Rychlejší přístup než prohlížeči!
38 vztahy: Ackermannovo sdružení, Alsasko-Lotrinsko, Čeští Němci, Československo, Belgie, Berlín, Bestseller, Bund der Deutschen, Etnografie, Evropa, Geografie, Germanistika, Hermann Raschhofer, Internacionalismus, Komunismus, Kultura, Liberalismus, Lipsko, Marburg, Marxismus, Nacismus, Nacistické Německo, Národně socialistická německá dělnická strana, Německá říše, Politika, Polsko, První světová válka, Sociální demokracie, Státní správa, Sudetští Němci, Sudetoněmecké krajanské sdružení, Sudety, Svaz vyhnanců, Výmarská republika, Versailleská smlouva, 1919, 1920, 1925.
Ackermannovo sdružení
Heidelberský rukopis ''Oráč z Čech'', obrázek ''Oráč a Smrt'' z 2. kapitoly. Stuttgart, kolem roku 1470 Ackermann-Gemeinde (Oráčova obec, Oráčovo společenství, Ackermannovo sdružení) je občanské sdružení při německé katolické církvi, které se věnuje usmíření mezi Němci, Čechy, Slezany a Slováky.
Nový!!: Grenzlanddeutschtum a Ackermannovo sdružení · Vidět víc »
Alsasko-Lotrinsko
Říšská země Alsasko-Lotrinsko je historický německý správní útvar existující v letech 1871 (po prusko-francouzské válce území získalo Německo) do roku 1918 (kdy je bylo nuceno odevzdat zpět Francii v důsledku porážky v první světové válce) na území dnešních francouzských departementů Bas-Rhin, Haut-Rhin a Moselle.
Nový!!: Grenzlanddeutschtum a Alsasko-Lotrinsko · Vidět víc »
Čeští Němci
Čeští, moravští a slezští Němci (Deutschböhmen, Deutschmährer, respektive Deutschschlesier), často jen zkráceně čeští Němci, je hromadné označení pro německojazyčné obyvatelstvo zemí Koruny české.
Nový!!: Grenzlanddeutschtum a Čeští Němci · Vidět víc »
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Nový!!: Grenzlanddeutschtum a Československo · Vidět víc »
Belgie
Belgie, plným názvem Belgické království, je stát v severozápadní Evropě. Na severu sousedí s Nizozemskem, na východě s Německem, na jihovýchodě s Lucemburskem, na jihozápadě s Francií a na severozápadě se Severním mořem. Rozkládá se na ploše 30 689 km2 a žije v něm více než 11,5 milionu obyvatel, což z ní činí 22. nejhustěji osídlenou zemi světa a 6. nejhustěji osídlenou zemi Evropy s hustotou 376 ob./ km². Belgie je součástí oblasti známé jako Nizozemí, což je historicky poněkud větší region než skupina států Beneluxu, neboť zahrnoval i části severní Francie. Hlavním městem a největší metropolitní oblastí je Brusel; dalšími velkými městy jsou Antverpy, Gent, Charleroi, Lutych, Bruggy, Namur a Lovaň. Belgie je suverénní stát a federativní konstituční monarchie s parlamentním systémem. Její institucionální uspořádání je složité a je strukturováno na regionálním i jazykovém základě. Dělí se na tři značně autonomní regiony: Vlámský region (Flandry) na severu, Valonský region (Valonsko) na jihu a Region hlavního města Bruselu. Brusel je nejmenším a nejhustěji osídleným regionem a zároveň nejbohatším regionem z hlediska hrubého domácí produktu na obyvatele. Belgie je také domovem dvou hlavních jazykových společenství: vlámského společenství, které tvoří asi 60 % obyvatelstva, a francouzského společenství, které tvoří asi 40 % obyvatelstva. Ve východních kantonech existuje malé německy mluvící společenství, které tvoří přibližně jedno procento obyvatel. Region hlavního města Bruselu je oficiálně dvojjazyčný v francouzštině a nizozemštině, ačkoli většinovým jazykem a lingua franca je francouzština.
Nový!!: Grenzlanddeutschtum a Belgie · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Grenzlanddeutschtum a Berlín · Vidět víc »
Bestseller
Bestseller (z anglického the best sell, doslova „nejlépe prodejné“) označuje knihu, která se stala velmi populární a která jde dobře na odbyt.
Nový!!: Grenzlanddeutschtum a Bestseller · Vidět víc »
Bund der Deutschen
Bund der Deutschen (česky Svaz Němců) byl nacionální obranný spolek založený 1.
