Rychlejší přístup než prohlížeči!
98 vztahy: Alexandr Veliký, Antigonovci, Apollónios z Rhodu, Archimédés, Architektura starověkého Řecka, Aristarchos ze Samu, Augustus, Židé, Římané, Římská říše, Řecká mytologie, Řecko-baktrijské království, Řekové, Bitva u Actia, Blízký východ, Bosporská říše, Chvalozpěv, Díogenés Laertios, Dějiny Řecka, Diadochové, Dynastie, Eklekticismus, Ekloga (literatura), Elegie, Epigram, Epikúros, Epikureismus, Epyllion, Eratosthenés z Kyrény, Eurípidés, Filémón (básník), Filip II. Makedonský, Filozofie, Helenizace, Hermetismus, Hetéra, Historiografie, Homér, Idyla, Indo-řecké království, Jeruzalém, Johann Gustav Droysen, Judaismus, Julianus, Kallimachos z Kyrény, Křesťanství, Klasické Řecko, Knihovna (instituce), Koiné, Komedie, ..., Kynismus, Liturgie, Makedonie (království), Músaion v Alexandrii, Menandros, Německo, Novoplatonismus, Orient, Pastorála, Pax Romana, Pojem, Polybios, Pozdní antika, Pozdně antické náboženství, První punská válka, Ptolemaios I. Sótér, Ptolemaiovci, Ptolemaiovský Egypt, Publius Terentius Afer, Seleukovci, Seleukovská říše, Sicílie, Skepticismus, Skutky apoštolů, Starořečtina, Starověk, Starověká Alexandrie, Starověké Athény, Starověké Řecko, Starověké Kartágo, Starověký Řím, Středomoří, Stoicismus, Synkretismus, Theokritos, Titus Maccius Plautus, Tragédie, Války diadochů, Zénodotos, 1. století př. n. l., 1836, 1843, 19. století, 2. století př. n. l., 300 př. n. l., 31 př. n. l., 323 př. n. l., 4. století př. n. l.. Rozbalte index (48 více) »
Alexandr Veliký
Alexandr Veliký, bysta v kodaňské glyptotéce Alexandr Veliký (20. nebo 21. července 356 př. n. l. Pella – 10. nebo 11. června 323 př. n. l. Babylón Encyklopedie Britannica uvádí datum smrti 13. červen 323 př. n. l.), také známý jako Alexandr III.
Nový!!: Helénismus a Alexandr Veliký · Vidět víc »
Antigonovci
Antigonovci (řecky Ἀντιγονίδαιm, Antigonidai) byla makedonská královská dynastie založená Antigonem I. Monofthalmem („Jednookým“) a vládnoucí od roku 294 př. n. l. (s krátkým přerušením v letech 287 až 276 př. n. l.) Makedonii a velké části Řecka, historiky pojmenované jako Antigonovská říše, fakticky Makedonské království, neboť antigonovší panovníci se titulovali makedonskými králi.
Nový!!: Helénismus a Antigonovci · Vidět víc »
Apollónios z Rhodu
Apollónios z Rhodu, řecky (270 př. n. l.? – po r. 245 př. n. l.), byl antický řecký básník helénistického období.
Nový!!: Helénismus a Apollónios z Rhodu · Vidět víc »
Archimédés
Archimédés ze Syrakus, řecky Αρχιμήδης, latinsky Archimedes (287 př. n. l.Tento rok byl udán až Ioannem Tzsetzem ve 12. století. Přestože je často uváděn v encyklopediích, je některými vědci považován za smyšlený – 212 př. n. l. Syrakusy) byl řecký matematik, fyzik, filozof, vynálezce a astronom.
Nový!!: Helénismus a Archimédés · Vidět víc »
Architektura starověkého Řecka
Architekturu starověkého Řecka dělíme do tří základních období, jedná se o období archaické, klasické a helénistické.
Nový!!: Helénismus a Architektura starověkého Řecka · Vidět víc »
Aristarchos ze Samu
Aristarchos ze Samu (asi 310 – 230 př. n. l.) byl řecký matematik a astronom, tvůrce heliocentrického modelu vesmíru.
Nový!!: Helénismus a Aristarchos ze Samu · Vidět víc »
Augustus
Augustus (23. září 63 př. n. l. v Římě jako Gaius Octavius – 19. srpna 14 n. l. v Nole poblíž Neapole), známý také jako Gaius Julius Caesar Octavianus (česky Oktavián), byl prvním císařem římské říše a zakladatelem julsko-klaudijské dynastie, který vládl od roku 27 př. n. l. až do své smrti v roce 14.
Nový!!: Helénismus a Augustus · Vidět víc »
Židé
Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.
Nový!!: Helénismus a Židé · Vidět víc »
Římané
Starořímská rodina Jako Římané (latinsky Romani, Quirites) byli původně ve starověku označováni obyvatelé města Říma (latinsky Roma).
Nový!!: Helénismus a Římané · Vidět víc »
Římská říše
Římská říše neboli Římské impérium (latinsky, řecky, tj. Basileia tōn Rhōmaiōn), česky také římské císařství, byl státní útvar starověkého Říma existující v letech 27 př. n. l. až 395 n. l. Jedná se o jednu z územně nejrozsáhlejších říší v dějinách Evropy.
Nový!!: Helénismus a Římská říše · Vidět víc »
Řecká mytologie
Řecká trojice a rozdělení tří království Země: Zeus Bůh (nebe), Poseidon (moře a oceány) a Hades (podsvětí). Theos (menší bohové) jsou dětmi této trojice. muzea Pia IV. a Klementa XIV., nalezená v italském městě Otricoli. Řecká mytologie je z mýtů a legend starých Řeků, pojednávajících o bozích a hrdinech, povaze světa či vzniku a významu řeckého kultu a rituálů, které jsou součástí náboženství starověkého Řecka.
Nový!!: Helénismus a Řecká mytologie · Vidět víc »
Řecko-baktrijské království
Řecko-baktrijské království existovalo zhruba mezi léty 250 až 125 př. n. l. Toto helénistické království se nacházelo ve střední Asii a zahrnovalo území Baktrie, Sogdiany a dalších územních celků.
Nový!!: Helénismus a Řecko-baktrijské království · Vidět víc »
Řekové
Řekové (Ἕλληνες) jsou indoevropský národ, který dnes obývá především Řecko, dále žijí jeho příslušníci na Kypru, v Albánii, Itálii a Egyptě a má přibližně 15 miliónů členů.
Nový!!: Helénismus a Řekové · Vidět víc »
Bitva u Actia
Námořní bitva u Actia se odehrála 2. září roku 31 př. n. l. poblíž mysu Aktion v severní Akarnánii při vjezdu z Ionského moře do Ambrakijského zálivu v Řecku.
Nový!!: Helénismus a Bitva u Actia · Vidět víc »
Blízký východ
Tmavě zeleně je zobrazen tradiční Blízký východ, světle zeleně Střední východ Blízký východ nebo také Přední východ (– aš-šarq al-awsat,, persky خاورمیانه xâvar-e-miyâne) je označení pro oblast východního Středomoří a případně i přilehlých oblastí.
Nový!!: Helénismus a Blízký východ · Vidět víc »
Bosporská říše
Bosporské království nebo Bosporská říše (Basileion tu Kimmeriku Bosporu) bylo starověké helénistické království rozkládající se v severním Černomoří, okolo obou stran Bosporu Kimmer(ij)ského (dnes Kerčský průliv), tj.
Nový!!: Helénismus a Bosporská říše · Vidět víc »
Chvalozpěv
Chvalozpěv, hymna či hymnus (starořecky ὕμνος hymnos – chvalozpěv) je lyrický literární žánr, druh ódy.
