Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Nainstalovat
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Hornoslezská povstání

Index Hornoslezská povstání

Hornoslezská povstání je označení tři ozbrojených střetů, které se odehrály v letech 1919–1921 v části Horního Slezska mezi propolskými povstalci a příslušníky německých paramilitantních jednotek podporovaných státními orgány Výmarské republiky.

139 vztahy: Aristide Briand, Świętochłowice, Łaziska Górne, Španělsko, Ženeva, Čína, Československo-polský spor o Těšínsko, Bavorská republika rad, Belgie, Berlínský mír, Beruň, Bitva u Annabergu, Bojová organizace Horního Slezska, Bolševici, Brazílie, Bytom, Chořov, David Lloyd George, Důsledky první světové války, Dělostřelecká baterie, Dolní Slezsko, Druhá polská republika, Edvard Beneš, Encyklopedia Powstań Śląskich, Enkláva, Exkláva, Francie, Freikorps, Gazeta Wyborcza, Gliwice, Godów, Granátomet, Grodków, Habsburská monarchie, Hlučínsko, Hlubčice, Hlucholazy, Hora Svaté Anny, Horní Slezsko, Horní Slezsko (provincie), Itálie, Ivanoe Bonomi, Jaltská konference, Kalvinismus, Katovice, Katovická konurbace, Kędzierzyn-Koźle, Kluczbork, Konference velvyslanců, Krnovské knížectví, ..., Kulomet, Lašská nářečí, Lędziny, Listopadová revoluce (Německo), Lubliniec, Mikulov (Polsko), Moravci, Mysłowice, Nacistické Německo, Namyslov, Niemodlin, Niské knížectví, Nysa, Odra, Okres Pszczyna, Olše (řeka), Olesno, Olza, Opavské knížectví, Opolí, Opolské knížectví, Opolské vojvodství, Ossolineum, Paříž, Pařížská mírová konference (1919), Příměří, Připojení Hlučínska k Československu, Petrovice u Karviné, Plebiscit, Plebiscit v Horním Slezsku, Polityka, Polská armáda, Polská lidová republika, Polsko, Polsko-sovětská válka, Porúří, Postupimská dohoda, Povstání spartakovců, Prudník, Pruské království, Pruské Slezsko, První republika, První světová válka, Pszczyna, Puška, Radzionków, Ratiboř (Slezské vojvodství), Reichswehr, Ruda Śląska, Rybnik, Siemianowice Śląskie, Slezština (lechický jazyk), Slezská Ruda, Slezské Pěkary, Slezské vojvodství, Slezské vojvodství (1920-1945), Slezský parlament, Slezsko, Sosnovec, Spodek (Katovice), Společnost národů, Statek (správní jednotka), Státy Dohody, Strumeň, Strzelce Opolskie, Tarnovské Hory, Těšínsko, Toszek, Tychy, Varšava, Válka na východní Ukrajině, Vídeňský kongres, Výjimečný stav, Výmarská republika, Velká Británie, Velkopolské povstání, Velkopolsko (historické území), Versailleská smlouva, Vilém II. Pruský, Vládní obvod, Wellington Koo, Wodzisław Śląski, Wojciech Korfanty, Zabrze, Zębowice, Zwrot, 1919, 1920, 1921. Rozbalte index (89 více) »

Aristide Briand

Aristide Briand (28. března 1862 – 7. března 1932) byl francouzský socialistický politik, který byl šestkrát premiérem Francie.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Aristide Briand · Vidět víc »

Świętochłowice

Świętochłowice (slezsky Śwjyntochlowicy) jsou město a městský okres v jižním Polsku ve Slezském vojvodství.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Świętochłowice · Vidět víc »

Łaziska Górne

Łaziska Górne (též Horní Laziska) jsou město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Mikulov.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Łaziska Górne · Vidět víc »

Španělsko

Španělsko, plným názvem Španělské království (a), je stát v jihozápadní Evropě, přičemž část jejího území leží v Atlantském oceánu, Středozemním moři a Africe.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Španělsko · Vidět víc »

Ženeva

Ženeva (švýcarskou němčinou,, franko-provensálsky Zeneva) je švýcarské město a hlavní město kantonu Ženeva.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Ženeva · Vidět víc »

Čína

Čína, plným názvem Čínská lidová republika, zkratkou ČLR (mezinárodně ''CN''), je stát ležící ve východní Asii.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Čína · Vidět víc »

Československo-polský spor o Těšínsko

Dobová mapka plebiscitního území, s vyznačením nejdůležitějších demarkačních linií na Těšínsku před jeho rozdělením Československo-polský spor o Těšínsko byl jeden z československo-polských pohraničních sporů a vedl se mezi těmito státy od roku 1918 do roku 1958.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Československo-polský spor o Těšínsko · Vidět víc »

Bavorská republika rad

Bavorská republika rad, Mnichovská republika rad či Bavorská sovětská republika (německy Münchner Räterepublik či Bayerische Räterepublik) představovala krátce existující stát na území Bavorska (7. dubna – 3. května 1919).

