Rychlejší přístup než prohlížeči!
25 vztahy: Štrasburk, Berlín, Curych, Edmund Husserl, Filosof, Freiburg im Breisgau, Gdaňsk, Hans Driesch, Heidelberg, Karl Jaspers, Max Weber, Německo, Novokantovství, Richard Avenarius, Wilhelm Windelband, 1863, 1885, 1888, 1891, 1894, 1896, 1932, 1936, 25. červenec, 25. květen.
Štrasburk
Štrasburk (francouzsky Strasbourg, německy Straßburg, alsasky Strossburi) je hlavní město regionu Grand Est ve Francii a historická metropole Alsaska na levém břehu Rýna s 237 100 obyvateli.
Nový!!: Heinrich Rickert a Štrasburk · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Heinrich Rickert a Berlín · Vidět víc »
Curych
Curych je největší město Švýcarska a hlavní město stejnojmenného kantonu.
Nový!!: Heinrich Rickert a Curych · Vidět víc »
Edmund Husserl
Edmund Husserl (1900) Edmund Husserl (8. dubna 1859, Prostějov – 27. dubna 1938, Freiburg im Breisgau) byl německý filosof moravského původu působící převážně v Německu, zakladatel moderní fenomenologie.
Nový!!: Heinrich Rickert a Edmund Husserl · Vidět víc »
Filosof
#PŘESMĚRUJ Filozof Kategorie:Přesměrování z alternativního pravopisu.
Nový!!: Heinrich Rickert a Filosof · Vidět víc »
Freiburg im Breisgau
''Schwabentor'' Freiburg im Breisgau je historické město v německé spolkové zemi Bádensko-Württembersko.
Nový!!: Heinrich Rickert a Freiburg im Breisgau · Vidět víc »
Gdaňsk
Gdaňsk (polsky Gdańsk s výslovností, kašubsky Gduńsk, německy Danzig s výslovností, latinsky Gedania, Gedanum anebo Dantiscum) je jedno z nejstarších a největších polských měst, metropolí Pomořského vojvodství, ležící v Pomoří na řekách Visle a Motławě na břehu Baltského moře u Gdaňského zálivu.
Nový!!: Heinrich Rickert a Gdaňsk · Vidět víc »
Hans Driesch
Hans Adolf Eduard Driesch (28. října 1867 Bad Kreuznach – 16. dubna 1941 Lipsko) byl německý biolog, evolucionista a filosof, zakladatel moderního vitalismu.
Nový!!: Heinrich Rickert a Hans Driesch · Vidět víc »
Heidelberg
Heidelberg je město v německé spolkové zemi Bádensko-Württembersko.
Nový!!: Heinrich Rickert a Heidelberg · Vidět víc »
Karl Jaspers
Karl Jaspers (německá výslovnost: IPA:,; 23. února 1883 Oldenburg – 26. února 1969 Basilej) byl německý filozof a lékař, specializující se na psychiatrii, jeden z nejdůležitějších představitelů existencialismu.
Nový!!: Heinrich Rickert a Karl Jaspers · Vidět víc »
Max Weber
Max Weber (21. dubna 1864 – 14. června 1920) byl německý sociolog a ekonom.
Nový!!: Heinrich Rickert a Max Weber · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Heinrich Rickert a Německo · Vidět víc »
Novokantovství
Novokantovství je souhrnné označení pro německé filosofické školy, které se od druhé poloviny 19.
Nový!!: Heinrich Rickert a Novokantovství · Vidět víc »
Richard Avenarius
Richard Heinrich Ludwig Avenarius (19. listopadu 1843 Paříž – 18. srpna 1896 Curych) byl německo-švýcarský filozof, zakladatel a jeden z předních představitelů empiriokriticismu.
Nový!!: Heinrich Rickert a Richard Avenarius · Vidět víc »
Wilhelm Windelband
Wilhelm Windelband (11. května 1848 Postupim – 22. října 1915 Heidelberg) byl německý filosof, jeden ze zakladatelů „bádenské školy“ novokantovství.
Nový!!: Heinrich Rickert a Wilhelm Windelband · Vidět víc »
1863
1863 (MDCCCLXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Heinrich Rickert a 1863 · Vidět víc »
1885
1885 (MDCCCLXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Heinrich Rickert a 1885 · Vidět víc »
1888
1888 (MDCCCLXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Heinrich Rickert a 1888 · Vidět víc »
1891
1891 (MDCCCXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Heinrich Rickert a 1891 · Vidět víc »
1894
1894 (MDCCCXCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Heinrich Rickert a 1894 · Vidět víc »
1896
1896 (MDCCCXCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Heinrich Rickert a 1896 · Vidět víc »
1932
1932 (MCMXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Heinrich Rickert a 1932 · Vidět víc »
1936
1936 (MCMXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Heinrich Rickert a 1936 · Vidět víc »
25. červenec
25.
Nový!!: Heinrich Rickert a 25. červenec · Vidět víc »
25. květen
25.
Nový!!: Heinrich Rickert a 25. květen · Vidět víc »
