Rychlejší přístup než prohlížeči!
77 vztahy: Adam František z Hartigu, Adam Ludvík z Hartigu, Ústecko-teplická dráha, Útěchovice (Hamr na Jezeře), Augsburg, Žitava, Čechy, Černá Novina, Česká dvorská kancelář, ČSR, Břežské knížectví, Břevniště, C. k., Děvín (hrad, okres Česká Lípa), Dolní Rakousy, Drážďany, Druzcov, Dvorní dáma, Edmund Hartig, Eleonora z Hartigu, Erbovní listina, Ferdinand III. Habsburský, Florencie, Frankfurt nad Odrou, František Antonín z Hartigu, František de Paula Karel z Colloreda, František Gabriel z Hartigu, František z Hartigu, Gerštorfové z Gerštorfu, Hamr na Jezeře, Hodnostní koruna, Horní Beřkovice (zámek), Hvězdov, Inkolát, Janův Důl, Javorské knížectví, Josef I. Habsburský, Kokořovcové z Kokořova, Kolovratové, Kostel svatého Zikmunda (Stráž pod Ralskem), Kotel (Osečná), Kristián z Hartigu, Kyselka, Ledebour-Wicheln, Lehnice, Lehnické knížectví, Leopold I., Ludvík Josef z Hartigu, Lwówek Śląski, Martin Kolář, ..., Mimoň, Nejdek, Noviny pod Ralskem, Palác Věžníků (Thunovská), Palohlavy, Pertoltice pod Ralskem, Praha, Purkmistr, Putzové z Adlersthurnu, Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko, Rudolf II., Rytíř, Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů, Sinzendorfové, Slezská knížectví, Slezsko, Sloup v Čechách, Sobákov, Srní Potok, Stráž pod Ralskem, Svatá říše římská, Svébořice, Svobodný pán, Vranov (Mimoň), Zeidlerové, 1662. Rozbalte index (27 více) »
Adam František z Hartigu
Adam František hrabě z Hartigu, německy Adam Franz Graf von Hartig (25. března 1724, Praha – 15. listopadu 1783, Augsburg) byl česko-rakouský šlechtic a diplomat z rodu Hartigů.
Nový!!: Hartigové a Adam František z Hartigu · Vidět víc »
Adam Ludvík z Hartigu
Adam Ludvík svobodný pán z Hartigu, od roku 1719 hrabě z Hartigu, (německy Adam Ludwig Freiherr von Hartig; 3. října 1710 – 12. prosince 1736, Stružná-Gießhübel v Čechách), pán na Stružné (Gießhübel), Nejdku, Schöbernitz a Břežnici (Priesnitz), byl český šlechtic, vlastník půdy a c. k. komorník.
Nový!!: Hartigové a Adam Ludvík z Hartigu · Vidět víc »
Ústecko-teplická dráha
Ústecko-teplická dráha (úřední německý oficiální název, A. T. E., ATE) byla soukromá železniční společnost v severních Čechách v tehdejším Rakousku-Uhersku (a později krátce i v Československu).
Nový!!: Hartigové a Ústecko-teplická dráha · Vidět víc »
Útěchovice (Hamr na Jezeře)
Útěchovice (něm. Audishorn) jsou malá vesnice, část obce Hamr na Jezeře v okrese Česká Lípa.
Nový!!: Hartigové a Útěchovice (Hamr na Jezeře) · Vidět víc »
Augsburg
Václav Hollar, Pohled na Augsburg (1665) Augsburg (česky zastarale Augšpurk, Aukšpurk) je historické a univerzitní město v Německu na jihozápadě spolkového státu Bavorsko.
Nový!!: Hartigové a Augsburg · Vidět víc »
Žitava
Žitava je velké okresní město v německé spolkové zemi Sasko, které se nachází v saské části historického území Horní Lužice v zemském okrese Zhořelec.
Nový!!: Hartigové a Žitava · Vidět víc »
Čechy
Čechy jsou region na západě České republiky.
Nový!!: Hartigové a Čechy · Vidět víc »
Černá Novina
Černá Novina je zaniklá obec v okrese Česká Lípa, v severní části bývalého vojenského prostoru Ralsko, kvůli jehož založení zanikla.
Nový!!: Hartigové a Černá Novina · Vidět víc »
Česká dvorská kancelář
Česká dvorská kancelář (něm. Böhmische Hofkanzlei, lat. Cancellaria Aulica Bohemica) vznikla původně jako česká královská kancelář, pomocný administrativní aparát českého krále, který se v průběhu doby vyvinul až v relativně samostatný správní orgán pro všechny země Koruny české.
