Rychlejší přístup než prohlížeči!
51 vztahy: Báseň, Berlín, Drama, Dramatik, Esej, Expresionismus, Film, Fraška, Georg Brandes, Henrik Ibsen, Institut umění - Divadelní ústav, Jiří Steimar, Josef Čapek, Karel Toman, Knut Hamsun, Komedie, Moderna, Monarchie, Norsko, Novinář, Oslo, Paříž, Próza, Satira, Stavovské divadlo, Televize, Univerzita v Oslu, 18. listopad, 1857, 1883, 1890, 1893, 1894, 1895, 1897, 1899, 1900, 1902, 1904, 1905, 1910, 1912, 1913, 1917, 1918, 1919, 1920, 1921, 1929, 1979, ..., 22. únor. Rozbalte index (1 více) »
Báseň
Báseň je literární dílo ve verších, většinou krátkého rozsahu a lyrického ladění.
Nový!!: Gunnar Heiberg a Báseň · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Gunnar Heiberg a Berlín · Vidět víc »
Drama
Antické divadlo na ostrově Kós Drama (z řeckého δραν – dělání, čin) patří spolu s lyrikou a epikou mezi základní literární druhy a žánry.
Nový!!: Gunnar Heiberg a Drama · Vidět víc »
Dramatik
Dramatik (z řečtiny) je spisovatel dramat.
Nový!!: Gunnar Heiberg a Dramatik · Vidět víc »
Esej
Michel de Montaigne, zakladatel eseje jako žánru Esej (řeckého původu, exagium – vážení, essai – pokus, zkouška; v češtině maskulinum i femininum) je literární odborně publicistický žánr středního či kratšího rozsahu, úvaha na určité téma, spočívající v přemýšlení o faktech a jejich hodnocení.
Nový!!: Gunnar Heiberg a Esej · Vidět víc »
Expresionismus
Edvarda Muncha, 1893 Expresionismus byl (severo)evropský, především německý umělecký směr.
Nový!!: Gunnar Heiberg a Expresionismus · Vidět víc »
Film
Auguste a Louis Lumièrové Film je souhrnné označení pro kinematografii a veškeré její aspekty – umělecké, technické, komerční a společenské.
Nový!!: Gunnar Heiberg a Film · Vidět víc »
Fraška
Fraška (z lat. farsum, franc. farse – viz níže, z italského farsa – žert) je žánrový typ komedie, která pracuje především s nadsázkou.
Nový!!: Gunnar Heiberg a Fraška · Vidět víc »
Georg Brandes
Georg Morris Cohen Brandes (4. ledna 1842 Kodaň – 19. ledna 1927 tamtéž), česky někdy též Jiří Brandes, byl dánský myslitel a literární kritik.
Nový!!: Gunnar Heiberg a Georg Brandes · Vidět víc »
Henrik Ibsen
Henrik Johan Ibsen (20. března 1828 Skien – 23. května 1906 Oslo) byl norský dramatik a básník.
Nový!!: Gunnar Heiberg a Henrik Ibsen · Vidět víc »
Institut umění - Divadelní ústav
#PŘESMĚRUJ Institut umění – Divadelní ústav.
Nový!!: Gunnar Heiberg a Institut umění - Divadelní ústav · Vidět víc »
Jiří Steimar
Jiří Steimar (24. dubna 1887 Praha-Nové Město farnosti při kostele sv.Petra na Poříčí na Novém Městě pražském – 16. prosince 1968 Praha) byl český herec.
Nový!!: Gunnar Heiberg a Jiří Steimar · Vidět víc »
Josef Čapek
Karel a Josef Čapkové v roce 1927 Josef Čapek (23. března 1887 HronovSOA Zámrsk, Matrika narozených 1884-1895 v Hronově, sign.53-4152, ukn.3165, str. 52. Dostupné online – mezi 13. a 15. dubnem 1945 Bergen-BelsenPoslední zpráva o jeho životě je ze 4. dubna 1945 v koncentračním táboře Bergen-Belsen a vesměs se předpokládá, že zemřel nedlouho poté. Po válce probíhalo řízení o prohlášení za mrtvého a datum úmrtí bylo stanoveno na 30. duben 1947.) byl český malíř, grafik, knižní ilustrátor a spisovatel.
Nový!!: Gunnar Heiberg a Josef Čapek · Vidět víc »
Karel Toman
Karel Toman, vlastním jménem Antonín Bernášek (25. února 1877 Kokovice – 12. června 1946 Praha), byl český básník, novinář a překladatel z francouzštiny, představitel tzv.
Nový!!: Gunnar Heiberg a Karel Toman · Vidět víc »
Knut Hamsun
Knut Hamsun v roce 1890 Knut Hamsun, vlastním jménem Knud Pedersen, (4. srpna 1859 Vågå – 19. února 1952 Grimstad, Nørholm) byl norský spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1920.
Nový!!: Gunnar Heiberg a Knut Hamsun · Vidět víc »
Komedie
Komedie neboli veselohra je literární nebo dramatický útvar, který vždy skončí šťastně (stejně jako pohádka).
Nový!!: Gunnar Heiberg a Komedie · Vidět víc »
Moderna
alt.
Nový!!: Gunnar Heiberg a Moderna · Vidět víc »
Monarchie
Rámy IX. (†2016) též zároveň nejdéle žijícím vládnoucím monarchou na světě. Zemřela v září 2022. Monarchie (starořecky μοναρχία monarchía, česky samovláda) je forma vlády ve které je panovník doživotně nebo do své abdikace hlavou státu.
Nový!!: Gunnar Heiberg a Monarchie · Vidět víc »
Norsko
Norsko, oficiálně Norské království, je severský stát v severní Evropě, jehož pevninské území zahrnuje západní a nejsevernější část Skandinávského poloostrova.
Nový!!: Gunnar Heiberg a Norsko · Vidět víc »
Novinář
Televizní reportérka před kamerou Miroslav Sígl na legitimaci Syndikátu novinářů ČR (konec 90. let). Novinář / novinářka či žurnalista / žurnalistka je osoba pracující v žurnalistice.
Nový!!: Gunnar Heiberg a Novinář · Vidět víc »
Oslo
Oslo (v norštině výslovnost přibližně Ušlu nebo Uslu, v letech 1624–1925 Christiánie a Kristiánie) je hlavní město Norska.
Nový!!: Gunnar Heiberg a Oslo · Vidět víc »
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Nový!!: Gunnar Heiberg a Paříž · Vidět víc »
Próza
Próza (prosa), výraz pochází z latinského výrazu prósa orátio – tj.
Nový!!: Gunnar Heiberg a Próza · Vidět víc »
Satira
Satira (z lat. (lanx) satura – všehochuť) je označení pro umělecké, zejména literární dílo, využívající komičnosti, výsměchu, karikatury a ironie ke kritice nedostatků a záporných jevů.
Nový!!: Gunnar Heiberg a Satira · Vidět víc »
Stavovské divadlo
Stavovské divadlo (původní název Hraběcí Nosticovo národní divadlo, Gräflich Nostitzsches Nationaltheater, za socialismu Tylovo divadlo) je divadlo v Praze na Starém Městě, budova čp.
Nový!!: Gunnar Heiberg a Stavovské divadlo · Vidět víc »
Televize
Sídlo České televize na Kavčích horách (foto z roku 1971) Televize (z řeckého tele – daleko a latinského videre – vidět) je široce používané jednosměrné dálkové telekomunikační a plošné vysílání (tzv. broadcasting) kombinace obrazu a zvuku (videa) a jeho individuální příjem pomocí televizoru.
Nový!!: Gunnar Heiberg a Televize · Vidět víc »
Univerzita v Oslu
Univerzita v Oslu je nejstarší a největší univerzita v Norsku, sídlí v hlavním městě Oslu.
Nový!!: Gunnar Heiberg a Univerzita v Oslu · Vidět víc »
18. listopad
18.
Nový!!: Gunnar Heiberg a 18. listopad · Vidět víc »
1857
1857 (MDCCCLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Gunnar Heiberg a 1857 · Vidět víc »
1883
1883 (MDCCCLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Gunnar Heiberg a 1883 · Vidět víc »
1890
1890 (MDCCCXC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Gunnar Heiberg a 1890 · Vidět víc »
1893
1893 (MDCCCXCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Gunnar Heiberg a 1893 · Vidět víc »
1894
1894 (MDCCCXCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Gunnar Heiberg a 1894 · Vidět víc »
1895
1895 (MDCCCXCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Gunnar Heiberg a 1895 · Vidět víc »
1897
1897 (MDCCCXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Gunnar Heiberg a 1897 · Vidět víc »
1899
1899 (MDCCCXCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Gunnar Heiberg a 1899 · Vidět víc »
1900
1900 (MCM) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Gunnar Heiberg a 1900 · Vidět víc »
1902
1902 (MCMII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Gunnar Heiberg a 1902 · Vidět víc »
1904
1904 (MCMIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Gunnar Heiberg a 1904 · Vidět víc »
1905
1905 (MCMV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Gunnar Heiberg a 1905 · Vidět víc »
1910
1910 (MCMX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Gunnar Heiberg a 1910 · Vidět víc »
1912
1912 (MCMXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Gunnar Heiberg a 1912 · Vidět víc »
1913
1913 (MCMXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Gunnar Heiberg a 1913 · Vidět víc »
1917
1917 (MCMXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Gunnar Heiberg a 1917 · Vidět víc »
1918
1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Gunnar Heiberg a 1918 · Vidět víc »
1919
1919 (MCMXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Gunnar Heiberg a 1919 · Vidět víc »
1920
1920 (MCMXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Gunnar Heiberg a 1920 · Vidět víc »
1921
1921 (MCMXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Gunnar Heiberg a 1921 · Vidět víc »
1929
1929 (MCMXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Gunnar Heiberg a 1929 · Vidět víc »
1979
1979 (MCMLXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Gunnar Heiberg a 1979 · Vidět víc »
22. únor
22.
Nový!!: Gunnar Heiberg a 22. únor · Vidět víc »
