Rychlejší přístup než prohlížeči!
89 vztahy: Albuquerque, Apeldoorn, Arnstadt, Atletika, Běh na 1 míli, Běh na 1500 metrů, Běh na 200 metrů, Běh na 3000 metrů, Běh na 4 × 200 metrů, Běh na 4 × 400 metrů, Běh na 4 × 800 metrů, Běh na 400 metrů, Běh na 50 metrů, Běh na 5000 metrů, Běh na 60 metrů, Běh na 60 metrů překážek, Běh na 800 metrů, Bělehrad, Berlín, Bukurešť, Cornelia Oschkenatová, Genzebe Dibabaová, Glasgow, Halový pětiboj, Heike Drechslerová, Helena Fibingerová, Irina Chabarovová, Irina Privalovová, Istanbul, Jablonec nad Nisou, Jekatěrina Kondraťjevová, Jennifer Suhrová, Jolanda Čeplaková, Julija Guščinová, Julija Pečonkinová, Kajsa Bergqvistová, Karlsruhe, Liévin, Madrid, Merlene Otteyová, Meseret Defarová, Moskva, Natalija Dobrynská, Olesja Forševová, Olga Kotljarovová, Olga Zajcevová (atletka), Skok daleký, Skok do výšky, Skok o tyči, Stockholm, ..., Susanna Kallurová, Trojskok, Vídeň, Vrh koulí, Yulimar Rojasová, 10. únor, 11. únor, 13. únor, 17. únor, 18. únor, 19. únor, 1977, 1988, 1993, 1995, 1999, 2. březen, 20. únor, 2002, 2005, 2006, 2008, 2009, 2011, 2012, 2013, 2014, 2016, 2021, 2022, 2023, 28. leden, 29. leden, 3. březen, 30. leden, 4. únor, 6. únor, 9. únor, 9. březen. Rozbalte index (39 více) »
Albuquerque
Albuquerque je největší město státu Nové Mexiko na jihozápadě USA.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a Albuquerque · Vidět víc »
Apeldoorn
Apeldoorn (dolnoněmecky Apeldoorne) je obec a město ve středním Nizozemsku, jedno ze tří největších sídel v provincii Gelderland.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a Apeldoorn · Vidět víc »
Arnstadt
Arnstadt je město v německé spolkové zemi Durynsko, ležící na řece Geře.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a Arnstadt · Vidět víc »
Atletika
Atletika (z řeckého áthleon) je základní sportovní odvětví, které zahrnuje přirozené pohybové vlastnosti člověka, tj.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a Atletika · Vidět víc »
Běh na 1 míli
Běh na 1 míli je oficiální atletickou disciplínou – patří mezi běhy na střední tratě a je vzdáleností velmi blízká běhu na 1500 m, který je z této původní anglické míry odvozen.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a Běh na 1 míli · Vidět víc »
Běh na 1500 metrů
Běh na 1500 metrů je běh na střední trať.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a Běh na 1500 metrů · Vidět víc »
Běh na 200 metrů
Eugene, 2006) MS v Helsinkách, 2005) MS v Ósace, 2007) lang.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a Běh na 200 metrů · Vidět víc »
Běh na 3000 metrů
Běh na 3000 metrů je atletická disciplína, patřící mezi střední tratě.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a Běh na 3000 metrů · Vidět víc »
Běh na 4 × 200 metrů
Štafetový běh na 4 × 200 metrů je atletická disciplína, druhá nejkratší sprinterská štafeta, běhaná na vrcholné úrovni jen velmi zřídka.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a Běh na 4 × 200 metrů · Vidět víc »
Běh na 4 × 400 metrů
Štafetový běh na 4 × 400 metrů je štafetový závod v lehké atletice.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a Běh na 4 × 400 metrů · Vidět víc »
Běh na 4 × 800 metrů
Štafetový běh na 4 × 800 metrů je jednou z nepříliš často vypisovaných atletických tratí, běhaných jako týmová čtyřčlenná štafeta.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a Běh na 4 × 800 metrů · Vidět víc »
Běh na 400 metrů
Běh na 400 metrů (lidově též čtvrtka, neboť jde o běh na jednu čtvrtinu anglické míle) je nejdelší atletický sprint, který se běží téměř maximálním úsilím od startu do cíle.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a Běh na 400 metrů · Vidět víc »
Běh na 50 metrů
Běh na 50 metrů je nejkratším oficiálně běhaným sprintem v hale.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a Běh na 50 metrů · Vidět víc »
Běh na 5000 metrů
Běh na 5000 metrů je atletickou běžeckou disciplínou, která je také součástí programu olympijských her.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a Běh na 5000 metrů · Vidět víc »
Běh na 60 metrů
