Rychlejší přístup než prohlížeči!
91 vztahy: Aerosol, Amedeo Avogadro, Amorfní látka, Anizotropní látka, Antičástice, Antihmota, Atom, Barva, Beton, Boseho-Einsteinův kondenzát, Boson, Chemická sloučenina, Chemické složení, Chemický prvek, Chemicky čistá látka, Cooperův pár, Destilace, DOI, Elektrická vodivost, Elektrický náboj, Elektron, Emulze, Fáze (termodynamika), Fermion, Fermionový kondenzát, Fyzika, Fyzikální pole, Fyzikální veličina, Heterogenní směs, Hmota, Homogenní směs, Hustota, Index lomu, Ion, Iontová vazba, Izotropie, John Dalton, Kamenivo, Kapalina, Klidová hmotnost, Koordinační vazba, Kouř, Kovalentní vazba, Kovová vazba, Krystal, Krystalizace, Kvark, Kvark-gluonové plazma, Kvarková hvězda, Kvazikrystal, ..., Lepton, Malta (materiál), Mion, Mlha, Modul pružnosti, Molekula, Molekulové interakce, Neutron, Neutronová hvězda, Objem, Půvab, Pěna, Permeabilita, Permitivita, Pevná látka, Pevnost (fyzika), Plazma, Plyn, Podivnost, Povrch Země, Proton, Pružnost, Reologie, Roztok, Skupenství, Spin, Stratosféra, Sublimace, Supratekutost, Supravodivost, Suspenze (chemie), Tauon, Těleso, Tepelná vodivost, Teplota, Valenční elektron, Van der Waalsovy síly, Viskozita, Vodíková vazba, Vzduch, Země. Rozbalte index (41 více) »
Aerosol
Aerosolové znečištění severovýchodní Indie a Bangladéše Aerosol (zkratka z anglického „aero-solution“) je heterogenní směs malých pevných nebo kapalných částic v plynu.
Nový!!: Látka a Aerosol · Vidět víc »
Amedeo Avogadro
Amedeo Avogadro Amedeo Avogadro, celým jménem Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadro di Quaregna e Cerreto (9. srpna 1776, Turín – 9. července 1856, Turín) byl italský fyzik, který se stal jedním ze zakladatelů fyziky plynů.
Nový!!: Látka a Amedeo Avogadro · Vidět víc »
Amorfní látka
Amorfní látky jsou látky v pevném skupenství, které nemají pravidelnou (krystalickou) strukturu.
Nový!!: Látka a Amorfní látka · Vidět víc »
Anizotropní látka
Anizotropní materiál je takový, jehož stavební prvky jsou orientovány určitým směrem.
Nový!!: Látka a Anizotropní látka · Vidět víc »
Antičástice
V částicové fyzice pro každou částici látkySoučasný standardní model nevztahuje pojem antičástice na částice interakcí.
Nový!!: Látka a Antičástice · Vidět víc »
Antihmota
Antihmota je druh látky, která je složena z antičástic k běžným částicím, tzn.
Nový!!: Látka a Antihmota · Vidět víc »
Atom
Atom (z řeckého ἄτομος, átomos – nedělitelný) je nejmenší částice běžné hmoty, částice, kterou už chemickými prostředky dále nelze dělit (ovšem fyzikálními ano – viz např. jaderná reakce) a která definuje vlastnosti daného chemického prvku.
Nový!!: Látka a Atom · Vidět víc »
Barva
Barva je kvalita (subjektivního) vjemu elektromagnetického záření konkrétní vlnové délky nebo součtu různých záření dopadajících na sítnici oka (v rámci zrakovým systémem vnímatelného spektra), který je vytvořen zrakovým centrem mozku.
Nový!!: Látka a Barva · Vidět víc »
Beton
Řez blokem betonu Ukládání betonu Beton je kompozitní stavební materiál, sestávající z pojiva, plniva, vody, přísad a příměsí.
Nový!!: Látka a Beton · Vidět víc »
Boseho-Einsteinův kondenzát
#PŘESMĚRUJ Boseho–Einsteinův kondenzát.
