Rychlejší přístup než prohlížeči!
22 vztahy: Berlín, Debut, Duisburg, Götz von Berlichingen, Hamburk, Horst Schimanski, Karel May, Místo činu (seriál), Mezi supy, Nacistické Německo, Německo, Poklad na Stříbrném jezeře, Rodné jméno, Romy Schneider, Vinnetou a míšenka Apanači, William Saroyan, Zuoz, 19. červen, 1938, 1950, 2016, 23. červenec.
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Götz George a Berlín · Vidět víc »
Debut
Debut (francouzsky počátek, výslovnost i) označuje první veřejné vystoupení (případně první veřejné samostatné vystoupení) umělce, které lze později označit jako počátek (start) jeho umělecké dráhy či jeho případné pozdější profesionální kariéry.
Nový!!: Götz George a Debut · Vidět víc »
Duisburg
Duisburg je průmyslové a přístavní město v Německu ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko v západním Porúří při ústí Ruhru do Rýna.
Nový!!: Götz George a Duisburg · Vidět víc »
Götz von Berlichingen
Götz von Berlichingen může být.
Nový!!: Götz George a Götz von Berlichingen · Vidět víc »
Hamburk
Hamburk, plným názvem Svobodné a hanzovní město Hamburk, je druhé největší město Německa, jeho největší přístav a jedna ze tří městských spolkových zemí Německa.
Nový!!: Götz George a Hamburk · Vidět víc »
Horst Schimanski
Horst Schimanski je fiktivní postava ze krimi seriálu německé televize ARD Místo činu (v orig. Tatort), který byl vysílán od 28.
Nový!!: Götz George a Horst Schimanski · Vidět víc »
Karel May
Karl Friedrich May, píšící pod jménem Karl May a v českém prostředí uváděný běžně jako Karel May (25. února 1842 Ernstthal u Saské Kamenice – 30. března 1912 Radebeul u Drážďan), byl německý spisovatel převážně dobrodružných románů a povídek z exotických krajů.
Nový!!: Götz George a Karel May · Vidět víc »
Místo činu (seriál)
Místo činu (v německém originále Tatort) je německojazyčný televizní krimiseriál televizních společností ARD, ORF a SF.
Nový!!: Götz George a Místo činu (seriál) · Vidět víc »
Mezi supy
Mezi supy (Unter Geiern) je společné označení Syna lovce medvědů (1887, Der Sohn des Bärenjägers) a Ducha Llana Estacada (1888, Der Geist des Llano Estacado), dvou dějově souvisejících románů německého spisovatele Karla Maye.
Nový!!: Götz George a Mezi supy · Vidět víc »
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
Nový!!: Götz George a Nacistické Německo · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Götz George a Německo · Vidět víc »
Poklad na Stříbrném jezeře
Poklad na Stříbrném jezeře (1962) je německo-italsko-jugoslávský dobrodružný film režiséra Haralda Reinla.
Nový!!: Götz George a Poklad na Stříbrném jezeře · Vidět víc »
Rodné jméno
Rodné jméno (běžně též křestní jméno) je u národů, které uplatňují vícejmennou antroponymickou soustavu, nedědičné osobní jméno, které spolu s děděným příjmením tvoří povinné oficiální dvoučlenné (popř. vícečlenné) osobní jméno, sloužící k občanskoprávní identifikaci každého jedince.
Nový!!: Götz George a Rodné jméno · Vidět víc »
Romy Schneider
Romy Schneider, rozená Rosemarie Magdalena Albach-Retty (23. září 1938 Vídeň – 29. května 1982 Paříž), byla německo-francouzská herečka narozená ve Vídni, držitelka dvou Césarů za nejlepší ženský herecký výkon.
Nový!!: Götz George a Romy Schneider · Vidět víc »
Vinnetou a míšenka Apanači
Vinnetou a míšenka Apanači je koprodukční, dobrodružný německo-jugoslávský film z roku 1966 na motivy románu Karla Maye Old Surehand.
Nový!!: Götz George a Vinnetou a míšenka Apanači · Vidět víc »
William Saroyan
William Saroyan (31. srpna 1908 Fresno, Kalifornie – 18. května 1981 Fresno, Kalifornie) byl americký prozaik, básník a dramatik arménského původu.
Nový!!: Götz George a William Saroyan · Vidět víc »
Zuoz
Zuoz (zastarale či, zastarale) je obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Maloja.
Nový!!: Götz George a Zuoz · Vidět víc »
19. červen
19.
Nový!!: Götz George a 19. červen · Vidět víc »
1938
1938 (MCMXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Götz George a 1938 · Vidět víc »
1950
1950 (MCML) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Götz George a 1950 · Vidět víc »
2016
Rok 2016 (MMXVI) gregoriánského kalendáře začal v pátek 1.
Nový!!: Götz George a 2016 · Vidět víc »
23. červenec
23.
Nový!!: Götz George a 23. červenec · Vidět víc »