Nový!!: Hartigové a Česká dvorská kancelář · Vidět víc »
ČSR
Zkratka ČSR má více významů.
Nový!!: Hartigové a ČSR · Vidět víc »
Břežské knížectví
Břežské knížectví (polsky Księstwo Brzeskie, německy Fürstentum Brieg) bylo jedním ze slezských knížectví, které se nacházelo v Dolním Slezsku.
Nový!!: Hartigové a Břežské knížectví · Vidět víc »
Břevniště
Břevniště (něm. Merzdorf) je vesnice, část obce Hamr na Jezeře v okrese Česká Lípa.
Nový!!: Hartigové a Břevniště · Vidět víc »
C. k.
C. a k. rakousko-uherský erb (1915) c. k. a c. a k. (německy k. k., k. u. k., k. und k. nebo k. & k.) jsou zkratky z období dvojí monarchie Rakouska-Uherska v letech 1867 až 1918, kdy rakouský císař zároveň vládl jako uherský král.
Nový!!: Hartigové a C. k. · Vidět víc »
Děvín (hrad, okres Česká Lípa)
Děvín je zřícenina hradu na vrcholu stejnojmenného kopce (436 metrů) v Ralské pahorkatině (okres Česká Lípa) ve správním území obce Hamr na Jezeře.
Nový!!: Hartigové a Děvín (hrad, okres Česká Lípa) · Vidět víc »
Dolní Rakousy
Dolní Rakousy či Dolní Rakousko je spolková země na severovýchodě Rakouska, obklopující svým územím metropoli Vídeň.
Nový!!: Hartigové a Dolní Rakousy · Vidět víc »
Drážďany
Drážďany (původně Drežďany od praslovanského slova drezga: „les, houština“) jsou zemské hlavní město Svobodného státu Sasko.
Nový!!: Hartigové a Drážďany · Vidět víc »
Druzcov
Druzcov je vesnice, část města Osečná v okrese Liberec.
Nový!!: Hartigové a Druzcov · Vidět víc »
Dvorní dáma
Franze Xavera Winterhaltera z roku 1858. Dvorní dáma (francouzsky Dame de compagnie, německy Hofdame, anglicky lady-in-waiting, španělsky dama de compañía, rusky Фрейлина) je označení zpravidla příslušnice aristokracie ve službách u královského dvora.
Nový!!: Hartigové a Dvorní dáma · Vidět víc »
Edmund Hartig
Edmund von Hartig, též Edmund z Hartigu (2. listopadu 1812 Vídeň – 30. března 1883 San Remo), byl rakouský a český diplomat a politik německé národnosti, v 60.
Nový!!: Hartigové a Edmund Hartig · Vidět víc »
Eleonora z Hartigu
Marie Eleonora z Hartigu (německy Maria Eleonore Gräfin von Hartig, 19. února 1764 – 6. února 1818) byla česká hraběnka původem ze šlechtického rodu Colloredů.
Nový!!: Hartigové a Eleonora z Hartigu · Vidět víc »
Erbovní listina
Leopolda II. Antonu Schenkovi von Stauffenberg (1734–1803) Erbovní listina či znakové privilegium je listina, která obsahuje slovní popis udělovaného, potvrzovaného nebo polepšeného znaku či erbu a jeho miniaturu nebo alespoň jednu z těchto složek.
Nový!!: Hartigové a Erbovní listina · Vidět víc »
Ferdinand III. Habsburský
Ferdinand III. (13. července 1608 Štýrský Hradec – 2. dubna 1657 Vídeň) byl císař římský, král český, uherský a chorvatský, markrabě moravský (vše 1637–1657) a arcivévoda rakouský (1608–1657).
Nový!!: Hartigové a Ferdinand III. Habsburský · Vidět víc »
Florencie
Florencie je metropole italského regionu Toskánsko, ležící na řece Arno.
Nový!!: Hartigové a Florencie · Vidět víc »
Frankfurt nad Odrou
Frankfurt nad Odrou (oficiální německý název Frankfurt (Oder), dříve Frankfurt an der Oder, lužickosrbsky) je město v Německu, v Braniborsku.
Nový!!: Hartigové a Frankfurt nad Odrou · Vidět víc »
František Antonín z Hartigu
František de Paula Antonín hrabě z Hartigu (německy Franz de Paula Anton Graf von Hartig, 29. srpna 1758, Praha – 1. května 1797 tamtéž) byl česko-rakouský šlechtic, císařský diplomat, osvícenský učenec, spisovatel a básník ze šlechtického rodu Hartigů.
