Rychlejší přístup než prohlížeči!
44 vztahy: Albin Stenroos, Antverpy, Atletika, Atletika na letních olympijských hrách, Atletika na Letních olympijských hrách 1912, Atletika na Letních olympijských hrách 1920, Švédsko, Běh, Berlín, Bostonský maraton, Estonsko, Finsko, Helsinky, Itálie, Jüri Lossmann, Jean Bouin, Kuopio, Letní olympijské hry 1912, Letní olympijské hry 1920, Letní olympijské hry 1924, Letní olympijské hry 1952, Lewis Tewanima, Maratonský běh, Olympijské hry, Paavo Nurmi, Paříž, Rekord, Rusko, Spojené království, Spojené státy americké, Stockholm, 11. leden, 1889, 1907, 1908, 1912, 1916, 1917, 1920, 1924, 1952, 1966, 20. říjen, 9. prosinec.
Albin Stenroos
Oskar Albinus „Albin“ Stenroos (25. února 1889 Vehmaa – 30. dubna 1971 Helsinki) byl finský atlet, běžec na dlouhé tratě, olympijský vítěz v maratonu z roku 1924.
Nový!!: Hannes Kolehmainen a Albin Stenroos · Vidět víc »
Antverpy
Antverpy (francouzsky Anvers) jsou největším belgickým městem (bez aglomerace).
Nový!!: Hannes Kolehmainen a Antverpy · Vidět víc »
Atletika
Atletika (z řeckého áthleon) je základní sportovní odvětví, které zahrnuje přirozené pohybové vlastnosti člověka, tj.
Nový!!: Hannes Kolehmainen a Atletika · Vidět víc »
Atletika na letních olympijských hrách
Atletika je součástí Letních olympijských her od jejich znovuobnovení v roce 1896.
Nový!!: Hannes Kolehmainen a Atletika na letních olympijských hrách · Vidět víc »
Atletika na Letních olympijských hrách 1912
Atletika na Letních olympijských hrách v roce 1912, které se konaly ve švédském Stockholmu, zahrnovala 30 atletických disciplín, všechny pouze pro muže.
Nový!!: Hannes Kolehmainen a Atletika na Letních olympijských hrách 1912 · Vidět víc »
Atletika na Letních olympijských hrách 1920
Atletika na Letních olympijských hrách v roce 1920, které se konaly v belgických Antverpách, zahrnovala 29 atletických disciplín, všechny pouze pro muže.
Nový!!: Hannes Kolehmainen a Atletika na Letních olympijských hrách 1920 · Vidět víc »
Švédsko
Švédsko (plným názvem Švédské království) je jedním ze severských států na Skandinávském poloostrově v severní Evropě.
Nový!!: Hannes Kolehmainen a Švédsko · Vidět víc »
Běh
Běh jako sportovní disciplína Běh – aneb ani jedna noha nespočívá na zemi Běh je druh pohybu, při kterém se živočich pohybuje pomocí končetin takovým způsobem (převážně větší rychlostí než při jiných způsobech pohybu), že v určitých fázích pohybu se žádná z končetin nedotýká povrchu, po kterém se pohyb vykonává (na rozdíl např. od chůze nebo plazení).
Nový!!: Hannes Kolehmainen a Běh · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Hannes Kolehmainen a Berlín · Vidět víc »
Bostonský maraton
Bostonský maraton je každoroční maratonský závod v Bostonu ve státě Massachusetts.
Nový!!: Hannes Kolehmainen a Bostonský maraton · Vidět víc »
Estonsko
Estonsko, plným názvem Estonská republika (estonsky), je stát u Baltského moře v severní Evropě, nejsevernější z pobaltských zemí.
Nový!!: Hannes Kolehmainen a Estonsko · Vidět víc »
Finsko
Finsko, plným názvem Finská republika, je severský stát v severní Evropě omývaný Baltským mořem, Botnickým zálivem a Finským zálivem, hraničící s Norskem na severu, Švédskem na severozápadě a Ruskem na východě.
Nový!!: Hannes Kolehmainen a Finsko · Vidět víc »
Helsinky
Helsinky jsou hlavní a největší finské město a přístav.
Nový!!: Hannes Kolehmainen a Helsinky · Vidět víc »
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Nový!!: Hannes Kolehmainen a Itálie · Vidět víc »
Jüri Lossmann
Jüri Lossmann (4. února 1891 Kabala – 1. května 1984 Stockholm) byl estonský vytrvalec, stříbrný olympijský medailista.