Nový!!: Látka a Boseho-Einsteinův kondenzát · Vidět víc »
Boson
Bosony (čteno bozony) jsou částice, které mají symetrickou vlnovou funkci a celočíselný spin.
Nový!!: Látka a Boson · Vidět víc »
Chemická sloučenina
Kuličkový model molekuly vody – jedné z nejdůležitějších sloučenin na Zemi Chemická sloučenina (zkráceně sloučenina) je chemicky čistá látka, která je tvořena jedním druhem molekul obsahujících více druhů atomů, které jsou mezi sebou vázány chemickými vazbami.
Nový!!: Látka a Chemická sloučenina · Vidět víc »
Chemické složení
Chemické složení vyjadřuje druh a zastoupení atomů v dané látce.
Nový!!: Látka a Chemické složení · Vidět víc »
Chemický prvek
Příklad prvku – zlato Au Chemický prvek je čistá látka, kterou již nelze chemickými metodami rozložit na jiné látky.
Nový!!: Látka a Chemický prvek · Vidět víc »
Chemicky čistá látka
Chemicky čistá látka, případně čistá látka, je taková látka, jejíž chemické složení je v celém jejím objemu stejné a je tvořena jedním druhem chemických individuí, tedy buď jen jedním druhem atomů, nebo molekul, nebo molekulárních komplexů.
Nový!!: Látka a Chemicky čistá látka · Vidět víc »
Cooperův pár
Cooperův pár je dvojice elektronů nebo jiných fermionů, které jsou v kovech při nízkých teplotách slabě vzájemně vázány elektron-fononovou interakcí, tedy prostřednictvím kmitů krystalové mřížky.
Nový!!: Látka a Cooperův pár · Vidět víc »
Destilace
Destilace je metoda oddělování kapalných látek založená na různé těkavosti složek ve vroucí kapalné směsi.
Nový!!: Látka a Destilace · Vidět víc »
DOI
#PŘESMĚRUJ Digital object identifier.
Nový!!: Látka a DOI · Vidět víc »
Elektrická vodivost
Elektrická vodivost resp.
Nový!!: Látka a Elektrická vodivost · Vidět víc »
Elektrický náboj
Elektrický náboj je fyzikální veličina a vlastnost hmoty.
Nový!!: Látka a Elektrický náboj · Vidět víc »
Elektron
Elektron je subatomární částice se záporným elektrickým nábojem.
Nový!!: Látka a Elektron · Vidět víc »
Emulze
Emulze je heterogenní směs dvou kapalin, které se vzájemně samovolně nesměšují.
Nový!!: Látka a Emulze · Vidět víc »
Fáze (termodynamika)
Příklad termodynamiky V termodynamice označuje pojem fáze část termodynamického systému, tedy části prostoru vyplněného látkovým prostředím, ve které jsou fyzikální vlastnosti látky (jako např. hustota, modul pružnosti/modul objemové pružnosti, magnetická permeabilita, index lomu) a chemické složení v zásadě stejné.
Nový!!: Látka a Fáze (termodynamika) · Vidět víc »
Fermion
Fermiony jsou částice pojmenované podle italského fyzika Enrica Fermiho (proto bývají někdy také označovány jako Fermiho částice), které mají poločíselný spin (1/2, 3/2, 5/2, …, v jednotkách Planckovy konstanty vydělené 2π).
Nový!!: Látka a Fermion · Vidět víc »
Fermionový kondenzát
Fermionový kondenzát je supratekutá fáze tvořená fermiony při nízkých teplotách.
Nový!!: Látka a Fermionový kondenzát · Vidět víc »
Fyzika
Různé příklady fyzikálních jevů Rayleighův a Mieův rozptyl. Fyzika (z řeckého φυσικός (fysikos): přírodní, ze základu φύσις (fysis): příroda, archaicky též silozpyt) je exaktní vědní obor, který zkoumá zákonitosti přírodních jevů.
