Rychlejší přístup než prohlížeči!
62 vztahy: August Bebel, Šampaňské víno, Říšský sněm (Německo), Berlín, Brestlitevský mír, Deutsche Zentrumspartei, Druhá internacionála, Druhá Polská republika, Druhá vláda Hermanna Müllera, Franky, Friedrich Ebert, Gustav Bauer, Heinrich Brüning, Horní Slezsko (provincie), Hyperinflace, Kappův puč, Konstantin Fehrenbach, Léon Blum, Listopadová revoluce (Německo), Mannheim, Maxmilián Bádenský, Německá demokratická strana, Německá lidová strana (Německo), Německé císařství, Německé volby do říšského sněmu 1920, Německé volby do říšského sněmu 1930, Německé volby do národního shromáždění 1919, Německý kancléř, Německo, Nezávislá sociálně demokratická strana Německa, Otto Braun, Otto Wels, Paul von Hindenburg, Philipp Scheidemann, První světová válka, První vláda Heinricha Brüninga, První vláda Hermanna Müllera, Rapallská smlouva (1922), Rosa Luxemburgová, Sociálnědemokratická strana Německa, Sovětský svaz, Společnost národů, Velká hospodářská krize, Versailleská smlouva, Vláda Gustava Bauera, Vláda Philippa Scheidemanna, Wilhelm Marx, Zmocňovací zákon, 18. květen, 1876, ..., 1902, 1905, 1909, 1919, 1920, 1928, 1930, 1931, 20. březen, 27. březen, 28. červen, 8. květen. Rozbalte index (12 více) »
August Bebel
Ferdinand August Bebel (22. únor 1840, Deutz, Pruské království – 13. srpen 1913, Passugg, Švýcarsko) byl německý politik, spisovatel a marxistický filosof.
Nový!!: Hermann Müller a August Bebel · Vidět víc »
Šampaňské víno
Sklenice šampaňského Šampaňské víno je šumivé víno, které se vyrábí tak, že se v láhvi vyvolá sekundární kvašení vína, čímž vzniká oxid uhličitý.
Nový!!: Hermann Müller a Šampaňské víno · Vidět víc »
Říšský sněm (Německo)
350x350pixelů Říšský sněm, německy Reichstag, je označení několika historických parlamentů v Německu.
Nový!!: Hermann Müller a Říšský sněm (Německo) · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Hermann Müller a Berlín · Vidět víc »
Brestlitevský mír
Hranice mezi bolševickým Ruskem a Ústředními mocnostmi po podepsání příměří Brestlitevský mír z 3.
Nový!!: Hermann Müller a Brestlitevský mír · Vidět víc »
Deutsche Zentrumspartei
Deutsche Zentrumspartei (česky Německá strana centrum či Centrum) je německá katolická klerikální strana.
Nový!!: Hermann Müller a Deutsche Zentrumspartei · Vidět víc »
Druhá internacionála
Dělnická internacionála, která vešla do dějin jako Druhá nebo Sociálně demokratická internacionála, byla mezinárodní organizací socialistů.
Nový!!: Hermann Müller a Druhá internacionála · Vidět víc »
Druhá Polská republika
Druhá Polská republika (II Rzeczpospolita Polska) byl státní útvar, který existoval v letech 1918–1939.
Nový!!: Hermann Müller a Druhá Polská republika · Vidět víc »
Druhá vláda Hermanna Müllera
Druhá vláda Hermanna Müllera byla vláda Německé říše v období Výmarské republiky působící od 28. června 1928 do 27. března 1930.
Nový!!: Hermann Müller a Druhá vláda Hermanna Müllera · Vidět víc »
Franky
Mapa dnešních tří správních celků Frank v rámci Bavorska Svatá říše římská kolem roku 1000, administrativní rozdělení Mapa znázorňující územní rozdrobenost Frank, 12. století Mapa Franconie z Topographia Franconiæ od Martina Zeillera podle původní rytiny od Matthaeus Meriana, rok 1648 Franconia, rok 1799, soubor map Johna Caryho Franky (německy Franken, latinsky Franconia) jsou historické a jazykové území v Německu, nacházející se v povodí řeky Mohanu a dříve také středního Rýna.
Nový!!: Hermann Müller a Franky · Vidět víc »
Friedrich Ebert
Friedrich Ebert (4. února 1871, Heidelberg – 28. února 1925 Berlín) byl německý sociálnědemokratický politik.
Nový!!: Hermann Müller a Friedrich Ebert · Vidět víc »
Gustav Bauer
Gustav Adolf Bauer (6. ledna 1870, Darkehmen, Německo – 16. září 1944, Berlín, Německo) byl německý sociálně demokratický politik období Výmarské republiky, v letech 1919-1920 působil jako říšský kancléř.
Nový!!: Hermann Müller a Gustav Bauer · Vidět víc »
Heinrich Brüning
Heinrich Brüning (26. listopadu 1885, Münster, Německo – 30. března 1970, Norwich, Vermont, USA) byl německý politik strany Centrum, v období od 30. března 1930 do 30. května 1932 říšský kancléř.
Nový!!: Hermann Müller a Heinrich Brüning · Vidět víc »
Horní Slezsko (provincie)
Provincie Horní Slezsko (německy: Provinz Oberschlesien, slezskoněmecky: Provinz Oberschläsing, polsky: Prowincja Górny Śląsk, slezsky: Prowincyje Gůrny Ślůnsk).
Nový!!: Hermann Müller a Horní Slezsko (provincie) · Vidět víc »
Hyperinflace
Hyperinflace v Argentině Desetimilionová německá bankovka z roku 1923 Stobilionová zimbabwská bankovka z roku 2009 maďarských pengő z Maďarska (1946), největší bankovka, která kdy byla vydána. Byly vytištěny i bankovky v hodnotě 1 triliardy maďarských pengő, ale nikdy nebyly uvedeny do oběhu Hyperinflace je jedním ze tří druhů inflace (mírná inflace, pádivá inflace a hyperinflace).
Nový!!: Hermann Müller a Hyperinflace · Vidět víc »
Kappův puč
Kappův puč (Kapp-Putsch, Kapp-Lüttwitz-Putsch, zřídka Lüttwitz-Kapp-Putsch) byl neúspěšný radikálně pravicový pokus o státní převrat, který se odehrál v březnu 1920 v mladé Výmarské republice.
Nový!!: Hermann Müller a Kappův puč · Vidět víc »
Konstantin Fehrenbach
Konstantin Fehrenbach, též Constantin Fehrenbach (11. ledna 1852, Bonndorf im Schwarzwald, Německo - 26. března 1926, Freiburg im Breisgau, Německo) byl německý politik období Výmarské republiky, v letech 1920-1921 působil jako říšský kancléř.
Nový!!: Hermann Müller a Konstantin Fehrenbach · Vidět víc »
Léon Blum
Léon Blum (9. dubna 1872, Paříž – 30. března 1950, Jouy-en-Josas u Versailles) byl francouzský politik a novinář, jako vedoucí Lidové fronty se stal v letech 1936 až 1938 premiérem Francie.
Nový!!: Hermann Müller a Léon Blum · Vidět víc »
Listopadová revoluce (Německo)
Listopadová revoluce byla revoluce v Německém císařství ke konci první světové války, ve které bylo Německo tehdy již de facto poraženo.
Nový!!: Hermann Müller a Listopadová revoluce (Německo) · Vidět víc »
Mannheim
Mannheim (německá výslovnost: IPA) je po Stuttgartu druhým největším městem spolkové země Bádensko-Württembersko.
Nový!!: Hermann Müller a Mannheim · Vidět víc »
Maxmilián Bádenský
Maxmilián Alexander Friedrich Wilhelm princ a markrabě Badenský (znám také jako Max von Baden) (10. červenec 1867 – 6. listopad 1929) byl posledním kancléřem Německé říše v roce 1918 a posledním následníkem trůnu Bádenského velkovévodství.
Nový!!: Hermann Müller a Maxmilián Bádenský · Vidět víc »
Německá demokratická strana
Německá demokratická strana (německy Deutsche Demokratische Partei, zkratka DDP) byla levicově liberální politická strana působící v Německu v období Výmarské republiky.
Nový!!: Hermann Müller a Německá demokratická strana · Vidět víc »
Německá lidová strana (Německo)
Německá lidová strana (německy Deutsche Volkspartei, zkratka DVP) byla národně liberální politická strana působící v Německu v období Výmarské republiky.
