Rychlejší přístup než prohlížeči!
91 vztahy: Alsasko-Lotrinsko, Anšlus, Aristide Briand, Arménská genocida, Říšský sněm (Německo), Říjnová revoluce, Berlín, Berlínští filharmonikové, Briandův–Kelloggův pakt, Buršácký spolek, Dawesův plán, Deutsche Zentrumspartei, Drážďany, Druhá Polská republika, Druhá vláda Gustava Stresemanna, Durynsko, Edvard Beneš, Embargo, Friedrich Ebert, Friedrich Naumann, Horní Slezsko (provincie), Hugo Lederer, Hyperinflace, Johann Wolfgang von Goethe, Kappův puč, Karlovy Vary, Komunistická strana Německa, Konstantinopol, Konzervatismus, Liberalismus, Lipská univerzita, Listopadová revoluce (Německo), Locarno, Locarnské dohody, Ministr, Mohuč, Nacionalismus, Napoleon Bonaparte, Německá demokratická strana, Německá lidová strana (Německo), Německá menšina v Česku, Německé císařství, Německé volby do říšského sněmu 1920, Německé volby do národního shromáždění 1919, Německý říjen, Německý kancléř, Německo, Německojazyčné společenství Belgie, Nobelova cena za mír, Obchodní válka, ..., Osmanská říše, Pasivní rezistence, Politická ekonomie, Polský koridor, Ponorková válka, Porúří, Porýní, Poznaňsko, První světová válka, První vláda Gustava Stresemanna, První vláda Wilhelma Marxe, Rapallská smlouva (1922), Rúrská krize, Rentová marka, Sanace (Polsko), Sasko, Sociálnědemokratická strana Německa, Sovětský svaz, Společnost národů, Státní pohřeb, Stresemann (oblek), Sudety, Svobodné zednářství, Třetí vláda Antonína Švehly, Tomáš Garrigue Masaryk, Válečné reparace, Výmarská republika, Velkopolsko (historické území), Vilém I. Pruský, Vilém Pruský (1882–1951), Vláda Wilhelma Cuna, Wilhelm Cuno, Wilhelm Marx, Zmocňovací zákon, 10. květen, 13. srpen, 1878, 1923, 1929, 23. listopad, 3. říjen. Rozbalte index (41 více) »
Alsasko-Lotrinsko
Říšská země Alsasko-Lotrinsko je historický německý správní útvar existující v letech 1871 (po prusko-francouzské válce území získalo Německo) do roku 1918 (kdy je bylo nuceno odevzdat zpět Francii v důsledku porážky v první světové válce) na území dnešních francouzských departementů Bas-Rhin, Haut-Rhin a Moselle.
Nový!!: Gustav Stresemann a Alsasko-Lotrinsko · Vidět víc »
Anšlus
Rozloha Třetí říše v roce 1939, po anšlusu Rakouska, anexi Sudet a Česko-Slovenska Anšlus, německy Anschluss (do reformy němčiny v roce 1996 psáno Anschluß, výslovnost dle IPA) je německý výraz pro připojení, do jiných jazyků převzaté jinak běžné slovo označuje připojení Rakouska 12. března 1938 k nacistickému Německu.
Nový!!: Gustav Stresemann a Anšlus · Vidět víc »
Aristide Briand
Aristide Briand (28. března 1862 – 7. března 1932) byl francouzský socialistický politik, který byl šestkrát premiérem Francie.
Nový!!: Gustav Stresemann a Aristide Briand · Vidět víc »
Arménská genocida
Kharpert, Osmanská říše, duben 1915 Arménská genocida je souhrnné označení pro zabití přibližně 1,5 milionu Arménů Turky během let 1915 a 1918.
Nový!!: Gustav Stresemann a Arménská genocida · Vidět víc »
Říšský sněm (Německo)
350x350pixelů Říšský sněm, německy Reichstag, je označení několika historických parlamentů v Německu.
