Rychlejší přístup než prohlížeči!
67 vztahy: Abdikace, Ústavní právo, Říšský sněm (Německo), Berlín, Byrokracie, Císař, Charlottenburg, Demokracie, Diktatura, Doktor práv, Extremismus, Filosofie, Friedrich Ebert, Gustav Bauer, Habilitace, Hřbitov, Historie, Humboldtova univerzita, Ideologie, Judaismus, Kompromis, Levice, Liberalismus, Listopadová revoluce (Německo), Litografie, Max Liebermann, Německá říše, Německá demokratická strana, Německé císařství, Německé Rakousko, Německý kancléř, Obilniny, Parlament, Philipp Scheidemann, Politická strana, Politik, Portable Document Format, Pravice, Právník, Prezident Německa, Profesor, Pruský zemský sněm, Rada lidových představitelů, Rakousko-Uhersko, Rektor, Republika, Sociálnědemokratická strana Německa, Spolkový ministr vnitra Německa, Svobodný stát Prusko, Theodor Heuss, ..., Trojdohoda, Univerzita Georga Augusta v Göttingenu, Univerzita Heidelberg, Výmarská ústava, Výmarská republika, Versailleská smlouva, Vilém II. Pruský, Vláda Gustava Bauera, Vláda Philippa Scheidemanna, Volby, 13. únor, 1860, 1919, 1925, 20. červen, 28. říjen, 9. říjen. Rozbalte index (17 více) »
Abdikace
Napoleonova abdikace Abdikace (z lat. abdicatio – odřeknutí) je odstoupení hlavy státu.
Nový!!: Hugo Preuß a Abdikace · Vidět víc »
Ústavní právo
Ústavní právo je právní odvětví veřejného práva vymezujícího stát a obsah státní moci.
Nový!!: Hugo Preuß a Ústavní právo · Vidět víc »
Říšský sněm (Německo)
350x350pixelů Říšský sněm, německy Reichstag, je označení několika historických parlamentů v Německu.
Nový!!: Hugo Preuß a Říšský sněm (Německo) · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Hugo Preuß a Berlín · Vidět víc »
Byrokracie
Byrokracie znamená původně vládu úředníků (byrokratů), pokus o racionální uspořádání výkonu správy a vlády prostřednictvím hierarchie nadřízenosti a podřízenosti placených zaměstnanců.
Nový!!: Hugo Preuß a Byrokracie · Vidět víc »
Císař
Obecná hodnostní koruna císařství vychází tvarově z mitrové koruny rakouského a ruského císaře. Vedle této obecné koruny užívali císařové v erbu také své koruny v reálné podobě Císař je nejvyšší panovnická hodnost.
Nový!!: Hugo Preuß a Císař · Vidět víc »
Charlottenburg
Charlottenburg je čtvrť Berlína, kde se nachází palácová stavba zámek Charlottenburg, největší zámek v Berlíně.
Nový!!: Hugo Preuß a Charlottenburg · Vidět víc »
Demokracie
0–1 Tomáš Garrigue Masaryk, hlavní český představitel demokracie. Jednou k demokracii řekl: „Demokracie má své chyby, protože občané mají své chyby. Jaký pán, takový krám.“ Často říkal, že demokracie je diskuse.Demokracie (řecky,Δημοκρατία doslovně „vláda lidu“) je forma vlády, v níž o výkonu státní (obecní, krajské atd.) moci rozhoduje mínění většiny oprávněných občanů, nejčastěji volbou.
Nový!!: Hugo Preuß a Demokracie · Vidět víc »
Diktatura
Index demokracie (2021). červená.
Nový!!: Hugo Preuß a Diktatura · Vidět víc »
Doktor práv
Doktor práv (ve zkratce JUDr. psané před jménem; dříve se též používala zkratka Dr. jur.) je akademický titul udělovaný v oblasti práva.
