartaros (Τάρταρος, 2. pád Tartaru, latinsky Tartarus) bůh mohutné propasti se železnými zdmi a branami a jejím zosobněním, vznikl z prvopočátečního chaosu.
Nový!!: Gigantomachie a Tartaros · Vidět víc »
Titáni
pergamském oltáři Titáni a Titánky jsou v řecké mytologii potomci matky země Gaie a boha Úrana.
Nový!!: Gigantomachie a Titáni · Vidět víc »
Titánomachie
Cornelis van Haarlem, ''Pád titánů'', 1588-1590 Titánomachie (starořecky Τιτανομαχία, Titanomachia „válka Titánů“) je v řecké mytologii konflikt mezi Kronem s ostatními Titány a Diem a jeho sourozenci.
Nový!!: Gigantomachie a Titánomachie · Vidět víc »
Vlys
Klasický vlys s reliéfy v metopách Vlys je v klasické řádové architektuře střední část kladí mezi architrávem a římsou, který tvoří průběžný hladký anebo členěný pás.
Nový!!: Gigantomachie a Vlys · Vidět víc »
Zeus
Zeus (starověký řecký Ζεύς; moderní řecký Δίας; skloňování Dia, Diovi, Die, Diem) je nejvyšší z bohů řecké mytologie.
Nový!!: Gigantomachie a Zeus · Vidět víc »
2. století př. n. l.
2.
Nový!!: Gigantomachie a 2. století př. n. l. · Vidět víc »
460 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Gigantomachie a 460 př. n. l. · Vidět víc »