Nový!!: Gustav Stresemann a Říšský sněm (Německo) · Vidět víc »
Říjnová revoluce
Říjnová revoluce, známá též jako bolševická revoluce nebo (podle samotných komunistů) Velká říjnová socialistická revoluce, zkráceně VŘSR či Velký říjen, byla druhá fáze ruské revoluce roku 1917, následující po Únorové revoluci.
Nový!!: Gustav Stresemann a Říjnová revoluce · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Gustav Stresemann a Berlín · Vidět víc »
Berlínští filharmonikové
Berlínští filharmonikové (též Berlínská filharmonie, Berliner Philharmoniker) jsou významný symfonický orchestr sídlící v Berlíně.
Nový!!: Gustav Stresemann a Berlínští filharmonikové · Vidět víc »
Briandův–Kelloggův pakt
Aristide Briand Frank B. Kellogg Briandův–Kelloggův pakt (také Pařížský pakt) podepsaný 27. srpna 1928 v Paříži je mezinárodní smlouva, vylučující válku jako prostředek řešení mezinárodních sporů, vyjma případu sebeobrany.
Nový!!: Gustav Stresemann a Briandův–Kelloggův pakt · Vidět víc »
Buršácký spolek
Teutonia“ Buršácký spolek (něm. Burschenschaft) je v německy mluvících zemích jedním z tradičních spolků vysokoškolských studentů, jehož členové se označují jako buršáci (Burschen).
Nový!!: Gustav Stresemann a Buršácký spolek · Vidět víc »
Dawesův plán
Dawesův plán byl projekt formou mezinárodní dohody, který měnil režim plateb německých reparací vůči vítězům první světové války.
Nový!!: Gustav Stresemann a Dawesův plán · Vidět víc »
Deutsche Zentrumspartei
Deutsche Zentrumspartei (česky Německá strana centrum či Centrum) je německá katolická klerikální strana.
Nový!!: Gustav Stresemann a Deutsche Zentrumspartei · Vidět víc »
Drážďany
Drážďany (původně Drežďany od praslovanského slova drezga: „les, houština“) jsou zemské hlavní město Svobodného státu Sasko.
Nový!!: Gustav Stresemann a Drážďany · Vidět víc »
Druhá Polská republika
Druhá Polská republika (II Rzeczpospolita Polska) byl státní útvar, který existoval v letech 1918–1939.
Nový!!: Gustav Stresemann a Druhá Polská republika · Vidět víc »
Druhá vláda Gustava Stresemanna
Druhá vláda Gustava Stresemanna byla vláda Německé říše v období Výmarské republiky působící od 6. října do 30. listopadu 1923.
Nový!!: Gustav Stresemann a Druhá vláda Gustava Stresemanna · Vidět víc »
Durynsko
Durynsko (latinsky Thuringia), plným názvem Svobodný stát Durynsko, je spolková země ležící v samém středu Spolkové republiky Německo.
Nový!!: Gustav Stresemann a Durynsko · Vidět víc »
Edvard Beneš
Edvard Beneš (původním jménem Eduard; 28. května 1884 Kožlany – 3. září 1948 Sezimovo Ústí) byl československý politik a státník, druhý československý prezident v letech 1935–1948, resp.
Nový!!: Gustav Stresemann a Edvard Beneš · Vidět víc »
Embargo
Embargo je zákaz vývozu něčeho (např. suroviny, výrobku, zbraní) do nějakého státu či zákaz obchodování s tímto státem.
Nový!!: Gustav Stresemann a Embargo · Vidět víc »
Friedrich Ebert
Friedrich Ebert (4. února 1871, Heidelberg – 28. února 1925 Berlín) byl německý sociálnědemokratický politik.
Nový!!: Gustav Stresemann a Friedrich Ebert · Vidět víc »
Friedrich Naumann
Friedrich Naumann (25. března 1860, Störmthal – 24. srpna 1919, Travemünde) byl německý evangelický teolog, liberální politik a spoluzakladatel umělecké skupiny Deutscher Werkbund.
Nový!!: Gustav Stresemann a Friedrich Naumann · Vidět víc »
Horní Slezsko (provincie)
Provincie Horní Slezsko (německy: Provinz Oberschlesien, slezskoněmecky: Provinz Oberschläsing, polsky: Prowincja Górny Śląsk, slezsky: Prowincyje Gůrny Ślůnsk).
Nový!!: Gustav Stresemann a Horní Slezsko (provincie) · Vidět víc »
Hugo Lederer
Hugo Lederer (16. listopadu 1871 Znojmo – 1. srpna 1940 Berlín) byl sochař a medailér.
Nový!!: Gustav Stresemann a Hugo Lederer · Vidět víc »
Hyperinflace
Hyperinflace v Argentině Desetimilionová německá bankovka z roku 1923 Stobilionová zimbabwská bankovka z roku 2009 maďarských pengő z Maďarska (1946), největší bankovka, která kdy byla vydána. Byly vytištěny i bankovky v hodnotě 1 triliardy maďarských pengő, ale nikdy nebyly uvedeny do oběhu Hyperinflace je jedním ze tří druhů inflace (mírná inflace, pádivá inflace a hyperinflace).
Nový!!: Gustav Stresemann a Hyperinflace · Vidět víc »
Johann Wolfgang von Goethe
Johann Wolfgang Goethe, od roku 1782 von Goethe (28. srpna 1749 Frankfurt nad Mohanem – 22. března 1832 Výmar, Sasko-výmarské vévodství), byl německý básník, prozaik, dramatik a politik.
Nový!!: Gustav Stresemann a Johann Wolfgang von Goethe · Vidět víc »
Kappův puč
Kappův puč (Kapp-Putsch, Kapp-Lüttwitz-Putsch, zřídka Lüttwitz-Kapp-Putsch) byl neúspěšný radikálně pravicový pokus o státní převrat, který se odehrál v březnu 1920 v mladé Výmarské republice.
Nový!!: Gustav Stresemann a Kappův puč · Vidět víc »
Karlovy Vary
Karlovy Vary jsou krajské a statutární město v okrese Karlovy Vary v západních Čechách, v Karlovarském kraji, 110 km západně od Prahy na soutoku Ohře a Teplé.
Nový!!: Gustav Stresemann a Karlovy Vary · Vidět víc »
Komunistická strana Německa
Komunistická strana Německa (Kommunistische Partei Deutschlands, KPD) byla německá levicová politická strana.
Nový!!: Gustav Stresemann a Komunistická strana Německa · Vidět víc »
Konstantinopol
Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.
Nový!!: Gustav Stresemann a Konstantinopol · Vidět víc »
Konzervatismus
Edmund Burke, zakladatel konzervativního myšlení Konzervatismus nebo konservativismus (z lat. conservare, uchovávat) je vedle liberalismu a socialismu jednou ze tří hlavních politických ideologií.
Nový!!: Gustav Stresemann a Konzervatismus · Vidět víc »
Liberalismus
Liberalismus (latinsky liber svobodný, liberalis svobody se týkající, svobodomyslný) je politický směr nebo také filosofický pohled, který většinou prosazuje principy jako svoboda, demokracie, sekularismus, právní rovnost, podporu občanských a lidských práv.
Nový!!: Gustav Stresemann a Liberalismus · Vidět víc »
Lipská univerzita
Lipská univerzita (zkráceně AML) byla založena v roce 1409, a je proto po Univerzitě v Heidelbergu (1386) druhým nejstarším bez přerušení provozovaným vysokým učením na dnešním území Spolkové republiky Německo.
Nový!!: Gustav Stresemann a Lipská univerzita · Vidět víc »
Listopadová revoluce (Německo)
Listopadová revoluce byla revoluce v Německém císařství ke konci první světové války, ve které bylo Německo tehdy již de facto poraženo.
Nový!!: Gustav Stresemann a Listopadová revoluce (Německo) · Vidět víc »
Locarno
Locarno (zastarale také – používáno pouze v německy mluvící obci Bosco/Gurin), je hlavní město okresu Locarno, situované na jihu Švýcarska v italsky mluvícím kantonu Ticino.
