Rychlejší přístup než prohlížeči!
9 vztahy: Horymír (vladyka), Horymír Sekera, Horymír Zelenka, Jmeniny, Keltové, Neumětely, Přestupný rok, Slované, 29. únor.
Horymír (vladyka)
Horymír na Šemíkovi skáče ze skály na Vyšehradě Horymír je postava ze starých českých pověstí.
Nový!!: Horymír a Horymír (vladyka) · Vidět víc »
Horymír Sekera
Horymír Sekera (16. dubna 1927, Velká Bučina – 2. září 2015) byl hráč ledního hokeje a poté i trenér hokejového klubu Tesla Pardubice (v současnosti HC Dynamo Pardubice).
Nový!!: Horymír a Horymír Sekera · Vidět víc »
Horymír Zelenka
Horymír Zelenka (21. srpna 1931 Dubí u Teplic – 14. června 1992 Teplice) byl český básník a naivní malíř.
Nový!!: Horymír a Horymír Zelenka · Vidět víc »
Jmeniny
Svátky ve švédském kalendáři z roku 1712 Jmeniny nebo také (jmenný) svátek je zvyk oslavovat den zasvěcený svatému nebo blahoslavenému z církevního kalendáře nebo jiný den, k němuž je nějakou autoritou připsáno oslavencovo rodné jméno.
Nový!!: Horymír a Jmeniny · Vidět víc »
Keltové
území, kde se dosud keltský jazyk používá ''Klečící mladý Gal'', římská kopie řecké sochy mladého Kelta, Louvre. Keltové byli velkou skupinou indoevropských národů z Evropy, charakteristickou používáním keltských jazyků a dalšími kulturními podobnostmi.
Nový!!: Horymír a Keltové · Vidět víc »
Neumětely
Obec Neumětely se nachází v okrese Beroun, kraj Středočeský, zhruba 13 km jižně od Berouna a 10 km východně od Hořovic, v hostomické kotlině mezi Brdy a hřebenem Housina v povodí Litavky.
Nový!!: Horymír a Neumětely · Vidět víc »
Přestupný rok
24. na 25. únor Přestupný rok je rok, který je delší než běžný rok, vkládá se v intervalu podle daného kalendáře a slouží k vyrovnání rozdílů mezi délkou kalendářního a tropického roku.
Nový!!: Horymír a Přestupný rok · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Horymír a Slované · Vidět víc »
29. únor
29.
Nový!!: Horymír a 29. únor · Vidět víc »