Nový!!: Látka a Fyzika · Vidět víc »
Fyzikální pole
Pole je ve fyzice forma hmoty, odlišná od látky, zprostředkující silové působení mezi látkovými částicemi nebo jimi tvořenými vázanými soustavami (např. gravitační pole, elektrické pole, magnetické pole, pole jaderných sil, atp.). Vlastnosti fyzikálních polí v tomto smyslu popisujeme makroskopicky pomocí fyzikálních veličin charakterizujících toto silové působení, či kvantově jako výměnu zprostředkujících (intermediálních) polních částic.
Nový!!: Látka a Fyzikální pole · Vidět víc »
Fyzikální veličina
Fyzikální veličina je, jako každá veličina, určitá vlastnost jevu, tělesa nebo látky, která má danou velikost, jež může být vyjádřena jako číslo a reference.
Nový!!: Látka a Fyzikální veličina · Vidět víc »
Heterogenní směs
žuly Heterogenní (různorodá) směs je systém dvou nebo více složek.
Nový!!: Látka a Heterogenní směs · Vidět víc »
Hmota
Hmota je důležitý pojem fyziky, jeho význam se však zejména ve 20.
Nový!!: Látka a Hmota · Vidět víc »
Homogenní směs
Homogenní (stejnorodá) směs je systém dvou nebo více složek, v němž neexistuje rozhraní mezi jednotlivými složkami a jejich fázemi, vlastnosti v celém jeho objemu jsou tedy stejné.
Nový!!: Látka a Homogenní směs · Vidět víc »
Hustota
Hustota představuje hodnotu dané veličiny vztažené k jednotkovému objemu (bývá také označována jako objemová hustota), jednotkovému obsahu plochy (pak se hovoří o plošné hustotě) nebo jednotkové délce (pak se hovoří o lineární hustotě).
Nový!!: Látka a Hustota · Vidět víc »
Index lomu
Index lomu (značí se n nebo N) je bezrozměrná fyzikální veličina popisující šíření světla a všeobecně elektromagnetického záření v látkách.
Nový!!: Látka a Index lomu · Vidět víc »
Ion
Ion nebo iont je kladně nebo záporně elektricky nabitá částice atomární velikosti (atom, molekula, někdy také skupina atomů či molekul), tedy taková, kde se celkový počet elektronů liší od celkového počtu protonů.
Nový!!: Látka a Ion · Vidět víc »
Iontová vazba
Vytváření iontové vazby mezi atomy lithia a fluoru Iontová vazba (heteropolární) je druh vnitromolekulární chemické vazby, která vzniká v případě, že rozdíl elektronegativit atomů účastnících se vazby, přesahuje 1,67.
Nový!!: Látka a Iontová vazba · Vidět víc »
Izotropie
Izotropie je vlastnost, kterou se označuje nezávislost na směru.
Nový!!: Látka a Izotropie · Vidět víc »
John Dalton
John Dalton (6. září 1766 Eaglesfield, Cumberland – 27. července 1844 Manchester) byl britský chemik a fyzik, známý především svou obhajobou atomové teorie.
Nový!!: Látka a John Dalton · Vidět víc »
Kamenivo
Kamenivo – štěrk Kamenivo je zrnitý materiál přírodního nebo umělého původu, určený pro stavební účely.
Nový!!: Látka a Kamenivo · Vidět víc »
Kapalina
Vznik kapky vody Kapalina neboli kapalná látka je jedno ze skupenství látek, při kterém jsou částice látky relativně blízko sebe, ale nejsou vázány v pevných polohách a mohou se pohybovat v celém objemu.
Nový!!: Látka a Kapalina · Vidět víc »
Klidová hmotnost
Klidová hmotnost tělesa je velikost hmotnosti tohoto tělesa, kterou naměří pozorovatel, vůči němuž je těleso v klidu.
Nový!!: Látka a Klidová hmotnost · Vidět víc »
Koordinační vazba
Koordinační vazba, koordinačně kovalentní vazba, někdy označována též jako dativní nebo donor-akceptorová, je druh chemické vazby zprostředkované elektronovým párem.
Nový!!: Látka a Koordinační vazba · Vidět víc »
Kouř
Kouř z požáru Kouř nebo též dým, lidově též čoud či čmoud, je produkt nedokonalého spalování.
