Rychlejší přístup než prohlížeči!
47 vztahy: Akuzativ, Antikva, August Strindberg, Švédština, Bible, Bible Gustava Vasy, Dativ, Dánsko, Dolnoněmčina, Fragment, Fridtjuv Berg, Genitiv, Gotické písmo, Gustav I. Vasa, Hanza, Imperativ, Jmenný rod, Kapitalizace, Katolická církev, Klášter, Knihtisk, Konjunktiv, Latina, Latinka, Nářečí, Němčina, Nizozemština, Nominativ, Nový zákon, Olaus Petri, Přípona (mluvnice), Pravopis, Reformace, Runy, Sjælland, Skloňování, Sloveso, Slovní zásoba, Spojka (slovní druh), Stará severština, Svealand, Tykání, Västgötalagen, Vykání, 1874, 1906, 20. století.
Akuzativ
Akuzativ (zkratka ACC nebo AKUZ, česky též přechodník, vinitel či předmětník) je jedním z mluvnických pádů, který se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Historický vývoj švédštiny a Akuzativ · Vidět víc »
Antikva
Antikva Původní Garamondovo písmo (1544) Antikva (lat. antiqua, starobylá) je nejběžnější typ latinkového tiskacího písma, které se vyznačuje proměnlivou sílou tahů a patkami a tím se odlišuje od dalšího běžného písma, grotesku.
Nový!!: Historický vývoj švédštiny a Antikva · Vidět víc »
August Strindberg
Johan August Strindberg (22. ledna 1849 – 14. května 1912) byl švédský spisovatel, umělec a novinář.
Nový!!: Historický vývoj švédštiny a August Strindberg · Vidět víc »
Švédština
Švédština je severogermánský jazyk, kterým mluví okolo 10,5 milionů lidí především ve Švédsku a části Finska, hlavně na pobřeží a na Alandech.
Nový!!: Historický vývoj švédštiny a Švédština · Vidět víc »
Bible
Bible (z řec. ta biblia - knihy, svitky) je soubor starověkých textů, které křesťanství a zčásti i judaismus považují za posvátné a inspirované Bohem.
Nový!!: Historický vývoj švédštiny a Bible · Vidět víc »
Bible Gustava Vasy
Bible Gustava Vasy je obvyklé označení švédského překladu Bible vydaného v letech 1540-41.
Nový!!: Historický vývoj švédštiny a Bible Gustava Vasy · Vidět víc »
Dativ
Dativ (zkratka DAT, česky též bližník, davatel, darovník nebo darník) je mluvnický pád, v češtině 3.
Nový!!: Historický vývoj švédštiny a Dativ · Vidět víc »
Dánsko
Dánsko je severský stát v severní Evropě. Je metropolitní částí a nejlidnatější složkou Dánského království, ústavně unitárního státu, k němuž patří autonomní území Faerských ostrovů a Grónska v severním Atlantiku.*.
Nový!!: Historický vývoj švédštiny a Dánsko · Vidět víc »
Dolnoněmčina
Dolnoněmčina (dolní němčina), německy Plattdeutsch (Plattdüütsch) nebo Niederdeutsch (Nedderdüütsch), je skupina severních dialektů němčiny, která - oproti hornoněmčině a tím i spisovné a obecné němčině - nebyla zasažena druhým posouváním hlásek.
Nový!!: Historický vývoj švédštiny a Dolnoněmčina · Vidět víc »
Fragment
Fragment (lat. zlomek, od frangere, lámat) může označovat.
Nový!!: Historický vývoj švédštiny a Fragment · Vidět víc »
Fridtjuv Berg
Johan Fridtjuv Berg (20. března 1851 – 29. února 1916) byl švédský politik, ministr školství a poslanec parlamentu.
Nový!!: Historický vývoj švédštiny a Fridtjuv Berg · Vidět víc »
Genitiv
Genitiv (zkratka GEN, česky též původník, roditel či přisvojník) je mluvnický pád, v češtině 2.
Nový!!: Historický vývoj švédštiny a Genitiv · Vidět víc »
Gotické písmo
Gotické písmo Gotické písmo je etapa ve vývoji latinky, která se časově kryje se středověkým slohem gotikou.
Nový!!: Historický vývoj švédštiny a Gotické písmo · Vidět víc »
Gustav I. Vasa
Gustav I. (12. května 1496 Rydboholm – 29. září 1560 Stockholm), narozený jako Gustav Eriksson a později známý jako Gustav Vasa, byl švédský král od roku 1523 až do své smrti.
Nový!!: Historický vývoj švédštiny a Gustav I. Vasa · Vidět víc »
Hanza
Hanza (též hansa, střední dolnoněmčinou Hanse, Düdesche Hanse, v moderní němčině Deutsche Hanse, odtud přešlo do češtiny jako skupina, spolek, houf, nizozemsky De Hanze, latinsky Hansa Teutonica) neboli Hanzovní liga znamenala svazek převážně německých obchodních měst, která provozovala dálkový obchod.
Nový!!: Historický vývoj švédštiny a Hanza · Vidět víc »
Imperativ
Upřímnost Rozkazovací způsob či imperativ (z latinského imperativus) je slovesný způsob, jímž se vyjadřuje příkaz, požadavek či zákaz.
Nový!!: Historický vývoj švédštiny a Imperativ · Vidět víc »
Jmenný rod
Jmenný rod (lat. genus nominis či jen genus) je mluvnická kategorie jmen (lat. nomina), tedy podstatných jmen, přídavných jmen, zájmen, číslovek a případně dalších slovních druhů, která ovlivňuje jejich skloňování a také tvary sloves, zejména příčestí.
Nový!!: Historický vývoj švédštiny a Jmenný rod · Vidět víc »
Kapitalizace
Kapitalizace v lingvistice a typografii znamená psaní velkých počátečních písmen (majuskulí) u některých slov v jazycích používajících hláskové písmo (latinka, cyrilice).
Nový!!: Historický vývoj švédštiny a Kapitalizace · Vidět víc »
Katolická církev
Katolická církev, někdy také označovaná jako římskokatolická církev,Ovšem pod tímto pojmem se v našich podmínkách rozumí zpravidla pouze latinská církev, jako protiklad církví řeckokatolických.
Nový!!: Historický vývoj švédštiny a Katolická církev · Vidět víc »
Klášter
Klášter v Astinu, Itálie Klášter San Lazzaro degli Armeni v Benátkách, Itálie Klášter v Assisi, Itálie Klášter Stams, Rakousko Klášter de San Zoilo, Španělsko Refektář v klášteře Santa Maria Huerta, Španělsko Kapitulní síň v klášteře v Pontaut Klášter (z německého Kloster z latinského claustrum, uzavřené místo, latinsky monasterium) je instituce a budova nebo komplex budov, které slouží jako dlouhodobý příbytek pro duchovní a pracovní činnosti mnichů (monachů), mnišek (jeptišek) či laiků, kde žijí společně jako komunita na rozdíl od osaměle žijících poustevníků (eremitů).
Nový!!: Historický vývoj švédštiny a Klášter · Vidět víc »
Knihtisk
Francouzská tiskárna (kolem 1500) Tisk v 16. století Knihtisk je způsob mechanického rozmnožování textu nebo obrazu vytvářející stejné kopie tiskem z výšky.
Nový!!: Historický vývoj švédštiny a Knihtisk · Vidět víc »
Konjunktiv
Konjunktiv (z pozdně latinského modus coniunctivus, v překladu způsob sloužící k větné vazbě, z lat. coniungere – spojovat) či (v některých jazycích) subjunktiv, francouzsky subjonctif (česky spojovací způsob) je slovesný způsob, který vyjadřuje zpravidla podmíněnost či hypotetičnost děje.
Nový!!: Historický vývoj švédštiny a Konjunktiv · Vidět víc »
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Nový!!: Historický vývoj švédštiny a Latina · Vidět víc »
Latinka
Latinka (popř. latinské písmo) je široce používaným písmem pro zápis mnoha jazyků po celém světě, zejména v zemích, které používají latinkovou abecedu.
Nový!!: Historický vývoj švédštiny a Latinka · Vidět víc »
Nářečí
Nářečí neboli dialekt (adj. nářeční, zř. nářečový a dialektní, dialektový, zast. dialektický) je.
Nový!!: Historický vývoj švédštiny a Nářečí · Vidět víc »
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Nový!!: Historický vývoj švédštiny a Němčina · Vidět víc »
Nizozemština
Nizozemština je západogermánský jazyk, kterým hovoří jako svou mateřštinou nebo kulturním jazykem asi 24 milionů lidí na celém světě.
Nový!!: Historický vývoj švédštiny a Nizozemština · Vidět víc »
Nominativ
Nominativ (zkratka NOM, z lat. nominativus od nominare.
Nový!!: Historický vývoj švédštiny a Nominativ · Vidět víc »
Nový zákon
Papyrový zlomek Nového zákona (2Kor 11,33–12,9, kolem roku 200) Nový zákon je soubor 27 knih, které tvoří druhou část křesťanské Bible.
Nový!!: Historický vývoj švédštiny a Nový zákon · Vidět víc »
Olaus Petri
Olof Persson (někdy Petersson, známější pod latinskou formou svého jména Olaus Petri, méně často Olavus Petri; 6. ledna 1493 Örebro – 19. dubna 1552 Stockholm) byl švédský duchovní, spisovatel a klíčová postava počátků švédské reformace.
Nový!!: Historický vývoj švédštiny a Olaus Petri · Vidět víc »
Přípona (mluvnice)
Pojmem přípona se v lingvistice označuje jednotlivý afix, který se nachází ve slově, za kořenem slova, nejde-li o další kořen slova nebo o koncovku.
Nový!!: Historický vývoj švédštiny a Přípona (mluvnice) · Vidět víc »
Pravopis
Titulní stránka knihy Anweisung zur ORTOGRAPHIA (Návod k ortografii), která byla vydána roku 1711 ve městě Chemnitz (autor Heinrich Volck von Wertheim). Pravopis, též ortografie či starším pravopisem orthografie, z řeckého, což je složenina ze slov (orthos) „správný“ a (grafos) „píšící“, je ustálený způsob záznamu zvukové podoby spisovného jazyka systémem grafických znaků.
Nový!!: Historický vývoj švédštiny a Pravopis · Vidět víc »
Reformace
Reformace ve střední Evropě (1618) Reformace (lat. obnovení či oprava) byl rozkol v katolické církvi, který natrvalo změnil Evropu.
Nový!!: Historický vývoj švédštiny a Reformace · Vidět víc »
Runy
Vaksalský kámen popsaný runami mladšího futharku Starší futhark Skandinávského práva Runy jsou znaky, podle jedné hypotézy odvozené pravděpodobně z písma etruského a řeckého.
Nový!!: Historický vývoj švédštiny a Runy · Vidět víc »
Sjælland
Sjælland (doslova přeloženo do češtiny „země moře“ či „mořská země“, česky též Zéland) je největší a hlavní dánský ostrov, rovněž i největší ostrov v Baltském moři.
Nový!!: Historický vývoj švédštiny a Sjælland · Vidět víc »
Skloňování
Skloňování (deklinace) je jmenná flexe, tedy ohýbání slovních druhů, jako jsou podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, členy apod.
Nový!!: Historický vývoj švédštiny a Skloňování · Vidět víc »
Sloveso
Sloveso (lat. verbum) je ohebný slovní druh, který vyjadřuje činnost (jít), stav (ležet) nebo změnu stavu (zčervenat).
Nový!!: Historický vývoj švédštiny a Sloveso · Vidět víc »
Slovní zásoba
Slovní zásoba (nebo také lexikum) představuje soubor všech slov a slovních spojení (lexikálních jednotek, lexémů), která se vyskytují v jednom konkrétním jazyce nebo která v daném jazyce zná jeden konkrétní jedinec (individuální slovní zásoba).
Nový!!: Historický vývoj švédštiny a Slovní zásoba · Vidět víc »
Spojka (slovní druh)
Spojka (konjunkce; lat. conjunctio) je neohebný slovní druh, který spojuje větné členy nebo věty.
Nový!!: Historický vývoj švédštiny a Spojka (slovní druh) · Vidět víc »
Stará severština
ostatní germánské jazyky Stará severština či staroseverština (švédsky fornnordiska, dánsky a norsky urnordisk, islandsky fornnorræna) byl germánský jazyk, z nějž se později vyvinuly dnešní severogermánské jazyky – dánština, švédština, norština, faerština a islandština.
Nový!!: Historický vývoj švédštiny a Stará severština · Vidět víc »
Svealand
Poloha Svealandu ve Švédsku Čtyři historická území Švédska Svealand je historické území na jihu středního Švédska.
Nový!!: Historický vývoj švédštiny a Svealand · Vidět víc »
Tykání
Tykání je v některých jazycích způsob oslovování jedné osoby pomocí 2.
Nový!!: Historický vývoj švédštiny a Tykání · Vidět víc »
Västgötalagen
Äldre Västgötalagen Västgötalagen (Vestgótské právo) je nejstarší švédský text psaný latinkou Jedná se o nejstarší švédský provinční zákoník.
Nový!!: Historický vývoj švédštiny a Västgötalagen · Vidět víc »
Vykání
Vykání je oslovování jedné osoby pomocí množného čísla (tj. užívání tvaru pro 2. osobu množného čísla v příslušném rodě místo tvaru pro 2. osobu jednotného čísla, v některých jazycích, např. v němčině a archaické češtině se užívá 3. osoba množného čísla, tzv. onikání), čímž se dané osobě prokazuje úcta.
Nový!!: Historický vývoj švédštiny a Vykání · Vidět víc »
1874
1874 (MDCCCLXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Historický vývoj švédštiny a 1874 · Vidět víc »
1906
1906 (MCMVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Historický vývoj švédštiny a 1906 · Vidět víc »
20. století
Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.
Nový!!: Historický vývoj švédštiny a 20. století · Vidět víc »