Nový!!: Gustav Stresemann a Locarno · Vidět víc »
Locarnské dohody
Zleva doprava, Gustav Stresemann, Austen Chamberlain a Aristide Briand během Locarnské konference. Locarnské dohody (1925). Zleva doprava: Saint-John Perse, Henri Fromageot, Aristide Briand, Philippe Berthelot. Locarnské dohody (1925). Zleva doprava: Vittorio Scialoja, Dino Grandi. Locarnské dohody (anglicky Locarno Treaties of 1925, Treaty of Locarno, Treaties of Locarno) představovaly sedm smluv uzavřených na konferenci ve švýcarském Locarnu, která se uskutečnila mezi 5. až 16. říjnem 1925.
Nový!!: Gustav Stresemann a Locarnské dohody · Vidět víc »
Ministr
Ministr (původní význam slova z latinského "minister" .
Nový!!: Gustav Stresemann a Ministr · Vidět víc »
Mohuč
Mohuč (německy Mainz) je hlavní město německé spolkové země Porýní-Falc.
Nový!!: Gustav Stresemann a Mohuč · Vidět víc »
Nacionalismus
Revoluce roku 1848 si kladla za cíl sjednocení Německa Nacionalismus, národovectví (z lat. natio, národ), jsou myšlenkové tendence, ideologie a politika zdůrazňující význam národa, tedy sounáležitost skupiny lidí, kteří obvykle (dle různé definice národa) sdílejí společný původ, historii, jazyk, kulturu a území.
Nový!!: Gustav Stresemann a Nacionalismus · Vidět víc »
Napoleon Bonaparte
80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I. Bonaparte (15. srpna 1769 Ajaccio – 5. května 1821 Svatá Helena) byl francouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815.
Nový!!: Gustav Stresemann a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »
Německá demokratická strana
Německá demokratická strana (německy Deutsche Demokratische Partei, zkratka DDP) byla levicově liberální politická strana působící v Německu v období Výmarské republiky.
Nový!!: Gustav Stresemann a Německá demokratická strana · Vidět víc »
Německá lidová strana (Německo)
Německá lidová strana (německy Deutsche Volkspartei, zkratka DVP) byla národně liberální politická strana působící v Německu v období Výmarské republiky.
Nový!!: Gustav Stresemann a Německá lidová strana (Německo) · Vidět víc »
Německá menšina v Česku
Za počátek historie německé menšiny v Česku je považována kolonizace českého pohraničí, která započala na sklonku 12. století.
Nový!!: Gustav Stresemann a Německá menšina v Česku · Vidět víc »
Německé císařství
Německé císařství (zkráceně Německo, oficiálně Německá říše, Deutsches ReichHerbert Tuttle wrote in September 1881 that the term "Reich" does not literally connote an empire as has been commonly assumed by English-speaking people. The term "Kaiserreich" literally denotes an empire – particularly a hereditary empire led by an emperor, although "Reich" has been used in German to denote the Roman Empire because it had a weak hereditary tradition. In the case of the German Empire, the official name was Deutsches Reich, which is properly translated as "German Empire" because the official position of head of state in the constitution of the German Empire was officially a "presidency" of a confederation of German states led by the King of Prussia who would assume "the title of German Emperor" as referring to the German people, but was not emperor of Germany as in an emperor of a state. — "." Harper's New Monthly Magazine. vol. 63, issue 376, pp. 591–603; here p. 593. někdy též Imperiální Německo) byl německý národní stát, který existoval od sjednocení Německa v roce 1871 až do abdikace císaře Viléma II. v roce 1918.
Nový!!: Gustav Stresemann a Německé císařství · Vidět víc »
Německé volby do říšského sněmu 1920
Německé federální volby konané 6.
Nový!!: Gustav Stresemann a Německé volby do říšského sněmu 1920 · Vidět víc »
Německé volby do národního shromáždění 1919
Volební fronta v Berlíně Německé federální volby konané 19.
Nový!!: Gustav Stresemann a Německé volby do národního shromáždění 1919 · Vidět víc »
Německý říjen
Německý říjen (německy: Deutscher Oktober) označuje plán Kominterny využít státní krize ve Výmarské republice na podzim 1923 a vyvolat v Německu levicové povstání, které by následně přerostlo v třídní revoluci v celé střední Evropě.
Nový!!: Gustav Stresemann a Německý říjen · Vidět víc »
Německý kancléř
Německý kancléř, zkráceně také jen kancléř (Kanzler), je hlavou celoněmecké vlády od vzniku Německého císařství v roce 1871.
Nový!!: Gustav Stresemann a Německý kancléř · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Gustav Stresemann a Německo · Vidět víc »
Německojazyčné společenství Belgie
291x291px Německojazyčné společenství Belgie (také Germanofonní společenství Belgie) je nejmenší ze tří společenství v Belgii.
Nový!!: Gustav Stresemann a Německojazyčné společenství Belgie · Vidět víc »
Nobelova cena za mír
Mezi slavné nositele ceny míru patřila Matka Tereza (1979) Kofi Annan obdržel cenu v roce 2001 Nobelova cena míru je jedna z pěti Nobelových cen, která je udělována osobě nebo organizaci (což cenu míru činí výjimečnou), která „vykonala nejvíce pro bratrství mezi národy, zrušení nebo zmenšení existujících armád či pořádání a propagaci mírových kongresů“.
Nový!!: Gustav Stresemann a Nobelova cena za mír · Vidět víc »
Obchodní válka
Obchodní válka je jedním z možných vyústění protekcionistické hospodářské politiky.
Nový!!: Gustav Stresemann a Obchodní válka · Vidět víc »
Osmanská říše
Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.
Nový!!: Gustav Stresemann a Osmanská říše · Vidět víc »
Pasivní rezistence
Pasivní rezistence (neboli pasivní odpor) je politický termín vyjadřující způsob obrany zvolených cílů bez použití zbraní.
Nový!!: Gustav Stresemann a Pasivní rezistence · Vidět víc »
Politická ekonomie
Jean-Jacques Rousseau, ''Discours sur l'oeconomie politique'', 1758 Politická ekonomie je v obecném smyslu mnohoznačný pojem, jehož obsahem jsou především snahy postihnout významné sociální, politické a ekonomické jevy a jejich vzájemné vztahy metodami různých společenských věd.
Nový!!: Gustav Stresemann a Politická ekonomie · Vidět víc »
Polský koridor
vpravo Polský koridor, také zmiňovaný jako Gdaňský koridor či jen Koridor, je území v Pomoří (Pomořské vojvodství, východní Pomoří, dříve součást Západního Pruska), které bylo předáno po první světové válce Polsku, aby získalo přístup k Baltu.
Nový!!: Gustav Stresemann a Polský koridor · Vidět víc »
Ponorková válka
''H.L. Hunley'', první ponorka, která potopila nepřátelské plavidlo v boji. Termínem ponorková válka se označuje boj, ve kterém jsou použity ponorky, které útočí a potápí nepřátelské válečné a nákladní lodě.
Nový!!: Gustav Stresemann a Ponorková válka · Vidět víc »
Porúří
Poloha Porúří v rámci Německa Porúří (německy Ruhrgebiet) je hustě obydlená oblast v Severním Porýní-Vestfálsku, skládající se z velkého počtu původně průmyslových měst.
Nový!!: Gustav Stresemann a Porúří · Vidět víc »
Porýní
Mapka znázorňující západní část Porýní. Pruská provincie Porýní v roce 1905 Porýní (německy Rheinland) zastarale Rýnsko je obecný název pro západoněmeckou oblast po obou březích řeky Rýn.
Nový!!: Gustav Stresemann a Porýní · Vidět víc »
Poznaňsko
Poznaňsko byla pruská provincie od roku 1848 do roku 1920.
Nový!!: Gustav Stresemann a Poznaňsko · Vidět víc »
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Nový!!: Gustav Stresemann a První světová válka · Vidět víc »
První vláda Gustava Stresemanna
První vláda Gustava Stresemanna byla vládou Německé říše v období Výmarské republiky působící od 13. srpna do 6. října 1923.
Nový!!: Gustav Stresemann a První vláda Gustava Stresemanna · Vidět víc »
První vláda Wilhelma Marxe
První vláda Wilhelma Marxe byla vláda Německé říše v období Výmarské republiky působící od 30. listopadu 1923 do 26. května 1924.
Nový!!: Gustav Stresemann a První vláda Wilhelma Marxe · Vidět víc »
Rapallská smlouva (1922)
Říšský kancléř Joseph Wirth, sovětský velvyslanec ve Velké Británii Leonid Borisovič Krasin, lidový komisař zahraničních věcí Georgij Vasiljevič Čičerin, sovětský vyslanec v Německu Adolf Abramovič Joffe v dubnu 1922 v Rapallu Rapallská smlouva byla podepsána 16. dubna 1922 v Rapallu (Itálie).
Nový!!: Gustav Stresemann a Rapallská smlouva (1922) · Vidět víc »
Rúrská krize
Rúrská krize (obsazení Porúři) začala roku 1923 v Německu.
Nový!!: Gustav Stresemann a Rúrská krize · Vidět víc »
Rentová marka
Rentenmark či rentová marka byla měna zavedená v Německu 15.
Nový!!: Gustav Stresemann a Rentová marka · Vidět víc »
Sanace (Polsko)
Józef Piłsudski Sanace (polsky sanacja, z latiny sanatio – uzdravení) je hovorové označení vládnoucího tábora stoupenců Józefa Piłsudského (v polštině piłsudczycy, pilsudčíci) v letech 1926–1939.
Nový!!: Gustav Stresemann a Sanace (Polsko) · Vidět víc »
Sasko
Sasko, plným názvem Svobodný stát Sasko, je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.
Nový!!: Gustav Stresemann a Sasko · Vidět víc »
Sociálnědemokratická strana Německa
August Bebel (1863) Sociálnědemokratická strana Německa (německy Sozialdemokratische Partei Deutschlands, zkratkou SPD) je německá levicová politická strana, nejstarší a nejpočetnější strana v Německu a jedna z nejstarších až do současnosti existujících stran na světě.
Nový!!: Gustav Stresemann a Sociálnědemokratická strana Německa · Vidět víc »
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Nový!!: Gustav Stresemann a Sovětský svaz · Vidět víc »
Společnost národů
Mapa členů (1920–1945) Jeden z otců organizace, Woodrow Wilson Společnost národů (League of Nations, Société des Nations, ve starší české literatuře Svaz národů) byla mezinárodní organizace založená v roce 1920 po skončení první světové války na základě výsledků pařížské mírové konference jako reakce na masakry vojáků v zákopové válce s cílem udržení světového míru.
Nový!!: Gustav Stresemann a Společnost národů · Vidět víc »
Státní pohřeb
George H. W. Bushe (2018) Státní pohřeb je slavnostní pohřeb, kterým stát vyjadřuje nejvyšší pocty při úmrtí mimořádně významné osobnosti.
Nový!!: Gustav Stresemann a Státní pohřeb · Vidět víc »
Stresemann (oblek)
Stresemann je pánský společenský oblek pojmenovaný po německém státníkovi Gustavu Stresemannovi.
Nový!!: Gustav Stresemann a Stresemann (oblek) · Vidět víc »
Sudety
obcovací řeči) Sudety neboli také Sudetsko (nebo Kraj Sudecki) jsou zastaralý německý název pro pohraniční oblasti dnešního Česka, v nichž už od středověku žili převážně lidé německé národnosti, kteří byli v letech 1945–1947 vysídleni.
Nový!!: Gustav Stresemann a Sudety · Vidět víc »
Svobodné zednářství
gnosis“ (řecky „poznání“), přisuzovány jsou i mnohé další významy. Používá se také varianta bez písmene „G“. Svobodné zednářství je uzavřená mezinárodní organizace, která je zasvěcena společnému cíli (morální a intelektuální zdokonalení lidstva) skrze rituály a obřady.