Nový!!: Hornoslezská povstání a Bavorská republika rad · Vidět víc »

Belgie

Belgie, plným názvem Belgické království, je stát v severozápadní Evropě. Na severu sousedí s Nizozemskem, na východě s Německem, na jihovýchodě s Lucemburskem, na jihozápadě s Francií a na severozápadě se Severním mořem. Rozkládá se na ploše 30 689 km2 a žije v něm více než 11,5 milionu obyvatel, což z ní činí 22. nejhustěji osídlenou zemi světa a 6. nejhustěji osídlenou zemi Evropy s hustotou 376 ob./ km². Belgie je součástí oblasti známé jako Nizozemí, což je historicky poněkud větší region než skupina států Beneluxu, neboť zahrnoval i části severní Francie. Hlavním městem a největší metropolitní oblastí je Brusel; dalšími velkými městy jsou Antverpy, Gent, Charleroi, Lutych, Bruggy, Namur a Lovaň. Belgie je suverénní stát a federativní konstituční monarchie s parlamentním systémem. Její institucionální uspořádání je složité a je strukturováno na regionálním i jazykovém základě. Dělí se na tři značně autonomní regiony: Vlámský region (Flandry) na severu, Valonský region (Valonsko) na jihu a Region hlavního města Bruselu. Brusel je nejmenším a nejhustěji osídleným regionem a zároveň nejbohatším regionem z hlediska hrubého domácí produktu na obyvatele. Belgie je také domovem dvou hlavních jazykových společenství: vlámského společenství, které tvoří asi 60 % obyvatelstva, a francouzského společenství, které tvoří asi 40 % obyvatelstva. Ve východních kantonech existuje malé německy mluvící společenství, které tvoří přibližně jedno procento obyvatel. Region hlavního města Bruselu je oficiálně dvojjazyčný v francouzštině a nizozemštině, ačkoli většinovým jazykem a lingua franca je francouzština.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Belgie · Vidět víc »

Berlínský mír

Berlínský mír byla mírová smlouva podepsaná mezi státy Rakouskem a Pruskem 28.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Berlínský mír · Vidět víc »

Beruň

Beruň je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství, sídlo okresu Beruň-Lędziny.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Beruň · Vidět víc »

Bitva u Annabergu

Bitva u Annabergu (německy Sturm auf den Annaberg, polsky Bitwa o Górę Św. Anny) byla největší bitva ze série slezských povstání.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Bitva u Annabergu · Vidět víc »

Bojová organizace Horního Slezska

Bojová organizace Horního Slezska, též zkráceně Sebeobrana (zkráceně), byla polovojenská organizace sdružující slezské Němce, jejímž cílem bylo udržet Horní Slezsko ve svazku s Německem a nepřipustit jeho připojení k Polsku.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Bojová organizace Horního Slezska · Vidět víc »

Bolševici

Stranická schůze. Zleva sedí: Avel Enukidze, Michail Kalinin, Nikolaj Bucharin, Michail Tomskij, Michail Laševič, Lev Kameněv, Jevgenij Preobraženskij, Leonid Serebrjakov, Vladimir Iljič Lenin a Alexej Rykov. Bolševici je původně označení příslušníků Leninem vedené radikální frakce Ruské sociálně demokratické dělnické strany, ostatní členové strany byli označováni jako menševici.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Bolševici · Vidět víc »

Brazílie

Brazílie, plným názvem Brazilská federativní republika, je federativní republika tvořená 26 státy a jedním federálním územím.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Brazílie · Vidět víc »

Bytom

Bytom (v češtině slovo ženského rodu, v polštině mužského; slezsky Bytōm nebo Bytōń) je město a městský okres v jižním Polsku ve Slezském vojvodství, součást dvoumilionové katovické konurbace.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Bytom · Vidět víc »

Chořov

Chořov, historicky Králova Huť je město a městský okres v jižním Polsku ve Slezském vojvodství.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Chořov · Vidět víc »

David Lloyd George

David Lloyd George, 1.

