Rychlejší přístup než prohlížeči!
44 vztahy: Adam Gołuchowski, Andrzej Kazimierz Potocki, Arcidiecéze lvovská, Arménská katolická církev, Únorová ústava, Říšská rada (Rakousko), Brody, Dan Gawrecki, Dělení Polska, František I. Rakouský, Halič, Ivano-Frankivsk, Jagellonská univerzita, Korunní země (habsburská monarchie), Krakov, Kurie (volby), Ludwik Wodzicki, Lvov, Lvovská univerzita, Mikołaj Zyblikiewicz, Okres, Panská sněmovna, Parlament, Předlitavsko, Přemyšl, Polština, Polský klub, Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko, Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství, Stavy, Tarnów, Ukrajinci, Vídeňský kongres, Virilista, Volby do Říšské rady 1907, Volební cenzus, Zemský maršálek, Zemský sněm (Rakouské císařství), Zemský výbor, 1845, 1861, 1867, 1918.
Adam Gołuchowski
Adam Gołuchowski (10. října 1855 Lvov – 15. dubna 1914 Lvov) byl rakouský šlechtic a politik polské národnosti z Haliče, na přelomu 19.
Nový!!: Haličský zemský sněm a Adam Gołuchowski · Vidět víc »
Andrzej Kazimierz Potocki
Andrzej Kazimierz Potocki (10. června 1861 Krzeszowice – 12. dubna 1908 Lvov) byl rakouský šlechtic a politik polské národnosti z Haliče, na konci 19.
Nový!!: Haličský zemský sněm a Andrzej Kazimierz Potocki · Vidět víc »
Arcidiecéze lvovská
Latinská arcidiecéze lvovská (latinsky Archidioecesis Leopolitana Latinorum, ukrajinsky Львівська Архідієцезія Римсько-Католицької Церкви в Україні) je římskokatolická metropolitní arcidiecéze na území západní Ukrajiny se sídlem ve Lvově a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie ve Lvově.
Nový!!: Haličský zemský sněm a Arcidiecéze lvovská · Vidět víc »
Arménská katolická církev
Arménská katolická církev (arménsky Հայ Կաթողիկե Եկեղեցի) je katolická církev s arménským ritem, která je ve společenství s Římskokatolickou církví.
Nový!!: Haličský zemský sněm a Arménská katolická církev · Vidět víc »
Únorová ústava
Úvodní strana textu Únorové ústavy Únorová či Schmerlingova ústava, v jiných jazycích zpravidla označovaná Únorový patent, byla ústava Rakouského císařství, kterou 26. února 1861 státní ministr Anton von Schmerling oktrojoval (vyhlásil) pro celé jeho území.
Nový!!: Haličský zemský sněm a Únorová ústava · Vidět víc »
Říšská rada (Rakousko)
Říšská rada (německy Reichsrat) byl nejvyšší zákonodárný sbor Rakouského císařství, fungující od roku 1861 do roku 1918 (po přijetí rakousko-uherského vyrovnání roku 1867 šlo o zákonodárný sbor předlitavské části Rakouska-Uherska).
Nový!!: Haličský zemský sněm a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »
Brody
Brody jsou město v Haliči na západní Ukrajině.
Nový!!: Haličský zemský sněm a Brody · Vidět víc »
Dan Gawrecki
Dan Gawrecki (* 23. prosince 1943 Frýdek) je český historik, zabývající se českými dějinami v 18.–20.
Nový!!: Haličský zemský sněm a Dan Gawrecki · Vidět víc »
Dělení Polska
Trojí dělení Polska Dělení Polska neboli Trojí dělení Polska je historický pojem označující sérii anexí území Polsko-litevské unie v letech 1772, 1793 a 1795.
Nový!!: Haličský zemský sněm a Dělení Polska · Vidět víc »
František I. Rakouský
František I. (12. února 1768, Florencie – 2. března 1835, Vídeň) byl v letech 1792–1835 král uherský, chorvatský a český, v letech 1804–1835 císař rakouský, od roku 1815 král lombardsko-benátský a jako František II. v letech 1792–1806 poslední císař Svaté říše římské.
Nový!!: Haličský zemský sněm a František I. Rakouský · Vidět víc »
Halič
Halič (stav v letech 1849–1918) na dnešní mapě Evropy Územní vývoj rakouské Haliče v letech 1772–1918 Halič (Halyčyna) je historická země ve východní Evropě, rozdělená mezi dnešní Polsko a Ukrajinu (větší část).
Nový!!: Haličský zemský sněm a Halič · Vidět víc »
Ivano-Frankivsk
Ivano-Frankivsk (dříve častěji uváděný rusky jako Ivano-Frankovsk a do roku 1962 Stanislav, ukrajinsky Станісла́в, polsky Stanisławów,; / Stanislew) je historické město a správní středisko v Ivanofrankivské oblasti na západě Ukrajiny.
Nový!!: Haličský zemský sněm a Ivano-Frankivsk · Vidět víc »
Jagellonská univerzita
Jagellonská univerzita (polsky Uniwersytet Jagielloński) se nachází v polském Krakově.
Nový!!: Haličský zemský sněm a Jagellonská univerzita · Vidět víc »
Korunní země (habsburská monarchie)
#PŘESMĚRUJ Korunní země.
Nový!!: Haličský zemský sněm a Korunní země (habsburská monarchie) · Vidět víc »
Krakov
Krakov (výslovnost) je metropole Malopolského vojvodství v jižním Polsku, v historické zemi Malopolsku.
Nový!!: Haličský zemský sněm a Krakov · Vidět víc »
Kurie (volby)
Volební kurie je typ volebního systému, v němž jsou voliči rozděleni do několika skupin (kurií), které volí odděleně a jejichž zvolení zástupci pak v zákonodárném sboru tvoří oddělenou skupinu.
Nový!!: Haličský zemský sněm a Kurie (volby) · Vidět víc »
Ludwik Wodzicki
Ludwik Wodzicki (19. srpna 1834 Krakov – 11. srpna 1894 na cestě z Paříže do Ostende) byl rakouský politik polské národnosti z Haliče, v 2.
Nový!!: Haličský zemský sněm a Ludwik Wodzicki · Vidět víc »
Lvov
Lvov je největší město západní Ukrajiny a kulturní, vzdělávací, dopravní a hospodářské centrum celé západní části země.
Nový!!: Haličský zemský sněm a Lvov · Vidět víc »
Lvovská univerzita
Lvovská univerzita, původně Universitas Leopolensis, nyní oficiálně Lvovská národní univerzita Ivana Franka (Ľvivs’kyj narodnyj universytet imeni Ivana Franka), je univerzita sídlící v západoukrajinském Lvově, jedna z nejstarších univerzit na východ od Visly.
Nový!!: Haličský zemský sněm a Lvovská univerzita · Vidět víc »
Mikołaj Zyblikiewicz
Mikołaj Zyblikiewicz (28. listopadu 1823 Staremiasto u Sambiru – 16. května 1887 Krakov) byl rakouský politik polské národnosti z Haliče, v 2.
Nový!!: Haličský zemský sněm a Mikołaj Zyblikiewicz · Vidět víc »
Okres
Hlavní město Praha okresem není a na okresy se nečlení) Okres je územně-správní jednotka zpravidla střední úrovně, vyšší než obec a nižší než kraj, používaná mj.
Nový!!: Haličský zemský sněm a Okres · Vidět víc »
Panská sněmovna
Budova rakousko-uherského parlamentu v Vídni Bývalý sál panské sněmovny, zničený za náletu během druhé světové války a následně modernizovaný Panská sněmovna (německy Herrenhaus) byla horní komora Říšské rady (Reichsrat), parlamentu Rakouska-Uherska.
Nový!!: Haličský zemský sněm a Panská sněmovna · Vidět víc »
Parlament
Sněmovna Parlamentu ČR Kapitol ve Washingtonu, sídlo Kongresu USA Parlament je zákonodárný sbor volených či nevolených zástupců příslušné administrativní územní jednotky, ať už je to stát, svazek států, nebo spolková země státu.
Nový!!: Haličský zemský sněm a Parlament · Vidět víc »
Předlitavsko
Předlitavsko (Cislajtánie, z němčiny Cisleithanien) neboli Rakousko (oficiálně Království a země na říšské radě zastoupené) byla jedna ze dvou částí Rakousko-Uherska v letech 1867–1918 s hlavním městem Vídní.
Nový!!: Haličský zemský sněm a Předlitavsko · Vidět víc »
Přemyšl
Přemyšl (výslovnost,,, německy Premissel) je historické město v polské Haliči na řece San, 12 km od hranice s Ukrajinou.
Nový!!: Haličský zemský sněm a Přemyšl · Vidět víc »
Polština
Polština (polsky język polski, polszczyzna) je západoslovanský jazyk, úřední jazyk Polska a jeden z oficiálních jazyků Evropské unie.
Nový!!: Haličský zemský sněm a Polština · Vidět víc »
Polský klub
Polský klub (polsky Koło Polskie, německy Polenclub) byla parlamentní skupina na Říšské radě reprezentující v 2.
Nový!!: Haličský zemský sněm a Polský klub · Vidět víc »
Rakouské císařství
Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).
Nový!!: Haličský zemský sněm a Rakouské císařství · Vidět víc »
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.
Nový!!: Haličský zemský sněm a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »
Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství
József Heicke: Vídeňské barikády Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství pramenila jednak z nespokojenosti s feudalismem a Metternichovým absolutismem, nemalý podnět revolucím v Rakouském císařství ovšem představoval také počáteční úspěch zahraničních revolucí v roce 1848.
Nový!!: Haličský zemský sněm a Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství · Vidět víc »
Stavy
Společenský stav je sociální skupina vnitřně spjatá určitým mocenským, právním postavením ve společnosti, přičemž je tímto postavením vymezena vůči jiným společenským skupinám, stavům.
Nový!!: Haličský zemský sněm a Stavy · Vidět víc »
Tarnów
Tarnów je město v severovýchodní části Malopolského vojvodství.
Nový!!: Haličský zemský sněm a Tarnów · Vidět víc »
Ukrajinci
Ukrajinci jsou východoslovanský národ.
Nový!!: Haličský zemský sněm a Ukrajinci · Vidět víc »
Vídeňský kongres
Státní hranice po kongresu, 1815 Vídeňský kongres (Jean-Baptiste Isabey), 1819 Vídeňský kongres bylo setkání zástupců téměř všech zemí Evropy po napoleonských válkách, které upravilo mezinárodní vztahy soustavou smluv.
Nový!!: Haličský zemský sněm a Vídeňský kongres · Vidět víc »
Virilista
Virilista (někdy taky virilní hlas) (z latinského virilis od vir – muž; v angličtině se místo toho používá latinský výraz ex officio) je osoba zastávající nějakou funkci, úřad z titulu jiné funkce.
Nový!!: Haličský zemský sněm a Virilista · Vidět víc »
Volby do Říšské rady 1907
Volby do Říšské rady roku 1907 byly volby konané 14. a 23. května 1907 v Předlitavsku.
Nový!!: Haličský zemský sněm a Volby do Říšské rady 1907 · Vidět víc »
Volební cenzus
Volební cenzus je volební systém, který stanovuje nerovné volební právo a váha hlasů voličů je určována na základě specifického atributu voliče.
Nový!!: Haličský zemský sněm a Volební cenzus · Vidět víc »
Zemský maršálek
#PŘESMĚRUJ Nejvyšší maršálek.
Nový!!: Haličský zemský sněm a Zemský maršálek · Vidět víc »
Zemský sněm (Rakouské císařství)
Zemský sněm (německy Landtag) byl jednokomorový provinční parlament, existující v jednotlivých korunních zemích rakouského císařství, od roku 1867 v Rakousku-Uhersku, respektive v takzvaném Předlitavsku.
Nový!!: Haličský zemský sněm a Zemský sněm (Rakouské císařství) · Vidět víc »
Zemský výbor
Zemský výbor byl od roku 1861 až do druhé světové války výkonný orgán (obdoba vlády) zemí Rakouského císařství (od roku 1867 v Předlitavsku) a poté zemí v Československé republice.
Nový!!: Haličský zemský sněm a Zemský výbor · Vidět víc »
1845
1845 (MDCCCXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Haličský zemský sněm a 1845 · Vidět víc »
1861
1861 (MDCCCLXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Haličský zemský sněm a 1861 · Vidět víc »
1867
1867 (MDCCCLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Haličský zemský sněm a 1867 · Vidět víc »
1918
1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Haličský zemský sněm a 1918 · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Zemský sněm Království Haličského a Lodoměřského.