Běh na 60 metrů je po zřídka vypisovaném sprintu na 50 (a v anglosaských zemích i 55) metrů nejkratší sprinterská trať vůbec.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a Běh na 60 metrů · Vidět víc »
Běh na 60 metrů překážek
Překážkový sprint na 60 metrů je po netradičním běhu na 50 m překážek nejkratším překážkovým během.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a Běh na 60 metrů překážek · Vidět víc »
Běh na 800 metrů
Běh na 800 metrů se již nepočítá mezi sprinty, ale jedná se o běh na střední trati.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a Běh na 800 metrů · Vidět víc »
Bělehrad
Bělehrad je hlavním a největším městem Srbska.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a Bělehrad · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a Berlín · Vidět víc »
Bukurešť
Bukurešť (do roku 1904) je největší a zároveň hlavní město Rumunska.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a Bukurešť · Vidět víc »
Cornelia Oschkenatová
Cornelia Oschkenatová, rozená Riefstahlová (* 29. října 1961, Neubrandenburg) je bývalá východoněmecká atletka, která se věnovala krátkým překážkovým běhům.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a Cornelia Oschkenatová · Vidět víc »
Genzebe Dibabaová
Genzebe Dibaba, přechýleně Genzebe Dibabaová (* 8. února 1991 Bekoji, Etiopie) je etiopská sportovkyně, atletka, jež se věnuje běhům na středních tratích.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a Genzebe Dibabaová · Vidět víc »
Glasgow
Glasgow je největší skotské město a po Londýnu a Birminghamu třetí největší ve Spojeném království.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a Glasgow · Vidět víc »
Halový pětiboj
HMS 2012 v Istanbulu Halový pětiboj je ženská halová lehkoatletická soutěžní disciplína, skládající se z pěti různých disciplín.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a Halový pětiboj · Vidět víc »
Heike Drechslerová
Heike Gabriela Drechslerová, rozená Dauteová (* 16. prosince 1964, Gera) je bývalá německá atletka, dvojnásobná olympijská vítězka a mistryně světa ve skoku do dálky.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a Heike Drechslerová · Vidět víc »
Helena Fibingerová
Helena Fibingerová (* 13. července 1949, Víceměřice) je bývalá československá atletka, mistryně světa ve vrhu koulí, později sportovní funkcionářka, podnikatelka, členka Rady ČT.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a Helena Fibingerová · Vidět víc »
Irina Chabarovová
Irina Sergejevna Chabarovová (* 18. března 1966, Jekatěrinburg) je bývalá ruská atletka, sprinterka.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a Irina Chabarovová · Vidět víc »
Irina Privalovová
Irina Anatoljevna Privalovová (rozená Sergejevová; * 22. listopadu 1968, Malachovka) je bývalá všestranná sovětská a později ruská atletka.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a Irina Privalovová · Vidět víc »
Istanbul
Bosporské úžiny a města Istanbulu Istanbul, dříve Konstantinopol (z řec. εἰς τῆν πόλιν eis tén polin – v 15. století vyslovováno is tin polin – „do Města“, do 20. let 20. století též Ḳosṭanṭīnīye, česky též Cařihrad) je turecké město na obou březích Bosporského průlivu.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a Istanbul · Vidět víc »
Jablonec nad Nisou
Jablonec nad Nisou je statutární město v okrese Jablonec nad Nisou v Libereckém kraji.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a Jablonec nad Nisou · Vidět víc »
Jekatěrina Kondraťjevová
Jekatěrina Sergejevna Kondraťjevová (* 8. dubna 1982, Nižnij Novgorod) je ruská atletka, sprinterka.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a Jekatěrina Kondraťjevová · Vidět víc »
Jennifer Suhrová
Jennifer Lynn Suhrová, rozená Stuczynská (* 5. února 1982, Fredonia, New York) je bývalá americká atletka, olympijská vítězka a stříbrná olympijská medailistka ve skoku o tyči.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a Jennifer Suhrová · Vidět víc »
Jolanda Čeplaková
Jolanda Čeplaková, rozená Steblovniková (* 12. září 1976, Celje) je bývalá slovinská atletka, mistryně Evropy a halová mistryně Evropy v běhu na 800 metrů.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a Jolanda Čeplaková · Vidět víc »
Julija Guščinová