Nový!!: Hornoslezská povstání a David Lloyd George · Vidět víc »

Důsledky první světové války

Versaillskou mírovou smlouvu V důsledku první světové války došlo především v Evropě, ale též v Asii, Africe, ale i v dalších světových oblastech, k drastickým politickým, kulturním a společenským změnám, jež zásadním způsobem ovlivnily další průběh 20. století.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Důsledky první světové války · Vidět víc »

Dělostřelecká baterie

Dělostřelecká baterie může být.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Dělostřelecká baterie · Vidět víc »

Dolní Slezsko

Dolní Slezsko (slezsky Dolny Ślůnsk nebo Dolny Ślōnsk, slezskoněmecky Niederschläsing, německy Niederschlesien, polsky Dolny Śląsk, latinsky Silesia Inferior) je severozápadní část Slezska, jedna ze dvou – vedle Horního Slezska – hlavních oblastí, na něž se tato historická země ve Střední Evropě tradičně dělí.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Dolní Slezsko · Vidět víc »

Druhá polská republika

#PŘESMĚRUJ Druhá Polská republika.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Druhá polská republika · Vidět víc »

Edvard Beneš

Edvard Beneš (původním jménem Eduard; 28. května 1884 Kožlany – 3. září 1948 Sezimovo Ústí) byl československý politik a státník, druhý československý prezident v letech 1935–1948, resp.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Edvard Beneš · Vidět víc »

Encyklopedia Powstań Śląskich

Encyklopedia Powstań Śląskich je polská encyklopedie editovaná Franciszkem Hawrankem.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Encyklopedia Powstań Śląskich · Vidět víc »

Enkláva

Enkláva je v kontextu mezinárodní politické geografie oddělená část území či teritoria, zcela obklopená územím jiného státu.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Enkláva · Vidět víc »

Exkláva

Exkláva je část vlastního území, která je zcela oddělena od zbývajícího území.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Exkláva · Vidět víc »

Francie

Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Francie · Vidět víc »

Freikorps

Náborový plakát Freikorps Hülsen Jako Freikorps (svobodné sbory) byly původně označovány dobrovolnické armády, ve 20.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Freikorps · Vidět víc »

Gazeta Wyborcza

Gazeta Wyborcza (česky Volební noviny) jsou celopolské noviny, druhý nejprodávanější polský deník, který vydává mediální koncern Agora S. A. (akciová společnost).

Nový!!: Hornoslezská povstání a Gazeta Wyborcza · Vidět víc »

Gliwice

Gliwice (či Glivice, slezsky Glywice/Glywicy) jsou město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství na historickém území Horního Slezska.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Gliwice · Vidět víc »

Godów

Godów je vesnice a sídlo gminy Godów v okrese Wodzisław ve Slezském vojvodství v jižním Polsku.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Godów · Vidět víc »

Granátomet

Násadcový granátomet posledního vývojového typu na AK-47 Granátomety z 18. století Granátomet je palná zbraň sloužící k vymetení či vystřelení granátů na větší vzdálenost a s větší přesností, než je možné při ručním házení.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Granátomet · Vidět víc »

Grodków

Grodkov (řidčeji též Grotkov) je město v jižním Polsku v Opolském vojvodství v okrese Břeh, sídlo stejnojmenné ''gminy'' zahrnující třicet pět okolních vesnic.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Grodków · Vidět víc »

Habsburská monarchie

Habsburská monarchie (německy Habsburgermonarchie) či hovorově Rakouská monarchie (německy Österreichische Monarchie), popř.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Habsburská monarchie · Vidět víc »

Hlučínsko

Hlučínsko (původně jižní Ratibořsko; v místním úzu Praj(z)sko či Praj(z)ská; německy Hultschiner Ländchen, polsky Kraj hulczyński nebo Kraik hulczyński) je historické území na východě Česka u hranic s Polskem, součást Českého Slezska, dnes rozdělené mezi okresy Opava (naprostá většina) a Ostrava-město.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Hlučínsko · Vidět víc »

Hlubčice

Hlubčice jsou město v jižním Polsku v Opolském vojvodství, sídlo okresu Hlubčice a stejnojmenné gminy.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Hlubčice · Vidět víc »

Hlucholazy

Hlucholazy (v současném úzu též Glucholazy) je město v jižním Polsku v Opolském vojvodství v okrese Nisa, sídlo stejnojmenné ''gminy''.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Hlucholazy · Vidět víc »

Hora Svaté Anny

Hora Svaté Anny (slezsky Anaberg nebo Świyntŏ Anna) je obec v jižním Polsku v Opolském vojvodství v okrese Strzelce v gmině Leśnica.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Hora Svaté Anny · Vidět víc »

Horní Slezsko

Horní Slezsko (slezsky Gůrny Ślůnsk nebo Gōrny Ślōnsk, slezskoněmecky Aeberschläsing, německy Oberschlesien, polsky Górny Śląsk, latinsky Silesia Superior) je jihovýchodní část Slezska, jedna ze dvou – vedle Dolního Slezska – hlavních oblastí, na něž se tato historická země ve Střední Evropě tradičně dělí.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Horní Slezsko · Vidět víc »

Horní Slezsko (provincie)

Provincie Horní Slezsko (německy: Provinz Oberschlesien, slezskoněmecky: Provinz Oberschläsing, polsky: Prowincja Górny Śląsk, slezsky: Prowincyje Gůrny Ślůnsk).