Nový!!: Helénismus a Chvalozpěv · Vidět víc »
Díogenés Laertios
DíogenésPlatná Pravidla českého pravopisu z roku 1993 (akademické vydání,, str. 383) uvádějí, že se toto jméno má psát Diogenes (tedy všechny samohlásky krátké).
Nový!!: Helénismus a Díogenés Laertios · Vidět víc »
Dějiny Řecka
Státní znak Řecké republiky Dějiny Řecka jsou nejdéle zaznamenanými dějinami ze všech evropských zemí.
Nový!!: Helénismus a Dějiny Řecka · Vidět víc »
Diadochové
řecké městské státy (Syrakusy, Tarentum, Massalia, Neapolis) Massalia Diadochové byli nástupci Alexandra Velikého, kteří si mezi sebou v letech 322–301 př. n. l., během tzv.
Nový!!: Helénismus a Diadochové · Vidět víc »
Dynastie
Glücksburské resp. Oldenburské dynastie. Dynastie (z řeckého: δυναστης (dynástes).
Nový!!: Helénismus a Dynastie · Vidět víc »
Eklekticismus
Eklekticismus (nebo eklektismus, z řec. ek-lektos, vybraný) je v obecné rovině způsob tvorby a práce, který čerpá z cizích vzorů nebo z děl starších období a mísí je dohromady.
Nový!!: Helénismus a Eklekticismus · Vidět víc »
Ekloga (literatura)
Publius Vergilius Maro, autor klasické podoby ''eklogy'' Ekloga (z řeckého eklogé.
Nový!!: Helénismus a Ekloga (literatura) · Vidět víc »
Elegie
Elegie (z řeckého ελεγεια), žalozpěv, je básnická či hudební skladba zádumčivého, smutného až truchlivého rázu, proto často bývá použita jako hudební nekrolog.
Nový!!: Helénismus a Elegie · Vidět víc »
Epigram
Epigram je krátká satirická báseň (často má jen dva verše), která úsečně sděluje nápad či myšlenku – snaží se například upozornit na nějaký problém.
Nový!!: Helénismus a Epigram · Vidět víc »
Epikúros
Epikúros (řecky Ἐπίκουρος, latinsky Epicurus, také Epikúros ze Samu nebo Epikur; 341 př. n. l. na ostrově Samu – 270 př. n. l. Athény) byl starověký řecký hédonistický filosof období helénismu, zakladatel a současně nejvýznamnější představitel po něm nazývaného směru – epikúreismu.
Nový!!: Helénismus a Epikúros · Vidět víc »
Epikureismus
Epikúros Epikureismus je filozofický směr založený cca v letech 310–306 př.
Nový!!: Helénismus a Epikureismus · Vidět víc »
Epyllion
Epyllion (starořecky ἐπύλλιον. tj.malý epos) je označení pro starověkou kratší epickou báseň napsanou epickým hexametrem většinou s mytologickým námětem souvisejícím s konkrétním hrdinou.
Nový!!: Helénismus a Epyllion · Vidět víc »
Eratosthenés z Kyrény
Eratosthenés z Kyrény (řecky Ἐρατοσθένης, mezi 276–272 v Kyréně – 194 př. n. l. v Alexandrii) byl matematik, astronom a zřejmě největší geograf antického Řecka.
Nový!!: Helénismus a Eratosthenés z Kyrény · Vidět víc »
Eurípidés
Eurípidés (taky Euripidés či Euripides, řecky Εὐριπίδης) (asi 480 př. n. l., Salamis – 405 př. n. l., Pella) byl starořecký dramatik, klasik tragédie, básník a filozof.
Nový!!: Helénismus a Eurípidés · Vidět víc »
Filémón (básník)
Filémón (řecky Φιλήμων, asi 365/360 př. n. l. – 264/263 př. n. l.)BORECKÝ, Bořivoj a kol.
