Rychlejší přístup než prohlížeči!
74 vztahy: Albert Sasko-Kobursko-Gothajský, Alexandr I. Řecký, Alexandra Sasko-Altenburská, Amálie Württemberská, Arnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský, Athény, Augusta Sasko-Výmarská, Šarlota Pruská (1798–1860), Švýcarsko, Židé, Řečtina, Řecko, Bukurešť, Druhá světová válka, Eduard August Hannoverský (1767), Fiesole, Fridrich III. Pruský, Fridrich Vilém Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský, Fridrich Vilém III., Glücksburkové, Ion Antonescu, Irena Řecká (1904–1974), Izrael, Jiří I. Řecký, Jiří II. Řecký, Josef Sasko-Altenburský, Karel Fridrich Sasko-Výmarsko-Eisenašský, Karel Hesensko-Kasselský, Karel II. Rumunský, Kateřina Řecká a Dánská, Komunistická strana Rumunska, Konstantin I. Řecký, Konstantin Nikolajevič Ruský, Královna matka, Kristián IX., Lausanne, Luisa Dánská a Norská, Luisa Hesensko-Kasselská, Luisa Karolina Hesensko-Kasselská, Luisa Meklenbursko-Střelická, Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská, Marie Pavlovna Romanovová, Michal I. Rumunský, Mikuláš I. Pavlovič, Německo, Oldenburkové, Olga Konstantinovna Romanovová, Operace Barbarossa, Osa Berlín–Řím–Tokio, Pavel I. Řecký, ..., Petru Groza, První světová válka, Rudá armáda, Rumunština, Rumuni, Rumunsko, Sofie Pruská, Sovětský svaz, Spojené království, Spravedlivý mezi národy, Státní převrat, Státy Dohody, Toskánsko, Velké Rumunsko, Viktorie (britská královna), Viktorie Sasko-Koburská, Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská, Vilém I. Pruský, 1896, 1921, 1928, 1982, 2. květen, 28. listopad. Rozbalte index (24 více) »
Albert Sasko-Kobursko-Gothajský
Princ Albert Sasko-Kobursko-Gothajský (Franz August Karl Albert Emanuel; 26. srpna 1819 – 14. prosince 1861) byl jako manžel královny Viktorie od 10.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Albert Sasko-Kobursko-Gothajský · Vidět víc »
Alexandr I. Řecký
Alexandr I. (řecky Αλέξανδρος, Βασιλεύς των Ελλήνων; 1. srpna 1893, Athény – 25. října 1920, Athény) byl řeckým králem vládnoucím v letech 1917 až 1920.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Alexandr I. Řecký · Vidět víc »
Alexandra Sasko-Altenburská
Alexandra Sasko-Altenburská, plným jménem německy Alexandra Friederike Henriette Pauline Marianne Elisabeth von Sachsen-Altenburg (8. června 1830, Altenburg – 6. července 1911, Petrohrad) byla rodem princezna z ernestinské linie Wettinů a sňatkem pod jménem Alexandra Josifovna (rusky Александра Иосифовна) ruská velkokněžna.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Alexandra Sasko-Altenburská · Vidět víc »
Amálie Württemberská
Amálie Württemberská (28. června 1799, Wallisfurth – 28. listopadu 1848, Altenburg) byla sasko-altenburskou vévodkyní a předkem prince Philipa, vévody z Edinburghu, královny Sofie Řecké a pěti řeckých králů.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Amálie Württemberská · Vidět víc »
Arnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský
Arnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský (též Ernest I.; 2. ledna 1784 – 29. ledna 1844) byl posledním svrchovaným vévodou Sasko-Kobursko-Saalfeldska (jako Arnošt III.) a od roku 1826 prvním svrchovaným vévodou Sasko-Kobursko-Gothajska (jako Arnošt I.). Byl otcem prince Alberta, manžela britské královny Viktorie, a je tak praprapradědem královny Alžběty II. Bojoval proti Napoleonovi a prostřednictvím svých stavebních projektů a zřizováním dvorních divadel zanechal velkou stopu na svém sídelním městě, Coburgu.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Arnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský · Vidět víc »
Athény
Akropolis je se svými starověkými památkami hlavní turistickou atrakcí města Athény nebo Atény jsou hlavním a největším městem Řecka.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Athény · Vidět víc »
Augusta Sasko-Výmarská
Augusta Sasko-Výmarská, plným jménem: Augusta Marie Luise Katharina von Sachsen-Weimar-Eisenach (30. září 1811 Výmar – 7. ledna 1890 Berlín) byla rodem saská princezna a sňatkem s pruským králem a německým císařem Vilémem I. pruská královna a německá císařovna.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Augusta Sasko-Výmarská · Vidět víc »
Šarlota Pruská (1798–1860)
Šarlota Pruská, plným jménem německy Friederike Luise Charlotte Wilhelmine von Preußen (13. července 1798 zámek Charlottenburg u Berlína – 1. listopadu 1860 Carské Selo), byla rodem pruská princezna a od roku 1825 jako manželka cara Mikuláše I. ruská carevna, známá pod jménem Alexandra Fjodorovna, které přijala po sňatku.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Šarlota Pruská (1798–1860) · Vidět víc »
Švýcarsko
Švýcarsko (zastarale Švýcary), plným názvem Švýcarská konfederace, je vnitrozemský stát ve střední Evropě.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Švýcarsko · Vidět víc »
Židé
Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Židé · Vidět víc »
Řečtina
Řecká dopravní směrovací značka Řečtina (– ellinikí (glóssa), tj. řecký (jazyk), nebo ελληνικά – elliniká, tj. řečtina) je indoevropský jazyk používaný autochtonním obyvatelstvem především v Řecku, na Kypru a v částech Turecka, a dále v některých emigračních zemích, jako je Austrálie, Spojené státy, Kanada aj.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Řečtina · Vidět víc »
Řecko
Řecko (nebo), plným názvem Řecká republika, je stát v jihovýchodní Evropě, který se nachází na jižním cípu Balkánského poloostrova.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Řecko · Vidět víc »
Bukurešť
Bukurešť (do roku 1904) je největší a zároveň hlavní město Rumunska.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Bukurešť · Vidět víc »
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Druhá světová válka · Vidět víc »
Eduard August Hannoverský (1767)
Vévoda Eduard August Eduard August Hannoverský, vévoda z Kentu a Strathearnu (2. listopadu 1767 – 23. ledna 1820) byl člen britské královské rodiny, čtvrtý syn a páté dítě krále Jiřího III. a jeho manželky královny Šarloty, meklenburské princezny, otec královny Viktorie.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Eduard August Hannoverský (1767) · Vidět víc »
Fiesole
Fiesole je italské město v Toskánsku v provincii Florencie.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Fiesole · Vidět víc »
Fridrich III. Pruský
Fridrich III.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Fridrich III. Pruský · Vidět víc »
Fridrich Vilém Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský
Fridrich Vilém Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský (Fridrich Vilém Pavel Leopold; 4. ledna 1785, Lindenau – 17. února 1831, Schleswig) zdědil v roce 1816 titul šlesvicko-holštýnsko-sonderbursko-beckského vévody.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Fridrich Vilém Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský · Vidět víc »
Fridrich Vilém III.
Fridrich Vilém III. (3. srpna 1770, Postupim, Prusko – 7. června 1840, Berlín, Prusko) byl v letech 1797 až 1840 pátý pruský král a braniborský markrabě, a jako Fridrich Vilém IV. v letech 1797 až 1806 braniborský kurfiřt.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Fridrich Vilém III. · Vidět víc »
Glücksburkové
Vodní zámek Glücksburg, který dal jméno celému rodu Glücksburkové, plným názvem Šlesvicko-holštýnsko-sonderbursko-glücksburská dynastie (dánsky Huset Lyksborg, Huset Glücksburg či Huset Slesvig-Holsten-Sønderborg-Lyksborg/Glücksburg, německy Haus Glücksburg či Haus Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg; někdy zkracováno jako SHSG nebo S-H-S-G), je v současnosti vládnoucí dánská a norská a bývalá řecká, islandská královská a šlesvicko-holštýnská vévodská dynastie.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Glücksburkové · Vidět víc »
Ion Antonescu
Ion Victor Antonescu (15. června 1882, Pitești – 1. června 1946, věznice Jilava) byl rumunský diktátor, generál a politik.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Ion Antonescu · Vidět víc »
Irena Řecká (1904–1974)
Irena Řecká (13. února 1904, Athény – 15. dubna 1974, Fiesole) se narodila jako páté dítě a druhá dcera Konstantina I. Řeckého a jeho manželky Sofie Pruské.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Irena Řecká (1904–1974) · Vidět víc »
Izrael
Izrael, plným názvem Stát Izrael, je stát na Blízkém východě v oblasti jihozápadní Asie, kde leží při východním pobřeží Středozemního moře.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Izrael · Vidět víc »
Jiří I. Řecký
Jiří I. Řecký (24. prosince 1845 Kodaň, Dánsko – 18. března 1913 Soluň, Řecko) byl v letech 1863–1913 řecký král z dynastie Glücksburgů, vedlejší linie Oldenburgů.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Jiří I. Řecký · Vidět víc »
Jiří II. Řecký
Jiří II. (19. července 1890 Tatoi, Řecko – 1. dubna 1947 Athény, Řecko) byl řecký král v letech 1922–1924 a 1935–1947). Byl nejstarším synem Konstantina I. a jeho manželky Žofie Pruské. V roce 1921 se jeho manželkou stala Alžběta, dcera rumunského krále Ferdinanda I. (manželství, které v roce 1935 skončilo rozvodem, bylo bezdětné). O rok později nastoupil po abdikaci svého otce na trůn. Po neúspěšném pokusu o royalistický převrat v říjnu 1923 odešel do rumunského exilu a v roce 1924 parlament prohlásil Řecko republikou. Po období plném politických krizí se však v plebiscitu konaném roku 1935 vyslovila většina obyvatel pro obnovení monarchie a Jiří II. se tak opět dostal k moci. V té době byl jmenován ministerským předsedou Ioannis Metaxas, který provedl v zemi státní převrat, rozpustil parlament a zakázal jakékoli politické strany. V říjnu 1940 provedla Itálie útok na severní hranice Řecka. Řecká armáda, ač byla vyzbrojena skromněji než italské jednotky, přešla do protiútoku a po prolomení linie se řecké jednotky probojovaly až 50 km od města Berat na albánském území. Avšak po obsazení Jugoslávie v roce 1941 přišly Itálii na pomoc německé jednotky. Po bleskovém tažení prorazily obranné postavení řeckých vojsk a zaútočily na Metaxasovu linii z týlu. Jiří II. odešel do anglického exilu. Po válce došlo k občanské válce a v plebiscitu v roce 1946 se vyslovilo 69 % obyvatel pro znovuobnovení monarchie. Král Jiří II. se opět chopil moci, o rok později však umírá a na trůn usedá jeho bratr Pavel.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Jiří II. Řecký · Vidět víc »
Josef Sasko-Altenburský
Josef Sasko-Altenburský (27. srpna 1789, Hildburghausen – 25. listopadu 1868, Altenburg) byl sasko-altenburským vévodou.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Josef Sasko-Altenburský · Vidět víc »
Karel Fridrich Sasko-Výmarsko-Eisenašský
Karel Bedřich Sasko-Výmarsko-Eisenašský (německy Carl Friedrich von Sachsen-Weimar-Eisenach, 2. února 1783, Výmar – 8. července 1853, Výmar) byl v letech 1828 až 1853 sasko-výmarsko-eisenašským velkovévodou.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Karel Fridrich Sasko-Výmarsko-Eisenašský · Vidět víc »
Karel Hesensko-Kasselský
Karel Hesensko-Kasselský (Karl von Hessen-Kassel, 19. prosince 1744, Kassel – 17. srpna 1836, Schleswig) byl člen Hesensko-kasselské dynastie a díky sňatku s Luisou Dánskou a Norskou byl i místodržitelem Šlesvicka-Holštýnska.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Karel Hesensko-Kasselský · Vidět víc »
Karel II. Rumunský
Karel II.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Karel II. Rumunský · Vidět víc »
Kateřina Řecká a Dánská
Kateřina Řecká a Dánská, po sňatku též uváděná jako Lady Katherine Brandram (řecky: Αικατερίνη της Ελλάδας, 4. května 1913, Athény, Řecko – 2. října 2007, Londýn, Anglie), byla princezna řecká a dánská, dcera Konstantina I. Řeckého a jeho manželky Sofie Pruské.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Kateřina Řecká a Dánská · Vidět víc »
Komunistická strana Rumunska
Komunistická strana Rumunska (KSR, rumunsky Partidul Comunist Român, , PCR) byla marxisticko-leninistická komunistická strana v Rumunsku.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Komunistická strana Rumunska · Vidět víc »
Konstantin I. Řecký
Konstantin I. (2. srpna 1868, Athény, Řecko – 11. ledna 1923, Palermo, Itálie) byl řecký král v letech 1913–1917 a 1920–1922.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Konstantin I. Řecký · Vidět víc »
Konstantin Nikolajevič Ruský
Konstantin Nikolajevič Ruský, velkokníže Romanov-Holstein-Gottorp (Petrohrad –, Pavlovsk) byl syn ruského cara Mikuláše I. a mladší bratr Alexandra II. Zároveň byl také ruský generál admirál a hlavní velitel ruského válečného námořnictva v letech 1855–1881 a v období od června 1862 do 31.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Konstantin Nikolajevič Ruský · Vidět víc »
Královna matka
Jindřicha II. (vládl 1547–1559), matka králů Františka II. (1559–1560), Karla IX. (1560–1574) Jindřicha III. (1574–1589). Královna matka je označení pro matku panujícího krále nebo královny.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Královna matka · Vidět víc »
Kristián IX.
Kristián IX. (8. dubna 1818, Gottorf, Šlesvicko-Holštýnsko – 29. ledna 1906, Kodaň, Dánsko) byl mezi lety 1863 a 1906 dánský král.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Kristián IX. · Vidět víc »
Lausanne
Lausanne (ve francouzštině ženský rod, v češtině se používá jako nesklonné jméno středního rodu) je švýcarské město v západní frankofonní části země při severním břehu Ženevského jezera.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Lausanne · Vidět víc »
Luisa Dánská a Norská
Luisa Dánská (20. ledna 1750 Christiansborg – 12. ledna 1831 Gottorp) byla rodem dánská a norská princezna a sňatkem princezna-lankraběnka hesensko-kasselská.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Luisa Dánská a Norská · Vidět víc »
Luisa Hesensko-Kasselská
Luisa Hesensko-Kasselská (dánsky Louise Vilhelmine Frederikke Maria Caroline Augusta Julie, hesensko-kasselská princezna (7. září 1817 v Kasselu – 29. září 1898 v paláci Bernstorff Gentofte u Kodaně) byla jako manželka dánského krále Kristiána IX. dánská královna v letech 1863–1898.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Luisa Hesensko-Kasselská · Vidět víc »
Luisa Karolina Hesensko-Kasselská
Luisa Karolina Hesensko-Kasselská (28. září 1789, Gottorp – 13. března 1867, Ballenstedt) byla manželkou Fridricha Viléma Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburského a matriarcha glücksburského rodu, který se stal nakonec vládnoucím domem Dánska, Řecka a Norska.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Luisa Karolina Hesensko-Kasselská · Vidět víc »
Luisa Meklenbursko-Střelická
Luisa Meklenbursko-Střelická (Luise Auguste Wilhelmine Amalie Herzogin zu Mecklenburg-Strelitz, také Königin Luise von Preußen; 10. března 1776 Hannover – 19. července 1810 zámek Hohenzieritz, Braniborsko) byla rodem meklenburská princezna a jako manželka pruského krále Fridricha Viléma III. pruská královna.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Luisa Meklenbursko-Střelická · Vidět víc »
Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská
Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská (21. prosince 1800, Gotha – 30. srpna 1831, Paříž) byla první manželkou Arnošta I. Sasko-Kobursko-Gothajského, matkou Arnošta II.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská · Vidět víc »
Marie Pavlovna Romanovová
#PŘESMĚRUJ Marie Pavlovna Ruská.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Marie Pavlovna Romanovová · Vidět víc »
Michal I. Rumunský
Michal I. Rumunský (rumunsky: Mihai I, 25. října 1921, Sinaia – 5. prosince 2017, Aubonne) byl mezi lety 1927–1930 a poté opět během let 1940–1947 čtvrtý a poslední rumunský král z dynastie Hohenzollernů.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Michal I. Rumunský · Vidět víc »
Mikuláš I. Pavlovič
Mikuláš I. Pavlovič (rusky Николай I Павлович,, Carskoje Selo –, Petrohrad) byl car Ruského impéria, finský velkokníže a v letech 1825–1831 poslední polský král pod jménem Mikuláš I.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Mikuláš I. Pavlovič · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Německo · Vidět víc »
Oldenburkové
Oldenburkové (jsou původem severoněmecký šlechtický rod, který v 15. století dosáhl dánského, norského a švédského trůnu.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Oldenburkové · Vidět víc »
Olga Konstantinovna Romanovová
Olga Konstantinovna Romanovová (řecky: Όλγα; 3. září 1851, Pavlovsk – 18. června 1926, Pau) byla jako manželka krále Jiřího I. řecká královna.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Olga Konstantinovna Romanovová · Vidět víc »
Operace Barbarossa
Operace Barbarossa byl krycí název (odvozený od jména císaře Friedricha I. Barbarossy) pro útok vojsk nacistického Německa proti Sovětskému svazu (SSSR), kterým byl porušen pakt Ribbentrop–Molotov i smlouva o jejich přátelství a spolupráci, a došlo k otevření východní fronty druhé světové války.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Operace Barbarossa · Vidět víc »
Osa Berlín–Řím–Tokio
Státy Osy Jako Osa Berlín–Řím, později Osa Berlín–Řím–Tokio, zkráceně Fašistická osa nebo jen Osa, se označovalo vojensko-politické uskupení nacistického Německa, Itálie a následně Japonska.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Osa Berlín–Řím–Tokio · Vidět víc »
Pavel I. Řecký
Pavel I. Řecký (14. prosince 1901 Atény – 6. března 1964, Tatoi u Atén) byl v letech 1947–1964 řecký král.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Pavel I. Řecký · Vidět víc »
Petru Groza
Petru Groza (7. prosince 1884, Băcia – 7. ledna 1958, Bukurešť) byl rumunský politik, právník, předseda Prozatímního prezidia Rumunské lidové republiky (prezident) v období od 2. června 1952 – 7. ledna 1958 a první předseda Rady ministrů (premiér) v socialistickém období od 6. března 1945 do 2. června 1952.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Petru Groza · Vidět víc »
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a První světová válka · Vidět víc »
Rudá armáda
Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Rudá armáda · Vidět víc »
Rumunština
Rumunština je románský jazyk s asi 25 miliony mluvčími, převážně v Rumunsku, v oblasti Vojvodina v Srbsku a v Moldavsku, kde se z historických a politických důvodů do roku 2013, respektive podle ústavy až do roku 2023 nazýval moldavština.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Rumunština · Vidět víc »
Rumuni
Rumuni jsou národ, tedy etnická skupina, kterou spojuje společná rumunská kultura a románský jazyk rumunština.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Rumuni · Vidět víc »
Rumunsko
Rumunsko je stát na pomezí střední, východní a jihovýchodní Evropy.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Rumunsko · Vidět víc »