Nový!!: Látka a Kouř · Vidět víc »
Kovalentní vazba
Kovalentní vazba (homopolární) je vnitromolekulární forma chemické vazby, kterou lze charakterizovat sdílením jednoho nebo více párů elektronů mezi dvěma prvky.
Nový!!: Látka a Kovalentní vazba · Vidět víc »
Kovová vazba
Kovová vazba je specifický typ chemické vazby, která se ustavuje mezi atomy kovů.
Nový!!: Látka a Kovová vazba · Vidět víc »
Krystal
Krystaly křemene Krystal je pevná látka, v níž jsou stavební prvky (atomy, molekuly nebo ionty) pravidelně uspořádány v opakujícím se vzoru, který se zachovává na velké vzdálenosti (oproti atomárním měřítkům).
Nový!!: Látka a Krystal · Vidět víc »
Krystalizace
Krystalizace či růst krystalů, obecně vytváření pravidelné struktury je druh fázové přeměny, při které dochází k pravidelnému uspořádání částic do krystalové mřížky.
Nový!!: Látka a Krystalizace · Vidět víc »
Kvark
Proton složený ze dvou „u“ kvarků a jednoho „d“ kvarku Kvarky jsou podle standardního modelu částicové fyziky elementární částice, ze kterých se skládají hadrony (tedy například protony a neutrony).
Nový!!: Látka a Kvark · Vidět víc »
Kvark-gluonové plazma
Kvark-gluonové plazma (zřídka též quagma, angl. zkratka QGP) je skupenství hmoty, které existuje při extrémně vysokých teplotách a tlacích.
Nový!!: Látka a Kvark-gluonové plazma · Vidět víc »
Kvarková hvězda
Kvarková hvězda je hypotetický typ hvězdy, která je složená z kvarků, které odolávají tlaku gravitace.
Nový!!: Látka a Kvarková hvězda · Vidět víc »
Kvazikrystal
Atomický model kvazikrystalu Ag-Al Kvazikrystal je pevná látka, jejíž strukturní jednotky (atomy, molekuly) jsou uspořádané, ale nikoli periodicky jako u tradičních krystalů.
Nový!!: Látka a Kvazikrystal · Vidět víc »
Lepton
Ve fyzice je lepton částice, na kterou nepůsobí silná jaderná síla (silná interakce).
Nový!!: Látka a Lepton · Vidět víc »
Malta (materiál)
Malta spojující cihlové zdivo Malta je kašovitá směs několika látek, která po čase ztuhne.
Nový!!: Látka a Malta (materiál) · Vidět víc »
Mion
Rozpad mionu Podle standardního modelu částicové fyziky je mion (z řeckého μείον.
Nový!!: Látka a Mion · Vidět víc »
Mlha
Ranní mlha pokrývá hladinu jezera, obloha zůstává čistá Mlha je oblak, který leží bezprostředně nad zemí a výrazně omezuje viditelnost na vzdálenost nižší než 1 km (jemnější mlha s větší viditelností je opar).
Nový!!: Látka a Mlha · Vidět víc »
Modul pružnosti
Modul pružnosti je charakteristikou materiálu používanou při studiu pružnosti.
Nový!!: Látka a Modul pružnosti · Vidět víc »
Molekula
Různá vyobrazení molekul Molekula je částice složená z atomů nebo iontů.
Nový!!: Látka a Molekula · Vidět víc »
Molekulové interakce
#PŘESMĚRUJ Molekulová interakce.
Nový!!: Látka a Molekulové interakce · Vidět víc »
Neutron
Neutron je subatomární částice bez elektrického náboje (neutrální částice), jedna ze základních stavebních částic atomového jádra (nukleon) a tím téměř veškeré známé hmoty.
Nový!!: Látka a Neutron · Vidět víc »
Neutronová hvězda
Umělecká představa neutronové hvězdy (magnetaru) Neutronová hvězda je astronomické těleso tvořené převážně neutrony udržovanými pohromadě gravitační silou.
Nový!!: Látka a Neutronová hvězda · Vidět víc »
Objem
Objem je fyzikální veličina, která vyjadřuje velikost prostoru, kterou zabírá těleso.
Nový!!: Látka a Objem · Vidět víc »
Půvab
Půvab je obecné subjektivní označení pro vlastnost, která je někým vnímána jako něco mimořádně či výjimečně pěkného, oku lahodícího, lidské mysli mimořádně příjemného.
Nový!!: Látka a Půvab · Vidět víc »
Pěna
Mořská pěna na pláži Pěna je směs, která je tvořena bublinami plynu v kapalině, nebo v pevné látce.
Nový!!: Látka a Pěna · Vidět víc »
Permeabilita
Permeabilita je v elektrotechnice fyzikální veličina, která vyjadřuje vliv určitého materiálu nebo prostředí na výsledné účinky působícího magnetického pole.
Nový!!: Látka a Permeabilita · Vidět víc »
Permitivita
Permitivita (absolutní permitivita) je v elektrotechnice fyzikální veličina označovaná obvykle řeckým písmenem ε (epsilon), která vyjadřuje míru odporu při vytváření elektrického pole v určitém přenosovém médiu.
Nový!!: Látka a Permitivita · Vidět víc »
Pevná látka
Led je voda v pevném stavu Pevná látka je jedno ze skupenství látek, při kterém jsou částice látky vázány ve svých „pevných“ polohách, kolem kterých kmitají.
Nový!!: Látka a Pevná látka · Vidět víc »
Pevnost (fyzika)
Pevnost je fyzikální vlastnost pevných látek, vyjadřující jejich odolnost vůči vnějším silám.
Nový!!: Látka a Pevnost (fyzika) · Vidět víc »
Plazma
Slunce je z plazmatu Plazmastřední rod; 2.
Nový!!: Látka a Plazma · Vidět víc »
Plyn
Schéma kinetické teorie plynů. Plyn neboli plynná látka je jedno ze skupenství látek, při kterém jsou částice relativně daleko od sebe, pohybují se v celém objemu a nepůsobí na sebe přitažlivou silou.
Nový!!: Látka a Plyn · Vidět víc »
Podivnost
Podivnost je kvantové číslo spojené s elementárními částicemi (zvláště hadrony).
Nový!!: Látka a Podivnost · Vidět víc »
Povrch Země
Zemský povrch je označení, které se používá pro svrchní vrstvu litosféry, která je v kontaktu s ostatními sférami (atmosférou, biosférou, či hydrosférou).
Nový!!: Látka a Povrch Země · Vidět víc »
Proton
Ve fyzice je proton subatomární částice s kladným elementárním elektrickým nábojem tj.
Nový!!: Látka a Proton · Vidět víc »
Pružnost
Pružnost (též elasticita či tuhost) je část mechaniky, která studuje vztahy mezi deformacemi těles a vnějšími silami, které na toto těleso působí.
Nový!!: Látka a Pružnost · Vidět víc »
Reologie
Euklidova hmota Pascalova hmota Hookova hmota Reologie je vědní obor mechaniky spojitých prostředí (mechaniky kontinua), který se věnuje zkoumání a modelování deformačních vlastností látek, zejména závislosti deformace, napětí a času.
Nový!!: Látka a Reologie · Vidět víc »
Roztok
Roztok je homogenní (stejnorodá) většinou kapalná směs nejméně dvou látek, rozpouštědla a rozpuštěné látky.
Nový!!: Látka a Roztok · Vidět víc »
Skupenství
Skupenství neboli stav je konkrétní forma látky, charakterizovaná především uspořádáním částic v látce a projevující se typickými vlastnostmi.
Nový!!: Látka a Skupenství · Vidět víc »
Spin
Spin je kvantová vlastnost elementárních částic, jejíž ekvivalent klasická fyzika nezná.
Nový!!: Látka a Spin · Vidět víc »
Stratosféra
Stratosféra je vrstva atmosféry nacházející se ve výškách průměrně 10 až 50 km nad hladinou moře.
Nový!!: Látka a Stratosféra · Vidět víc »
Sublimace
Jednoduchý sublimační přístroj Sublimace je skupenská přeměna, při které se pevná látka mění na plyn, aniž by došlo k tání pevné látky (tedy bez průchodu kapalnou fází).
Nový!!: Látka a Sublimace · Vidět víc »
Supratekutost
Hélium II se „vyplazí“ po povrchu nádoby, aby našlo svoji vlastní hladinu – po krátké chvíli se hladiny v obou nádobách vyrovnají. Rollinova vrstva též pokryje vnitřek větší nádoby; kdyby nebyla zavřená, hélium II by se vyplazilo ven a uniklo. Fázový diagram helia Supratekutá látka nebo též supratekutina (z lat. supra.
Nový!!: Látka a Supratekutost · Vidět víc »
Supravodivost
LHC. levitující nad magnety Supravodivý magnet Supravodivost je jev kvantové mechaniky, při němž materiál ochlazený pod svou kritickou teplotu (TC) vede elektrický proud bez odporu, takže se žádná energie neztrácí přeměnou na Jouleovo teplo.
Nový!!: Látka a Supravodivost · Vidět víc »
Suspenze (chemie)
Suspenze je heterogenní směs, jemně dispergované (rozptýlené) pevné látky v kapalině.
Nový!!: Látka a Suspenze (chemie) · Vidět víc »
Tauon
Tauon (neboli tau lepton) je záporně nabitá elementární částice s poločasem rozpadu 3×10−13 s (jde tedy o nestabilní částici) a klidovou hmotností 1777 MeV (srovnej s 939 MeV protonu a 0,511 MeV elektronu).
Nový!!: Látka a Tauon · Vidět víc »
Těleso
isbn.
Nový!!: Látka a Těleso · Vidět víc »
Tepelná vodivost
Ve fyzice označuje tepelná vodivost schopnost daného kusu látky, konstrukce (např. zdi), vést teplo.
Nový!!: Látka a Tepelná vodivost · Vidět víc »
Teplota
pokojové teploty Teplota je charakteristika tepelného stavu hmoty.
Nový!!: Látka a Teplota · Vidět víc »
Valenční elektron
helia se skládá ze 2 protonů, 2 neutronů a 2 elektronů. Elektrony v jeho valenční (jediné) vrstvě jsou elektrony valenční. Elektrony jsou pro názornost zobrazeny jako částice obíhající kolem jádra po konkrétní dráze – orbitu. Valenční elektron je elektron v elektronovém obalu atomu umístěný ve valenční, energeticky nejvýše položené vrstvě nebo několika vrstvách.
Nový!!: Látka a Valenční elektron · Vidět víc »
Van der Waalsovy síly
Přitažlivé van der Waalsovy síly u dvou molekul vody Van der Waalsovy síly jsou elektrostatické přitažlivé nebo odpudivé síly (interakce) mezi molekulami, které jsou způsobeny jejich vzájemným elektromagnetickým ovlivňováním.
Nový!!: Látka a Van der Waalsovy síly · Vidět víc »
Viskozita
Simulace dvou látek s rozdílnou viskozitou. Horní kapalina má nižší viskozitu, dolní kapalina má vyšší viskozitu Viskozita (také vazkost) je fyzikální veličina udávající poměr mezi tečným napětím a změnou rychlosti v závislosti na vzdálenosti mezi sousedními vrstvami při proudění skutečné kapaliny.
Nový!!: Látka a Viskozita · Vidět víc »
Vodíková vazba
Vodíková vazba ve vodě (černé přerušované čáry). Béžové čáry: kovalentní vazby mezi atomy kyslíku (červeně) a vodíku (bíle).Vodíková vazba (také vodíkový můstek) je typ intermolekulární nebo intramolekulární interakce, k níž dochází sdílením vodíkových atomů.
Nový!!: Látka a Vodíková vazba · Vidět víc »
Vzduch
mlze Vzduch je směs plynů tvořící plynný obal Země – atmosféru – sahající až do výše asi 100 km.
Nový!!: Látka a Vzduch · Vidět víc »
Země
Země je třetí planeta sluneční soustavy se střední vzdáleností od Slunce asi 1 au, zároveň největší terestrická planeta v soustavě a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život.
Nový!!: Látka a Země · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Chemická látka, Chemikálie, Heterogenní látka, Homogenní látka, Homogenní těleso, Izotropní látka, Materiál.