Nový!!: Hugo Preuß a Doktor práv · Vidět víc »
Extremismus
Extremismus je politický směr požadující radikální změny, které většina společnosti nebo vládnoucí režim považuje za nepřijatelné.
Nový!!: Hugo Preuß a Extremismus · Vidět víc »
Filosofie
#PŘESMĚRUJ Filozofie Kategorie:Přesměrování z alternativního pravopisu.
Nový!!: Hugo Preuß a Filosofie · Vidět víc »
Friedrich Ebert
Friedrich Ebert (4. února 1871, Heidelberg – 28. února 1925 Berlín) byl německý sociálnědemokratický politik.
Nový!!: Hugo Preuß a Friedrich Ebert · Vidět víc »
Gustav Bauer
Gustav Adolf Bauer (6. ledna 1870, Darkehmen, Německo – 16. září 1944, Berlín, Německo) byl německý sociálně demokratický politik období Výmarské republiky, v letech 1919-1920 působil jako říšský kancléř.
Nový!!: Hugo Preuß a Gustav Bauer · Vidět víc »
Habilitace
#PŘESMĚRUJDocent.
Nový!!: Hugo Preuß a Habilitace · Vidět víc »
Hřbitov
Ústřední hřbitov v Brně Olivové hoře v Jeruzalémě Hřbitov v Galbinasi, Rumunsko Hřbitov je jiný český termín pro pohřebiště, jsou to synonyma, etymologicky odvozená od slovesa pohřbít, pohrabat.
Nový!!: Hugo Preuß a Hřbitov · Vidět víc »
Historie
#PŘESMĚRUJ Dějiny Kategorie:Přesměrování vzniklá přesunem článku Kategorie:Přesměrování ze synonyma.
Nový!!: Hugo Preuß a Historie · Vidět víc »
Humboldtova univerzita
Humboldtova univerzita v Berlíně (Humboldt-Universität zu Berlin, Alma Universitas Humboldtiana Berolinensis, zkráceně HU Berlin) je nejstarší berlínská univerzita.
Nový!!: Hugo Preuß a Humboldtova univerzita · Vidět víc »
Ideologie
Ideologie je propracovaná soustava názorů, postojů, hodnot a idejí s apologetickou nebo ofenzivní funkcí založenou na formulování politických, hospodářských, světonázorových a/nebo podobných zájmů určité skupiny.
Nový!!: Hugo Preuß a Ideologie · Vidět víc »
Judaismus
Zdi nářků v Jeruzalémě Judaismus je termín latinského původu (z řeckého ιουδαϊσμός, iudaismos, od jména Juda), který označuje (zhruba od 19. století) abrahámovské náboženství židovského národa.
Nový!!: Hugo Preuß a Judaismus · Vidět víc »
Kompromis
Kompromis je způsob rozhodování nebo řešení sporů.
Nový!!: Hugo Preuß a Kompromis · Vidět víc »
Levice
Levice je zastřešující označení pro část politického spektra, které zahrnuje celou řadu politických ideologií.
Nový!!: Hugo Preuß a Levice · Vidět víc »
Liberalismus
Liberalismus (latinsky liber svobodný, liberalis svobody se týkající, svobodomyslný) je politický směr nebo také filosofický pohled, který většinou prosazuje principy jako svoboda, demokracie, sekularismus, právní rovnost, podporu občanských a lidských práv.
Nový!!: Hugo Preuß a Liberalismus · Vidět víc »
Listopadová revoluce (Německo)
Listopadová revoluce byla revoluce v Německém císařství ke konci první světové války, ve které bylo Německo tehdy již de facto poraženo.
Nový!!: Hugo Preuß a Listopadová revoluce (Německo) · Vidět víc »
Litografie
Litografie (z řeckého lithos – kámen, grafein – psát) nebo kamenotisk je nejstarší planografická technika (technika tisku z plochy), kterou objevil roku 1796 Alois Senefelder.
Nový!!: Hugo Preuß a Litografie · Vidět víc »
Max Liebermann
Max Liebermann (20. července 1847, Berlín – 8. února 1935, Berlín) byl německý malíř.
Nový!!: Hugo Preuß a Max Liebermann · Vidět víc »
Německá říše
Německá říše je historický oficiální název prvního německého národního státu používaný od 25. ledna 1871 do roku 1943, kdy byl dne 26. června zaveden oficiální název Velkoněmecká říše (Großdeutsches Reich).
Nový!!: Hugo Preuß a Německá říše · Vidět víc »
Německá demokratická strana
Německá demokratická strana (německy Deutsche Demokratische Partei, zkratka DDP) byla levicově liberální politická strana působící v Německu v období Výmarské republiky.
Nový!!: Hugo Preuß a Německá demokratická strana · Vidět víc »
Německé císařství
Německé císařství (zkráceně Německo, oficiálně Německá říše, Deutsches ReichHerbert Tuttle wrote in September 1881 that the term "Reich" does not literally connote an empire as has been commonly assumed by English-speaking people. The term "Kaiserreich" literally denotes an empire – particularly a hereditary empire led by an emperor, although "Reich" has been used in German to denote the Roman Empire because it had a weak hereditary tradition. In the case of the German Empire, the official name was Deutsches Reich, which is properly translated as "German Empire" because the official position of head of state in the constitution of the German Empire was officially a "presidency" of a confederation of German states led by the King of Prussia who would assume "the title of German Emperor" as referring to the German people, but was not emperor of Germany as in an emperor of a state. — "." Harper's New Monthly Magazine. vol. 63, issue 376, pp. 591–603; here p. 593. někdy též Imperiální Německo) byl německý národní stát, který existoval od sjednocení Německa v roce 1871 až do abdikace císaře Viléma II. v roce 1918.
Nový!!: Hugo Preuß a Německé císařství · Vidět víc »
Německé Rakousko
Německé Rakousko (německy Deutsch-Österreich či Deutschösterreich), celým názvem Republika Německé Rakousko (německy Republik Deutsch-Österreich), byl státní útvar existující v letech 1918–1919.
Nový!!: Hugo Preuß a Německé Rakousko · Vidět víc »
Německý kancléř
Německý kancléř, zkráceně také jen kancléř (Kanzler), je hlavou celoněmecké vlády od vzniku Německého císařství v roce 1871.
Nový!!: Hugo Preuß a Německý kancléř · Vidět víc »
Obilniny
Výrobky z obilí Obilniny jsou rostliny z čeledi lipnicovité, využívané, šlechtěné a pěstované především pro svá semena – zrna či obilky.
Nový!!: Hugo Preuß a Obilniny · Vidět víc »
Parlament
Sněmovna Parlamentu ČR Kapitol ve Washingtonu, sídlo Kongresu USA Parlament je zákonodárný sbor volených či nevolených zástupců příslušné administrativní územní jednotky, ať už je to stát, svazek států, nebo spolková země státu.
Nový!!: Hugo Preuß a Parlament · Vidět víc »
Philipp Scheidemann
Philipp Heinrich Scheidemann (26. července 1865, Cassel, Německo – 29. listopadu 1939, Kodaň, Dánsko) byl německý sociálně demokratický politik a publicista.
Nový!!: Hugo Preuß a Philipp Scheidemann · Vidět víc »
Politická strana
Politická strana je politická organizace, která nominuje kandidáty do veřejných úřadů pod svým vlastním jménem, prosazuje určitou ideologii, nebo je vytvořená za účelem řešení nějakého problému.
Nový!!: Hugo Preuß a Politická strana · Vidět víc »
Politik
První československé republiky. Politik, z řeckého politikos (πολιτικός – občanský, státní, veřejný), polites (πολίτης – občan, krajan), a polis (πόλις – město, obec, stát), je osoba aktivně angažovaná v ovlivňování veřejných pravidel a rozhodování, tj.
Nový!!: Hugo Preuß a Politik · Vidět víc »
Portable Document Format
PDF (zkratka anglického názvu Portable Document Format – Přenosný formát dokumentů) je souborový formát vyvinutý firmou Adobe pro ukládání dokumentů nezávisle na softwaru i hardwaru, na kterém byly pořízeny.
Nový!!: Hugo Preuß a Portable Document Format · Vidět víc »
Pravice
Pravice je zastřešující označení pro část politického spektra, které zahrnuje celou řadu politických ideologií.
Nový!!: Hugo Preuß a Pravice · Vidět víc »
Právník
Právník je odborný znalec práva, jde o obecné označení osoby, která získala vysokoškolské právnické vzdělání.
Nový!!: Hugo Preuß a Právník · Vidět víc »
Prezident Německa
Prezident Spolkové republiky Německo je hlava státu Spolkové republiky Německo.
Nový!!: Hugo Preuß a Prezident Německa · Vidět víc »
Profesor
Profesor (z latinského profiteri, přibližně veřejně vyznávat) je nejvyšší pedagogická hodnost vysokoškolského pedagoga, tedy vyšší než docent.
Nový!!: Hugo Preuß a Profesor · Vidět víc »
Pruský zemský sněm
budova Dolní komory, kolem roku 1900 budova Horní komory, přibližně rok 1900 Pruský zemský sněm bylo zákonodárné shromáždění Pruského království zavedené v roce 1849.
Nový!!: Hugo Preuß a Pruský zemský sněm · Vidět víc »
Rada lidových představitelů
Rada lidových představitelů v roce 1919, zleva Philipp Scheidemann, Otto Landsberg, Friedrich Ebert, Gustav Noske a Rudolf Wissell Rada lidových představitelů (česky také rada lidových zástupců nebo rada lidových zmocněnců) byla dočasná správní vláda na území Německé říše.
Nový!!: Hugo Preuß a Rada lidových představitelů · Vidět víc »
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.
Nový!!: Hugo Preuß a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »
Rektor
Rektor (z lat. rector magnificus, regere) je funkce zpravidla označující nejvyššího představitele vysoké školy.
Nový!!: Hugo Preuß a Rektor · Vidět víc »
Republika
Portoriku roku 1937 Republika (z latinského res publica, věc veřejná) je forma vlády, ve které je země považována za veřejnou záležitost, nikoliv vlastnictví vládce.
Nový!!: Hugo Preuß a Republika · Vidět víc »
Sociálnědemokratická strana Německa
August Bebel (1863) Sociálnědemokratická strana Německa (německy Sozialdemokratische Partei Deutschlands, zkratkou SPD) je německá levicová politická strana, nejstarší a nejpočetnější strana v Německu a jedna z nejstarších až do současnosti existujících stran na světě.
Nový!!: Hugo Preuß a Sociálnědemokratická strana Německa · Vidět víc »
Spolkový ministr vnitra Německa
Spolkový ministr vnitra je člen vlády Spolkové republiky Německo, jenž zodpovídá za vnitřní bezpečnost, ochraňuje ústavní pořádek a za ochranu civilistů během náhlých situací, jako je přírodní katastrofa nebo teroristický útok.
Nový!!: Hugo Preuß a Spolkový ministr vnitra Německa · Vidět víc »
Svobodný stát Prusko
Svobodný stát Prusko (německy Freistaat Preußen) byl německý spolkový stát, který existoval od roku 1918 do roku 1947 (1935) v rámci Výmarské republiky.
Nový!!: Hugo Preuß a Svobodný stát Prusko · Vidět víc »
Theodor Heuss
Theodor Heuss (31. ledna 1884, Branckenheim – 12. prosince 1963 Stuttgart) byl německý politik a první prezident Spolkové republiky Německo po 2. světové válce.
Nový!!: Hugo Preuß a Theodor Heuss · Vidět víc »
Trojdohoda
Státy Trojdohody (modrá) a Trojspolku (červená) Ruský plakát znázorňující Trojdohodu Jako Trojdohoda nebo Dohoda (řidčeji, hlavně ve starší literatuře Ententa z franc.) je označováno spojenectví Francie, Ruska a Velké Británie, které vznikalo v letech 1893 až 1907 především jako protiváha k expanzivním tendencím Trojspolku (Německo, Rakousko-Uhersko a Itálie).
Nový!!: Hugo Preuß a Trojdohoda · Vidět víc »
Univerzita Georga Augusta v Göttingenu
Univerzita Georga Augusta v Göttingenu,, je veřejná vysoká škola, jež se nachází v dolnosaském městě Göttingen.
Nový!!: Hugo Preuß a Univerzita Georga Augusta v Göttingenu · Vidět víc »
Univerzita Heidelberg
Ruprechto-Karlova univerzita v Heidelbergu (německy Ruprecht-Karls-Universität, latinsky Ruperto-Carola) je nejstarší univerzita v Německu a jedna z nejstarších v Evropě.
Nový!!: Hugo Preuß a Univerzita Heidelberg · Vidět víc »
Výmarská ústava
Výmarská ústava Ústava Německé říše, známá spíše pod označením Výmarská ústava, byla oficiální ústava Německé říše v období demokratické Výmarské republiky v letech 1919 až 1933.
Nový!!: Hugo Preuß a Výmarská ústava · Vidět víc »
Výmarská republika
Výmarská republika (německy Weimarer Republik) je označení pro historický stát Německa po pádu monarchií v Německu v roce 1918 až do nástupu nacistů k moci v roce 1933.
Nový!!: Hugo Preuß a Výmarská republika · Vidět víc »
Versailleská smlouva
zámku ve Versailles ''The Signing of the Peace Treaty of Versailles'' Versailleská mírová smlouva byla nejdůležitější ze šesti mírových smluv uzavřených roku 1919 jako výsledek šestiměsíčního jednání na Pařížské mírové konferenci, kterou byla oficiálně ukončena první světová válka mezi Státy Dohody a Centrálními mocnostmi.
Nový!!: Hugo Preuß a Versailleská smlouva · Vidět víc »
Vilém II. Pruský
Vilém II. Pruský (1908) Vilém II.
Nový!!: Hugo Preuß a Vilém II. Pruský · Vidět víc »
Vláda Gustava Bauera
Vláda Gustava Bauera byla druhá vláda Německé říše v období Výmarské republiky působící od 21. června 1919 do 27. března 1920.
Nový!!: Hugo Preuß a Vláda Gustava Bauera · Vidět víc »
Vláda Philippa Scheidemanna
Vláda Philippa Scheidemanna známá taktéž jako Výmarská koalice byla vláda Německé říše působící od 13. února do 20. června 1919.
Nový!!: Hugo Preuß a Vláda Philippa Scheidemanna · Vidět víc »
Volby
Volby do iráckého parlamentu v lednu 2004 Volby jsou hlavním mechanismem zastupitelské demokracie, kterým občané vybírají vládnoucí politiky a podílejí se na chodu země.
Nový!!: Hugo Preuß a Volby · Vidět víc »
13. únor
13.
Nový!!: Hugo Preuß a 13. únor · Vidět víc »
1860
1860 (MDCCCLX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Hugo Preuß a 1860 · Vidět víc »
1919
1919 (MCMXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Hugo Preuß a 1919 · Vidět víc »
1925
1925 (MCMXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Hugo Preuß a 1925 · Vidět víc »
20. červen
20.
Nový!!: Hugo Preuß a 20. červen · Vidět víc »
28. říjen
28.
Nový!!: Hugo Preuß a 28. říjen · Vidět víc »
9. říjen
9.
Nový!!: Hugo Preuß a 9. říjen · Vidět víc »