Nový!!: Hornoslezská povstání a Horní Slezsko (provincie) · Vidět víc »

Itálie

Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Itálie · Vidět víc »

Ivanoe Bonomi

Ivanoe Bonomi (18. října 1873 Mantova – 20. dubna 1951 Řím) byl italský středolevý politik, dvakrát italský premiér.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Ivanoe Bonomi · Vidět víc »

Jaltská konference

Jaltě Livadijský palác, místo konání konference Jaltská konference byla jedno ze setkání hlavních představitelů SSSR, USA a Velké Británie (Stalina, Roosevelta a Churchilla) během druhé světové války, které se konalo mezi 4. a 11. únorem 1945.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Jaltská konference · Vidět víc »

Kalvinismus

Ženevě Kalvinismus je reformační proud v křesťanském myšlení, který vychází z učení Jana Kalvína a dalších reformátorů.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Kalvinismus · Vidět víc »

Katovice

Katovice (slezsky Katowicy,, v letech 1953–1956 Stalinogród) jsou město v jižním Polsku, sídlo Slezského vojvodství.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Katovice · Vidět víc »

Katovická konurbace

Katovická konurbace (též nepřesně hornoslezská) je největší a nejlidnatější metropolitní oblast Polska.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Katovická konurbace · Vidět víc »

Kędzierzyn-Koźle

Kandřín-Kozlí (polsky) je město v jižním Polsku v Opolském vojvodství, sídlo okresu Kandřín-Kozlí.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Kędzierzyn-Koźle · Vidět víc »

Kluczbork

Zámecká věž – vodojem Evangelický kostel Krista Spasitele Vlakové nádraží Kluczbork (slezsky a polsky historicky Kluczborek) je město v jižním Polsku v Opolském vojvodství, sídlo okresu Kluczbork.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Kluczbork · Vidět víc »

Konference velvyslanců

Konference velvyslanců, plným názvem Konference velvyslanců čelných spojeneckých a přidružených mocností (anglicky Conference of Ambassadors of the Principal Allied and Associated Powers, francouzsky Conférence des Ambassadeurs des principales puissances alliées et associées) byl mezispojenecký orgán Dohody po skončení první světové války.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Konference velvyslanců · Vidět víc »

Krnovské knížectví

Krnovské knížectví (polsky Księstwo Karniowskie, německy Herzogtum Jägerndorf nebo Fürstentum Jägerndorf, latinsky Ducatus Carnoviensis) bylo jedním ze slezských knížectví s hlavním městem v Krnově.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Krnovské knížectví · Vidět víc »

Kulomet

Lehký kulomet BREN Těžký kulomet GAU-17/A Kulomet M240G ve výzbroji armády Spojených států amerických Kulomet (starším českým názvem též strojní puška, z německého „Maschinengewehr“) je automatická palná zbraň používající většinou puškové náboje, sloužící k ničení živé síly a lehké techniky nepřítele střelbou převážně dávkami.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Kulomet · Vidět víc »

Lašská nářečí

Územní rozsah lašských nářečí Lašská nářečí na začátku 20. století v dnešním Polsku (žlutá barva) Lašská nářečí neboli slezskomoravská nářečí (slezsky: laszsko godka, polsky: gwary laskie) jsou skupinou nářečí českého jazyka v části opavského a těšínského Slezska a severovýchodní Moravy.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Lašská nářečí · Vidět víc »

Lędziny

Lędziny (slezsky Lyńdziny) jsou město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Beruň-Lędziny.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Lędziny · Vidět víc »

Listopadová revoluce (Německo)

Listopadová revoluce byla revoluce v Německém císařství ke konci první světové války, ve které bylo Německo tehdy již de facto poraženo.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Listopadová revoluce (Německo) · Vidět víc »

Lubliniec

Lubliniec (dříve polsky též Lubin nebo Lublin,, v letech 1941–1945 Lobau, občas počeštěně Lublinec) je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství, sídlo okresu Lubliniec.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Lubliniec · Vidět víc »

Mikulov (Polsko)

Mikulov je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství, sídlo okresu Mikulov.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Mikulov (Polsko) · Vidět víc »

Moravci

Žena v hlučínském kroji, 30. léta Moravci (také „pruští Moravci“ či „němečtí Moravci“) je historický název pro lašským nářečím hovořící katolické obyvatelstvo pruského Slezska žijící severně od řeky Opavy.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Moravci · Vidět víc »

Mysłowice

Trojmezí tří císařů kdysi. Myslovice (latinsky Mislovia) jsou město a městský okres v jižním Polsku ve Slezském vojvodství, součást katovické konurbace.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Mysłowice · Vidět víc »

Nacistické Německo

Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Nacistické Německo · Vidět víc »

Namyslov

#PŘESMĚRUJ Namysłów.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Namyslov · Vidět víc »

Niemodlin

Nemodlín nebo Falkenberk (Niemodlin, Falkenberg) je město v jižním Polsku v Opolském vojvodství v okrese Opolí.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Niemodlin · Vidět víc »

Niské knížectví

Niské knížectví (Księstwo Nyskie, Fürstentum Neisse), zkráceně Nisko, je historické území v Dolním Slezsku rozkládající se podél středního toku Kladské Nisy, původně zahrnující souvislé území kolem dnešních měst Nisa (dle něhož je knížectví pojmenováno), Otmuchów, Paczków, Głuchołazy, Vidnava a Jeseník, roce 1344 bylo ještě rozšířeno o Grodków.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Niské knížectví · Vidět víc »

Nysa

#PŘESMĚRUJ Nisa (Polsko).

Nový!!: Hornoslezská povstání a Nysa · Vidět víc »

Odra

Pramen řeky Odry. Kůrovcové kalamity) vojenském újezdu Libavá Opavou Ostrava, soutok Odry a Opavy Odra (slezsky Uodra;; dolnolužickosrbsky Wodra; latinsky ve starověku Viadua, Viadrus, latinsky ve středověku Odera, Oddera) je řeka ve Střední Evropě.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Odra · Vidět víc »

Okres Pszczyna

Okres Pszczyna (polsky Powiat pszczyński) je okres v polském Slezském vojvodství.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Okres Pszczyna · Vidět víc »

Olše (řeka)

Olše (dříve Olza,, dříve Oldza nebo Olsza, v těšínském nářečí Olza; německy Olse) je řeka v okresech Frýdek-Místek a Karviná v České republice a ve Slezském vojvodství v Polsku, přičemž částečně tvoří státní hranici.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Olše (řeka) · Vidět víc »

Olesno

Olesno (Tradiční polský název města je Oleśno s hláskou podobnou změkčenému „š“. Oficiálně používaná forma Olesno vychází z výslovnosti v místním severoslezském nářečí, viz mazuření. V běžné mluvě obyvatel se vyskytují oba tvary.) je město v jižním Polsku v Opolském vojvodství, sídlo okresu Olesno.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Olesno · Vidět víc »

Olza

Olza je vesnice v Polsku v okrese Wodzisław, ležící na pravém břehu řeky Olše (v polštině a těšínském nářečí Olza) a na pravém břehu odry Odry, u soutoku Odry a Olše, na česko-polské státní hranici, v gmině Gorzyce, ve Slezském vojvodství.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Olza · Vidět víc »

Opavské knížectví

Opavské knížectví nebo též Opavské vévodství (německy Herzogtum Troppau, polsky Księstwo Opawskie) bylo historickým útvarem na moravsko-slezském pomezí v okolí dnešních měst Opavy, Bruntálu, Krnova, Hlučína a polských Hlubčic.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Opavské knížectví · Vidět víc »

Opolí

Opolí (slezskopolsky Uopole / Ôpole, slezskoněmecky Uppeln) je město s postavením okresu v jižním Polsku, sídlo Opolského vojvodství a okresu Opolí.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Opolí · Vidět víc »

Opolské knížectví

Opolské knížectví (latinsky Ducatus Opolie, polsky Księstwo opolskie, německy Herzogtum Oppeln), nazýváno v některých fázích jako Opolsko-ratibořské knížectví, bylo jedno ze slezských knížectví Horního Slezska s centrem v Opoli existující mezi lety 1173–1742.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Opolské knížectví · Vidět víc »

Opolské vojvodství

Opolské vojvodství je jeden ze šestnácti vyšších územních samosprávných celků Polska zřízených při správní reformě v roce 1998.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Opolské vojvodství · Vidět víc »

Ossolineum

Někdejší Ossolineum ve Lvově Hrabě Józef Maksymilian Ossoliński, zakladatel Ossolinea Ossolineum neboli Národní knihovna Ossolinských ve Vratislavi (polsky Zakład Narodowy im. Ossolińskich, zkr. ZNiO, německy Ossolinski-Nationalbibliothek Breslau), je nadace se sídlem v klášteře sv.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Ossolineum · Vidět víc »

Paříž

Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).

Nový!!: Hornoslezská povstání a Paříž · Vidět víc »

Pařížská mírová konference (1919)

Podepisování Versailleské mírové smlouvy (1919) Pařížská mírová konference byla mírová konference pořádaná vítězi první světové války roku 1919, během které byly sjednány mírové smlouvy mezi vítěznými státy Dohody a poraženými Centrálními mocnostmi.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Pařížská mírová konference (1919) · Vidět víc »

Příměří

Příměří (angl. armistice) je dohoda o zastavení válečných akcí.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Příměří · Vidět víc »

Připojení Hlučínska k Československu

Československá armáda a úředníci přebírají správu města Hlučína. K připojení Hlučínska k Československu došlo 4. února 1920 na základě článku 83 Versailleské mírové smlouvy, která vstoupila v platnost 10. ledna 1920.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Připojení Hlučínska k Československu · Vidět víc »

Petrovice u Karviné

Petrovice u Karviné jsou obec, která se nachází v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Petrovice u Karviné · Vidět víc »

Plebiscit

Plebiscit je v češtině používán v různých významech, terminologie není ustálená.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Plebiscit · Vidět víc »

Plebiscit v Horním Slezsku

okresy, které většinově podpořily Německo Plebiscit v Horním Slezsku byl jeden ze tří územních plebiscitů nařízených Versailleskou smlouvou.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Plebiscit v Horním Slezsku · Vidět víc »

Polityka

Tygodnik Polityka je polský společensko-politický týdeník.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Polityka · Vidět víc »

Polská armáda

Polský voják v Iráku Ozbrojené síly Polské republiky (zkratka SZ RP) je jméno ozbrojeného sboru Polska.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Polská armáda · Vidět víc »

Polská lidová republika

Polská lidová republika, zkráceně PLR, byl oficiální název Polska v letech 1947–1989.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Polská lidová republika · Vidět víc »

Polsko

Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Polsko · Vidět víc »

Polsko-sovětská válka

Polsko-sovětská válka (polsky wojna polsko-bolszewicka; též polsko-ruská válka, únor 1919 – březen 1921) představovala střetnutí mezi sovětským Ruskem a po první světové válce obnoveným Polskem.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Polsko-sovětská válka · Vidět víc »

Porúří

Poloha Porúří v rámci Německa Porúří (německy Ruhrgebiet) je hustě obydlená oblast v Severním Porýní-Vestfálsku, skládající se z velkého počtu původně průmyslových měst.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Porúří · Vidět víc »

Postupimská dohoda

Stalin, Truman a Churchill těsně před zahájením konference Postupimská dohoda je obvyklý název pro Závěrečný protokol postupimské konference – výsledek posledního jednání Velké trojky na postupimské konferenci, která se konala od 17. července do 2. srpna 1945 v braniborské Postupimi u Berlína.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Postupimská dohoda · Vidět víc »

Povstání spartakovců

Povstání spartakovců, také známé jako lednové povstání, bylo pokusem o revoluci ve Výmarské republice v chaosu po porážce Německa v první světové válce (viz Listopadová revoluce).

Nový!!: Hornoslezská povstání a Povstání spartakovců · Vidět víc »

Prudník

Prudník (dříve Prądnik) je město v jižním Polsku v Opolském vojvodství, sídlo okresu Prudník a stejnojmenné ''gminy'' zahrnující město a 10 okolních vesnic.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Prudník · Vidět víc »

Pruské království

Pruské království (Königreich Preußen, též Königreich Preussen) byl německý stát, který existoval od roku 1701 do roku 1918.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Pruské království · Vidět víc »

Pruské Slezsko

Pruské Slezsko (oficiálně Provincie Slezsko, německy Provinz Schlesien, zkráceně Slezsko, Schlesien) bylo v letech 1742–1945 jednou z částí Pruska (od roku 1871 v rámci Německa), v letech 1815–1919 a pak 1938–1941 jednou z jeho provincií.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Pruské Slezsko · Vidět víc »

První republika

První republika je označeníSpojení první republika (.

Nový!!: Hornoslezská povstání a První republika · Vidět víc »

První světová válka

První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.

Nový!!: Hornoslezská povstání a První světová válka · Vidět víc »

Pszczyna

Zámek Pština Skanzen pštinského venkova ''Paleja'' Nádraží Pština (historicky též Blština nebo Blščina, Pszczyna, Pleß) je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství, sídlo okresu Pština.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Pszczyna · Vidět víc »

Puška

M1903 Springfield, první polovina 20. století Moderní útočná puška AKM Puška je dlouhá ruční střelná zbraň.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Puška · Vidět víc »

Radzionków

Radzionków je město a gmina v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Tarnovské Hory.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Radzionków · Vidět víc »

Ratiboř (Slezské vojvodství)

Zámecké nádvoří – vlevo pivovar, vpravo kaple sv. Tomáše Bývalý kostel sv. Ducha – městské muzeum Sídlo městského úřadu Dlouhá ulice Vězeňská bašta Vchod do Arboreta Moravské brány Ratiboř (slezskoněmecky Rattebor) je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství, sídlo okresu Ratiboř.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Ratiboř (Slezské vojvodství) · Vidět víc »

Reichswehr

Přísaha Hitlerovi Vlajka Reichswehru Reichswehr (dosl. Říšská obrana) byly ozbrojené síly meziválečné německé republiky v letech 1919 až 1935.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Reichswehr · Vidět víc »

Ruda Śląska

#PŘESMĚRUJ Slezská Ruda.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Ruda Śląska · Vidět víc »

Rybnik

Budova okresního hejtmanství Hlavní pošta Rybnické divadlo Důl Ignacy Elektrárna a Rybnická přehrada Rybnik (též Rybníky) je město a městský okres v jižním Polsku ve Slezském vojvodství vzdálené zhruba 20 km od českých hranic.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Rybnik · Vidět víc »

Siemianowice Śląskie

Siemianowice Śląskie (slezsky Siymianowicy / Śymjanowicy) jsou město a městský okres v jižním Polsku ve Slezském vojvodství.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Siemianowice Śląskie · Vidět víc »

Slezština (lechický jazyk)

Nářečí slezštiny podle Alfreda Zaręby Slezština ve veřejném prostoru: transparent ''Každý jiný, všichni rovní'' na průvodu LGBT hrdosti Slezština ve veřejném prostoru: vývěsný štít ''Květinářství: květiny a dárky'' s typickými lexikálními germanismy Slezština ve veřejném prostoru: výstražný nápis ''Dej pozor na tramvaj'' na chodníku v Chořově Dvojjazyčný slezsko-český nápis v Jablunkově, slezština zapsaná alternativním těšínským zápisem Slezština je západoslovanský jazyk použivaný v Horním Slezsku, v současnosti menšinově.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Slezština (lechický jazyk) · Vidět víc »

Slezská Ruda

Slezská Ruda (slezsky Ślōnskŏ Ruda / Ślůnsko Ruda) je město a městský okres v jižním Polsku ve Slezském vojvodství.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Slezská Ruda · Vidět víc »

Slezské Pěkary

#PŘESMĚRUJ Piekary Śląskie.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Slezské Pěkary · Vidět víc »

Slezské vojvodství

Slezské vojvodství je jeden ze šestnácti vyšších územních samosprávných celků Polska zřízených při správní reformě v roce 1998.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Slezské vojvodství · Vidět víc »

Slezské vojvodství (1920-1945)

#PŘESMĚRUJ Slezské vojvodství (1920–1945).

Nový!!: Hornoslezská povstání a Slezské vojvodství (1920-1945) · Vidět víc »

Slezský parlament

Budova Slezského parlamentu Slezský parlament nebo Slezský sejm (polsky: Sejm Śląski) byl legislativní orgán autonomního Slezského vojvodství ve druhé polské republice mezi léty 1920 až 1939.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Slezský parlament · Vidět víc »

Slezsko

pruská provincie Slezsko Znak Dolního a Horního Slezska(slezská orlice) Slezsko (slezsky Ślůnsk/Ślōnsk/Ślónsk, Ślónsko, Ślesko apod., slezskoněmecky Schläsing, německy Schlesien, polsky Śląsk, latinsky Silesia) je historická země ve střední Evropě.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Slezsko · Vidět víc »

Sosnovec

Sosnovec (výslovnost) je polské město ve Slezském vojvodství v Hornoslezské průmyslové oblasti.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Sosnovec · Vidět víc »

Spodek (Katovice)

Spodek (v polštině znamená „podšálek") je víceúčelová aréna stojící v centru polských Katovic.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Spodek (Katovice) · Vidět víc »

Společnost národů

Mapa členů (1920–1945) Jeden z otců organizace, Woodrow Wilson Společnost národů (League of Nations, Société des Nations, ve starší české literatuře Svaz národů) byla mezinárodní organizace založená v roce 1920 po skončení první světové války na základě výsledků pařížské mírové konference jako reakce na masakry vojáků v zákopové válce s cílem udržení světového míru.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Společnost národů · Vidět víc »

Statek (správní jednotka)

Termín statek představuje historickou územně správní jednotku na obdobné úrovni, jakou představují obce, v jejímž čele však nestálo žádné obecní zastupitelstvo.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Statek (správní jednotka) · Vidět víc »

Státy Dohody

Státy Dohody v roce 1915. Státy Dohody jsou označeny zeleně a Centrální mocnosti jsou červeně. Státy Dohody byly koalicí válčící proti Centrálním mocnostem během první světové války.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Státy Dohody · Vidět víc »

Strumeň

Strumeň (řidčeji Struměň) je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín na území Těšínského Slezska.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Strumeň · Vidět víc »

Strzelce Opolskie

Kostel svatého Vavřince Strzelce Opolskie (historicky též Velké Střelice, dříve Strzelce Wielkie, slezsky Wjelge Strzelce) jsou město v jižním Polsku v Opolském vojvodství, sídlo okresu Strzelce.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Strzelce Opolskie · Vidět víc »