Nový!!: Helénismus a Filémón (básník) · Vidět víc »
Filip II. Makedonský
Zabití Filipa Pausaniem Filip II. (řecky Φίλιππος (Filippos), což znamená milovník koní; okolo 382 př. n. l. – 336 př. n. l. v Aigách) byl králem Makedonie a otcem Alexandra Velikého.
Nový!!: Helénismus a Filip II. Makedonský · Vidět víc »
Filozofie
Filozofie (ve stylově příznakové podobě také filosofie, původem z řeckého φιλοσοφία, filosofía, „láska k moudrosti“) je systematické, racionální a kritické studium obecných a základních otázek, jako jsou otázky existence, rozumu, poznání, hodnot, mysli a jazyka.
Nový!!: Helénismus a Filozofie · Vidět víc »
Helenizace
Řecká kultura pronikala i do židovské kultury, až nakonec otupila i zákaz zobrazování živých tvorů Helenizace je pojem používaný k popsání kulturní změny, při které se něco neřeckého stane řeckým (Antické Řecko).
Nový!!: Helénismus a Helenizace · Vidět víc »
Hermetismus
Sieně Hermetismus, hermetika či hermetická nauka je starověká, až do současné doby živá a ne zcela jednotná duchovně-nauková tradice.
Nový!!: Helénismus a Hermetismus · Vidět víc »
Hetéra
alt.
Nový!!: Helénismus a Hetéra · Vidět víc »
Historiografie
Vermeerově obraze ''Alegorie malířství'' Dějepis (historická věda) je humanitní a společenská věda zkoumající dějiny (historii) člověka a jeho civilizace na základě studia různých pramenů a s použitím rozličných metod.
Nový!!: Helénismus a Historiografie · Vidět víc »
Homér
Jean Auguste Dominique Ingres – ''Homérova apoteóza'' (1827) Homér (řecky Ὅμηρος Homéros) je jméno nejstaršího známého řeckého básníka a pěvce (aoida), jemuž se připisuje autorství epických básní Ilias a Odysseia, zakládajících děl starořecké i evropské literatury.
Nový!!: Helénismus a Homér · Vidět víc »
Idyla
''Idylle sur la paix'' (''Idyla míru'', Jean-Baptiste Lully, 1685) Idyla (z řeckého εἰδύλλιον, eidullion, česky krátká báseň) je báseň, založená na ději z venkovského prostředí, psaná ve stylu Theokritových krátkých pastorálních básní, nazývaných Idyly.
Nový!!: Helénismus a Idyla · Vidět víc »
Indo-řecké království
Indo-řecké království, též řecko-indické království, byl řecký státní útvar rozkládající se v severní a severozápadní části Indického subkontinentu přibližně v letech 180 př. n. l.–10 n. l., kdy v něm vládlo postupně více než třicet helénských králů, kteří spolu často soupeřili.
Nový!!: Helénismus a Indo-řecké království · Vidět víc »
Jeruzalém
Jeruzalém je, co do rozlohy a počtu obyvatel, největší město Izraele, kde na území o rozloze 125,1 km² žije celkem 901 300 obyvatel (údaje z konce roku 2017).
Nový!!: Helénismus a Jeruzalém · Vidět víc »
Johann Gustav Droysen
Johann Gustav Droysen (6. července 1808, Trzebiatów – 19. června 1884, Berlín) byl německý historik a politik narozený na území dnešního Polska.
Nový!!: Helénismus a Johann Gustav Droysen · Vidět víc »
Judaismus
Zdi nářků v Jeruzalémě Judaismus je termín latinského původu (z řeckého ιουδαϊσμός, iudaismos, od jména Juda), který označuje (zhruba od 19. století) abrahámovské náboženství židovského národa.