Nový!!: Hermann Müller a Německá lidová strana (Německo) · Vidět víc »
Německé císařství
Německé císařství (zkráceně Německo, oficiálně Německá říše, Deutsches ReichHerbert Tuttle wrote in September 1881 that the term "Reich" does not literally connote an empire as has been commonly assumed by English-speaking people. The term "Kaiserreich" literally denotes an empire – particularly a hereditary empire led by an emperor, although "Reich" has been used in German to denote the Roman Empire because it had a weak hereditary tradition. In the case of the German Empire, the official name was Deutsches Reich, which is properly translated as "German Empire" because the official position of head of state in the constitution of the German Empire was officially a "presidency" of a confederation of German states led by the King of Prussia who would assume "the title of German Emperor" as referring to the German people, but was not emperor of Germany as in an emperor of a state. — "." Harper's New Monthly Magazine. vol. 63, issue 376, pp. 591–603; here p. 593. někdy též Imperiální Německo) byl německý národní stát, který existoval od sjednocení Německa v roce 1871 až do abdikace císaře Viléma II. v roce 1918.
Nový!!: Hermann Müller a Německé císařství · Vidět víc »
Německé volby do říšského sněmu 1920
Německé federální volby konané 6.
Nový!!: Hermann Müller a Německé volby do říšského sněmu 1920 · Vidět víc »
Německé volby do říšského sněmu 1930
Německé federální volby konané 14.
Nový!!: Hermann Müller a Německé volby do říšského sněmu 1930 · Vidět víc »
Německé volby do národního shromáždění 1919
Volební fronta v Berlíně Německé federální volby konané 19.
Nový!!: Hermann Müller a Německé volby do národního shromáždění 1919 · Vidět víc »
Německý kancléř
Německý kancléř, zkráceně také jen kancléř (Kanzler), je hlavou celoněmecké vlády od vzniku Německého císařství v roce 1871.
Nový!!: Hermann Müller a Německý kancléř · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Hermann Müller a Německo · Vidět víc »
Nezávislá sociálně demokratická strana Německa
Nezávislá sociálně demokratická strana Německa (USPD) byla levicově orientovaná politická strana v Německé říši a ve Výmarské republice.
Nový!!: Hermann Müller a Nezávislá sociálně demokratická strana Německa · Vidět víc »
Otto Braun
Otto Braun (28. ledna 1872 – 15. prosince 1955) byl německý sociálně demokratický politik, v letech 1920–1932 pruský ministerský předseda (s krátkými přestávkami).
Nový!!: Hermann Müller a Otto Braun · Vidět víc »
Otto Wels
Otto Wels (15. září 1873 Berlín — 16. září 1939 Paříž) byl německý politik, předseda SPD v době Výmarské republiky a po nástupu nacistů k moci předseda strany v exilu.
Nový!!: Hermann Müller a Otto Wels · Vidět víc »
Paul von Hindenburg
Albert Meyer Paul von Hindenburg (celým jménem Paul Ludwig Hans Anton von Beneckendorff und von Hindenburg; 2. října 1847, Posen – 2. srpna 1934, Neudeck) byl německý polní maršál, významná osobnost první světové války a v letech 1925–1934 prezident Německa.
Nový!!: Hermann Müller a Paul von Hindenburg · Vidět víc »
Philipp Scheidemann
Philipp Heinrich Scheidemann (26. července 1865, Cassel, Německo – 29. listopadu 1939, Kodaň, Dánsko) byl německý sociálně demokratický politik a publicista.
Nový!!: Hermann Müller a Philipp Scheidemann · Vidět víc »
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Nový!!: Hermann Müller a První světová válka · Vidět víc »
První vláda Heinricha Brüninga
První vláda Heinricha Brüninga byla vláda Německé říše v období Výmarské republiky, která působila od 31. března 1930 do 9. října 1931.
Nový!!: Hermann Müller a První vláda Heinricha Brüninga · Vidět víc »
První vláda Hermanna Müllera
První vláda Hermanna Müllera byla vláda Německé říše v období Výmarské republiky, působila od 27. března do 21. června 1920.
Nový!!: Hermann Müller a První vláda Hermanna Müllera · Vidět víc »
Rapallská smlouva (1922)
Říšský kancléř Joseph Wirth, sovětský velvyslanec ve Velké Británii Leonid Borisovič Krasin, lidový komisař zahraničních věcí Georgij Vasiljevič Čičerin, sovětský vyslanec v Německu Adolf Abramovič Joffe v dubnu 1922 v Rapallu Rapallská smlouva byla podepsána 16. dubna 1922 v Rapallu (Itálie).
Nový!!: Hermann Müller a Rapallská smlouva (1922) · Vidět víc »
Rosa Luxemburgová
Rosa Luxemburgová, vlastním jménem Rosalia Luxemburg (5. března 1871 Zamość – 15. ledna 1919 Berlín) byla německá představitelka socialistického a komunistického hnutí židovského původu narozená na území dnešního Polska (tehdy Ruská říše).
Nový!!: Hermann Müller a Rosa Luxemburgová · Vidět víc »
Sociálnědemokratická strana Německa
August Bebel (1863) Sociálnědemokratická strana Německa (německy Sozialdemokratische Partei Deutschlands, zkratkou SPD) je německá levicová politická strana, nejstarší a nejpočetnější strana v Německu a jedna z nejstarších až do současnosti existujících stran na světě.
Nový!!: Hermann Müller a Sociálnědemokratická strana Německa · Vidět víc »
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Nový!!: Hermann Müller a Sovětský svaz · Vidět víc »
Společnost národů
Mapa členů (1920–1945) Jeden z otců organizace, Woodrow Wilson Společnost národů (League of Nations, Société des Nations, ve starší české literatuře Svaz národů) byla mezinárodní organizace založená v roce 1920 po skončení první světové války na základě výsledků pařížské mírové konference jako reakce na masakry vojáků v zákopové válce s cílem udržení světového míru.
Nový!!: Hermann Müller a Společnost národů · Vidět víc »
Velká hospodářská krize
Velká hospodářská krize (někdy též světová hospodářská krize nebo velká deprese) je označení pro celosvětově rozsáhlou hospodářskou krizi následující po propadu akcií na americké burze (Wall Streetu) v říjnu 1929, která ovlivnila světové hospodářství, společnost i politiku 30. let a byla největší ekonomickou krizí 20.
Nový!!: Hermann Müller a Velká hospodářská krize · Vidět víc »
Versailleská smlouva
zámku ve Versailles ''The Signing of the Peace Treaty of Versailles'' Versailleská mírová smlouva byla nejdůležitější ze šesti mírových smluv uzavřených roku 1919 jako výsledek šestiměsíčního jednání na Pařížské mírové konferenci, kterou byla oficiálně ukončena první světová válka mezi Státy Dohody a Centrálními mocnostmi.
Nový!!: Hermann Müller a Versailleská smlouva · Vidět víc »
Vláda Gustava Bauera
Vláda Gustava Bauera byla druhá vláda Německé říše v období Výmarské republiky působící od 21. června 1919 do 27. března 1920.
Nový!!: Hermann Müller a Vláda Gustava Bauera · Vidět víc »
Vláda Philippa Scheidemanna
Vláda Philippa Scheidemanna známá taktéž jako Výmarská koalice byla vláda Německé říše působící od 13. února do 20. června 1919.
Nový!!: Hermann Müller a Vláda Philippa Scheidemanna · Vidět víc »
Wilhelm Marx
Wilhelm Marx (15. ledna 1863, Kolín nad Rýnem, Německo – 5. srpna 1946, Bonn, Západní Německo) byl německý právník a politik za stranu Centrum.
Nový!!: Hermann Müller a Wilhelm Marx · Vidět víc »
Zmocňovací zákon
Zmocňovací zákon může být.
Nový!!: Hermann Müller a Zmocňovací zákon · Vidět víc »
18. květen
18.
Nový!!: Hermann Müller a 18. květen · Vidět víc »
1876
1876 (MDCCCLXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Hermann Müller a 1876 · Vidět víc »
1902
1902 (MCMII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Hermann Müller a 1902 · Vidět víc »
1905
1905 (MCMV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Hermann Müller a 1905 · Vidět víc »
1909
1909 (MCMIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Hermann Müller a 1909 · Vidět víc »
1919
1919 (MCMXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Hermann Müller a 1919 · Vidět víc »
1920
1920 (MCMXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Hermann Müller a 1920 · Vidět víc »
1928
1928 (MCMXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Hermann Müller a 1928 · Vidět víc »
1930
1930 (MCMXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Hermann Müller a 1930 · Vidět víc »
1931
1931 (MCMXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Hermann Müller a 1931 · Vidět víc »
20. březen
20.
Nový!!: Hermann Müller a 20. březen · Vidět víc »
27. březen
27.
Nový!!: Hermann Müller a 27. březen · Vidět víc »
28. červen
28.
Nový!!: Hermann Müller a 28. červen · Vidět víc »
8. květen
8.
Nový!!: Hermann Müller a 8. květen · Vidět víc »