Nový!!: Gustav Stresemann a Svobodné zednářství · Vidět víc »
Třetí vláda Antonína Švehly
Třetí vláda Antonína Švehly existovala od 12. října 1926 až do 1. února 1929.
Nový!!: Gustav Stresemann a Třetí vláda Antonína Švehly · Vidět víc »
Tomáš Garrigue Masaryk
Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel (7. března 1850 Hodonín – 14. září 1937 Lány), byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky.
Nový!!: Gustav Stresemann a Tomáš Garrigue Masaryk · Vidět víc »
Válečné reparace
Válečné reparace jsou odškodným placeným po válce poraženým státem vítěznému státu či vítězným státům.
Nový!!: Gustav Stresemann a Válečné reparace · Vidět víc »
Výmarská republika
Výmarská republika (německy Weimarer Republik) je označení pro historický stát Německa po pádu monarchií v Německu v roce 1918 až do nástupu nacistů k moci v roce 1933.
Nový!!: Gustav Stresemann a Výmarská republika · Vidět víc »
Velkopolsko (historické území)
Velkopolsko je historické území ve střední a západní části Polska s hlavním městem Poznaní.
Nový!!: Gustav Stresemann a Velkopolsko (historické území) · Vidět víc »
Vilém I. Pruský
Vilém I. Pruský (plným jménem Wilhelm Friedrich Ludwig von Hohenzollern) (22. března 1797, Berlín – 9. března 1888, Berlín) byl pruský král (1861–1888) a první německý císař (1871–1888).
Nový!!: Gustav Stresemann a Vilém I. Pruský · Vidět víc »
Vilém Pruský (1882–1951)
Friedrich Wilhelm Victor August Ernst, korunní princ Německé říše a Pruska, od roku 1919 Wilhelm princ Pruský (6. května 1882, Postupim – 20. července 1951, Hechingen) byl za vlády svého otce Viléma II. pruský a německý korunní princ.
Nový!!: Gustav Stresemann a Vilém Pruský (1882–1951) · Vidět víc »
Vláda Wilhelma Cuna
Vláda Wilhelma Cuna nebo také kabinet osobností (německy: Kabinett der Persönlichkeiten) byla vláda Německé říše v období Výmarské republiky působící od 22. listopadu 1922 do 12. srpna 1923.
Nový!!: Gustav Stresemann a Vláda Wilhelma Cuna · Vidět víc »
Wilhelm Cuno
Wilhelm Carl Josef Cuno (2. července 1876, Suhl, Německo – 3. ledna 1933, Aumühle, Německo) byl německý politik období Výmarské republiky, v letech 1922-1923 působil jako říšský kancléř.
Nový!!: Gustav Stresemann a Wilhelm Cuno · Vidět víc »
Wilhelm Marx
Wilhelm Marx (15. ledna 1863, Kolín nad Rýnem, Německo – 5. srpna 1946, Bonn, Západní Německo) byl německý právník a politik za stranu Centrum.
Nový!!: Gustav Stresemann a Wilhelm Marx · Vidět víc »
Zmocňovací zákon
Zmocňovací zákon může být.
Nový!!: Gustav Stresemann a Zmocňovací zákon · Vidět víc »
10. květen
10.
Nový!!: Gustav Stresemann a 10. květen · Vidět víc »
13. srpen
13.
Nový!!: Gustav Stresemann a 13. srpen · Vidět víc »
1878
1878 (MDCCCLXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Gustav Stresemann a 1878 · Vidět víc »
1923
1923 (MCMXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Gustav Stresemann a 1923 · Vidět víc »
1929
1929 (MCMXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Gustav Stresemann a 1929 · Vidět víc »
23. listopad
23.
Nový!!: Gustav Stresemann a 23. listopad · Vidět víc »
3. říjen
3.
Nový!!: Gustav Stresemann a 3. říjen · Vidět víc »
