Rychlejší přístup než prohlížeči!
34 vztahy: Byzantská říše, Byzantská říše v době Herakleiovců, Císař, Constans, Egypt, Fokas, Herakleios, Heraklonas, Husrav II., Islámská expanze, Justinián II., Kartaginský exarchát, Konstans II., Konstantin III., Konstantin IV., Konstantinopol, Palestina, Přídavné jméno, První bulharská říše, Sásánovci, Sýrie, Severní Afrika, Seznam byzantských císařů, Slované, Zdrobnělina, 610, 641, 668, 685, 695, 7. století, 705, 711, 8. století.
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Nový!!: Herakleiovská dynastie a Byzantská říše · Vidět víc »
Byzantská říše v době Herakleiovců
Období vlády Herakleiovců trvalo od roku 610 do roku 711.
Nový!!: Herakleiovská dynastie a Byzantská říše v době Herakleiovců · Vidět víc »
Císař
Obecná hodnostní koruna císařství vychází tvarově z mitrové koruny rakouského a ruského císaře. Vedle této obecné koruny užívali císařové v erbu také své koruny v reálné podobě Císař je nejvyšší panovnická hodnost.
Nový!!: Herakleiovská dynastie a Císař · Vidět víc »
Constans
Flavius Iulius Constans (mezi 320 a 323 – únor 350 u Elne v jižní Galii) byl římský císař panující v letech 337–350.
Nový!!: Herakleiovská dynastie a Constans · Vidět víc »
Egypt
Egypt, plným názvem Egyptská arabská republika, je transkontinentální země překlenující severovýchodní roh Afriky a jihozápadní roh Asie pozemním mostem tvořeným Sinajským poloostrovem.
Nový!!: Herakleiovská dynastie a Egypt · Vidět víc »
Fokas
Fokas (po roce 547 v Thrákii – 5. října 610 v Konstantinopoli) byl byzantský císař v letech 602 až 610.
Nový!!: Herakleiovská dynastie a Fokas · Vidět víc »
Herakleios
Herakleios (latinsky Flavius Heraclius; kolem 575 – 11. února 641) byl byzantský císař v letech 610 až 641.
Nový!!: Herakleiovská dynastie a Herakleios · Vidět víc »
Heraklonas
Heraklonas či Herakleonas (řecky Ἡρακλωνάς či Ἡρακλεωνάς; 626 – září 641) byl byzantský císař vládnoucí od února do září roku 641.
Nový!!: Herakleiovská dynastie a Heraklonas · Vidět víc »
Husrav II.
Husrav II. (řecky Chosroés, – únor 628), známý jako Husrav Parvéz („Vítěz“; novopersky Parvíz پرویز), byl perský velkokrál z dynastie Sásánovců panující v letech 590/591–628.
Nový!!: Herakleiovská dynastie a Husrav II. · Vidět víc »
Islámská expanze
Rané muslimské výboje (al-Futūḥāt al-Islāmiyya), označované také jako arabské výboje a rané islámské výboje začal islámský prorok Mohamedem v 7. století.
Nový!!: Herakleiovská dynastie a Islámská expanze · Vidět víc »
Justinián II.
Justinián II.
Nový!!: Herakleiovská dynastie a Justinián II. · Vidět víc »
Kartaginský exarchát
#PŘESMĚRUJ Africký exarchát.
Nový!!: Herakleiovská dynastie a Kartaginský exarchát · Vidět víc »
Konstans II.
Konstans II. (7. listopadu 630 – 15. září 668 v Syrakusách) byl byzantský císař vládnoucí v letech 641–668.
Nový!!: Herakleiovská dynastie a Konstans II. · Vidět víc »
Konstantin III.
Konstantin III., původním jménem Herakleios Konstantin (3. května 612 – 25. května 641), byl byzantský císař vládnoucí od února do května roku 641.
Nový!!: Herakleiovská dynastie a Konstantin III. · Vidět víc »
Konstantin IV.
Konstantin IV.
Nový!!: Herakleiovská dynastie a Konstantin IV. · Vidět víc »
Konstantinopol
Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.
Nový!!: Herakleiovská dynastie a Konstantinopol · Vidět víc »
Palestina
Satelitní snímek oblasti z roku 2003 s vyznačenými hranicemi států. Palestina (z řeckého Παλαιστίνη;: Palaestina;: אֶרֶץ יִשְׂרָאֵל, Erec Jisra'el, dříve také פלשתינה Palestina;: فلسطين, Filastín) je název historického území na Blízkém východě, oblasti mezi Středozemním mořem a řekou Jordán.
Nový!!: Herakleiovská dynastie a Palestina · Vidět víc »
Přídavné jméno
Přídavná jména jsou vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen.
Nový!!: Herakleiovská dynastie a Přídavné jméno · Vidět víc »
První bulharská říše
První bulharská říše (bulharsky Първа българска държава; Parva balgarska daržava, staroslověnsky ц︢рьство бл︢гарское; ts'rstvo bl'garskoe)Rychlík, str.
Nový!!: Herakleiovská dynastie a První bulharská říše · Vidět víc »
Sásánovci
Sásánovci byla královská dynastie, vládnoucí ve starověké Persii v letech 224 až 651.
Nový!!: Herakleiovská dynastie a Sásánovci · Vidět víc »
Sýrie
Sýrie, plným názvem Syrská arabská republika, je stát v jihozápadní Asii, řazený k zemím Blízkého východu – v jeho rámci spadá jak do území Mezopotámie, tak do Levanty.
Nový!!: Herakleiovská dynastie a Sýrie · Vidět víc »
Severní Afrika
Arabská Severní Afrika, která je od zbytku afrického kontinentu oddělena pouští Saharou, představuje nejsevernější část tohoto kontinentu.
Nový!!: Herakleiovská dynastie a Severní Afrika · Vidět víc »
Seznam byzantských císařů
dvojhlavý orel s monogramem Tento seznam císařů Byzantské říše zahrnuje všechny císaře, počínaje Konstantinem I. Velikým po Konstantina XI. Dragaše, rozdělené podle panovnických dynastií.
Nový!!: Herakleiovská dynastie a Seznam byzantských císařů · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Herakleiovská dynastie a Slované · Vidět víc »
Zdrobnělina
Deminutivum (v češtině zřídka diminutivum, také zdrobnělina, slovo zdrobnělé, v souvislosti se jmény též jméno zdrobnělé) je slovo s významem zdrobnělým (ve srovnání s neutrálním slovem příbuzným), často doprovázeným pozitivními konotacemi.
Nový!!: Herakleiovská dynastie a Zdrobnělina · Vidět víc »
610
...
Nový!!: Herakleiovská dynastie a 610 · Vidět víc »
641
Bez popisu.
Nový!!: Herakleiovská dynastie a 641 · Vidět víc »
668
Bez popisu.
Nový!!: Herakleiovská dynastie a 668 · Vidět víc »
685
Bez popisu.
Nový!!: Herakleiovská dynastie a 685 · Vidět víc »
695
Bez popisu.
Nový!!: Herakleiovská dynastie a 695 · Vidět víc »
7. století
7.
Nový!!: Herakleiovská dynastie a 7. století · Vidět víc »
705
Bez popisu.
Nový!!: Herakleiovská dynastie a 705 · Vidět víc »
711
Bez popisu.
Nový!!: Herakleiovská dynastie a 711 · Vidět víc »
8. století
8.
Nový!!: Herakleiovská dynastie a 8. století · Vidět víc »