Nový!!: Hannes Kolehmainen a Jüri Lossmann · Vidět víc »
Jean Bouin
Alexandre François Étienne Jean Bouin (21. prosince 1888 Marseille – 29. září 1914 Xivray-et-Marvoisin) byl francouzský atlet.
Nový!!: Hannes Kolehmainen a Jean Bouin · Vidět víc »
Kuopio
Kuopio je město ve východním Finsku, 330 km severovýchodně od Helsinek.
Nový!!: Hannes Kolehmainen a Kuopio · Vidět víc »
Letní olympijské hry 1912
Zahajovací ceremoniál Hry V. letní olympiády se konaly od 5. května do 27. července 1912 ve švédském Stockholmu.
Nový!!: Hannes Kolehmainen a Letní olympijské hry 1912 · Vidět víc »
Letní olympijské hry 1920
VII.
Nový!!: Hannes Kolehmainen a Letní olympijské hry 1920 · Vidět víc »
Letní olympijské hry 1924
VIII.
Nový!!: Hannes Kolehmainen a Letní olympijské hry 1924 · Vidět víc »
Letní olympijské hry 1952
XV.
Nový!!: Hannes Kolehmainen a Letní olympijské hry 1952 · Vidět víc »
Lewis Tewanima
Lewis Tewanima (1888 Second Mesa – 18. ledna 1969 tamtéž) byl americký atlet indiánského původu, specialista na vytrvalostní běh.
Nový!!: Hannes Kolehmainen a Lewis Tewanima · Vidět víc »
Maratonský běh
Paula Radcliffová, držitelka bývalého ženského světového rekordu na maratonské trati Maratonský běh neboli maraton je běžecký závod na vzdálenost 42,195 km, druhá nejdelší atletická disciplína na programu olympijských her.
Nový!!: Hannes Kolehmainen a Maratonský běh · Vidět víc »
Olympijské hry
LOH 2004 Olympijské hry (zkratkou OH, anglicky nebo, francouzsky), též olympiáda, jsou mezinárodní sportovní akce, jejichž součástí jsou soutěže v letních a zimních sportech s účastí tisíců sportovců z celého světa.
Nový!!: Hannes Kolehmainen a Olympijské hry · Vidět víc »
Paavo Nurmi
Paavo Johannes Nurmi (13. června 1897, Turku – 2. října 1973, Helsinki) byl finský běžec a devítinásobný olympijský vítěz.
Nový!!: Hannes Kolehmainen a Paavo Nurmi · Vidět víc »
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Nový!!: Hannes Kolehmainen a Paříž · Vidět víc »
Rekord
Rekord je označení pro nejlepší výsledek či výkon v nějakém měřitelném oboru lidské činnosti.
Nový!!: Hannes Kolehmainen a Rekord · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Hannes Kolehmainen a Rusko · Vidět víc »
Spojené království
Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.
Nový!!: Hannes Kolehmainen a Spojené království · Vidět víc »
Spojené státy americké
Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.
Nový!!: Hannes Kolehmainen a Spojené státy americké · Vidět víc »
Stockholm
Stockholm je hlavní město Švédska a nejlidnatější region této země.
Nový!!: Hannes Kolehmainen a Stockholm · Vidět víc »
11. leden
11.
Nový!!: Hannes Kolehmainen a 11. leden · Vidět víc »
1889
1889 (MDCCCLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Hannes Kolehmainen a 1889 · Vidět víc »
1907
1907 (MCMVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Hannes Kolehmainen a 1907 · Vidět víc »
1908
1908 (MCMVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Hannes Kolehmainen a 1908 · Vidět víc »
1912
1912 (MCMXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Hannes Kolehmainen a 1912 · Vidět víc »
1916
1916 (MCMXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Hannes Kolehmainen a 1916 · Vidět víc »
1917
1917 (MCMXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Hannes Kolehmainen a 1917 · Vidět víc »
1920
1920 (MCMXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Hannes Kolehmainen a 1920 · Vidět víc »
1924
1924 (MCMXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Hannes Kolehmainen a 1924 · Vidět víc »
1952
1952 (MCMLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Hannes Kolehmainen a 1952 · Vidět víc »
1966
1966 (MCMLXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Hannes Kolehmainen a 1966 · Vidět víc »
20. říjen
20.
Nový!!: Hannes Kolehmainen a 20. říjen · Vidět víc »
9. prosinec
9.
Nový!!: Hannes Kolehmainen a 9. prosinec · Vidět víc »
