Rychlejší přístup než prohlížeči!
35 vztahy: Černovická oblast, Čornohora, Řeckokatolická církev, Bojkové, Bukovina (země), Etnikum, Huculská republika, Huculský kůň, Huculsko, Ivanofrankivská oblast, Jasiňa, Karpaty, Katolík, Kolomyja, Kroj, Lemkové, Maramureş, Nářečí, Olha Kobyljanska, Podkarpatská Rus, Pokutí, Polština, Pravoslaví, První světová válka, Rumunština, Rumunsko, Rusínština, Rusíni, Slované, Suceava, Ukrajina, Ukrajinština, Ukrajinci, Ukrajinská řeckokatolická církev, Zakarpatská oblast.
Černovická oblast
Černovická oblast je nejmenší z 24 samosprávných oblastí Ukrajiny.
Nový!!: Huculové a Černovická oblast · Vidět víc »
Čornohora
Černohorská polonina, polonina Černá hora či Čornohora je nejvyšší pohoří Ukrajiny, nacházející se na jihozápadě Ukrajiny, v Zakarpatské a Ivanofrankivské oblasti.
Nový!!: Huculové a Čornohora · Vidět víc »
Řeckokatolická církev
#PŘESMĚRUJ Řeckokatolické církve.
Nový!!: Huculové a Řeckokatolická církev · Vidět víc »
Bojkové
Bojkové (nebo) neboli Verchovinci jsou lingvisticky východoslovanské etnikum, obývající jižní svahy Karpat mezi řekami Uh a San na západě a Limnica a Teresva na východě na území dnešní Ukrajiny, Slovenska a Polska.
Nový!!: Huculové a Bojkové · Vidět víc »
Bukovina (země)
Bukovina – tmavé území na horním okraji mapy (silnější čára vyznačuje současnou hranici mezi Rumunskem, Moldávií a Ukrajinou) Znak Bukoviny Bukovina (Bukovyna;, Bukovina; nebo) je historické území, které po jeho vytržení z celku historického Moldavska bylo v letech 1775–1918 součástí Habsburské monarchie, později Rakouského císařství a Rakouska-Uherska.
Nový!!: Huculové a Bukovina (země) · Vidět víc »
Etnikum
Etnikum (z řeckého ἔθνος, ethnos, tj. lid) je souhrn jedinců sdílejících společnou etnicitu.
Nový!!: Huculové a Etnikum · Vidět víc »
Huculská republika
Huculská republika byl krátkou dobu existující stát na území dnešní Zakarpatské oblasti na Ukrajině.
Nový!!: Huculové a Huculská republika · Vidět víc »
Huculský kůň
Huculský kůň Huculský kůň (tzv. hucul) je malé houževnaté plemeno koně, chované původně především v Karpatech.
Nový!!: Huculové a Huculský kůň · Vidět víc »
Huculsko
Huculsko Huculsko (Гуцульщина nebo Гуцу́лія, Huțulșcina, Huculszczyzna, Huculsko) je ukrajinská etnokulturní oblast nacházející se na západní Ukrajině.
Nový!!: Huculové a Huculsko · Vidět víc »
Ivanofrankivská oblast
Ivanofrankivská oblast je samosprávná jednotka Ukrajiny ležící v jihozápadní části země.
Nový!!: Huculové a Ivanofrankivská oblast · Vidět víc »
Jasiňa
Jasiňa, česky též Jasenná nebo Jasina je městečko (sídlo městského typu) ležící na východě Zakarpatské oblasti Ukrajiny na soutoku Černé Tisy a Lazeščiny.
Nový!!: Huculové a Jasiňa · Vidět víc »
Karpaty
Karpaty jsou rozsáhlé pásemné pohoří ve střední a východní Evropě, součást alpsko-himálajského geologického systému.
Nový!!: Huculové a Karpaty · Vidět víc »
Katolík
#PŘESMĚRUJ Katolicismus.
Nový!!: Huculové a Katolík · Vidět víc »
Kolomyja
Kolomyja (ukrajinsky Коломия; polsky Kołomyja; rusky Коломыя; německy Kolomea; rumunsky Colomeea, česky také Kolomej) je historické město ležící v Haliči na západě Ukrajiny.
Nový!!: Huculové a Kolomyja · Vidět víc »
Kroj
Uherského království Kroje národů severního Kavkazu Kroj, také označován jako lidový kroj, lidový oděv nebo lidový oblek.
Nový!!: Huculové a Kroj · Vidět víc »
Lemkové
Lemkové (Лемки, Lemkovia) jsou rusínské etnikum žijící ve Lvovské a Zakarpatské oblasti (Velkoberezňanský rajón) Ukrajiny, v jihovýchodním Polsku a (většina) v Prešovském kraji na Slovensku.
Nový!!: Huculové a Lemkové · Vidět víc »
Maramureş
#PŘESMĚRUJ Maramureš.
Nový!!: Huculové a Maramureş · Vidět víc »
Nářečí
Nářečí neboli dialekt (adj. nářeční, zř. nářečový a dialektní, dialektový, zast. dialektický) je.
Nový!!: Huculové a Nářečí · Vidět víc »
Olha Kobyljanska
Olha Kobyljanska (27. listopadu 1863, Gura Humorului – 21. března 1942, Černovice) byla ukrajinská spisovatelka, publicistka a překladatelka.
Nový!!: Huculové a Olha Kobyljanska · Vidět víc »
Podkarpatská Rus
Podkarpatská Rus (rusínsky a ukrajinsky Підкарпатська Русь – Pidkarpats'ka Rus’ nebo Закарпаття – Zakarpattja, maďarsky Kárpátalja, rumunsky Transcarpatia, polsky Zakarpacie, německy Karpatenukraine) je termín označující historické území, které se rozkládalo na místě dnešní ukrajinské Zakarpatské oblasti.
Nový!!: Huculové a Podkarpatská Rus · Vidět víc »
Pokutí
Mapa historické oblasti Pokutí, moldavské nároky na Pokutí, Vídeň 1910 Pokutí je historické území na západní Ukrajině – jihovýchodní část Haliče na horním toku Prutu a Čeremoše, při hranicích s Bukovinou.
Nový!!: Huculové a Pokutí · Vidět víc »
Polština
Polština (polsky język polski, polszczyzna) je západoslovanský jazyk, úřední jazyk Polska a jeden z oficiálních jazyků Evropské unie.
Nový!!: Huculové a Polština · Vidět víc »
Pravoslaví
osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.
Nový!!: Huculové a Pravoslaví · Vidět víc »
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Nový!!: Huculové a První světová válka · Vidět víc »
Rumunština
Rumunština je románský jazyk s asi 25 miliony mluvčími, převážně v Rumunsku, v oblasti Vojvodina v Srbsku a v Moldavsku, kde se z historických a politických důvodů do roku 2013, respektive podle ústavy až do roku 2023 nazýval moldavština.
Nový!!: Huculové a Rumunština · Vidět víc »
Rumunsko
Rumunsko je stát na pomezí střední, východní a jihovýchodní Evropy.
Nový!!: Huculové a Rumunsko · Vidět víc »
Rusínština
Rusínština je jazyk obyvatel severovýchodní části Karpatského oblouku na pomezí Slovenska, Ukrajiny, Polska, Maďarska a Rumunska.
Nový!!: Huculové a Rusínština · Vidět víc »
Rusíni
Rusíni (rusínsky Русины; ukrajinsky русини) je označení pro různorodé východoslovanské etnikum, které kompaktně osidluje území v těsné blízkosti Karpat v Zakarpatské Ukrajině, východním Slovensku, Polsku a Maďarsku.
Nový!!: Huculové a Rusíni · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Huculové a Slované · Vidět víc »
Suceava
#PŘESMĚRUJ Sučava.
Nový!!: Huculové a Suceava · Vidět víc »
Ukrajina
Ukrajina je stát ležící ve východní Evropě.
Nový!!: Huculové a Ukrajina · Vidět víc »
Ukrajinština
Ukrajinský jazyk neboli ukrajinština je východoslovanský jazyk, náležící mezi slovanské jazyky, tj.
Nový!!: Huculové a Ukrajinština · Vidět víc »
Ukrajinci
Ukrajinci jsou východoslovanský národ.
Nový!!: Huculové a Ukrajinci · Vidět víc »
Ukrajinská řeckokatolická církev
Ukrajinská řeckokatolická církev (ukrajinsky Українська греко-католицька церква / Ukrajins’ka hreko-katolyc’ka cerkva) je největší řeckokatolickou církví a největší východní katolickou církví na světě vůbec.
Nový!!: Huculové a Ukrajinská řeckokatolická církev · Vidět víc »
Zakarpatská oblast
Zakarpatská oblast (v běžném úzu Kárpátalja), též zvaná Zakarpatská Ukrajina, je nejzápadnější oblast Ukrajiny, víceméně shodná s někdejší Podkarpatskou Rusí.
Nový!!: Huculové a Zakarpatská oblast · Vidět víc »
