Rychlejší přístup než prohlížeči!
27 vztahy: Atletika na letních olympijských hrách, Atletika na Letních olympijských hrách 1936, Židé, Berlín, Budapešť, Dora Ratjenová, Dorothy Tylerová, Elfriede Kaunová, Lehká atletika, Letní olympijské hry 1936, Maďaři, Maďarsko, Mistrovství Evropy v atletice, Mistrovství Evropy v atletice 1938, Nacistické Německo, Paříž, Rakousko-Uhersko, Skok do výšky, Vídeň, 17. září, 18. září, 1915, 1936, 1938, 2006, 6. leden, 9. únor.
Atletika na letních olympijských hrách
Atletika je součástí Letních olympijských her od jejich znovuobnovení v roce 1896.
Nový!!: Ibolya Csáková a Atletika na letních olympijských hrách · Vidět víc »
Atletika na Letních olympijských hrách 1936
Atletika na Letních olympijských hrách v roce 1936, které se konaly v Berlíně, zahrnovala 29 atletických disciplín, z toho 23 pro muže a 6 pro ženy.
Nový!!: Ibolya Csáková a Atletika na Letních olympijských hrách 1936 · Vidět víc »
Židé
Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.
Nový!!: Ibolya Csáková a Židé · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Ibolya Csáková a Berlín · Vidět víc »
Budapešť
Maďarský parlament Termální lázně Széchenyi Budapešť je hlavní město Maďarska, hospodářské, dopravní a kulturní centrum země, 9. největší město Evropské unie.
Nový!!: Ibolya Csáková a Budapešť · Vidět víc »
Dora Ratjenová
Hermann (Heinz) Ratjen (20. listopadu 1918, Weyhe u Brém – 22. dubna 2008) byl německý sportovec, který se zúčastnil letních olympijských her v Berlíně v roce 1936 jako žena – Dora Ratjenová.
Nový!!: Ibolya Csáková a Dora Ratjenová · Vidět víc »
Dorothy Tylerová
Dorothy Jennifer Beatrice Tylerová, rozená Dorothy Odamová (14. března 1920 Stockwell, Lambeth, Spojené království – 25. září 2014 Long Melford v hrabství Suffolk, Spojené království) byla britská atletka, dvojnásobná stříbrná olympijská medailistka ve skoku do výšky.
Nový!!: Ibolya Csáková a Dorothy Tylerová · Vidět víc »
Elfriede Kaunová
Elfriede Kaunová (5. října 1914 – 5. března 2008) byla německá skokanka do výšky.
Nový!!: Ibolya Csáková a Elfriede Kaunová · Vidět víc »
Lehká atletika
Zlaté tretry v Ostravě Běžecký závod Skok do dálky Lehká atletika je jeden z nejstarších sportů.
Nový!!: Ibolya Csáková a Lehká atletika · Vidět víc »
Letní olympijské hry 1936
XI.
Nový!!: Ibolya Csáková a Letní olympijské hry 1936 · Vidět víc »
Maďaři
Maďaři (magyarok, vysl.; dříve Uhři) jsou etnikum střední Evropy, patřící k ugrofinským národům.
Nový!!: Ibolya Csáková a Maďaři · Vidět víc »
Maďarsko
Maďarsko je vnitrozemský stát ležící v jihovýchodní části střední Evropy v Panonské pánvi.
Nový!!: Ibolya Csáková a Maďarsko · Vidět víc »
Mistrovství Evropy v atletice
Státy, které hostily evropský šampionát Mistrovství Evropy v atletice se poprvé uskutečnilo v roce 1934 v Turíně.
Nový!!: Ibolya Csáková a Mistrovství Evropy v atletice · Vidět víc »
Mistrovství Evropy v atletice 1938
Stade de Colombes (1920–1924) 2.
Nový!!: Ibolya Csáková a Mistrovství Evropy v atletice 1938 · Vidět víc »
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
Nový!!: Ibolya Csáková a Nacistické Německo · Vidět víc »
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Nový!!: Ibolya Csáková a Paříž · Vidět víc »
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.
Nový!!: Ibolya Csáková a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »
Skok do výšky
Skok do výšky (skok vysoký) je lehkoatletická disciplína.
Nový!!: Ibolya Csáková a Skok do výšky · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Ibolya Csáková a Vídeň · Vidět víc »
17. září
17.
Nový!!: Ibolya Csáková a 17. září · Vidět víc »
18. září
18.
Nový!!: Ibolya Csáková a 18. září · Vidět víc »
1915
1915 (MCMXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Ibolya Csáková a 1915 · Vidět víc »
1936
1936 (MCMXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Ibolya Csáková a 1936 · Vidět víc »
1938
1938 (MCMXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Ibolya Csáková a 1938 · Vidět víc »
2006
Rok 2006 (MMVI) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1.
Nový!!: Ibolya Csáková a 2006 · Vidět víc »
6. leden
6.
Nový!!: Ibolya Csáková a 6. leden · Vidět víc »
9. únor
9.
Nový!!: Ibolya Csáková a 9. únor · Vidět víc »