Nový!!: Hartigové a František Antonín z Hartigu · Vidět víc »
František de Paula Karel z Colloreda
František de Paula Karel hrabě z Colloredo-Waldsee (německy Franz de Paula Karl Graf von Colloredo-Waldsee, 23. května 1736 Vídeň – 10. března 1806 tamtéž) byl císařský kabinetní a konferenční ministr.
Nový!!: Hartigové a František de Paula Karel z Colloreda · Vidět víc »
František Gabriel z Hartigu
František Gabriel z Hartigu též František Gabriel Hartig (německy Franz Gabriel von Hartig, 15. srpna 1859, Vídeň – 21. srpna 1903, Mimoň nebo Vartenberk), byl rakouský šlechtic a politik z Čech, na přelomu 19.
Nový!!: Hartigové a František Gabriel z Hartigu · Vidět víc »
František z Hartigu
František de Paula hrabě z Hartigu (Franz de Paula Graf von Hartig, též pod pseudonymem Gotthelf Zurecht, 5. června 1789, Drážďany - 11. ledna 1865, Vídeň) byl rakouský státník a publicista.
Nový!!: Hartigové a František z Hartigu · Vidět víc »
Gerštorfové z Gerštorfu
Gerštorfové z Gerštorfu (též Gersdorffové z Gersdorffu, Gersdorf(f), Gersztorf, Герцдорфы) jsou šlechtický rod pocházející z Lužice, patří k nejrozšířenějším šlechtickým rodům vůbec.
Nový!!: Hartigové a Gerštorfové z Gerštorfu · Vidět víc »
Hamr na Jezeře
Hamr na Jezeře je obec na severu bývalého vojenského prostoru Ralsko, ve východní části okresu Česká Lípa.
Nový!!: Hartigové a Hamr na Jezeře · Vidět víc »
Hodnostní koruna
Knížecí hodnostní koruna Hodnostní koruna je označení užívané zejména v heraldické terminologii pro korunu indikující (šlechtickou) hodnost nositele (majitele erbu).
Nový!!: Hartigové a Hodnostní koruna · Vidět víc »
Horní Beřkovice (zámek)
Horní Beřkovice jsou zámek ve stejnojmenné obci jihozápadně od Roudnice nad Labem v okrese Litoměřice.
Nový!!: Hartigové a Horní Beřkovice (zámek) · Vidět víc »
Hvězdov
Hvězdov je obnovená vesnice, část města Ralsko v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji.
Nový!!: Hartigové a Hvězdov · Vidět víc »
Inkolát
Inkolát (z lat. incola, usedlý obyvatel), někdy také indigenát, byl pojem středoevropského, českého a rakouského stavovského práva a označoval příslušnost mezi plnoprávné domácí šlechtické rody, jakousi středověkou obdobu šlechtického občanství.
Nový!!: Hartigové a Inkolát · Vidět víc »
Janův Důl
Janův Důl (německy Johannesthal) je obec v okrese Liberec, v Libereckém kraji.
Nový!!: Hartigové a Janův Důl · Vidět víc »
Javorské knížectví
Javorské knížectví bylo jedním z mnoha slezských knížectví s hlavním městem Javor.
Nový!!: Hartigové a Javorské knížectví · Vidět víc »
Josef I. Habsburský
Josef I. (26. července 1678 Vídeň – 17. dubna 1711 Vídeň) byl římský císař, uherský a český král, předposlední člen dynastie Habsburků v mužské linii.
Nový!!: Hartigové a Josef I. Habsburský · Vidět víc »
Kokořovcové z Kokořova
Kokořovcové nebo Kokořovci z Kokořova byli český šlechtický rod připomínaný poprvé počátkem 15. století.
Nový!!: Hartigové a Kokořovcové z Kokořova · Vidět víc »
Kolovratové
Kolovratové (starým pravopisem Kolowratové) jsou starobylý český šlechtický rod, původem ze středních Čech, jehož historie sahá až do konce 13.
Nový!!: Hartigové a Kolovratové · Vidět víc »
Kostel svatého Zikmunda (Stráž pod Ralskem)
Kostel svatého Zikmunda je filiální římskokatolický kostel postavený v barokním slohu v 18.
Nový!!: Hartigové a Kostel svatého Zikmunda (Stráž pod Ralskem) · Vidět víc »
Kotel (Osečná)
Kotel je malá vesnice, část města Osečná v okrese Liberec.
Nový!!: Hartigové a Kotel (Osečná) · Vidět víc »
Kristián z Hartigu
Kristián z Hartigu (německy Christian von Hartig, 16. května 1605, Žitava – 1. května 1677 tamtéž) byl saský šlechtic z rodu Hartigů, starosta města Žitavy.
