Rychlejší přístup než prohlížeči!
20 vztahy: Ateismus, Berlín, Edinburgh, Genetik, Indiana University Bloomington, Ionizující záření, Kolumbijská univerzita, Moskva, Nobelova cena za fyziologii a lékařství, Petrohrad, Riceova univerzita, Sovětský svaz, Spojené státy americké, Texaská univerzita v Austinu, Thomas Morgan, Trofim Lysenko, 1890, 1967, 21. prosinec, 5. duben.
Ateismus
Symbol ateismu dle Atheist Alliance International Ateismus (z řeckého α, a záporná předpona + θέος, theos bůh), bezbožnost, život bez Boha či bohů, se obvykle chápe v širokém smyslu jako absence víry v Boha či duchovní bytosti nemateriální, nesvětské povahy či podstaty.
Nový!!: Hermann Joseph Muller a Ateismus · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Hermann Joseph Muller a Berlín · Vidět víc »
Edinburgh
Edinburgh (anglická výslovnost, výslovnost v češtině, skotskou gaelštinou Dùn Èideann), též Edinburk, je hlavní město Skotska, konstituční součásti Spojeného království.
Nový!!: Hermann Joseph Muller a Edinburgh · Vidět víc »
Genetik
Genetik vysvětlující sekvenování genů. Genetik je biolog, který se zabývá genetikou, vědou o genech, dědičnosti a genetickou variabilitou organismů.
Nový!!: Hermann Joseph Muller a Genetik · Vidět víc »
Indiana University Bloomington
Indiana University Bloomington (zkráceně IUB) je americká státní univerzita v Bloomingtonu v Indianě.
Nový!!: Hermann Joseph Muller a Indiana University Bloomington · Vidět víc »
Ionizující záření
Mezinárodní výstražný symbol, označující zdroj ionizujícího záření. Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO). Klasický žluto-černý symbol radioaktivity nahrazuje jen v určitých případech. Ionizující záření je souhrnné označení pro záření, jehož kvanta mají energii postačující k ionizaci atomů nebo molekul ozářené látky.
Nový!!: Hermann Joseph Muller a Ionizující záření · Vidět víc »
Kolumbijská univerzita
Kolumbijská univerzita (anglicky Columbia University) je soukromá vysoká škola v USA, patřící do „břečťanové ligy“ elitních amerických univerzit.
Nový!!: Hermann Joseph Muller a Kolumbijská univerzita · Vidět víc »
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Nový!!: Hermann Joseph Muller a Moskva · Vidět víc »
Nobelova cena za fyziologii a lékařství
Nobelova cena za fyziologii a lékařství (Oficiální název ceny zní v doslovném překladu „Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství“. V českojazyčném prostředí se vžil i méně přesný překlad obsahující spojku „a“ namísto „nebo“, a to ve formě „Nobelova cena za fyziologii a lékařství (medicínu)“.) spravovaná Nobelovou nadací, je každoročně udělované ocenění za významné objevy na poli věd o životě a lékařství.
Nový!!: Hermann Joseph Muller a Nobelova cena za fyziologii a lékařství · Vidět víc »
Petrohrad
Petrohrad (v českém přepisu Sankt-Petěrburg, rusky hovorově zkracováno na – Pitěr) je, s populací čítající přes 5 milionů obyvatel, druhým největším městem Ruska.
Nový!!: Hermann Joseph Muller a Petrohrad · Vidět víc »
Riceova univerzita
Riceova univerzita (anglicky: Rice University), plným názvem Univerzita Williama Marshe Rice (anglicky: William Marsh Rice University), je americká soukromá výzkumná univerzita sídlící v Houstonu v Texasu.
Nový!!: Hermann Joseph Muller a Riceova univerzita · Vidět víc »
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Nový!!: Hermann Joseph Muller a Sovětský svaz · Vidět víc »
Spojené státy americké
Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.
Nový!!: Hermann Joseph Muller a Spojené státy americké · Vidět víc »
Texaská univerzita v Austinu
Hlavní budova univerzity na snímku z roku 1903 Texaská univerzita v Austinu (anglicky University of Texas at Austin, krátce University of Texas, UT nebo Texas) je největší univerzita v Texasu a nachází se zde hlavní kampus University of Texas Systems.
Nový!!: Hermann Joseph Muller a Texaská univerzita v Austinu · Vidět víc »
Thomas Morgan
Thomas Hunt Morgan (25. září 1866 Lexington, Kentucky, USA – 4. prosince 1945 Pasadena, Kalifornie) byl americký genetik.
Nový!!: Hermann Joseph Muller a Thomas Morgan · Vidět víc »
Trofim Lysenko
Trofim Děnisovič Lysenko (Karlovka, Poltavská gubernie, Ruské impérium, dnes Ukrajina – 20. listopadu 1976, Moskva, Rusko) byl ukrajinský agronom, který v období stalinismu mocenskými metodami zcela ovládl sovětskou biologii.
Nový!!: Hermann Joseph Muller a Trofim Lysenko · Vidět víc »
1890
1890 (MDCCCXC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Hermann Joseph Muller a 1890 · Vidět víc »
1967
1967 (MCMLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Hermann Joseph Muller a 1967 · Vidět víc »
21. prosinec
21.
Nový!!: Hermann Joseph Muller a 21. prosinec · Vidět víc »
5. duben
5.
Nový!!: Hermann Joseph Muller a 5. duben · Vidět víc »