Julija Alexandrovna Guščinová (* 4. března 1983, Novočerkassk) je ruská atletka, sprinterka.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a Julija Guščinová · Vidět víc »
Julija Pečonkinová
Julija Sergejevna Pečonkinová, rozená Nosovová (* 21. dubna 1978, Krasnojarsk) je bývalá ruská atletka, mistryně světa v běhu na 400 metrů překážek z roku 2005.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a Julija Pečonkinová · Vidět víc »
Kajsa Bergqvistová
Kajsa Margareta Bergqvistová (švédsky IPA:; 12. října 1976, Sollentuna) je bývalá švédská atletka, která soutěžila ve skoku do výšky.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a Kajsa Bergqvistová · Vidět víc »
Karlsruhe
Karlsruhe je město ležící na břehu řeky Rýn na jihozápadě Německa ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko blízko německo-francouzských hranic.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a Karlsruhe · Vidět víc »
Liévin
Liévin je francouzské město v departementu Pas-de-Calais v regionu Hauts-de-France.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a Liévin · Vidět víc »
Madrid
Madrid (španělsky také Madrid, IPA) je hlavní a největší město Španělska.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a Madrid · Vidět víc »
Merlene Otteyová
Merlene Joyce Otteyová (* 10. května 1960, Cold Spring, Jamajka) je slovinská atletka, sprinterka, která do roku 2002 závodila a největší sportovní úspěchy dosáhla za Jamajku.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a Merlene Otteyová · Vidět víc »
Meseret Defarová
Meseret Defarová, amh. Meseret Defar (* 19. listopadu 1983, Addis Abeba) je etiopská sportovkyně, atletka, běžkyně na dlouhých tratích, zlatá medailistka z olympijských her 2004 v Athénách a bronzová z Pekingu 2008.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a Meseret Defarová · Vidět víc »
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a Moskva · Vidět víc »
Natalija Dobrynská
Natalija Volodymyrivna Dobrynská (* 29. května 1982, Vinnycja) je ukrajinská atletka, jejíž specializací je halový pětiboj a sedmiboj pod širým nebem.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a Natalija Dobrynská · Vidět víc »
Olesja Forševová
Olesja Alexandrovna Forševová rozená Krasnomovecová (rusky Олеся Александровна Форшева (Красномовец); * 8. července 1979, Nižnij Tagil) je bývalá ruská atletka, jejíž specializací byla hladká čtvrtka.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a Olesja Forševová · Vidět víc »
Olga Kotljarovová
Olga Ivanovna Kotljarovová (* 12. dubna 1976, Sverdlovsk) je ruská atletka, jejíž specializací je hladká čtvrtka a štafetové běhy.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a Olga Kotljarovová · Vidět víc »
Olga Zajcevová (atletka)
Olga Igorevna Zajcevová (* 10. listopadu 1984) je ruská atletka, sprinterka, jejíž specializací je běh na 400 metrů.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a Olga Zajcevová (atletka) · Vidět víc »
Skok daleký
Skok do dálky náhled Skok do dálky (skok daleký) je jednou ze sportovních disciplín řazených do lehké atletiky.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a Skok daleký · Vidět víc »
Skok do výšky
Skok do výšky (skok vysoký) je lehkoatletická disciplína.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a Skok do výšky · Vidět víc »
Skok o tyči
Skok o tyči Skok o tyči je sportovní odvětví řazené do lehké atletiky.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a Skok o tyči · Vidět víc »
Stockholm
Stockholm je hlavní město Švédska a nejlidnatější region této země.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a Stockholm · Vidět víc »
Susanna Kallurová
Susanna Elisabeth Kallurová (* 16. února 1981, Huntington, USA) je bývalá švédská atletka, sprinterka a mistryně Evropy, jejíž specializací byly krátké překážkové běhy.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a Susanna Kallurová · Vidět víc »
Trojskok
Trojskok je sportovní disciplína řazená do lehké atletiky.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a Trojskok · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a Vídeň · Vidět víc »
Vrh koulí
Vrh koulí je atletická disciplína s velmi starobylými kořeny.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a Vrh koulí · Vidět víc »
