Rychlejší přístup než prohlížeči!
111 vztahy: Alarich I., Amalové, Ariánství, Asturské království, Attila, Aurelianus, Švédsko, Černé moře, Řím, Římská říše, Řecko, Baltské moře, Barbar, Bible, Bithýnie, Bitva na Katalaunských polích, Bitva u Adrianopole, Bitva u Naissu, Bospor, Byzantská říše, Cassiodorus, Císař, Chazarská říše, Claudius II., Dácie, Decius, Dněpr, Dobrudža, Don, Dunaj, Ermanarich, Etnikum, Foederati, Galie, Gallienus, Géaté, Gótština, Gótská válka (535–554), Gótské písmo, Götaland, Germáni, Germánská mytologie, Gotland, Herulové, Hispánie, Historický pramen, Hunové, Ilýrie, Itálie, Jordanes, ..., Justinián I., Kmen (sociologie), Kočovníci, Konstantinopol, Korint, Kréta, Krym, Krymští Gótové, Krymská gótština, Kyjevská Rus, Kypr, Langobardi, Moesie, Ostrogóti, Ostrogótské království, Panonie, Pelayo, Philippus Arabs, Pohanství, Polsko, Pontská step, Portable Document Format, Pragermánština, Reconquista, Sarmati, Skandinávie, Slované, Soluň, Stěhování národů, Středověk, Tervingové, Theodorich Veliký, Thrákie, Tribut, Umajjovci, Ural, Valens, Východní Germáni, Visla, Vizigóti, Vizigótská říše, Volha, Wulfila, Západořímská říše, 1. století, 18. století, 2. století, 238, 250, 255, 257, 266, 269, 271, 3. století, 375, 376, 4. století, 5. století, 6. století, 711. Rozbalte index (61 více) »
Alarich I.
Alarichův pohřeb v korytě řeky Busento (H. Leutemann, 1895) Alarich I. (cca 370 – 410 Cosenza) byl v letech 395–410 vizigótským králem germánského etnika sídlícího původně v severním Černomoří.
Nový!!: Gótové a Alarich I. · Vidět víc »
Amalové
Amalové také nazývaní Amali, Amalingové či Amalungové byli přední germánskou dynastií pocházející z kmene Gótů, která se postavila proti Římu během úpadku Západořímské říše.
Nový!!: Gótové a Amalové · Vidět víc »
Ariánství
První nikajský koncil, který odsoudil ariánské učení Ariánství či arianismus je křesťanské teologické christologické učení nazvané podle alexandrijského kněze Areia (latinsky Arius, cca 260–336).
Nový!!: Gótové a Ariánství · Vidět víc »
Asturské království
Asturské království (latinsky Asturum Regnum, astursky Reinu d'Asturies) byl středověký stát v severozápadní části Pyrenejského poloostrova, při pobřeží Biskajského zálivu; dnes historické území a autonomní oblast Asturie (španělsky Asturias) o rozloze 10 565 km² (centrum Oviedo).
Nový!!: Gótové a Asturské království · Vidět víc »
Attila
Attila (okolo 395 – březen 453; skutečné jméno není známo, Attila znamená gótsky Tatíček) přezdívaný Bič Boží byl nejmocnější náčelník hunské říše, krátkodobého státního útvaru ve střední a východní Evropě, který vznikl v souvislosti se stěhováním národů.
Nový!!: Gótové a Attila · Vidět víc »
Aurelianus
Lucius Domitius AurelianusJeho plné jméno se všemi čestnými a vítěznými tituly znělo Imperator Caesar Lucius Domitius Aurelianus Augustus, Germanicus Maximus, Gothicus Maximus, Parthicus Maximus, Restitutor Orientis, Restitutor Orbis.
Nový!!: Gótové a Aurelianus · Vidět víc »
Švédsko
Švédsko (plným názvem Švédské království) je jedním ze severských států na Skandinávském poloostrově v severní Evropě.
Nový!!: Gótové a Švédsko · Vidět víc »
Černé moře
Černé moře (megrelsky) je moře Atlantského oceánu, se kterým je však spojeno pouze prostřednictvím Středozemního moře, na něž navazuje v oblasti Bosporu.
