Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Nainstalovat
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Giovanni Bononcini

Index Giovanni Bononcini

Giovanni Battista Bononcini (také Buononcini) (18. července 1670 Modena – 9. července 1747 Vídeň) byl italský barokní hudební skladatel, violoncellista, zpěvák a pedagog.

32 vztahy: Antonio Lotti, Žofie Šarlota Hannoverská, Řím, Benedetto Pamphili, Berlín, Bologna, Georg Friedrich Händel, Giovanni Maria Bononcini, Giovanni Paolo Colonna, Giuseppe Valentini, Josef I. Habsburský, Kateřina Kněžíková, Kostel svatého Šimona a Judy (Praha), Leopold I., Marek Štryncl, Marie Terezie, Martina Janková, Milán, Modena, Musica Florea, Neapol, Paříž, Palais des Tuileries, Pietro Metastasio, Toryové, Válka o španělské dědictví, Vídeň, Whigové, 1670, 1747, 18. červenec, 9. červenec.

Antonio Lotti

Antonio Lotti (5. ledna 1667, Benátky – 5. ledna 1740, Benátky) byl italský barokní hudební skladatel.

Nový!!: Giovanni Bononcini a Antonio Lotti · Vidět víc »

Žofie Šarlota Hannoverská

Žofie Šarlota Hannoverská (30. října 1668, zámek Iburg, Bad Iburg – 1. února 1705, Hannover) byla sňatkem braniborská kurfiřtka, pruská vévodkyně a později královna.

Nový!!: Giovanni Bononcini a Žofie Šarlota Hannoverská · Vidět víc »

Řím

Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.

Nový!!: Giovanni Bononcini a Řím · Vidět víc »

Benedetto Pamphili

Benedetto Pamphilj nebo Pamphili či pod pseudonymem Fenicio Larisseo (25. dubna 1653, Řím – 22. března 1730 tamtéž) byl římskokatolický duchovní a kardinál.

Nový!!: Giovanni Bononcini a Benedetto Pamphili · Vidět víc »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

Nový!!: Giovanni Bononcini a Berlín · Vidět víc »

Bologna

Bologna (emiliano-romagnolsky Bulåggna; česky Boloňa či zastarale Boloň) je hlavním městem regionu Emilia-Romagna a provincie Bologna v Itálii.

Nový!!: Giovanni Bononcini a Bologna · Vidět víc »

Georg Friedrich Händel

Georg Friedrich Händel (později během svého působení v Anglii znám jako George Frideric Handel; 23. února 1685, Halle nad Sálou – 14. dubna 1759, Londýn) byl německý hudební skladatel barokní éry.

Nový!!: Giovanni Bononcini a Georg Friedrich Händel · Vidět víc »

Giovanni Maria Bononcini

Giovanni Maria Bononcini (pokřtěn 23. září 1642 Montecorone, Modena – 18. listopadu 1678 Modena) byl italský houslista a hudební skladatel.

Nový!!: Giovanni Bononcini a Giovanni Maria Bononcini · Vidět víc »

Giovanni Paolo Colonna

Giovanni Paolo Colonna (16. června 1637, Bologna – 28. listopadu 1695, Bologna) byl italský varhaník, varhanář, hudební skladatel a pedagog.

Nový!!: Giovanni Bononcini a Giovanni Paolo Colonna · Vidět víc »

Giuseppe Valentini

Giuseppe Valentini (14. prosince 1681 – listopad 1753), přezdívaný Straccioncino (Otrhánek), byl italský houslista, malíř, básník a hudební skladatel.

Nový!!: Giovanni Bononcini a Giuseppe Valentini · Vidět víc »

Josef I. Habsburský

Josef I. (26. července 1678 Vídeň – 17. dubna 1711 Vídeň) byl římský císař, uherský a český král, předposlední člen dynastie Habsburků v mužské linii.

Nový!!: Giovanni Bononcini a Josef I. Habsburský · Vidět víc »

Kateřina Kněžíková

Kateřina Kněžíková (* 7. července 1982 Bohumín) je česká operní pěvkyně, sopranistka.

Nový!!: Giovanni Bononcini a Kateřina Kněžíková · Vidět víc »

Kostel svatého Šimona a Judy (Praha)

Kostel svatých Šimona a Judy v Praze 1 na Starém Městě je původně klášterní barokní kostel Klášter milosrdných bratří Na Františku.

Nový!!: Giovanni Bononcini a Kostel svatého Šimona a Judy (Praha) · Vidět víc »

Leopold I.

Leopold I. (9. června 1640 Vídeň – 5. května 1705 Vídeň) původem z dynastie Habsburků, čtvrtý syn císaře a krále Ferdinanda III. a jeho první manželky Marie Anny Španělské.

Nový!!: Giovanni Bononcini a Leopold I. · Vidět víc »

Marek Štryncl

Marek Štryncl (* 1974 Jablonec nad Nisou) je český violoncellista a dirigent, který vede soubor Musica Florea.

Nový!!: Giovanni Bononcini a Marek Štryncl · Vidět víc »

Marie Terezie

Marie Terezie, celým jménem Marie Terezie Valpurga Amálie Kristýna, německy Maria Theresia Walburga Amalia Christiana (13. května 1717, Vídeň – 29. listopadu 1780, Vídeň), z rodu Habsburků byla arcivévodkyně rakouská, královna uherská (oficiálně uherský král, Rex Hungariae), královna česká a markraběnka moravská atd.

Nový!!: Giovanni Bononcini a Marie Terezie · Vidět víc »

Martina Janková

Martina Janková (* 1972 Orlová) je česká operní pěvkyně-sopranistka evropského formátu.

Nový!!: Giovanni Bononcini a Martina Janková · Vidět víc »

Milán

Milán (v milánském dialektu Milane, česky též Miláno) je druhé největší italské město, hlavní město oblasti Lombardie a provincie Milán (Metropolitní město Milán).

Nový!!: Giovanni Bononcini a Milán · Vidět víc »

Modena

Dóm s věží Ghirlandaia Modena (modenským nářečím Mòdna) je město ve severní Itálii, v oblasti Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie.

Nový!!: Giovanni Bononcini a Modena · Vidět víc »

Musica Florea

Musica Florea je hudební soubor, který roku 1992 založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl.

Nový!!: Giovanni Bononcini a Musica Florea · Vidět víc »

Neapol

Neapol, správní středisko metropolitního města Napoli (územně-správní celek srovnatelný s italskými provinciemi) a regionu Kampánie, je třetí největší město Itálie.

Nový!!: Giovanni Bononcini a Neapol · Vidět víc »

Paříž

Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).

Nový!!: Giovanni Bononcini a Paříž · Vidět víc »

Palais des Tuileries

Louvru Palais des Tuileries (česky Tuilerijský palác) byl královský palác v Paříži.

Nový!!: Giovanni Bononcini a Palais des Tuileries · Vidět víc »

Pietro Metastasio

Pietro Metastasio Pamětní deska na domě (Vídeň), v kterém žil a v kterém také zemřel. Pietro Antonio Domenico Trapassi, známý jako Metastasio (13. ledna 1698, Řím – 12. dubna 1782, Vídeň), byl italský spisovatel, básník a operní libretista.

Nový!!: Giovanni Bononcini a Pietro Metastasio · Vidět víc »

Toryové

Toryové byli politickou stranou v Anglii a později Velké Británii, jejíž základy vznikly v 17. století a jež je známa svou opozicí vůči whigům.

Nový!!: Giovanni Bononcini a Toryové · Vidět víc »

Válka o španělské dědictví

Válka o španělské dědictví (1701–1714) představovala největší ozbrojený konflikt první poloviny 18. století.

Nový!!: Giovanni Bononcini a Válka o španělské dědictví · Vidět víc »

Vídeň

Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.

Nový!!: Giovanni Bononcini a Vídeň · Vidět víc »

Whigové

Whigové byli jedna ze dvou původních politických stran (druhou byli toryové) v Anglii a později ve Velké Británii od konce 17. století do poloviny 19. století.

Nový!!: Giovanni Bononcini a Whigové · Vidět víc »

1670

1670 (MDCLXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Giovanni Bononcini a 1670 · Vidět víc »

1747

1747 (MDCCXLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Giovanni Bononcini a 1747 · Vidět víc »

18. červenec

18.

Nový!!: Giovanni Bononcini a 18. červenec · Vidět víc »

9. červenec

9.

Nový!!: Giovanni Bononcini a 9. červenec · Vidět víc »

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »