Rychlejší přístup než prohlížeči!
42 vztahy: Alamani, Augsburg, Česko, Římané, Římská říše, Římská kolonie, Římské provincie, Bavorsko, Dunaj, Durynkové, Durynsko, Fréjus, Gallia Narbonensis, Germáni, Germánie, Herminoni, Horní Germánie, Katvalda, Klaudios Ptolemaios, Kvádové, Labe, Markomani, Markomanské války, Marobud, Mohan, Naristové, Německo, Panonie, Raetie, Sasko, Schwarzwald, Semnoni, Strabón, Svébové, Tacitus, Vangio a Sido, Vanniovo království, Vannius, Vibilius, 1. století, 2. století, 3. století.
Alamani
Alamani (taktéž Alemani) byli původně svaz západogermánských kmenů sídlící na horním toku Mohanu na území dnešního Německa.
Nový!!: Hermunduři a Alamani · Vidět víc »
Augsburg
Václav Hollar, Pohled na Augsburg (1665) Augsburg (česky zastarale Augšpurk, Aukšpurk) je historické a univerzitní město v Německu na jihozápadě spolkového státu Bavorsko.
Nový!!: Hermunduři a Augsburg · Vidět víc »
Česko
Pražský hrad Kraje a historické země – zeleně Čechy, modře Morava, okrově Slezsko Geografická mapa Česka malý státní znak, se poprvé objevil ve 13. století Česko, plným názvem Česká republika, je stát ve střední Evropě.
Nový!!: Hermunduři a Česko · Vidět víc »
Římané
Starořímská rodina Jako Římané (latinsky Romani, Quirites) byli původně ve starověku označováni obyvatelé města Říma (latinsky Roma).
Nový!!: Hermunduři a Římané · Vidět víc »
Římská říše
Římská říše neboli Římské impérium (latinsky, řecky, tj. Basileia tōn Rhōmaiōn), česky také římské císařství, byl státní útvar starověkého Říma existující v letech 27 př. n. l. až 395 n. l. Jedná se o jednu z územně nejrozsáhlejších říší v dějinách Evropy.
Nový!!: Hermunduři a Římská říše · Vidět víc »
Římská kolonie
Colonia (plurál coloniae) byla původně římská předsunutá výspa vojenského charakteru, budovaná na dobytém území k zajištění poražených nepřátel sídlících v jejím okolí.
Nový!!: Hermunduři a Římská kolonie · Vidět víc »
Římské provincie
Mapa provincií římské říše po roce 135 Provincie (latinsky provincia, pl. provinciae) byla ve starověkém Římě základní a až do konce 3. století největší správní jednotka římského území mimo Apeninský poloostrov.
Nový!!: Hermunduři a Římské provincie · Vidět víc »
Bavorsko
Bavorsko, celým názvem Svobodný stát Bavorsko, je územně největší ze šestnácti spolkových zemí Spolkové republiky Německo, co do obyvatelstva pak druhá nejlidnatější spolková země.
Nový!!: Hermunduři a Bavorsko · Vidět víc »
Dunaj
Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.
Nový!!: Hermunduři a Dunaj · Vidět víc »
Durynkové
Durynkové (v latinských pramenech Thuringi nebo Thoringi) byli příslušníci jednoho ze západogermánských kmenů, které sídlily mezi Labem, Sálou a Krušnými horami.
Nový!!: Hermunduři a Durynkové · Vidět víc »
Durynsko
Durynsko (latinsky Thuringia), plným názvem Svobodný stát Durynsko, je spolková země ležící v samém středu Spolkové republiky Německo.
Nový!!: Hermunduři a Durynsko · Vidět víc »
Fréjus
Vojenská pláž Fréjus je historické město v jihovýchodní Francii, na francouzské riviéře, asi 25 km jihozápadně od Cannes, při ústí řek Argens a Reyran.