Nový!!: Grenzlanddeutschtum a Bund der Deutschen · Vidět víc »
Etnografie
Etnografie (z řeckého ethnos, kmen, národ, a grafein, popisovat), česky národopis, je společenská věda zkoumající a popisující modely chování, sociální organizaci, zvyky, hudbu a výtvarné umění v jednotlivých lidských kulturách a společnostech.
Nový!!: Grenzlanddeutschtum a Etnografie · Vidět víc »
Evropa
Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.
Nový!!: Grenzlanddeutschtum a Evropa · Vidět víc »
Geografie
Geografie (z řeckého γεός geos pozemský, zemský + γράφειν grafein psáti), česky též zeměpis, je věda studující prostorové rozšíření jevů na Zemi (přesněji části Země, nazývané „krajinná sféra“), jejich vzájemnou interakci a vývoj v čase.
Nový!!: Grenzlanddeutschtum a Geografie · Vidět víc »
Germanistika
Germanistika je filologicky zaměřený obor, který se zabývá studiem německého jazyka, německou literaturou, kulturou a dějinami německy mluvících zemí.
Nový!!: Grenzlanddeutschtum a Germanistika · Vidět víc »
Hermann Raschhofer
Hermann Raschhofer (26. července 1905 v Riedu – 27. srpna 1979 v Salcburku) byl německý právník, odborník na mezinárodní právo, poradce Karla Hermanna Franka a Konrada Henleina, po druhé světové válce obhájce stálé platnosti Mnichovské dohody a příslušnosti Sudet k Německu.
Nový!!: Grenzlanddeutschtum a Hermann Raschhofer · Vidět víc »
Internacionalismus
Internacionalismus je politický směr, který prosazuje větší politickou nebo hospodářskou spolupráci mezi státy a národy.
Nový!!: Grenzlanddeutschtum a Internacionalismus · Vidět víc »
Komunismus
Pařížskou komunou. Komunismus (z latinského.
Nový!!: Grenzlanddeutschtum a Komunismus · Vidět víc »
Kultura
Skalní malby v Gobustanu (Ázerbájdžán) (Asi 8 000 př. n. l.) Kultura (lat. cultura, „to, co je třeba pěstovat“) je označení pro veškeré jednání člověka, které je vnímáno v kontrastu s přírodou (dvojice "Kultura a příroda").
Nový!!: Grenzlanddeutschtum a Kultura · Vidět víc »
Liberalismus
Liberalismus (latinsky liber svobodný, liberalis svobody se týkající, svobodomyslný) je politický směr nebo také filosofický pohled, který většinou prosazuje principy jako svoboda, demokracie, sekularismus, právní rovnost, podporu občanských a lidských práv.
Nový!!: Grenzlanddeutschtum a Liberalismus · Vidět víc »
Lipsko
Lipsko (německy) je město s postavením samostatného městského okresu na severozápadě německé spolkové země Sasko.
Nový!!: Grenzlanddeutschtum a Lipsko · Vidět víc »
Marburg
Marburg (česky též Marburk) je město v Hesensku na západě Německa, sídlo okresu Marburg-Biedenkopf a přirozené centrum středního Hesenska.
Nový!!: Grenzlanddeutschtum a Marburg · Vidět víc »
Marxismus
Karl Marx a Friedrich Engels, otcové marxistického myšlení, montáž fotografií z 60. let 19. století Marxismus je metoda socioekonomické analýzy spojené s ekonomickou, politickou, společenskou teorií a praxí, vycházející z učení Karla Marxe a Friedricha Engelse a dále rozvíjená množstvím jejich následovníků.
Nový!!: Grenzlanddeutschtum a Marxismus · Vidět víc »
Nacismus
Třetí říše, symbol nacistické ideologie Nacionální socialismus, zkráceně nacismus, je krajně pravicováM.
Nový!!: Grenzlanddeutschtum a Nacismus · Vidět víc »
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
Nový!!: Grenzlanddeutschtum a Nacistické Německo · Vidět víc »
Národně socialistická německá dělnická strana
Národně socialistická německá dělnická strana (německy: Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei, NSDAP), též označovaná jako nacistická strana, byla německá krajně pravicová politická strana, jež vznikla 24. února 1920 přejmenováním Německé dělnické strany, již založili Anton Drexler a Karl Harrer 5. ledna 1919 v Mnichově.
Nový!!: Grenzlanddeutschtum a Národně socialistická německá dělnická strana · Vidět víc »
Německá říše
Německá říše je historický oficiální název prvního německého národního státu používaný od 25. ledna 1871 do roku 1943, kdy byl dne 26. června zaveden oficiální název Velkoněmecká říše (Großdeutsches Reich).
Nový!!: Grenzlanddeutschtum a Německá říše · Vidět víc »
Politika
Politické spektrum Politika (z řeckého polis – město, politiké techné – správa obce) je mnohoznačný pojem obvykle označující proces a metodu rozhodování určité skupiny lidí s pluralitními zájmy a názory.
Nový!!: Grenzlanddeutschtum a Politika · Vidět víc »
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Nový!!: Grenzlanddeutschtum a Polsko · Vidět víc »
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Nový!!: Grenzlanddeutschtum a První světová válka · Vidět víc »
Sociální demokracie
Sociální demokracie je středolevicová politická ideologie vycházející ze socialismu, která se přes ekonomické i sociální zásahy státu snaží dosáhnout sociální spravedlnosti a rovnosti uvnitř tržní ekonomiky.
Nový!!: Grenzlanddeutschtum a Sociální demokracie · Vidět víc »
Státní správa
Finanční úřad v Ostravě Státní správa je činnost státu prováděná buď přímo státními orgány nebo jinými orgány, na které stát výkon státní správy v určitém rozsahu přenesl.
Nový!!: Grenzlanddeutschtum a Státní správa · Vidět víc »
Sudetští Němci
Sudetští Němci nebo Sudetoněmci (něm. Sudetendeutsche, ale také Deutschböhmen – čeští Němci, Deutschmährer – moravští Němci, nebo Deutschschlesier – slezští Němci) je geograficky i historicky nepřesné označení, užívané od konce 30. let 20.
Nový!!: Grenzlanddeutschtum a Sudetští Němci · Vidět víc »
Sudetoněmecké krajanské sdružení
Sudetoněmecké krajanské sdružení (v češtině hovorově nazývané též Sudetoněmecký landsmanšaft, německy: Sudetendeutsche Landsmannschaft, zkratka SL; celý název zní Sudetendeutsche Landsmannschaft Bundesverband e. V.) je jeden z německých vysídleneckých spolků (Vertriebenenverband), který zastupuje Němce, nuceně vystěhované ze Sudet, tj.
Nový!!: Grenzlanddeutschtum a Sudetoněmecké krajanské sdružení · Vidět víc »
Sudety
obcovací řeči) Sudety neboli také Sudetsko (nebo Kraj Sudecki) jsou zastaralý německý název pro pohraniční oblasti dnešního Česka, v nichž už od středověku žili převážně lidé německé národnosti, kteří byli v letech 1945–1947 vysídleni.
Nový!!: Grenzlanddeutschtum a Sudety · Vidět víc »
Svaz vyhnanců
Svaz vyhnanců ((zkr.) je zastřešující organizace německých spolků po druhé světové válce odsunutých etnických Němců z Východu. Má právní formu zapsaného společenstva. Vznáší nárok, aby byly vyslyšeny zájmy Němců postižených útěkem, vysídlením, a vyhnáním, nezávisle na členství. Předsedkyní spolku byla od roku 1998 do listopadu 2014 křesťansko-demokratická politička Erika Steinbachová. Novým předsedou byl zvolen v listopadu roku 2014 Bernd Fabritius.
Nový!!: Grenzlanddeutschtum a Svaz vyhnanců · Vidět víc »
Výmarská republika
Výmarská republika (německy Weimarer Republik) je označení pro historický stát Německa po pádu monarchií v Německu v roce 1918 až do nástupu nacistů k moci v roce 1933.
Nový!!: Grenzlanddeutschtum a Výmarská republika · Vidět víc »
Versailleská smlouva
zámku ve Versailles ''The Signing of the Peace Treaty of Versailles'' Versailleská mírová smlouva byla nejdůležitější ze šesti mírových smluv uzavřených roku 1919 jako výsledek šestiměsíčního jednání na Pařížské mírové konferenci, kterou byla oficiálně ukončena první světová válka mezi Státy Dohody a Centrálními mocnostmi.
Nový!!: Grenzlanddeutschtum a Versailleská smlouva · Vidět víc »
1919
1919 (MCMXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Grenzlanddeutschtum a 1919 · Vidět víc »
1920
1920 (MCMXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Grenzlanddeutschtum a 1920 · Vidět víc »
1925
1925 (MCMXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Grenzlanddeutschtum a 1925 · Vidět víc »