Tarnovské Hory

Tarnovské Hory, dříve též Tarnovice jsou město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství, sídlo stejnojmenného okresu.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Tarnovské Hory · Vidět víc »

Těšínsko

Těšínsko, také Těšínské Slezsko je termín označující území bývalého Těšínského knížectví včetně všech jeho bývalých území, z nichž se stala samostatná stavovská panství, a s územím bývalého stavovského panství Bohumín.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Těšínsko · Vidět víc »

Toszek

Toszek (počeštěně Tošek) je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Hlivice, sídlo gminy Toszek.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Toszek · Vidět víc »

Tychy

Tychy jsou město a městský okres v jižním Polsku ve Slezském vojvodství.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Tychy · Vidět víc »

Varšava

Varšava (výslovnost) je hlavní a největší město Polska.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Varšava · Vidět víc »

Válka na východní Ukrajině

#PŘESMĚRUJ Válka na Donbase.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Válka na východní Ukrajině · Vidět víc »

Vídeňský kongres

Státní hranice po kongresu, 1815 Vídeňský kongres (Jean-Baptiste Isabey), 1819 Vídeňský kongres bylo setkání zástupců téměř všech zemí Evropy po napoleonských válkách, které upravilo mezinárodní vztahy soustavou smluv.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Vídeňský kongres · Vidět víc »

Výjimečný stav

Výjimečný stav je stav vyhlašovaný státem například při rozsáhlejším narušování veřejného pořádku v zemi.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Výjimečný stav · Vidět víc »

Výmarská republika

Výmarská republika (německy Weimarer Republik) je označení pro historický stát Německa po pádu monarchií v Německu v roce 1918 až do nástupu nacistů k moci v roce 1933.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Výmarská republika · Vidět víc »

Velká Británie

#PŘESMĚRUJ Spojené království.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Velká Británie · Vidět víc »

Velkopolské povstání

Poznaňsko na mapě Německého císařství (červeně) Velkopolské povstání bylo povstání Poláků proti německé nadvládě v letech 1918–1920.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Velkopolské povstání · Vidět víc »

Velkopolsko (historické území)

Velkopolsko je historické území ve střední a západní části Polska s hlavním městem Poznaní.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Velkopolsko (historické území) · Vidět víc »

Versailleská smlouva

zámku ve Versailles ''The Signing of the Peace Treaty of Versailles'' Versailleská mírová smlouva byla nejdůležitější ze šesti mírových smluv uzavřených roku 1919 jako výsledek šestiměsíčního jednání na Pařížské mírové konferenci, kterou byla oficiálně ukončena první světová válka mezi Státy Dohody a Centrálními mocnostmi.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Versailleská smlouva · Vidět víc »

Vilém II. Pruský

Vilém II. Pruský (1908) Vilém II.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Vilém II. Pruský · Vidět víc »

Vládní obvod

Německa Vládní obvod (německy Regierungsbezirk) je v některých větších spolkových zemích Německa územněsprávní jednotka stojící mezi spolkovou zemí (na jedné straně) a zemskými a městskými okresy (na straně druhé).

Nový!!: Hornoslezská povstání a Vládní obvod · Vidět víc »

Wellington Koo

Ku Wej-ťün, neboli Wellington Koo (zjednodušené znaky: 顾维钧, tradiční znaky: 顧維鈞, pinyin: Gù Wéijūn; 29. ledna 1888 – 14. listopadu 1985), byl čínský diplomat a politik.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Wellington Koo · Vidět víc »

Wodzisław Śląski

Vladislav (Wodzisław Śląski, Loslau, Vladislavia) je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství, sídlo okresu Wodzisław.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Wodzisław Śląski · Vidět víc »

Wojciech Korfanty

Wojciech Korfanty, rodným jménem Adalbert Korfanty, (20. duben 1873 – 17. srpen 1939) byl polský slezský nacionální aktivista, novinář a politik, poslanec německého Reichstagu a Pruského zemského sněmu, později Sejmu.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Wojciech Korfanty · Vidět víc »

Zabrze

Zabrze (výslovnost, rod střední; v letech 1915–1946 Hindenburg; slezsky Zŏbrze) je město a městský okres v jižním Polsku ve Slezském vojvodství.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Zabrze · Vidět víc »

Zębowice

Zębowice je vesnice gminy Zębowice v okrese Olesno v Opolském vojvodství.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Zębowice · Vidět víc »

Zwrot

Zwrot je literární měsíčník určený polské menšině na Těšínsku.

Nový!!: Hornoslezská povstání a Zwrot · Vidět víc »

1919

1919 (MCMXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Hornoslezská povstání a 1919 · Vidět víc »

1920

1920 (MCMXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Hornoslezská povstání a 1920 · Vidět víc »

1921

1921 (MCMXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Hornoslezská povstání a 1921 · Vidět víc »

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »