Rychlejší přístup než prohlížeči!
30 vztahy: Adolf Anderssen, Šachy, Berlín, Celso Golmayo y Zúpide, Gliwice, Ignaz Kolisch, Joseph Henry Blackburne, Karl Mayet, Lipsko, Louis Paulsen, Němci, Německo, Paříž, Polsko, Pruské Slezsko, Simon Winawer, Východní Prusko, Wilhelm Steinitz, 15. prosinec, 16. únor, 1838, 1864, 1865, 1866, 1867, 1869, 1872, 1879, 1881, 19. století.
Adolf Anderssen
Karl Ernst Adolf Anderssen (6. července 1818, Vratislav, tehdy Breslau v Prusku – 13. března 1879, tamtéž) byl německý šachový mistr, jeden z nejuznávanějších šachových mistrů 19. století.
Nový!!: Gustav Neumann a Adolf Anderssen · Vidět víc »
Šachy
Šachy neboli šach (z perského šáh, panovník) jsou desková hra pro dva hráče, v dnešní soutěžní podobě zároveň považovaná i za odvětví sportu.
Nový!!: Gustav Neumann a Šachy · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Gustav Neumann a Berlín · Vidět víc »
Celso Golmayo y Zúpide
Celso Golmayo y Zúpide (24. dubna 1820, Logroño, Španělsko – 1. dubna 1898, Havana, Kuba) byl španělsko-kubánský šachový mistr.
Nový!!: Gustav Neumann a Celso Golmayo y Zúpide · Vidět víc »
Gliwice
Gliwice (či Glivice, slezsky Glywice/Glywicy) jsou město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství na historickém území Horního Slezska.
Nový!!: Gustav Neumann a Gliwice · Vidět víc »
Ignaz Kolisch
Ignaz Baron von Kolisch (6. dubna 1837, Prešpurk, Horní Uhry – 30. dubna 1889, Vídeň), též uváděn jako Ignác Kolisch, byl rakousko-uherský bankéř a šachový mistr, v období 1859–1867 jeden z nejlepších světových hráčů.
Nový!!: Gustav Neumann a Ignaz Kolisch · Vidět víc »
Joseph Henry Blackburne
Joseph Henry Blackburne (10. prosinec 1841 Manchester – 1. září 1924 Londýn), známý jako Black Death (černá smrt), byl dominantní postavou britského a světového šachu druhé poloviny 19. století.
Nový!!: Gustav Neumann a Joseph Henry Blackburne · Vidět víc »
Karl Mayet
Karl Mayet (11. srpna 1810, Berlín – 18. května 1868, Stettin, nyní Štětín v Polsku) byl německý šachový mistr 19. století.
Nový!!: Gustav Neumann a Karl Mayet · Vidět víc »
Lipsko
Lipsko (německy) je město s postavením samostatného městského okresu na severozápadě německé spolkové země Sasko.
Nový!!: Gustav Neumann a Lipsko · Vidět víc »
Louis Paulsen
Louis Paulsen (15. ledna 1833, Blomberg – 18. srpna 1891, tamtéž) byl německý šachový mistr druhé poloviny 19. století, mladší bratr jiného německého šachisty Wilfrieda Paulsena.
Nový!!: Gustav Neumann a Louis Paulsen · Vidět víc »
Němci
Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.
Nový!!: Gustav Neumann a Němci · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Gustav Neumann a Německo · Vidět víc »
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Nový!!: Gustav Neumann a Paříž · Vidět víc »
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Nový!!: Gustav Neumann a Polsko · Vidět víc »
Pruské Slezsko
Pruské Slezsko (oficiálně Provincie Slezsko, německy Provinz Schlesien, zkráceně Slezsko, Schlesien) bylo v letech 1742–1945 jednou z částí Pruska (od roku 1871 v rámci Německa), v letech 1815–1919 a pak 1938–1941 jednou z jeho provincií.
Nový!!: Gustav Neumann a Pruské Slezsko · Vidět víc »
Simon Winawer
Simon Abramowič Winawer (6. března 1838, Varšava – 29. listopadu 1919, tamtéž) byl polský šachový mistr a přední světový hráč konce 19. století.
Nový!!: Gustav Neumann a Simon Winawer · Vidět víc »
Východní Prusko
Východní Prusko je historické území ve střední Evropě, bývalá provincie Pruska, potažmo Německa.
Nový!!: Gustav Neumann a Východní Prusko · Vidět víc »
Wilhelm Steinitz
Wilhelm Steinitz (17. května 1836 Praha pražské židovské náboženské obce – 12. srpna 1900 New York City) byl rakouský a později americký šachista, první mistr světa v šachu v letech 1886–1894.
Nový!!: Gustav Neumann a Wilhelm Steinitz · Vidět víc »
15. prosinec
15.
Nový!!: Gustav Neumann a 15. prosinec · Vidět víc »
16. únor
16.
Nový!!: Gustav Neumann a 16. únor · Vidět víc »
1838
1838 (MDCCCXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Gustav Neumann a 1838 · Vidět víc »
1864
1864 (MDCCCLXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Gustav Neumann a 1864 · Vidět víc »
1865
1865 (MDCCCLXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Gustav Neumann a 1865 · Vidět víc »
1866
1866 (MDCCCLXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Gustav Neumann a 1866 · Vidět víc »
1867
1867 (MDCCCLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Gustav Neumann a 1867 · Vidět víc »
1869
1869 (MDCCCLXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Gustav Neumann a 1869 · Vidět víc »
1872
1872 (MDCCCLXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Gustav Neumann a 1872 · Vidět víc »
1879
1879 (MDCCCLXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Gustav Neumann a 1879 · Vidět víc »
1881
1881 (MDCCCLXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Gustav Neumann a 1881 · Vidět víc »
19. století
průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.
Nový!!: Gustav Neumann a 19. století · Vidět víc »