Nový!!: Hartigové a Kristián z Hartigu · Vidět víc »
Kyselka
Obec Kyselka (do roku 1950 Kysibl Kyselka) se nachází v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji, zhruba deset kilometrů severovýchodně od Karlových Varů.
Nový!!: Hartigové a Kyselka · Vidět víc »
Ledebour-Wicheln
Ledebour-Wicheln(ové) byla česká větev původně vestfálského šlechtického rodu Ledebourů.
Nový!!: Hartigové a Ledebour-Wicheln · Vidět víc »
Lehnice
Lehnice (do roku 1946 Lignica) je město v jihozapádním Polsku v Dolnoslezském vojvodství, má postavení samostatného městského okresu a zároveň je sídlem okresu Lehnice.
Nový!!: Hartigové a Lehnice · Vidět víc »
Lehnické knížectví
Lehnické knížectví bylo jedním ze slezských knížectví, které se rozkládalo v okolí města Lehnice.
Nový!!: Hartigové a Lehnické knížectví · Vidět víc »
Leopold I.
Leopold I. (9. června 1640 Vídeň – 5. května 1705 Vídeň) původem z dynastie Habsburků, čtvrtý syn císaře a krále Ferdinanda III. a jeho první manželky Marie Anny Španělské.
Nový!!: Hartigové a Leopold I. · Vidět víc »
Ludvík Josef z Hartigu
Ludvík Josef z Hartigu, Ludwig Joseph von Hartig, od roku 1707 svobodný pán, od roku 1719 hrabě z Hartigu (1685 – 17. ledna 1735, Praha) byl český šlechtic, rakouský diplomat, přísedící zemského soudu a císařský místodržící Českého království.
Nový!!: Hartigové a Ludvík Josef z Hartigu · Vidět víc »
Lwówek Śląski
Lwówek Śląski (též Lemberk) je polské město v Dolnoslezském vojvodství (województwo dolnośląskie).
Nový!!: Hartigové a Lwówek Śląski · Vidět víc »
Martin Kolář
Martin Kolář (18. června 1836 Švihov – 15. května 1898 Tábor) byl český gymnaziální profesor, historik a heraldik, publicista.
Nový!!: Hartigové a Martin Kolář · Vidět víc »
Mimoň
Město Mimoň (něm. Niemes) leží v Ralské pahorkatině, v okrese Česká Lípa, v Libereckém kraji, v podhůří Lužických hor, na okraji Máchova kraje, na soutoku Ploučnice a Panenského potoka.
Nový!!: Hartigové a Mimoň · Vidět víc »
Nejdek
Nejdek (německy Neudek, v chebském sudetoněmeckém nářečí Naidek) je město v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji, patnáct kilometrů severozápadně od Karlových Varů.
Nový!!: Hartigové a Nejdek · Vidět víc »
Noviny pod Ralskem
Obec Noviny pod Ralskem (německy Neuland am Rollberge) se nachází v okrese Česká Lípa, v Libereckém kraji, pod vrcholem Ralsko, severovýchodně od Mimoně.
Nový!!: Hartigové a Noviny pod Ralskem · Vidět víc »
Palác Věžníků (Thunovská)
Palác Věžníků nebo také Věžníkovský, Hartigovský či Salmovský palác se nachází se v ulici Thunovská čp.
Nový!!: Hartigové a Palác Věžníků (Thunovská) · Vidět víc »
Palohlavy
Palohlavy (správněji Polohlavy, Halbehaupt či Polohlawi) je zaniklá obec v okrese Česká Lípa ve východní části bývalého vojenského prostoru Ralsko, kvůli jehož založení zanikla.
Nový!!: Hartigové a Palohlavy · Vidět víc »
Pertoltice pod Ralskem
Obec Pertoltice pod Ralskem (něm. Barzdorf am Rollberge) leží v okrese Česká Lípa.
Nový!!: Hartigové a Pertoltice pod Ralskem · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Hartigové a Praha · Vidět víc »
Purkmistr
Sgrafito purkmistra na pseudorenesanční náchodské nové radnici Purkmistr (někdy též pudmistr, z německého Bürgermeister) byl od 13. století starosta, původně předseda městské rady (sboru konšelů), protějšek rychtáře jako nejvyššího jmenovaného úředníka.
Nový!!: Hartigové a Purkmistr · Vidět víc »
Putzové z Adlersthurnu
Putzové z Adlersthurnu (též de Turaquila, či počeštěně z Orlí věže) je někdejší panský rod původem ze Švábska.