Nový!!: Hermunduři a Fréjus · Vidět víc »
Gallia Narbonensis
Gallia Narbonensis, česky Galie Narbonská, byla římská provincie ležící na území dnešní Provence a Languedocu v jižní Francii.
Nový!!: Hermunduři a Gallia Narbonensis · Vidět víc »
Germáni
Římská bronzová soška germánského muže s vlasy upravenými ve svébský uzel border.
Nový!!: Hermunduři a Germáni · Vidět víc »
Germánie
Římské provincie, zeleně vyznačena přibližná rozloha svobodné Germánie Germánie (latinsky Germania) případně Magna Germania („Velká Germánie“) či Germania libera („svobodná Germánie“) bylo ve starověku označení území východně od řeky Rýna, které obývaly veskrze germánské kmeny.
Nový!!: Hermunduři a Germánie · Vidět víc »
Herminoni
Herminoni, označovaní také jako Hermioni (starořecky: Ἑρμίονες), byla velká skupina raných germánských kmenů, které se usadily v povodí Labe a okolo 1. století našeho letopočtu expandovaly do Bavorska, Švábska a Čech.
Nový!!: Hermunduři a Herminoni · Vidět víc »
Horní Germánie
Horní Germánie (latinsky Germania Superior) byla provincií římské říše, která zahrnovala oblast západního Švýcarska, francouzské regiony Jura a Alsasko a jihozápadní Německo.
Nový!!: Hermunduři a Horní Germánie · Vidět víc »
Katvalda
Rozdělení Evropy mezi Římany a Germány na počátku našeho letopočtu. Marobudova říše Markomanů sousedila s římskou provincií Noricum. Katvalda (1. století) byl markomanský vůdce, který v roce 18 ovládl Marobudovu říši, když sesadil markomanského krále Marobuda z trůnu.
Nový!!: Hermunduři a Katvalda · Vidět víc »
Klaudios Ptolemaios
Klaudios Ptolemaios (zkráceně jen Ptolemaios), nebo v angličtině Ptolemy, (asi 85 – asi 168, Alexandrie) byl antický matematik, astronom, astrolog a geograf, který žil a pracoval v egyptské Alexandrii.
Nový!!: Hermunduři a Klaudios Ptolemaios · Vidět víc »
Kvádové
Území obývané Kvády v 1. a 2. století našeho letopočtu Kvádové byli germánský kmen,.
Nový!!: Hermunduři a Kvádové · Vidět víc »
Labe
Labské louce Ústí Ploučnice do Labe v Děčíně U ústí Labe u Cuxhavenu Labe (rod střední;, rod ženský, výslovnost) je jednou z největších řek a vodních cest Evropy.
Nový!!: Hermunduři a Labe · Vidět víc »
Markomani
Markomani byli germánským kmenem, který se na přelomu letopočtu usadil severně od Dunaje, na území dnešní České republiky.
Nový!!: Hermunduři a Markomani · Vidět víc »
Markomanské války
Mapa střední Evropy v době Markomanských válek Markomanské války (Bellum Germanicum et Sarmaticum) byla série válek trvajících patrně od roku 166 do roku 180.
Nový!!: Hermunduři a Markomanské války · Vidět víc »
Marobud
Marobud, také Marbod, Marobod, Maroboduus nebo též Moravod (mezi 35 a 30 př. n. l. – 37/38 n. l., Ravenna) byl markomanský král a první historicky doložený panovník, který vládl na dnešním českém území v období 9/6 př. n. l. – 17/18 n. l. Zároveň jde o prvního obyvatele žijícího v české kotlině, jehož známe jménem.
Nový!!: Hermunduři a Marobud · Vidět víc »
Mohan
Mohan je řeka v Německu, která patří mezi nejznámější německé řeky.
Nový!!: Hermunduři a Mohan · Vidět víc »
Naristové
datum_přístupu.
Nový!!: Hermunduři a Naristové · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Hermunduři a Německo · Vidět víc »
Panonie
legií Římská říše kolem roku 120, červeně zvýrazněna provincie Panonie Panonie (latinsky Pannonia) byla mezi léty 9–433 provincií římské říše, jež zhruba do poloviny 1. století nesla název Illyricum inferius.
Nový!!: Hermunduři a Panonie · Vidět víc »
Raetie
Římská říše kolem roku 120, červeně zvýrazněna Raetie Raetie, případně latinsky Raetia, bylo území a později provincie římské říše, jež sahalo zhruba od Bodamského jezera (Lacus Brigantinus) směrem na východ k řece Inn (Aenus).
Nový!!: Hermunduři a Raetie · Vidět víc »
Sasko
Sasko, plným názvem Svobodný stát Sasko, je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.
Nový!!: Hermunduři a Sasko · Vidět víc »
Schwarzwald
SchwarzwaldUniversum, všeobecná encyklopedie.
Nový!!: Hermunduři a Schwarzwald · Vidět víc »
Semnoni
Tacita) Semnoni (též Samnoni, Zemané; starořecky Σέμνωνες) byli starobylým a početným germánským kmenem Herminonů (často označovaným obecně jako Svébové), k nimž se počítali spolu s Markomany, Kvády, Hermundury a Langobardy.
Nový!!: Hermunduři a Semnoni · Vidět víc »
Strabón
Strabón (asi 63 př. n. l. Amaseia v Pontu – 19 až 23 n. l.) byl starořecký filosof, historik a geograf.
Nový!!: Hermunduři a Strabón · Vidět víc »
Svébové
Germánští Svébové (zelená), dunajští Svébové s Kvády (modrá), Svébské království v Galicii (červená), ''Suavia'' čili Švábsko (oranžová), mapa s vyznačenými trasami migrace. Svébové (též Suebové, Svévové, Švábové) byli velká skupina příbuzných germánských kmenů, mezi které patřili Markomani, Kvádové, Hermunduři, Semnoni, Langobardi a další, někdy, včetně podskupin, jednoduše označovaní jako Svébové.
Nový!!: Hermunduři a Svébové · Vidět víc »
Tacitus
Publius (též Gaius) Cornelius Tacitus (kolem 55 n. l. – 115, pravděpodobně 120, nejpozději 124) byl římský historik, právník a senátor, považovaný za jednoho z největších antických dějepisců.
Nový!!: Hermunduři a Tacitus · Vidět víc »
Vangio a Sido
Vangio a Sido (1. století) byli dva bratři z germánského kmene Kvádů, kteří se kolem roku 50 zmocnili vlády nad Vanniovým královstvím (Regnum Vannianum)Tacitus. The Annals.2.63, které se rozkládalo na území mezi řekou Moravou a Váhem, Tacitus přímo uvádí Danuvium ultra inter flumina Marum et Cusum. Jednalo se o území dnešního západního Slovenska a pravděpodobně i příhraničí Moravy a Dolního Rakouska.
Nový!!: Hermunduři a Vangio a Sido · Vidět víc »
Vanniovo království
Vanniovo království (latinsky regnum Vannianum) byla první politická jednotka založená na území mezi řekami Marus a Cusus (Moravou a Váhem), založena římským konzulem Drusem Cornelius Tacitus Annals na počátku 1. století n. l. někdy mezi lety 19 až 21 (zdroje se liší).
Nový!!: Hermunduři a Vanniovo království · Vidět víc »
Vannius
Vannius (– po roce 50, Panonie) byl král germánského kmene KvádůTacitus.
Nový!!: Hermunduři a Vannius · Vidět víc »
Vibilius
Vibilius nebo Vibillius (1. století) byl v 1.
Nový!!: Hermunduři a Vibilius · Vidět víc »
1. století
1.
Nový!!: Hermunduři a 1. století · Vidět víc »
2. století
2.
Nový!!: Hermunduři a 2. století · Vidět víc »
3. století
3.
Nový!!: Hermunduři a 3. století · Vidět víc »
