Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Stažení
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Hermann Grassmann

Index Hermann Grassmann

Hermann Günther Grassmann (15. dubna 1809, Štětín – 26. září 1877, Štětín) byl německý matematik a fyzik narozený na území dnešního Polska.

27 vztahy: Akustika, Štětín, Élie Cartan, Barva, Berlín, Botanika, Elektřina, Etnografie, Fyzika, George Boole, Gottfried Wilhelm Leibniz, Kvaternion, Lineární algebra, Lingvistika, Matematik, Německo, Polsko, Rgvéda, Sanskrt, Tenzorový počet, Vektorový podprostor, Vektorový prostor, William Hamilton, 15. duben, 1809, 1877, 26. září.

Akustika

Umělý všesměrový zdroj zvuku v akustické bezodrazové komoře sloužící ke studiu akustiky Akustika je rozsáhlý vědní obor, zabývající se vznikem zvukového vlnění, jeho šířením, vnímáním zvuku sluchem a přenosu prostorem až po vnímání lidskými smysly.

Nový!!: Hermann Grassmann a Akustika · Vidět víc »

Štětín

Štětín (výslovnost) je město (a přístav) položené na Odře v severozápadním Polsku, hlavní město Západopomořanského vojvodství a historická metropole Pomořanska.

Nový!!: Hermann Grassmann a Štětín · Vidět víc »

Élie Cartan

Élie Joseph Cartan (9. duben 1869, Dolomieu – 6. květen 1951, Paříž) byl francouzský matematik.

Nový!!: Hermann Grassmann a Élie Cartan · Vidět víc »

Barva

Barva je kvalita (subjektivního) vjemu elektromagnetického záření konkrétní vlnové délky nebo součtu různých záření dopadajících na sítnici oka (v rámci zrakovým systémem vnímatelného spektra), který je vytvořen zrakovým centrem mozku.

Nový!!: Hermann Grassmann a Barva · Vidět víc »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

Nový!!: Hermann Grassmann a Berlín · Vidět víc »

Botanika

Botanika (řidčeji fytologie, dříve též rostlinopis) je přírodní věda spadající do velkého okruhu biologických oborů.

Nový!!: Hermann Grassmann a Botanika · Vidět víc »

Elektřina

Elektřina je definována jako souhrn projevů elektrostatického pole (z nichž mezi prvními byly silové účinky vyvolané třením izolantůPříruční slovník naučný. Svazek I. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962. Heslo Elektřina, s. 657: „Elektřina, název pro souhrn jevů a stavů zvaných elektrické. Elektr. stav byl nejprve pozorován podle silových účinků, které lze vyvolat třením látek,… (např. jantar, řec. élektron). … Tělesa nabitá stejnými druhy e. (stejnojmenné, souhlasné náboje) se odpuzují, tělesa nabitá různými druhy e. (nestejnojmenné, nesouhlasné náboje) se přitahují. Původní teorie e. byla fluidová (viz fluidum). Současná teorie e. je elektronová. (…)“ a následná polarizace látek) a elektrodynamických jevů včetně elektromagnetismu.

Nový!!: Hermann Grassmann a Elektřina · Vidět víc »

Etnografie

Etnografie (z řeckého ethnos, kmen, národ, a grafein, popisovat), česky národopis, je společenská věda zkoumající a popisující modely chování, sociální organizaci, zvyky, hudbu a výtvarné umění v jednotlivých lidských kulturách a společnostech.

Nový!!: Hermann Grassmann a Etnografie · Vidět víc »

Fyzika

Různé příklady fyzikálních jevů Rayleighův a Mieův rozptyl. Fyzika (z řeckého φυσικός (fysikos): přírodní, ze základu φύσις (fysis): příroda, archaicky též silozpyt) je exaktní vědní obor, který zkoumá zákonitosti přírodních jevů.

Nový!!: Hermann Grassmann a Fyzika · Vidět víc »

George Boole

George Boole (2. listopadu 1815 Lincoln – 8. prosince 1864 Ballintemple u Corku) byl britský matematik a filosof, známý jako objevitel základů moderní aritmetiky, nazvané později Booleovou algebrou.

Nový!!: Hermann Grassmann a George Boole · Vidět víc »

Gottfried Wilhelm Leibniz

Gottfried Wilhelm von Leibniz (1. července 1646 Lipsko – 14. listopadu 1716 Hannover, jeho jméno se někdy uvádí jako Leibnitz) byl německý filosof, vědec, matematik a teolog píšící převážně v latině a francouzštině.

Nový!!: Hermann Grassmann a Gottfried Wilhelm Leibniz · Vidět víc »

Kvaternion

V matematice jsou kvaterniony (z lat. quaternion, čtveřice) nekomutativní rozšíření oboru komplexních čísel.

Nový!!: Hermann Grassmann a Kvaternion · Vidět víc »

Lineární algebra

Lineární algebra je odvětví matematiky, které se zabývá vektory, vektorovými prostory, soustavami lineárních rovnic a lineárními transformacemi.

Nový!!: Hermann Grassmann a Lineární algebra · Vidět víc »

Lingvistika

Lingvistika (dříve psáno linguistika) neboli jazykověda je věda zkoumající přirozený jazyk.

Nový!!: Hermann Grassmann a Lingvistika · Vidět víc »

Matematik

Matematik je osoba, jehož primární oblastí, kterou studuje a zkoumá, je matematika.

Nový!!: Hermann Grassmann a Matematik · Vidět víc »

Německo

Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.

Nový!!: Hermann Grassmann a Německo · Vidět víc »

Polsko

Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.

Nový!!: Hermann Grassmann a Polsko · Vidět víc »

Rgvéda

Rgvéda (v dévanágarí ऋग्वेद) je sanskrtský výraz složený ze slovního kořenu rč (modlitba, verš) a véda (vědění).

Nový!!: Hermann Grassmann a Rgvéda · Vidět víc »

Sanskrt

Sanskrt, v písmu dévanágarí संस्कृतम्, v transliteraci saṃskṛtam (IAST) či saṁskr̥tam (ISO 15919), v české transkripci samskrtam/sanskrtam, je jeden z nejstarších starých jazyků.

Nový!!: Hermann Grassmann a Sanskrt · Vidět víc »

Tenzorový počet

Tenzorový počet je oblast matematiky, která studuje (a využívá) tenzory.

Nový!!: Hermann Grassmann a Tenzorový počet · Vidět víc »

Vektorový podprostor

Základním pojmem lineární algebry jako disciplíny je vektorový prostor, tedy jistý, přesně specifikovaný, druh množiny.

Nový!!: Hermann Grassmann a Vektorový podprostor · Vidět víc »

Vektorový prostor

Vektorový prostor (též lineární prostor) je ústředním objektem studia lineární algebry, v jehož rámci jsou definovány všechny ostatní důležité pojmy této disciplíny.

Nový!!: Hermann Grassmann a Vektorový prostor · Vidět víc »

William Hamilton

William Hamilton Sir William Hamilton (8. března 1788 Glasgow, Skotsko – 6. května 1856 Edinburgh) byl skotský metafyzik.

Nový!!: Hermann Grassmann a William Hamilton · Vidět víc »

15. duben

15.

Nový!!: Hermann Grassmann a 15. duben · Vidět víc »

1809

1809 (MDCCCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Hermann Grassmann a 1809 · Vidět víc »

1877

1877 (MDCCCLXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Hermann Grassmann a 1877 · Vidět víc »

26. září

26.

Nový!!: Hermann Grassmann a 26. září · Vidět víc »

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »