22 vztahy: Řehoř z Tours, Bitva u Wogastisburgu, Burgundsko, Frankové, Franská říše, Historia Francorum (Řehoř z Tours), Joseph Justus Scaliger, Karolínská renesance, Kronika, Liber Historiae Francorum, Monumenta Germaniae Historica, Rakouská národní knihovna, Sámova říše, Slované, Střední Evropa, Václav Husa, Vídeň, 16. století, 1888, 583, 7. století, 768.
Řehoř z Tours
Řehoř z Tours také Gregorius z Tours rozený Gregorius Florentius (30. listopadu 538 Clermont-Ferrand – 17. listopadu 594 Tours) byl franský biskup a historik, což z něj učinilo předního preláta oblasti, kterou Římané dříve označovali jako Galii.
Nový!!: Historia Francorum a Řehoř z Tours · Vidět víc »
Bitva u Wogastisburgu
Bitva u Wogastisburgu proběhla v roce 631 nebo 632 mezi slovanskými kmeny Sámovy říše a franskými vojsky krále Dagoberta I. u slovanského hradiště jménem Wogastisburg.
Nový!!: Historia Francorum a Bitva u Wogastisburgu · Vidět víc »
Burgundsko
Burgundsko, francouzsky Bourgogne, frankoprovensálsky Borgogne) je historické území a bývalý francouzský region, jenž spojoval čtyři departementy: Yonne (89), Côte-d'Or (Zlaté svahy) (21), Nièvre (58) a Saône-et-Loire (71). Od roku 2016 byl spolu s regionem Franche-Comté sloučen do nového regionu Burgundsko-Franche-Comté.
Nový!!: Historia Francorum a Burgundsko · Vidět víc »
Frankové
Přibližná poloha původních franských kmenů Zbraně z franského šlechtického hrobu z merovejského období Vyobrazení různých Franků (400–600 n. l.) z 19. století Frankové (od slova frank, „troufalý“, „smělý“, nebo) tvořili volný svaz germánských kmenů, který byl poprvé zmiňován římskými zdroji ve 3. století v souvislosti s kmeny na středním (ripuárští Frankové, ripa.
Nový!!: Historia Francorum a Frankové · Vidět víc »
Franská říše
Franská nebo Francká říše, Franské království, zkráceně Franky (latinsky Francia), jsou souhrnná označení pro různě rozlehlý státní útvar západní Evropy zvaný Království Franků (latinsky Regnum Francorum) v raném středověku 6. do 10. století, které bylo pod nadvládou franské dynastie Merovejců a později Karlovců.
Nový!!: Historia Francorum a Franská říše · Vidět víc »
Historia Francorum (Řehoř z Tours)
Chlodvíkův křest, který je známý pouze zásluhou Řehoře z Tours a jeho díla Historia Francorum. Historia Francorum původním názvem Decem libros historiarum (Deset knih historie) je desetisvazkové dílo z 6. století, jehož autorem je franský biskup a historik Řehoř z Tours.
Nový!!: Historia Francorum a Historia Francorum (Řehoř z Tours) · Vidět víc »
Joseph Justus Scaliger
Joseph Justus Scaliger (4. srpna 1540 Agen – 21. ledna 1609 Leiden) byl francouzský humanista, klasický filolog, básník, syn lékaře Julia Caesara Scaligera.
Nový!!: Historia Francorum a Joseph Justus Scaliger · Vidět víc »
Karolínská renesance
Karolínská renesance je označení pro obrodu kultury a vzdělanosti karolinské říše v západní Evropě přibližně v druhé polovině 8. století a v 9. století.
Nový!!: Historia Francorum a Karolínská renesance · Vidět víc »
Kronika
Kronika (řecky chronos – čas, chronika – dějepisné knihy) je literární žánr vzniklý ve středověku, jedná se přitom o jeden z nejdůležitějších narativních historiografických pramenů.
Nový!!: Historia Francorum a Kronika · Vidět víc »
Liber Historiae Francorum
Liber Historiae Francorum je středověká franská kronika sepsána anonymním autorem v průběhu 8. století patrně v Soissons.
Nový!!: Historia Francorum a Liber Historiae Francorum · Vidět víc »
Monumenta Germaniae Historica
Titulní strana z MGH, řada Diplomatum imperii Monumenta Germaniae Historica (MGH) je mnohosvazková edice pramenů k německým dějinám do roku 1500.
Nový!!: Historia Francorum a Monumenta Germaniae Historica · Vidět víc »
Rakouská národní knihovna
Rakouská národní knihovna (německy Österreichische Nationalbibliothek, zkratka ÖNB nebo OeNB; dříve Dvorská knihovna, německy Hofbibliothek) je národní knihovna Rakouska a se 7,4 miliony položek ve svých sbírkách současně největší knihovna této země.
Nový!!: Historia Francorum a Rakouská národní knihovna · Vidět víc »
Sámova říše
Sámova říše byl kmenový svaz Slovanů existující ve střední Evropě v letech 623/624–659 (podle Fredegarovy kroniky) a historicky první slovanský stát střední Evropy.
Nový!!: Historia Francorum a Sámova říše · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Historia Francorum a Slované · Vidět víc »
Střední Evropa
Brockhaus Enzyklopädie (1998)Střední Evropa podle P. Jonese (Leibniz Institute for Regional Geography). Mnoho zemí a oblastí spadalo pod Německé císařství a Rakousko-Uhersko nebo polsko-litevskou unii; tudíž mají historické a kulturní konexe. Střední Evropa je region ležící mezi různě definovatelnými oblastmi východní a západní Evropy.
Nový!!: Historia Francorum a Střední Evropa · Vidět víc »
Václav Husa
Hrob na pražském Vyšehradském hřbitově Václav Husa (25. června 1906 Brandýs nad Labem farnost Brandýs nad Labem – 6. února 1965 Praha) byl český historik, pedagog a archivář.
Nový!!: Historia Francorum a Václav Husa · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Historia Francorum a Vídeň · Vidět víc »
16. století
Šestnácté století je období mezi 1. lednem 1501 a 31. prosincem 1600 našeho letopočtu.
Nový!!: Historia Francorum a 16. století · Vidět víc »
1888
1888 (MDCCCLXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Historia Francorum a 1888 · Vidět víc »
583
Duben – požár ničí Konstantinopoli.
Nový!!: Historia Francorum a 583 · Vidět víc »
7. století
7.
Nový!!: Historia Francorum a 7. století · Vidět víc »
768
Bez popisu.
Nový!!: Historia Francorum a 768 · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Fredegar, Fredegarova kronika.