Rychlejší přístup než prohlížeči!
57 vztahy: Adolf Raška, Automobilka, Štramberk, Železniční vůz, Železnice, Černovice (Ukrajina), Berlín, Bryčka, C. k., Císařská silnice, Dílna, Firma, Frýdek-Místek, Halič, Holešov, Hukvaldy, Kočár, Koňský povoz, Kolářství, Koloredov, Kopřivnice, Kopřivnická vozovka, Kovář, Kyjev, Místek, Mistr, Nový Jičín, Praha, Prusko, Rakousko-Uhersko, Regionální dráha, Rusko, Rychtář, Sedlářství, Severní dráha císaře Ferdinanda, Studénka, Tatra, Tovaryš, Vandr, Vídeň, Vlečka, Vratislav (město), 1822, 1836, 1841, 1842, 1850, 1852, 1853, 1867, ..., 1870, 1881, 1890, 1891, 23. květen, 29. leden, 7. prosinec. Rozbalte index (7 více) »
Adolf Raška
Adolf Raška starší (1. února 1825 Kopřivnice farnost Kopřivnice – 23. září 1878 Kopřivnice farnost Kopřivnice) byl rakouský podnikatel a politik české národnosti z Moravy; poslanec Moravského zemského sněmu a starosta Kopřivnice.
Nový!!: Ignác Šustala a Adolf Raška · Vidět víc »
Automobilka
Původní budova firmy Laurin & Klement v Mladé Boleslavi Automobilka je strojírenský výrobní podnik v odvětví automobilového průmyslu, ve kterém se vyrábí automobily.
Nový!!: Ignác Šustala a Automobilka · Vidět víc »
Štramberk
Štramberk (nebo Stramberg) je město v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji, poblíž Kopřivnice.
Nový!!: Ignác Šustala a Štramberk · Vidět víc »
Železniční vůz
Vůz na cement SNCF Železniční vůz je označení pro kolejové vozidlo určené pro železnici, které není lokomotivou.
Nový!!: Ignác Šustala a Železniční vůz · Vidět víc »
Železnice
ICE 3, vysokorychlostní vlak Deutsche Bahn Železnice (pův. železná dráha, železná cesta) je kolejový dopravní systém pro přepravu osob a zboží.
Nový!!: Ignác Šustala a Železnice · Vidět víc »
Černovice (Ukrajina)
Černovice (ukrajinsky Чернівці / Černivci, rumunsky Cernăuți, bělorusky Чарнаўцы / Čarnaŭcy, jidiš טשערנאָװיץ, hebrejsky צ׳רנוביץ, rusky Черновцы / Černovcy, polsky Czerniowce, slovensky Černovice, německy Czernowitz nebo Tschernowitz, maďarsky Csernovic, arménsky Չերնովից / Černovic̕) jsou oblastní město na jihozápadní Ukrajině na řece Prut na úpatí Karpat, historické zemské hlavní město Bukoviny a dnes správní středisko Černovické oblasti.
Nový!!: Ignác Šustala a Černovice (Ukrajina) · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Ignác Šustala a Berlín · Vidět víc »
Bryčka
Bryčka Klasická bryčka Bryčka je druh lehkého kočáru oblíbeného v 19. století, který se vyvinul z kolesy či kolesky, jež se objevila již o století dříve.
Nový!!: Ignác Šustala a Bryčka · Vidět víc »
C. k.
C. a k. rakousko-uherský erb (1915) c. k. a c. a k. (německy k. k., k. u. k., k. und k. nebo k. & k.) jsou zkratky z období dvojí monarchie Rakouska-Uherska v letech 1867 až 1918, kdy rakouský císař zároveň vládl jako uherský král.
Nový!!: Ignác Šustala a C. k. · Vidět víc »
Císařská silnice
Císařská silnice (též říšská či komerciální či erární silnice) byla v habsburské monarchii pozemní komunikace vybudovaná na základě několika dekretů, která učinil císař Karel VI. v roce 1727 a v roce 1739, královna Marie Terezie v letech 1749–1751 a císař Josef II.
Nový!!: Ignác Šustala a Císařská silnice · Vidět víc »
Dílna
Dílna domácího kutila Pojízdná dílna určená pro svařování tramvajových kolejnic Dílna v autoservisu, kontrolní kanál pro práci na spodku automobilu Dílna je označení pro prostor, kde se něco dělá, kde lidé pracují, místo kde živí lidé vytváří nějaké nové hodnoty.
Nový!!: Ignác Šustala a Dílna · Vidět víc »
Firma
Firma je polysémantický pojem, který se používá ve dvou různých významech.
Nový!!: Ignác Šustala a Firma · Vidět víc »
Frýdek-Místek
Frýdek-Místek (v místním nářečí a;, v době protektorátu Friedeck-Friedberg) je statutární město v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji a nachází se 16 kilometrů jjv.
Nový!!: Ignác Šustala a Frýdek-Místek · Vidět víc »
Halič
Halič (stav v letech 1849–1918) na dnešní mapě Evropy Územní vývoj rakouské Haliče v letech 1772–1918 Halič (Halyčyna) je historická země ve východní Evropě, rozdělená mezi dnešní Polsko a Ukrajinu (větší část).
Nový!!: Ignác Šustala a Halič · Vidět víc »
Holešov
Holešov (latinsky Holesow, německy Holleschau, hebrejsky העלשויא) je město v okrese Kroměříž ve Zlínském kraji, 17 km severozápadně od Zlína, na západním okraji Hostýnských vrchů, na hranici mezi Hanou a Valašskem na řece Rusava.
Nový!!: Ignác Šustala a Holešov · Vidět víc »
Hukvaldy
Obec Hukvaldy leží v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji, v předhůří Moravskoslezských Beskyd.
Nový!!: Ignác Šustala a Hukvaldy · Vidět víc »
Kočár
Lehký kočár Maxmiliána I. Josefa Kočár je komfortní odpružený čtyřkolý osobní vůz (nemotorové vozidlo), tažený koňmi.
Nový!!: Ignác Šustala a Kočár · Vidět víc »
Koňský povoz
Koňský povoz nasazený na rozvoz piva, Vyškov, kolem roku 1900 Koňský povoz v Bulharsku, 1988 Doprava osob v zemědělství, Německá demokratická republika, přibližně 1955 Koňský povoz je koňmi tažené dvouosé potahové vozidlo pro dopravu nákladů nebo osob.
Nový!!: Ignác Šustala a Koňský povoz · Vidět víc »
Kolářství
Kolářství je téměř zaniklé řemeslo, příbuzné truhlářství a kovářství, částečně také tesařství.
Nový!!: Ignác Šustala a Kolářství · Vidět víc »
Koloredov
Koloredov (německy: Colloredow) je název osady, jež vznikla roku 1790 jako součást sviadnovského panského dvora.
Nový!!: Ignác Šustala a Koloredov · Vidět víc »
Kopřivnice
Kopřivnice (moravsky Kopřivnica) je město v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji, 10 km východně od Nového Jičína a 28 km jižně od Ostravy na potoce Kopřivničce.
Nový!!: Ignác Šustala a Kopřivnice · Vidět víc »
Kopřivnická vozovka
Kopřivnické Muzeum Fojtství kde Ignác Šustala začal s výrobou kočárů Kopřivnická vagonka v roce 1910 Nesselsdorfer logo Kopřivnická vozovka (v letech 1891–1923 Nesselsdorfer Wagenbau-Fabriks-Gesellschaft) je přímým předchůdcem dnešní automobilky Tatra.
Nový!!: Ignác Šustala a Kopřivnická vozovka · Vidět víc »
Kovář
Kovář na jarmarku v Kyjově Kovář je řemeslník, který zpracovává, zpravidla za tepla, kovy a vyrábí z nich různé užitkové nebo ozdobné věci.
Nový!!: Ignác Šustala a Kovář · Vidět víc »
Kyjev
Kyjev (Kyjiv;, Kijev) je hlavní a největší město Ukrajiny, správní středisko Kyjevské oblasti a jedno z největších měst v Evropě.
Nový!!: Ignác Šustala a Kyjev · Vidět víc »
Místek
Místek (Friedberg či Mistek) je bývalé moravské město, dnes součást města Frýdek-Místek.
Nový!!: Ignác Šustala a Místek · Vidět víc »
Mistr
Titul mistr v minulosti označoval vyšší nebo nejvyšší stupeň hodnosti v profesní kariéře, a to především majitele a vedoucího řemeslnické dílny.
Nový!!: Ignác Šustala a Mistr · Vidět víc »
Nový Jičín
Nový Jičín je město v Moravskoslezském kraji, 34 km jihozápadně od Ostravy na řece Jičínce.
Nový!!: Ignác Šustala a Nový Jičín · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Ignác Šustala a Praha · Vidět víc »
Prusko
Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.
Nový!!: Ignác Šustala a Prusko · Vidět víc »
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.
Nový!!: Ignác Šustala a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »
Regionální dráha
Regionální dráha v Německu Regionální dráha, lokální dráha, místní dráha, drobná dráha, malodráha, vicinální dráha, sekundární dráha, podružná dráha, vedlejší dráha jsou názvy, jimiž v různých obdobích a zemích byly či jsou označovány kolejové dráhy nižší kategorie, tedy zpravidla vedlejší dráhy a dráhy nezapojené do celostátní sítě.
Nový!!: Ignác Šustala a Regionální dráha · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Ignác Šustala a Rusko · Vidět víc »
Rychtář
Rychtář neboli šulc, fojt nebo šoltys (německy Richter nebo Schultheiß, latinsky iudex) byl v období středověku představeným městské či vesnické obce (obdoba dnešního starosty).
Nový!!: Ignác Šustala a Rychtář · Vidět víc »
Sedlářství
Sedlářství je řemeslo, které se zabývá výrobou sedel a dalších kožených výrobků jako jsou chomouty, postroje, biče, brašny, opasky, řemínky, pouzdra (na nože, sekery, pistole, doklady, mobilní telefony apod.) nebo jiné předměty běžné potřeby (např. někteří sedláři vyrábí anglická sedla, westernová sedla nebo kočárové postroje).
Nový!!: Ignác Šustala a Sedlářství · Vidět víc »
Severní dráha císaře Ferdinanda
Mapa železnic Severní dráhy císaře Ferdinanda v roce 1849 (červeně). K dobudování dráhy do Krakova došlo v roce 1856 C. k. privilegovaná Severní dráha císaře Ferdinanda (zkratkou KFNB) byla rakouská železniční a těžební společnost založená v roce 1836.
Nový!!: Ignác Šustala a Severní dráha císaře Ferdinanda · Vidět víc »
Studénka
Studénka je město v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji, rozkládající se po obou stranách historické moravsko-slezské zemské hranice.
Nový!!: Ignác Šustala a Studénka · Vidět víc »
Tatra
Tatra (oficiálně TATRA TRUCKS a.s.) je český výrobce nákladních, vojenských a speciálních automobilů sídlící v Kopřivnici v Moravskoslezském kraji.
Nový!!: Ignác Šustala a Tatra · Vidět víc »
Tovaryš
Tovaryš byl učeň, který úspěšně splnil tovaryšské zkoušky.
Nový!!: Ignác Šustala a Tovaryš · Vidět víc »
Vandr
Vandr (z něm. wandern, putovat) má dva významy.
Nový!!: Ignác Šustala a Vandr · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Ignác Šustala a Vídeň · Vidět víc »
Vlečka
Vlečka Spolku pro chemickou a hutní výrobu u nádraží Ústí nad Labem západ. Nákladní přístav Bratislava) Vlečka je železniční dráha, která slouží vlastní potřebě provozovatele nebo jiného podnikatele a je zaústěna (v českém právním prostředí) do celostátní nebo regionální železniční dráhy nebo do jiné vlečky.
Nový!!: Ignác Šustala a Vlečka · Vidět víc »
Vratislav (město)
Vratislav (polsky,, slezskoněmecky Brassel) je město v jihozápadním Polsku, sídlo Dolnoslezského vojvodství a historické hlavní město Slezska.
Nový!!: Ignác Šustala a Vratislav (město) · Vidět víc »
1822
1822 (MDCCCXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Ignác Šustala a 1822 · Vidět víc »
1836
1836 (MDCCCXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Ignác Šustala a 1836 · Vidět víc »
1841
1841 (MDCCCXLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Ignác Šustala a 1841 · Vidět víc »
1842
1842 (MDCCCXLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Ignác Šustala a 1842 · Vidět víc »
1850
1850 (MDCCCL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Ignác Šustala a 1850 · Vidět víc »
1852
1852 (MDCCCLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Ignác Šustala a 1852 · Vidět víc »
1853
1853 (MDCCCLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Ignác Šustala a 1853 · Vidět víc »
1867
1867 (MDCCCLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Ignác Šustala a 1867 · Vidět víc »
1870
1870 (MDCCCLXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Ignác Šustala a 1870 · Vidět víc »
1881
1881 (MDCCCLXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Ignác Šustala a 1881 · Vidět víc »
1890
1890 (MDCCCXC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Ignác Šustala a 1890 · Vidět víc »
1891
1891 (MDCCCXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Ignác Šustala a 1891 · Vidět víc »
23. květen
23.
Nový!!: Ignác Šustala a 23. květen · Vidět víc »
29. leden
29.
Nový!!: Ignác Šustala a 29. leden · Vidět víc »
7. prosinec
7.
Nový!!: Ignác Šustala a 7. prosinec · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Ignaz Schustala, Ignác Schustala.