Nový!!: Hartigové a Putzové z Adlersthurnu · Vidět víc »
Rakouské císařství
Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).
Nový!!: Hartigové a Rakouské císařství · Vidět víc »
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.
Nový!!: Hartigové a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »
Rudolf II.
Rudolf II.
Nový!!: Hartigové a Rudolf II. · Vidět víc »
Rytíř
Oldřicha z Lichtenštejna Rytíř (z německého Ritter, jezdec) je označení středověkého bojovníka – obrněného jezdce (latinsky miles, pl. milites).
Nový!!: Hartigové a Rytíř · Vidět víc »
Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů
zemí Koruny české Tato stránka odkazuje na seznamy šlechtických rodů seřazených podle abecedy působících v jednotlivých zemích Koruny české.
Nový!!: Hartigové a Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů · Vidět víc »
Sinzendorfové
Hrad Veveří byl v letech 1707–1804 oblíbeným letním sídlem rodu Sinzendorfů Zámek Židlochovice nechal hrabě Filip Ludvík Václav přestavět na okázalou barokní rezidenci Sinzendorfové patřili k předním šlechtickým rodům habsburské monarchie.
Nový!!: Hartigové a Sinzendorfové · Vidět víc »
Slezská knížectví
Území historického Slezska bylo dlouhou dobu rozděleno na mnohá polonezávislá slezská knížectví, někdy se také používá označení vévodství.
Nový!!: Hartigové a Slezská knížectví · Vidět víc »
Slezsko
pruská provincie Slezsko Znak Dolního a Horního Slezska(slezská orlice) Slezsko (slezsky Ślůnsk/Ślōnsk/Ślónsk, Ślónsko, Ślesko apod., slezskoněmecky Schläsing, německy Schlesien, polsky Śląsk, latinsky Silesia) je historická země ve střední Evropě.
Nový!!: Hartigové a Slezsko · Vidět víc »
Sloup v Čechách
Obec Sloup v Čechách (německy Bürgstein) se nachází v okrese Česká Lípa, kraj Liberecký.
Nový!!: Hartigové a Sloup v Čechách · Vidět víc »
Sobákov
Sobákov je malá vesnice, část města Český Dub v okrese Liberec.
Nový!!: Hartigové a Sobákov · Vidět víc »
Srní Potok
Srní Potok (německy Rehwasser) je osada, která je jednou z osmi částí města Mimoň.
Nový!!: Hartigové a Srní Potok · Vidět víc »
Stráž pod Ralskem
Město Stráž pod Ralskem (do roku 1946 Vartenberk) se nachází v okrese Česká Lípa, v Libereckém kraji, v údolí řeky Ploučnice pod kuželem vrchu Ralsko a vrchu Hamerský Špičák (462 m n. m.). Žije zde obyvatel.
Nový!!: Hartigové a Stráž pod Ralskem · Vidět víc »
Svatá říše římská
Svatá říše římská (latinsky Sacrum Imperium Romanum, německy Heiliges Römisches Reich) je název zaniklého mnohonárodnostního, později velmi volného svazku mnoha politických útvarů, který se rozkládal ve střední Evropě v letech 962–1806.
Nový!!: Hartigové a Svatá říše římská · Vidět víc »
Svébořice
Svébořice jsou část města Ralsko v okrese Česká Lípa a zároveň zdejší zaniklá obec (Schwabitz či Schwabic).
Nový!!: Hartigové a Svébořice · Vidět víc »
Svobodný pán
Svobodný pán, resp. svobodná paní (Freiherr; resp. Freifrau nebo častěji Freiin, neprovdaná dcera „Freifräulein“) je někdejší šlechtický titul udělovaný v rámci Svaté říše římské, tzn. na území Německa, v Českém království, potažmo Rakousku-Uhersku a Baltských státech, a to až do roku 1918.
Nový!!: Hartigové a Svobodný pán · Vidět víc »
Vranov (Mimoň)
Vranov (německy Rabendorf, tedy havraní ves) je malá vesnice, administrativní část města Mimoň v okrese Česká Lípa, Libereckém kraji.
Nový!!: Hartigové a Vranov (Mimoň) · Vidět víc »
Zeidlerové
Zeidlerové / Hofmannové (uvádění také jako Czeidler von Czeidlern, Scheidlern von Scheidlern apod.) byli šlechtický rod měšťanského původu původem z Frank, usazení v Sasku a Čechách.
Nový!!: Hartigové a Zeidlerové · Vidět víc »
1662
1662 (MDCLXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Hartigové a 1662 · Vidět víc »