Sofie Pruská
Sofie Pruská (Sofie Dorotea Ulrika Alice, řecky: Σοφία;; 14. června 1870, Postupim – 13. ledna 1932, Frankfurt nad Mohanem) byla v letech 1913 až 1917 a v letech 1920 až 1922 jako manželka krále Konstantina I. řeckou královnou.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Sofie Pruská · Vidět víc »
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Sovětský svaz · Vidět víc »
Spojené království
Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Spojené království · Vidět víc »
Spravedlivý mezi národy
Spravedlivý mezi národy (hebrejsky:, chasid umot ha-olam) je titul, který stát Izrael uděluje lidem nežidovského původu, kteří za druhé světové války riskovali svůj život při záchraně Židů před holokaustem.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Spravedlivý mezi národy · Vidět víc »
Státní převrat
Státní převrat neboli puč, někdy se též používá francouzského výrazu coup d'état, je (často násilné) svržení vlády a převzetí politické moci ve státě.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Státní převrat · Vidět víc »
Státy Dohody
Státy Dohody v roce 1915. Státy Dohody jsou označeny zeleně a Centrální mocnosti jsou červeně. Státy Dohody byly koalicí válčící proti Centrálním mocnostem během první světové války.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Státy Dohody · Vidět víc »
Toskánsko
Toskánsko je kraj ve střední Itálii.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Toskánsko · Vidět víc »
Velké Rumunsko
Znak Rumunského království (1921–1947) Administrativní dělení Rumunska ve 30. letech Velké Rumunsko je hovorové označení pro Rumunské království v meziválečném období (1918–1940), kdy rumunský stát dosáhl největšího územního rozmachu ve své historii: Jeho rozloha tehdy dosahovala 295 649 km², což je o 24 % více než dnes.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Velké Rumunsko · Vidět víc »
Viktorie (britská královna)
Královna Viktorie (24. května 1819, Londýn, Spojené království – 22. ledna 1901, ostrov Wight), narozená jako Alexandrina Victoria, byla královna Spojeného království Velké Británie a Irska od 20. června 1837 a první císařovna Indie od 1. května 1876, obojí do své smrti.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Viktorie (britská královna) · Vidět víc »
Viktorie Sasko-Koburská
Viktorie, královská princezna (Victoria Adelaida Marie Luisa; 21. listopadu 1840, Buckinghamský palác, Londýn – 5. srpna 1901, Kronberg im Taunus), byla jako manželka německého císaře Fridricha III. německá císařovna a pruská královna.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Viktorie Sasko-Koburská · Vidět víc »
Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
Viktorií, pozdější britskou královnou (1821). F. X. Winterhalter, 1861) Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská (plným jménem německy Maria Luisa Victoire von Sachsen-Coburg-Saalfeld,17. srpna 1786, Coburg – 17. března 1861, Frogmore House, Windsor) byla rodem saská princezna a sňatkem vévodkyně z Kentu, matka britské královny (královna matka) Viktorie.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská · Vidět víc »
Vilém I. Pruský
Vilém I. Pruský (plným jménem Wilhelm Friedrich Ludwig von Hohenzollern) (22. března 1797, Berlín – 9. března 1888, Berlín) byl pruský král (1861–1888) a první německý císař (1871–1888).
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a Vilém I. Pruský · Vidět víc »
1896
1896 (MDCCCXCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a 1896 · Vidět víc »
1921
1921 (MCMXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a 1921 · Vidět víc »
1928
1928 (MCMXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a 1928 · Vidět víc »
1982
1982 (MCMLXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a 1982 · Vidět víc »
2. květen
2.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a 2. květen · Vidět víc »
28. listopad
28.
Nový!!: Helena Řecká a Dánská a 28. listopad · Vidět víc »