Nový!!: Gótové a Černé moře · Vidět víc »
Řím
Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.
Nový!!: Gótové a Řím · Vidět víc »
Římská říše
Římská říše neboli Římské impérium (latinsky, řecky, tj. Basileia tōn Rhōmaiōn), česky také římské císařství, byl státní útvar starověkého Říma existující v letech 27 př. n. l. až 395 n. l. Jedná se o jednu z územně nejrozsáhlejších říší v dějinách Evropy.
Nový!!: Gótové a Římská říše · Vidět víc »
Řecko
Řecko (nebo), plným názvem Řecká republika, je stát v jihovýchodní Evropě, který se nachází na jižním cípu Balkánského poloostrova.
Nový!!: Gótové a Řecko · Vidět víc »
Baltské moře
Baltské moře (též Balt) je okrajové moře Atlantského oceánu, ohraničené Dánskem, Německem, Polskem, Litvou, Lotyšskem, Estonskem, Ruskem (včetně Kaliningradské oblasti), Finskem a Švédskem.
Nový!!: Gótové a Baltské moře · Vidět víc »
Barbar
kylixu z 5. století př. n. l. Barbar (řec. βαρβαρος, barbaros) je slovo neznámého původu, původně snad onomatopoické slovo, napodobující nesrozumitelnou „řeč“ cizinců, podobně jako české slovo „brblat“.
Nový!!: Gótové a Barbar · Vidět víc »
Bible
Bible (z řec. ta biblia - knihy, svitky) je soubor starověkých textů, které křesťanství a zčásti i judaismus považují za posvátné a inspirované Bohem.
Nový!!: Gótové a Bible · Vidět víc »
Bithýnie
Římská říše kolem roku 125, červeně zvýrazněna Bithýnie Bithýnie byla ve starověku královstvím a římskou provincií, rozkládající se na severovýchodě Malé Asie (v dnešním Turecku) při březích Propontidy (Marmarského moře), thráckého Bosporu a Pontu Euxinu (Černého moře).
Nový!!: Gótové a Bithýnie · Vidět víc »
Bitva na Katalaunských polích
V bitvě na Katalaunských polích (20. června 451, někdy nazývané také bitva u Chalons nebo bitva národů) bylo odraženo vojsko krále Attily složené z Hunů a jim podřízených kmenů (Ostrogóti, Herulové, Skirové, Gepidové aj.) spojenými silami Římanů, Vizigótů, Alanů a Franků pod vedením římského velitele vojska (magister militum) Flavia Aetia.
Nový!!: Gótové a Bitva na Katalaunských polích · Vidět víc »
Bitva u Adrianopole
Bitva u Adrianopole se odehrála 9. srpna 378 mezi římským vojskem pod velením východořímského císaře Valenta s Góty a Alany vedenými Fritigernem.
Nový!!: Gótové a Bitva u Adrianopole · Vidět víc »
Bitva u Naissu
V bitvě u Naissu, svedené zřejmě v létě 269, porazili Římané vedení císařem Claudiem II. Góty a jejich spojence.
Nový!!: Gótové a Bitva u Naissu · Vidět víc »
Bospor
Bospor (v antice známý jako Bospor Thrácký nebo Bospor Cařihradský) je průliv mezi Černým a Marmarským mořem na severozápadě Turecka.
Nový!!: Gótové a Bospor · Vidět víc »
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Nový!!: Gótové a Byzantská říše · Vidět víc »
Cassiodorus
Píšíci Esdráš (''Codex Amiatinus'', Florencie, kolem 700). Podle některých badatelů možná portrét Cassiodorův. Cassiodorus Senator, plným jménem Flavius Magnus Aurelius Cassiodorus Senator (488 Scylacium, Squillace v Kalábrii, † 583 tamtéž) byl římský křesťanský filozof, encyklopedista, ministr ostrogótského krále Theodoricha a mnich.
Nový!!: Gótové a Cassiodorus · Vidět víc »
Císař
Obecná hodnostní koruna císařství vychází tvarově z mitrové koruny rakouského a ruského císaře. Vedle této obecné koruny užívali císařové v erbu také své koruny v reálné podobě Císař je nejvyšší panovnická hodnost.
Nový!!: Gótové a Císař · Vidět víc »
Chazarská říše
Chazarská říše je název zaniklého státního útvaru na pomezí východní Evropy a Asie, který v době svého největšího rozkvětu v 8. a 9. století zahrnoval oblasti od dolního Dněpru a Krymu až ke Kaspickému moři a úpatí severovýchodního Kavkazu.
Nový!!: Gótové a Chazarská říše · Vidět víc »
Claudius II.
Marcus Aurelius Claudius, známý jako Claudius Gothicus či Claudius II. (10. května 213/214 – září 270 Sirmium), byl římský císař vládnoucí v letech 268–270.
Nový!!: Gótové a Claudius II. · Vidět víc »
Dácie
Říše krále Burebisty kolem poloviny 1. století př. n. l. Dácie (latinsky Dacia) bylo ve starověku území obývané kmeny Dáků a Getů, které se nacházelo převážně v dnešním Rumunsku.
Nový!!: Gótové a Dácie · Vidět víc »
Decius
Gaius Messius Quintus Decius Valerianus, jako císař Gaius Messius Quintus Traianus Decius (patrně 200/201 Budalia u Sirmia v Dolní Panonii – první polovina června 251 u Abrittu), byl římský císař panující v letech 249–251, od roku 250 spolu se svými syny Deciem mladším a Hostilianem.
Nový!!: Gótové a Decius · Vidět víc »
Dněpr
Dněpr (v antice Borysthenés) je řeka na východě Evropy.
Nový!!: Gótové a Dněpr · Vidět víc »
Dobrudža
Bulharskem (světle zeleně). Dobrudža (rumunsky Dobrogea, bulharsky Добруджа), je historické území o rozloze 23 100 km² rozdělené dnes mezi Rumunsko a Bulharsko.
Nový!!: Gótové a Dobrudža · Vidět víc »
Don
Don (starořecky Tanaïs) je řeka v Tulské, v Lipecké, ve Voroněžské, ve Volgogradské a v Rostovské oblasti v Rusku.
Nový!!: Gótové a Don · Vidět víc »
Dunaj
Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.
Nový!!: Gótové a Dunaj · Vidět víc »
Ermanarich
Ermanarich (gótsky Aírmanareiks, Ermanaricus, staroanglicky Eormenric, staronorsky Jǫrmunrekr, 3. století – 376) byl král germánského kmene Gótů, přezdívaný gótský Alexandr.
Nový!!: Gótové a Ermanarich · Vidět víc »
Etnikum
Etnikum (z řeckého ἔθνος, ethnos, tj. lid) je souhrn jedinců sdílejících společnou etnicitu.
Nový!!: Gótové a Etnikum · Vidět víc »
Foederati
Foederati (latinsky spojenci) byly vojenské jednotky barbarských kmenů, především germánského původu, včleňované na základě smlouvy (foedus) do římské armády.
Nový!!: Gótové a Foederati · Vidět víc »
Galie
Mapa Galie z 1. století př. n. l., znázorňující přibližné rozmístění keltských kmenů. Galie, latinsky Gallia, bylo ve starověku Římany užívané pojmenování dnešní Francie a přilehlých oblastí obývané převážně Kelty (latinsky Galli – Galové).
Nový!!: Gótové a Galie · Vidět víc »
Gallienus
Publius Licinius Egnatius Gallienus (218 – září 268 u Milána) byl římský císař vládnoucí v letech 253–268.
Nový!!: Gótové a Gallienus · Vidět víc »
Géaté
Gotland Géaté (někdy také Gótové) byli severogermánský kmen obývající Götaland („země Geatů“) v dnešním Švédsku během středověku.
Nový!!: Gótové a Géaté · Vidět víc »
Gótština
Gótština (gutisko razda, 𐌲𐌿𐍄𐌰𐍂𐌰𐌶𐌳𐌰) je vymřelý germánský jazyk, který používali Gótové, zejména Tervingové.
Nový!!: Gótové a Gótština · Vidět víc »
Gótská válka (535–554)
Gótská válka byl konflikt mezi Byzantskou říší za vlády císaře Justiniána I. a Ostrogótským královstvím (oficiálně nazývaným Italské království), který se odehrál v letech 535 až 554 na Apeninském poloostrově, v Dalmácii, na Sardinii, na Sicílii a na Korsice.
Nový!!: Gótové a Gótská válka (535–554) · Vidět víc »
Gótské písmo
Gótské písmo je písmo určené k zápisu gótštiny.
Nový!!: Gótové a Gótské písmo · Vidět víc »
Götaland
Poloha Götalandu ve Švédsku Čtyři historická území Švédska Götaland (čti jétaland, švédsky) (Gothia, Gothland, Gothenland, Gotland, Gautland, Geatland, Gautjod, Gauthiod) je historické území Švédska rozkládající se v jeho jižní části.
Nový!!: Gótové a Götaland · Vidět víc »
Germáni
Římská bronzová soška germánského muže s vlasy upravenými ve svébský uzel border.
Nový!!: Gótové a Germáni · Vidět víc »
Germánská mytologie
severské mytologieGermánská mytologie je bájesloví germánských kmenů, které lze charakterizovat jako patriarchální polyteismus s archaickými prvky totemismu, uctíváním přírodních jevů a s magickými obřady vycházejícími z animistických představ.
Nový!!: Gótové a Germánská mytologie · Vidět víc »
Gotland
Gotland (gotlandsky Gutland) je největší ostrov ve Švédsku a také největší ostrov v Baltském moři (neuvažujeme-li Sjælland v Dánském souostroví na jeho okraji).
Nový!!: Gótové a Gotland · Vidět víc »
Herulové
dánských ostrovech. Herulové byli východogermánský kmen, pocházející zřejmě z jižní Skandinávie.
Nový!!: Gótové a Herulové · Vidět víc »
Hispánie
Hispánie (latinsky Hispania) byl název užívaný v době starověké římské říše a středověku pro celý Pyrenejský poloostrov a jeho provincie.
Nový!!: Gótové a Hispánie · Vidět víc »
Historický pramen
Historickým pramenem se nazývá primární zdroj informací v historickém bádání.
Nový!!: Gótové a Historický pramen · Vidět víc »
Hunové
Hunové byli kočovný kmen či kmenový svaz, který mezi 4. a 6. stoletím žil ve střední Asii, na Kavkaze a ve východní Evropě.
Nový!!: Gótové a Hunové · Vidět víc »
Ilýrie
Ilyrské kmeny v předřímském období Ilýrie (albánsky Iliria; řecky Iλλυρία, Illyría; latinsky Illyricum) bylo ve starověku území rozkládající se na západě dnešního Balkánského poloostrova, jež obývaly divoké kmeny Ilyrů – starověkého národa indoevropského původu, dorozumívajícího se ilyrskými jazyky.
Nový!!: Gótové a Ilýrie · Vidět víc »
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Nový!!: Gótové a Itálie · Vidět víc »
Jordanes
Jordanes (– po roce 552) byl byzantský byrokrat a historik, patrně ostrogótského původu.
Nový!!: Gótové a Jordanes · Vidět víc »
Justinián I.
Flavius Petrus Sabbatius Iustinianus (kolem 482, Tauresium – 14. listopadu 565, Konstantinopol, Byzantská říše), známý spíše jako Justinián I., byl východořímský císař od roku 527 až do své smrti.
Nový!!: Gótové a Justinián I. · Vidět víc »
Kmen (sociologie)
Kmen jako organizační typ lidské společnosti je větší skupina lidí, složená z jednotlivých rodů a rodin, kteří cítí sounáležitost a vytvořili rozsáhlejší a stabilnější kulturní a politické instituce než tlupa nebo rod a rodina.
Nový!!: Gótové a Kmen (sociologie) · Vidět víc »
Kočovníci
#PŘESMĚRUJ Kočovnictví.
Nový!!: Gótové a Kočovníci · Vidět víc »
Konstantinopol
Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.
Nový!!: Gótové a Konstantinopol · Vidět víc »
Korint
Korint (řecky Κόρινθος, Kórinthos) byl starověký řecký městský stát a v současnosti je to řecké město ležící při Korintské šíji (Isthmos) – úzkém pásu země spojujícím Peloponéský poloostrov s řeckou pevninou.
Nový!!: Gótové a Korint · Vidět víc »
Kréta
Kréta (též Candia, řecky Κρήτη, anglicky Crete) je největší řecký a celkově pátý největší ostrov ve Středozemním moři.
Nový!!: Gótové a Kréta · Vidět víc »
Krym
Krym (ve starověku Tauris), geograficky také Krymský poloostrov, je poloostrov na severu Černého moře, spojený na severu s pevninou Perekopskou šíjí.
Nový!!: Gótové a Krym · Vidět víc »
Krymští Gótové
5. až 6. století, doby stěhování národů Krymští Gótové byly kmeny Germánů, které se po migraci z Gotlandu usadily na pobřeží Černého moře, zejména v oblasti poloostrova Krym.
Nový!!: Gótové a Krymští Gótové · Vidět víc »
Krymská gótština
Krymská gótština představovala dialekt klasické gótštiny, jímž hovořili Krymští Gótové v několika izolovaných enklávách na Krymu, a to až do pozdního 18. století.
Nový!!: Gótové a Krymská gótština · Vidět víc »
Kyjevská Rus
Kyjevská Rus (starorusky Рѹсь, Rusĭ, Рѹ́сьскаѧ землѧ, Rous'skaja zemlja, Ruská země, staroseversky Garðaríki, latinsky Rut(h)enia, řecky Ῥωσία, tj. Rósia) byla nejstarším východoslovanským státem, který se v 9.–11. století konstituoval v multietnickém prostředí východní Evropy.
Nový!!: Gótové a Kyjevská Rus · Vidět víc »
Kypr
Kypr, plným názvem Kyperská republika, je eurasijský ostrovní stát nacházející se ve východní části Středozemního moře, východně od Řecka, jižně od Turecka, západně od Sýrie a severně od Egypta.
Nový!!: Gótové a Kypr · Vidět víc »
Langobardi
Langobarské državy v Itálii: Langobarská království ''(Neustria, Austria s Tuscia)'' a langobardská vévodství Spoleto a Benevento Langobardi byli příslušníci germánských kmenů, kteří mezi lety 568 až 774 vládli většině Apeninského poloostrova, kde založili Langobardské království.
Nový!!: Gótové a Langobardi · Vidět víc »
Moesie
legií Římská říše kolem roku 120 n. l., červeně zvýrazněna Moesie Moesia Superior ve 4. století Moesie (latinsky Moesia, bulharsky Мизия) byla římskou provincií, ležící na území současných států Srbska a Bulharska.
Nový!!: Gótové a Moesie · Vidět víc »
Ostrogóti
Švédska Ostrogóti (též Východní Gótové) byli raní Germáni, kteří tvořili jednu z hlavních větví východogermánských Gótů (další hlavní větev byli Vizigóti).
Nový!!: Gótové a Ostrogóti · Vidět víc »
Ostrogótské království
Ostrogótské království či Ostrogótská říše, oficiálně Italské království (Regnum Italiae), literárně též „Království Ostrogótů v Itálii“ (Regnum Ostrogothicum Italiae) byl raně středověký stát na území Itálie, Rakouska, Panonie a severozápadního Balkánu.
Nový!!: Gótové a Ostrogótské království · Vidět víc »
Panonie
legií Římská říše kolem roku 120, červeně zvýrazněna provincie Panonie Panonie (latinsky Pannonia) byla mezi léty 9–433 provincií římské říše, jež zhruba do poloviny 1. století nesla název Illyricum inferius.
Nový!!: Gótové a Panonie · Vidět víc »
Pelayo
Pelayo, latinsky Pelagius (pravděpodobně 685–737) byl vizigótský šlechtic, zakladatel Asturského království, jemuž kraloval od roku 718 až do své smrti roku 737.
Nový!!: Gótové a Pelayo · Vidět víc »
Philippus Arabs
Marcus Iulius Philippus, známý jako Philippus Arabs (kolem 204 Šahba – září či říjen 249 u Verony), byl římský císař panující v letech 244–249.
Nový!!: Gótové a Philippus Arabs · Vidět víc »
Pohanství
Athéně Pohanství neboli paganismus (z latinského paganus, tj. „venkovský“) je běžně užívaný termín převzatý z křesťanské kultury pro veškerá ne-abrahámovská náboženství, která vyznávají zejména víru v mnohobožství (polyteismus) či jeho odchylky (např. henoteismus).
Nový!!: Gótové a Pohanství · Vidět víc »
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Nový!!: Gótové a Polsko · Vidět víc »
Pontská step
#PŘESMĚRUJ Pontsko-kaspická step.
Nový!!: Gótové a Pontská step · Vidět víc »
Portable Document Format
PDF (zkratka anglického názvu Portable Document Format – Přenosný formát dokumentů) je souborový formát vyvinutý firmou Adobe pro ukládání dokumentů nezávisle na softwaru i hardwaru, na kterém byly pořízeny.
Nový!!: Gótové a Portable Document Format · Vidět víc »
Pragermánština
Pragermánština, nebo také starogermánština, je předpokládaným společným předchůdcem (prajazykem) všech germánských jazyků, jako je novodobá angličtina, nizozemština, afrikánština, němčina, dánština, norština, islandština, faerština, a švédština.
Nový!!: Gótové a Pragermánština · Vidět víc »
Reconquista
Pojmem reconquista („znovudobytí“) v dějinách Pyrenejského poloostrova označuje období od jeho ovládnutí muslimy v 8.
Nový!!: Gótové a Reconquista · Vidět víc »
Sarmati
Přibližné rozšíření východoíránských jazyků Zobrazení Sarmata z římského sarkofágu, 2. století n. l. Sarmati byl původem íránský kočovný a pastevecký lid, příbuzný se Skyty, Médy a Peršany.
Nový!!: Gótové a Sarmati · Vidět víc »
Skandinávie
Skandinávie je oblast v severní Evropě zahrnující především Dánsko, Norsko a Švédsko.
Nový!!: Gótové a Skandinávie · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Gótové a Slované · Vidět víc »
Soluň
Soluň (Tesalonika,, přepisováno jako Thessaloniki, někdy též Saloniki z tureckého Selânik) je neoficiální metropolí řecké Makedonie, správní středisko oblasti Střední Makedonie a prefektury Soluň.
Nový!!: Gótové a Soluň · Vidět víc »
Stěhování národů
římské říše Pojmem stěhování národů se označují rozsáhlé migrace obyvatelstva (tzv. barbarských kmenů a jejich skupin), které probíhaly koncem starověku a počátkem středověku.
Nový!!: Gótové a Stěhování národů · Vidět víc »
Středověk
Přebohatých hodinek vévody z Berry'' z počátku 15. století Středověk je tradiční označení dějinné epochy mezi koncem antické civilizace (starověku) a začátkem novověku, které se poprvé objevilo v období renesance.
Nový!!: Gótové a Středověk · Vidět víc »
Tervingové
#PŘESMĚRUJ Vizigóti.
Nový!!: Gótové a Tervingové · Vidět víc »
Theodorich Veliký
Theodorich (též Theoderich) Veliký (453–526) z rodu Amalů byl od roku 474 králem Ostrogótů.
Nový!!: Gótové a Theodorich Veliký · Vidět víc »
Thrákie
Turecku Thrákie (bulharsky: Тракия Trakija, řecky: Θράκη Thrákē, latinsky: Thrace nebo také Threce, turecky: Trakya) je rozsáhlé historické území nacházející se na východě Balkánského poloostrova.
Nový!!: Gótové a Thrákie · Vidět víc »
Tribut
Tribut (tributum) je platba (finanční nebo naturální) placená vládcem jiným panovníkům.
Nový!!: Gótové a Tribut · Vidět víc »
Umajjovci
Umajjovci, též Omájovci, byli první dynastie chalífů vládnoucí arabskému chalífátu v letech 661 až 750.
Nový!!: Gótové a Umajjovci · Vidět víc »
Ural
Ural (rusky Ура́льские го́ры) je pohoří v Rusku, které je jím rozděleno na část evropskou a asijskou.
Nový!!: Gótové a Ural · Vidět víc »
Valens
Flavius Iulius Valens (328 – 9. srpna 378) byl římský císař v letech 364 až 378.
Nový!!: Gótové a Valens · Vidět víc »
Východní Germáni
Území obývaná východními Germány mezi lety 100 př. n. l. až 300 n. l. Germánské kmeny, označované jako východogermánské, vznikly vlnou migrací ze Skandinávie do oblastí mezi řekami Odra a Visla mezi roky 600 př. n. l. - 300 př. n. l. Později dále pokračovali směrem na jih Evropy.
Nový!!: Gótové a Východní Germáni · Vidět víc »
Visla
Visla v Krakově Ústí Narwe do Visly Visla u města Grudziądz Visla je nejdůležitější a nejdelší řeka v Polsku.
Nový!!: Gótové a Visla · Vidět víc »
Vizigóti
nedostupné.
Nový!!: Gótové a Vizigóti · Vidět víc »
Vizigótská říše
Vizigótská říše nebo Království Vizigótů (latinsky Regnum Visigothorum, gótsky Gutþiuda Þiudinassus) je označení pro raně středověké barbarské království germánských Vizigótů, které existovalo v jihozápadní Evropě přibližně v letech 418–720.
Nový!!: Gótové a Vizigótská říše · Vidět víc »
Volha
Volha ((Volga),, nebo, mordvinsky Рав) je veletok, největší řeka Evropy.
Nový!!: Gótové a Volha · Vidět víc »
Wulfila
Svatý Wulfila nebo Ulfilas (mohlo by znamenat „Malý vlk“ – Vlček) (311 – 383 Konstantinopol) byl gótský biskup, misionář a překladatel, který úspěšně šířil ariánské křesťanství mezi Góty.
Nový!!: Gótové a Wulfila · Vidět víc »
Západořímská říše
Západořímská říše (jedná se o moderní označení, ve vnímání současníků existovala jen jedna Římská říše v čele se dvěma císaři) byl státní útvar, který vznikl po rozdělení Římské říše.
Nový!!: Gótové a Západořímská říše · Vidět víc »
1. století
1.
Nový!!: Gótové a 1. století · Vidět víc »
18. století
Osmnácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1701 a 31. prosincem 1800.
Nový!!: Gótové a 18. století · Vidět víc »
2. století
2.
Nový!!: Gótové a 2. století · Vidět víc »
238
Bez popisu.
Nový!!: Gótové a 238 · Vidět víc »
250
Bez popisu.
Nový!!: Gótové a 250 · Vidět víc »
255
Bez popisu.
Nový!!: Gótové a 255 · Vidět víc »
257
Bez popisu.
Nový!!: Gótové a 257 · Vidět víc »
266
Bez popisu.
Nový!!: Gótové a 266 · Vidět víc »
269
Bez popisu.
Nový!!: Gótové a 269 · Vidět víc »
271
Bez popisu.
Nový!!: Gótové a 271 · Vidět víc »
3. století
3.
Nový!!: Gótové a 3. století · Vidět víc »
375
Počátek stěhování národů.
Nový!!: Gótové a 375 · Vidět víc »
376
Bez popisu.
Nový!!: Gótové a 376 · Vidět víc »
4. století
4.
Nový!!: Gótové a 4. století · Vidět víc »
5. století
5.
Nový!!: Gótové a 5. století · Vidět víc »
6. století
6.
Nový!!: Gótové a 6. století · Vidět víc »
711
Bez popisu.
Nový!!: Gótové a 711 · Vidět víc »