Yulimar Rojasová
Yulimar Rojasová (* 21. října 1995 Caracas) je venezuelská atletka, jejíž specializací je trojskok a skok daleký.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a Yulimar Rojasová · Vidět víc »
10. únor
10.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a 10. únor · Vidět víc »
11. únor
11.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a 11. únor · Vidět víc »
13. únor
13.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a 13. únor · Vidět víc »
17. únor
17.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a 17. únor · Vidět víc »
18. únor
18.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a 18. únor · Vidět víc »
19. únor
19.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a 19. únor · Vidět víc »
1977
1977 (MCMLXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a 1977 · Vidět víc »
1988
1988 (MCMLXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a 1988 · Vidět víc »
1993
1993 (MCMXCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a 1993 · Vidět víc »
1995
1995 (MCMXCV) byl rok, který podle gregoriánského kalendáře začal a skončil nedělí.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a 1995 · Vidět víc »
1999
Rok 1999 (MCMXCIX) gregoriánského kalendáře začal v pátek 1.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a 1999 · Vidět víc »
2. březen
2.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a 2. březen · Vidět víc »
20. únor
20.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a 20. únor · Vidět víc »
2002
Rok 2002 (MMII) gregoriánského kalendáře začal v úterý 1.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a 2002 · Vidět víc »
2005
Rok 2005 (MMV) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a 2005 · Vidět víc »
2006
Rok 2006 (MMVI) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a 2006 · Vidět víc »
2008
Rok 2008 (MMVIII) gregoriánského kalendáře začal v úterý 1.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a 2008 · Vidět víc »
2009
Rok 2009 (MMIX) gregoriánského kalendáře začal ve čtvrtek 1.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a 2009 · Vidět víc »
2011
Rok 2011 (MMXI) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a 2011 · Vidět víc »
2012
Rok 2012 (MMXII) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a 2012 · Vidět víc »
2013
2013 (MMXIII) byl rok, který podle gregoriánského kalendáře začal v úterý 1. ledna 2013 a skončil v úterý 31. prosince 2013.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a 2013 · Vidět víc »
2014
2014 (MMXIV) byl rok, který v souladu s gregoriánským kalendářem začal ve středu 1. ledna 2014 a skončil ve středu 31. prosince 2014.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a 2014 · Vidět víc »
2016
Rok 2016 (MMXVI) gregoriánského kalendáře začal v pátek 1.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a 2016 · Vidět víc »
2021
Rok 2021 (MMXXI) gregoriánského kalendáře začal v pátek 1. ledna a skončil v pátek 31. prosince.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a 2021 · Vidět víc »
2022
Rok 2022 (MMXXII) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1. ledna a skončil v sobotu 31. prosince.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a 2022 · Vidět víc »
2023
Rok 2023 (MMXXIII) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1. ledna a skončí v neděli 31. prosince.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a 2023 · Vidět víc »
28. leden
28.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a 28. leden · Vidět víc »
29. leden
29.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a 29. leden · Vidět víc »
3. březen
3.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a 3. březen · Vidět víc »
30. leden
30.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a 30. leden · Vidět víc »
4. únor
4.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a 4. únor · Vidět víc »
6. únor
6.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a 6. únor · Vidět víc »
9. únor
9.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a 9. únor · Vidět víc »
9. březen
9.
Nový!!: Halové světové rekordy v atletice – ženy a 9. březen · Vidět víc »