Nový!!: Helénismus a Judaismus · Vidět víc »
Julianus
Flavius Claudius Julianus (latinsky FLAVIVS CLAVDIVS IVLIANVS, řecky Φλάβιος Κλαύδιος Ἰουλιανός, později pod křesťanským vlivem označován jako Julianus Apostata, řecky Ἰουλιανὸς ὁ Ἀποστάτης, tj. „Odpadlík“, ve starší české literatuře uváděn jako Julián; 331 v Konstantinopoli – 26. června 363 poblíž vesnice Maranga u řeky Tigris) byl od roku 355 mladší císař Constantia II. a v letech 360/361 – 363 samostatný římský císař.
Nový!!: Helénismus a Julianus · Vidět víc »
Kallimachos z Kyrény
Kallimachos z Kyrény (Καλλίμαχος; asi 305 př. n. l. – asi 240 př. n. l.) byl dvorní básník Ptolemaiovců.
Nový!!: Helénismus a Kallimachos z Kyrény · Vidět víc »
Křesťanství
Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.
Nový!!: Helénismus a Křesťanství · Vidět víc »
Klasické Řecko
Perikla Klasické období řeckých dějin nebo klasické Řecko je označení pro období a kulturu starověkého Řecka v pátém a čtvrtém století př. n. l. mezi tzv.
Nový!!: Helénismus a Klasické Řecko · Vidět víc »
Knihovna (instituce)
Strahově. Knihovna (řidčeji též bibliotéka nebo moderně jako mediatéka) je instituce sloužící primárně ke zpřístupnění knihovních jednotek (tj. jakýchkoli samostatně evidovaných jednotek, nejen knih) veřejnosti.
Nový!!: Helénismus a Knihovna (instituce) · Vidět víc »
Koiné
Koiné (– obecná mluva) je označení pro interdialekt starořečtiny, kterým se běžně hovořilo ve východním Středomoří v období helénismu, zhruba od poloviny 4. století př. n. l. do 3. století n. l., ve východní části Římské říše až do 7. století.
Nový!!: Helénismus a Koiné · Vidět víc »
Komedie
Komedie neboli veselohra je literární nebo dramatický útvar, který vždy skončí šťastně (stejně jako pohádka).
Nový!!: Helénismus a Komedie · Vidět víc »
Kynismus
Johna Williama Waterhouse Kynismus (novým pravopisem kynizmus; z řec. kyón – pes) byla v antickém Řecku filosofická škola, kterou ve 4.
Nový!!: Helénismus a Kynismus · Vidět víc »
Liturgie
forma ordinaria, versus populum) forma extraordinaria, ad orientem) Řeckokatolická liturgie (Byzantská, sloužena ad orientem) pravoslavné biskupské liturgii Liturgie (z řec. λειτουργία veřejná služba, z λειτος veřejný a εργον dílo, práce) znamená dnes bohoslužbu, veřejné shromáždění podle tradice a pravidel toho kterého náboženství či církve.
Nový!!: Helénismus a Liturgie · Vidět víc »
Makedonie (království)
Makedonie (řecky Μακεδονία, Makedonía) byla starověké řecké království ležící na severu moderního Řecka.
Nový!!: Helénismus a Makedonie (království) · Vidět víc »
Músaion v Alexandrii
Alexandrijské knihovny Músaion / Múseion v Alexandrii bylo ve starověkém antickém světě nejslavnější a v dnešní době nejznámější músaion.
Nový!!: Helénismus a Músaion v Alexandrii · Vidět víc »
Menandros
Menandrova freska z vily v Pompejích Menandros, řecky, (342 př. n. l. – 291 př. n. l.) byl antický řecký dramatik, nejznámější z autorů Nové attické komedie.
Nový!!: Helénismus a Menandros · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Helénismus a Německo · Vidět víc »
Novoplatonismus
Novoplatonismus (někdy také neoplatonismus) je poslední ucelený systém antické filosofie, který vznikl koncem 2. století a trval do 6. století.
Nový!!: Helénismus a Novoplatonismus · Vidět víc »
Orient
Chalcedonském koncilu, r. 451 Orient je označení pro Východ; tradičně zahrnuje vše, co patří k východnímu světu ve vztahu k Evropě.
Nový!!: Helénismus a Orient · Vidět víc »
Pastorála
Wilhelm von Gloeden: ''Pastorální idyla'', asi 1902, žánrová fotografie ''"Pastýř z Arcadie"'', dílo Cesare Saccaggiho z Tortony Pastorála nebo také pastorela (z latinského pastor, pastýř) je prozaický, poetický, hudební či literárně dramatický útvar námětově čerpající z klidného venkovského, nejčastěji pastýřského života, někdy doplněného klasickými milostnými náměty.
Nový!!: Helénismus a Pastorála · Vidět víc »
Pax Romana
Traiana kolem roku 117 Pax Romana nebo také Pax Augusta (latinsky „římský“ nebo „Augustův mír“) je označení, které zavedl britský historik Edward Gibbon pro dlouhé období relativního míru po celém území Římské říše zhruba mezi roky 27 př. n. l. (nástup císaře Augusta) a 180 n. l. (smrt císaře Marca Aurelia).
Nový!!: Helénismus a Pax Romana · Vidět víc »
Pojem
Pojem (lat. conceptus) je lidský vnitropsychický kognitivní (znalostní) model (v obr 1. horní vrchol trojúhelníku) dané entity světa reálného (objektu, procesu) i abstraktního (vědecké a umělecké ideje a konstrukce), kterému lze přiřadit jméno – jazykový konstrukt vnějšího sdělovacího jazyka (v obr 1. dolní levý vrchol trojúhelníku).
Nový!!: Helénismus a Pojem · Vidět víc »
Polybios
Polybios, řecky Πολυβιος, (asi 203 př. n. l. – asi 120 př. n. l.) byl starověký řecký politik a nejvýznamnější historik období helénismu.
Nový!!: Helénismus a Polybios · Vidět víc »
Pozdní antika
Kupole chrámu Hagia Sofia v Konstantinopoli Pozdní antika je pojem užívaný historiky k popisu doby přechodu od starověku ke středověku, ovšem jen v kontinentální Evropě, středomoří a na Blízkém východě.
Nový!!: Helénismus a Pozdní antika · Vidět víc »
Pozdně antické náboženství
Římské říše. Pozdně antické náboženství (někdy méně přesně též pohanství v pozdní antice) je konvenční novodobé označení pro pestrý a nejednotný soubor náboženských či filosoficko-náboženských nekřesťanských (tj. pohanských) představ a systémů v oblasti tradiční řecko-římské kultury v době, kdy se po vydání milánského ediktu začaly střetávat s křesťanstvím jako rovnoprávným náboženstvím.
Nový!!: Helénismus a Pozdně antické náboženství · Vidět víc »
První punská válka
První punská válka (264 až 241 př. n. l.) byla první z celkem tří punských válek vybojovaných mezi Kartágem a Římskou republikou.
Nový!!: Helénismus a První punská válka · Vidět víc »
Ptolemaios I. Sótér
Ptolemaios I. Sotér, zlatá pentadrachma, ~315 př. n. l. Ptolemaios I. Sotér (v překladu spasitel-zachránce), 367–283 př.
Nový!!: Helénismus a Ptolemaios I. Sótér · Vidět víc »
Ptolemaiovci
Ptolemaiovci (též Lágovci) byla dynastie makedonského původu, která vládla v Egyptě v letech 323 př. n. l. – 30 př. n. l. Sotér I., zakladatel dynastie, byl jedním ze sedmi strážců a generálů Alexandra Velikého.
Nový!!: Helénismus a Ptolemaiovci · Vidět víc »
Ptolemaiovský Egypt
Ptolemaiovský Egypt je obecně užívaný termín pro období starověkého Egypta spravovaný helénskou dynastií Ptolemaiovců, tento stát je běžně označován jako Ptolemaiovská říše, přesněji však Ptolemaiovské království (starořecky, Ptolemaïkḕ basileía), bylo helénistickou monarchií s centrem v Egyptě vzniklou roku 305 př. n. l., kdy se jí coby král a faron nově ujal Ptolemaios I. Sótér, původně makedonský generál Alexandra Velikého.
Nový!!: Helénismus a Ptolemaiovský Egypt · Vidět víc »
Publius Terentius Afer
Publius Terentius Afer (195 př. n. l./185 př. n. l., Kartágo, Tunisko – 159 př. n. l., Řecko) byl římský dramatik a básník.
Nový!!: Helénismus a Publius Terentius Afer · Vidět víc »
Seleukovci
Državy Seleukovců kolem roku 300 př. n. l. Seleukovci byli dynastií makedonského původu, která ovládala od roku 312 př. n. l. asijskou část panství Alexandra Velikého.
Nový!!: Helénismus a Seleukovci · Vidět víc »
Seleukovská říše
Seleukovská říše (starořecky Βασιλεία τῶν Σελευκιδῶν, Basileía tōn Seleukidōn, zkráceně Σελεύκεια, Seleúkeia) byla založena po smrti Alexandra Makedonského, když se jeden z jeho generálů, Seleukos I. Níkátor, ustavil v roce 312 př. n. l. pánem Babylónu.
Nový!!: Helénismus a Seleukovská říše · Vidět víc »
Sicílie
Sicílie je autonomní region Itálie na stejnojmenném největším ostrově ve Středozemním moři Sicílii a okolních malých ostrovech.
Nový!!: Helénismus a Sicílie · Vidět víc »
Skepticismus
Skepticismus (z řeckého slova skeptomai –„pochybuji“) je filozofický směr blízký agnosticismu a nihilismu.
Nový!!: Helénismus a Skepticismus · Vidět víc »
Skutky apoštolů
El Greco: ''Seslání Ducha sv.'' Kolem 1610 Skutky apoštolů (zkratka Sk) je pátá kniha Nového zákona, která popisuje období vzniku a šíření prvotní křesťanské církve, zejména činnost apoštolů Petra a Pavla ve 30.
Nový!!: Helénismus a Skutky apoštolů · Vidět víc »
Starořečtina
Rozmístění řeckých dialektů kolem 400 př. n. l. Starořečtina neboli stará či klasická řečtina je mrtvý jazyk z řecké skupiny indoevropských jazyků a vývojový předchůdce moderní řečtiny (považované za samostatný jazyk).
Nový!!: Helénismus a Starořečtina · Vidět víc »
Starověk
Pietera Bruegela staršího Termín starověk označuje v dějepisectví historické období vzniku a rozvoje prvních civilizací na Středním východě, v oblasti Středomoří a v jižní a východní Asii.
Nový!!: Helénismus a Starověk · Vidět víc »
Starověká Alexandrie
Plán starověké Alexandrie sfingou Starověká Alexandrie (řecky Ἀλεξάνδρεια της Αιγύπτου– Alexandreia tés Aigyptú, latinsky Alexandria ad Ægyptvm, doslovně „Alexandrie u Egypta“) byla významná antická helénistická polis v severní Africe na pobřeží Středozemního moře v nejzápadnější části nilské delty přesně na místě současné Alexandrie.
Nový!!: Helénismus a Starověká Alexandrie · Vidět víc »
Starověké Athény
Athény, řecky Αθήναi Athénai, byly starověkým městským státem (polis) a jedním z nejvýznamnějších center starověkého Řecka.
Nový!!: Helénismus a Starověké Athény · Vidět víc »
Starověké Řecko
Parthenón – symbol starověkého Řecka Starověké Řecko, případně antické Řecko, je označení pro období řeckých dějin ve starověku.
Nový!!: Helénismus a Starověké Řecko · Vidět víc »
Starověké Kartágo
Kartágo, často psáno také Karthágo (latinsky Carthago, punsky 𐤒𐤓𐤕•𐤇𐤃𐤔𐤕, Qart Hadašt, odvozeno z fénického QRT HDŠT znamenající „Nové město“, řecky Καρχηδών; arabsky قرطاج a také قرطاجة), bylo starověké město v Severní Africe u pobřeží Středozemního moře.
Nový!!: Helénismus a Starověké Kartágo · Vidět víc »
Starověký Řím
Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.
Nový!!: Helénismus a Starověký Řím · Vidět víc »
Středomoří
Středozemí při pohledu z vesmíru Köppenovy klasifikace podnebí Středomoří, též Středozemí či mediterán je oblast okolo Středozemního moře.
Nový!!: Helénismus a Středomoří · Vidět víc »
Stoicismus
Zénón z Kitia. Foto Paolo Monti, 1969 Stoicismus je filosofický směr, založený oficiálně Zénonem z Kitia počátkem 3.
Nový!!: Helénismus a Stoicismus · Vidět víc »
Synkretismus
Anúbis) je typickým příkladem synkretismu v antickém starověku Synkretismus (původní význam: jednat jako Kréťan) je filozofický pojem označující splývání či skládání náboženských a kulturních prvků různých národních či náboženských tradic v jeden celek.
Nový!!: Helénismus a Synkretismus · Vidět víc »
Theokritos
Theokritos ze Syrákús (někdy též Theokrit, řec. Θεόκριτος, lat. Theocritus) byl antický řecký básník helénistického období, zakladatel žánru idyly.
Nový!!: Helénismus a Theokritos · Vidět víc »
Titus Maccius Plautus
Titus Maccius Plautus (asi 254 př. n. l. Sarsina – 184 př. n. l.) byl římský dramatik.
Nový!!: Helénismus a Titus Maccius Plautus · Vidět víc »
Tragédie
Tragédie (z řec. tragóidiá – zpěv kozlů, tragos – kozel, óidé – zpěv) neboli truchlohra je forma dramatu s vážným obsahem.
Nový!!: Helénismus a Tragédie · Vidět víc »
Války diadochů
Války diadochů (starořecky Πόλεμοι τῶν Διαδὀχων, Pólemoi tōn Diadóchōn), jinak též války nástupců Alexandra Velikého, jsou názvy série konfliktů mezi vojevůdci Alexandra Velikého – diadochy – které trvaly s krátkými přestávkami více než čtyřicet let. Tento článek pojednává o první a zároveň nejvýznamnější fázi válek v letech 322–301 př. n. l. Šlo v ní o rozdělení Alexandrovy říše a jejím vyústěním byl vznik několika nástupnických helénistických království. Ústřední postavou mocenského zápasu byl jeden z nejstarších a nejlepších makedonských vojevůdců – Antigonos Jednooký (Monofthalmos).
Nový!!: Helénismus a Války diadochů · Vidět víc »
Zénodotos
Zénodotos, řecky Ζηνόδοτος, též Zénodotos z Efesu (325 př. n. l. – 260 př. n. l.) byl starořecký básník a gramatik.
Nový!!: Helénismus a Zénodotos · Vidět víc »
1. století př. n. l.
1.
Nový!!: Helénismus a 1. století př. n. l. · Vidět víc »
1836
1836 (MDCCCXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Helénismus a 1836 · Vidět víc »
1843
1843 (MDCCCXLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Helénismus a 1843 · Vidět víc »
19. století
průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.
Nový!!: Helénismus a 19. století · Vidět víc »
2. století př. n. l.
2.
Nový!!: Helénismus a 2. století př. n. l. · Vidět víc »
300 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Helénismus a 300 př. n. l. · Vidět víc »
31 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Helénismus a 31 př. n. l. · Vidět víc »
323 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Helénismus a 323 př. n. l. · Vidět víc »
4. století př. n. l.
Hieroglyfy zapsané jméno Alexandra Velikého. Nápis pochází asi z roku 332 př. n. l. 4.
Nový!!: Helénismus a 4. století př. n. l. · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Helenismus, Hellénismus, Helénistický svět, Helénská kultura.
