Rychlejší přístup než prohlížeči!
128 vztahy: Albánština, Albánci, Albánie, Alexandr Veliký, Anastasios I., Archeologie, Arriános, Asimilace (sociologie), Augustus, Aurelianus, Černá Hora, Řím, Římská legie, Římské provincie, Řečtina, Řecká mytologie, Řecko, Řekové, Balkán, Barbar, Berat, Bosna a Hercegovina, Byzantion, Byzantská říše, Chorvatsko, Claudius II., Constantius II., Dalmácie, Dalmácie (provincie), Dórové, Dějiny (Hérodotos), Dějiny Albánie, Decius, Diocletianus, Doba železná, Dunaj, Durrës, Eneolit, Epirus, Etnogeneze, Filip II. Makedonský, Francie, Frýgové, Gallia Narbonensis, Hadrianus, Harmonia, Hérodotos, Hekataios, Hercegovina, Hunové, ..., Ilyrismus, Ilyrové, Ilyrské království, Ilyrské provincie, Indoevropské jazyky, Istrie (poloostrov), Itálie, Jaderské moře, Jižní Slované, Julius Caesar, Justinián I., Kadmos, Konstantin I. Veliký, Kréta, Latina, Lezhë, Maďarsko, Makedonie (království), Malá Asie, Mohyla, Molossové, Napoleon Bonaparte, Napoleonské války, Neretva, Noricum, Ochridské jezero, Ostrogóti, Panonie, Panslavismus, Předalpská Galie, Perdikkás III., Perská říše, Pirát, Polis, Protektorát, Rakouské císařství, Risan, Romanizace (kultura), Salona, Seznam římských císařů (800–924), Skadar, Slované, Slovinsko, Srbsko, Starověcí Makedonci, Starověk, Starověké Řecko, Starověký Řím, Střední Evropa, Teuta, Thrákie, Thrákové, Tiberius, Via Egnatia, Vizigóti, 1. století př. n. l., 156 př. n. l., 167 př. n. l., 168 př. n. l., 180 př. n. l., 1809, 1813, 1849, 19. století, 219 př. n. l., 229 př. n. l., 3. století př. n. l., 312 př. n. l., 335 př. n. l., 359 př. n. l., 4. století př. n. l., 5. století, 5. století př. n. l., 59 př. n. l., 6. století, 6. století př. n. l., 8. století, 9. Rozbalte index (78 více) »
Albánština
Albánština (albánsky gjuha shqipe nebo shqip) je indoevropský jazyk, kterým mluví přes 6 milionů lidí v Albánii a Kosovu.
Nový!!: Ilýrie a Albánština · Vidět víc »
Albánci
Albánci (zastarale též Škipetaři nebo ojediněle Arnauti) jsou národ žijící v jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Ilýrie a Albánci · Vidět víc »
Albánie
Albánie (nebo), plným názvem Albánská republika (albánsky) je stát v jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Ilýrie a Albánie · Vidět víc »
Alexandr Veliký
Alexandr Veliký, bysta v kodaňské glyptotéce Alexandr Veliký (20. nebo 21. července 356 př. n. l. Pella – 10. nebo 11. června 323 př. n. l. Babylón Encyklopedie Britannica uvádí datum smrti 13. červen 323 př. n. l.), také známý jako Alexandr III.
Nový!!: Ilýrie a Alexandr Veliký · Vidět víc »
Anastasios I.
Anastasios I. (Anastasius I.) (kolem 430 Dyrrhachium – 9./10. července 518 Konstantinopol) byl východořímským císařem v letech 491–518.
Nový!!: Ilýrie a Anastasios I. · Vidět víc »
Archeologie
''Laténská socha z Mšeckých Žehrovic'' Archeologie (z řečtiny: αρχαίος (archaios).
Nový!!: Ilýrie a Archeologie · Vidět víc »
Arriános
Arriános, také Flavius Arriános z Nikomédie v Bíthýnii (asi 95–175 n. l.), byl řecký úředník, politik, voják a spisovatel.
Nový!!: Ilýrie a Arriános · Vidět víc »
Asimilace (sociologie)
Asimilace (z lat. ad-similare, při-podobnit, přizpůsobit) v sociologii a v kulturní antropologii znamená přizpůsobení menšiny nebo přistěhovalce okolní většinové společnosti.
Nový!!: Ilýrie a Asimilace (sociologie) · Vidět víc »
Augustus
Augustus (23. září 63 př. n. l. v Římě jako Gaius Octavius – 19. srpna 14 n. l. v Nole poblíž Neapole), známý také jako Gaius Julius Caesar Octavianus (česky Oktavián), byl prvním císařem římské říše a zakladatelem julsko-klaudijské dynastie, který vládl od roku 27 př. n. l. až do své smrti v roce 14.
Nový!!: Ilýrie a Augustus · Vidět víc »
Aurelianus
Lucius Domitius AurelianusJeho plné jméno se všemi čestnými a vítěznými tituly znělo Imperator Caesar Lucius Domitius Aurelianus Augustus, Germanicus Maximus, Gothicus Maximus, Parthicus Maximus, Restitutor Orientis, Restitutor Orbis.
Nový!!: Ilýrie a Aurelianus · Vidět víc »
Černá Hora
Černá Hora (černohorsky Црна Гора/Crna Gora) je stát v jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Ilýrie a Černá Hora · Vidět víc »
Řím
Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.
Nový!!: Ilýrie a Řím · Vidět víc »
Římská legie
Moderní rekonstrukce římských legionářů s plátovou zbrojí (''lorica segmentata'') Legie (z latinského slova legio „vojenské odvody“, což je odvozeno ze slova legere „vybírat“, „odvádět“, „shromažďovat“) je termín, jenž v širším smyslu označuje celé římské vojsko, případně v užším a běžnějším významu se jedná o základní vojenskou jednotku starověké římské armády.
Nový!!: Ilýrie a Římská legie · Vidět víc »
Římské provincie
Mapa provincií římské říše po roce 135 Provincie (latinsky provincia, pl. provinciae) byla ve starověkém Římě základní a až do konce 3. století největší správní jednotka římského území mimo Apeninský poloostrov.
Nový!!: Ilýrie a Římské provincie · Vidět víc »
Řečtina
Řecká dopravní směrovací značka Řečtina (– ellinikí (glóssa), tj. řecký (jazyk), nebo ελληνικά – elliniká, tj. řečtina) je indoevropský jazyk používaný autochtonním obyvatelstvem především v Řecku, na Kypru a v částech Turecka, a dále v některých emigračních zemích, jako je Austrálie, Spojené státy, Kanada aj.
Nový!!: Ilýrie a Řečtina · Vidět víc »
Řecká mytologie
Řecká trojice a rozdělení tří království Země: Zeus Bůh (nebe), Poseidon (moře a oceány) a Hades (podsvětí). Theos (menší bohové) jsou dětmi této trojice. muzea Pia IV. a Klementa XIV., nalezená v italském městě Otricoli. Řecká mytologie je z mýtů a legend starých Řeků, pojednávajících o bozích a hrdinech, povaze světa či vzniku a významu řeckého kultu a rituálů, které jsou součástí náboženství starověkého Řecka.
Nový!!: Ilýrie a Řecká mytologie · Vidět víc »
Řecko
Řecko (nebo), plným názvem Řecká republika, je stát v jihovýchodní Evropě, který se nachází na jižním cípu Balkánského poloostrova.
Nový!!: Ilýrie a Řecko · Vidět víc »
Řekové
Řekové (Ἕλληνες) jsou indoevropský národ, který dnes obývá především Řecko, dále žijí jeho příslušníci na Kypru, v Albánii, Itálii a Egyptě a má přibližně 15 miliónů členů.
Nový!!: Ilýrie a Řekové · Vidět víc »
Balkán
Balkán (a Balkan,,, a Балкан) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.
Nový!!: Ilýrie a Balkán · Vidět víc »
Barbar
kylixu z 5. století př. n. l. Barbar (řec. βαρβαρος, barbaros) je slovo neznámého původu, původně snad onomatopoické slovo, napodobující nesrozumitelnou „řeč“ cizinců, podobně jako české slovo „brblat“.
Nový!!: Ilýrie a Barbar · Vidět víc »
Berat
Berat také nazývaný Albánský Bělehrad (albánsky: Berat nebo Berati) je město ležící na jihu střední části Albánie, v údolí řeky Osum.
Nový!!: Ilýrie a Berat · Vidět víc »
Bosna a Hercegovina
Bosna a Hercegovina (// Bosna i Hercegovina, cyrilicí Босна и Херцеговина), někdy neformálně Bosna, je přímořský stát v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově, který hraničí na severu, západě a jihu s Chorvatskem, na východě se Srbskem a na jihovýchodě s Černou Horou.
Nový!!: Ilýrie a Bosna a Hercegovina · Vidět víc »
Byzantion
Byzantion (starořecky Βυζάντιον, latinsky Byzantium) je název původní antické osady umístěné na Thráckém Bosporu, průlivu mezi Černým a Marmarským mořem.
Nový!!: Ilýrie a Byzantion · Vidět víc »
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Nový!!: Ilýrie a Byzantská říše · Vidět víc »
Chorvatsko
Chorvatsko (starším názvem Charvátsko), plným názvem Chorvatská republika, je evropský stát, který se geograficky nachází na pomezí střední a jižní Evropy; jde o jeden z nástupnických států bývalé Jugoslávie.
Nový!!: Ilýrie a Chorvatsko · Vidět víc »
Claudius II.
Marcus Aurelius Claudius, známý jako Claudius Gothicus či Claudius II. (10. května 213/214 – září 270 Sirmium), byl římský císař vládnoucí v letech 268–270.
Nový!!: Ilýrie a Claudius II. · Vidět víc »
Constantius II.
Constantius II., vlastním jménem Flavius Iulius Constantius (7. srpna 317 v Ilýrii, zřejmě v Sirmiu – 3. listopadu 361 v Mopsukrenai, Kilíkie), byl synem Konstantina Velikého a císařem římské říše od roku 337 (na východě) resp.
Nový!!: Ilýrie a Constantius II. · Vidět víc »
Dalmácie
Dalmácie (chorvatsky Dalmacija, italsky Dalmazia, německy Dalmatien) je historická země při východním pobřeží Jaderského moře, rozdělená dnes mezi Chorvatsko (většina území) a Černou Horu.
Nový!!: Ilýrie a Dalmácie · Vidět víc »
Dalmácie (provincie)
Dalmácie (latinsky Dalmatia) byla starověká římská provincie, která se nacházela na západě Balkánského poloostrova.
Nový!!: Ilýrie a Dalmácie (provincie) · Vidět víc »
Dórové
Mapa invaze helénských kmenů z let 1000–800 př. n. l. Mapa dialektů starověkého Řecka, Dórské území položeno světle hnědou barvou Dórové (řecky: Δωριεῖς, Dōrieis, singulár Δωριεύς, Dōrieus) byli jedním z hlavních kmenů starověkého Řecka, vedle Achájů, Iónů a Aiólů.
Nový!!: Ilýrie a Dórové · Vidět víc »
Dějiny (Hérodotos)
První strana Hérodotových ''Dějin'' Dějiny (lat. Historiae, řecky Ἱστορίαι Historiai, doslova „pátrání, zprávy“) je název nejvýznamnějšího díla řeckého historika Herodota z 5. století př. n. l..
Nový!!: Ilýrie a Dějiny (Hérodotos) · Vidět víc »
Dějiny Albánie
Státní znak Albánské republiky Dějiny Albánie tvoří součást dějin Evropy.
Nový!!: Ilýrie a Dějiny Albánie · Vidět víc »
Decius
Gaius Messius Quintus Decius Valerianus, jako císař Gaius Messius Quintus Traianus Decius (patrně 200/201 Budalia u Sirmia v Dolní Panonii – první polovina června 251 u Abrittu), byl římský císař panující v letech 249–251, od roku 250 spolu se svými syny Deciem mladším a Hostilianem.
Nový!!: Ilýrie a Decius · Vidět víc »
Diocletianus
Gaius Aurelius Valerius Diocletianus (kolem 244 v Dalmácii – 3. prosince 312 nebo 316 ve Spalatu, dnešní Split), rodným jménem Diocles, obvykle známý jako Diocletianus (česky Dioklecián) byl římský císař od 20. listopadu 284 až do 1. května 305.
Nový!!: Ilýrie a Diocletianus · Vidět víc »
Doba železná
V archeologii je dobou železnou označováno stádium ve vývoji lidstva, kdy člověk používal převážně železo pro výrobu nástrojů a zbraní.
Nový!!: Ilýrie a Doba železná · Vidět víc »
Dunaj
Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.
Nový!!: Ilýrie a Dunaj · Vidět víc »
Durrës
#PŘESMĚRUJ Drač.
Nový!!: Ilýrie a Durrës · Vidět víc »
Eneolit
Eneolit (z latinského aeneus – měděný) či chalkolit (z řeckého chalkos – měděný, lithos – kámen), česky doba měděná, nebo také pozdní doba kamenná, je označení pro historické období v pravěku – závěrečnou fázi doby kamenné.
Nový!!: Ilýrie a Eneolit · Vidět víc »
Epirus
Epirus (řecky Ήπειρος, albánsky Epiri, arumunsky Epiru) je geografická a historická oblast v jihovýchodní Evropě, nyní rozdělená mezi Řecko a Albánii.
Nový!!: Ilýrie a Epirus · Vidět víc »
Etnogeneze
Etnogeneze (z řec. ethnos neboli „národnost“ a genesis neboli „zrod“) je proces formování nového národa či etnika, během něhož se určitá skupina lidí vydělí z šířeji chápaného kulturního rámce svého okolí a počne sebe sama vnímat jako etnicky odlišnou.
Nový!!: Ilýrie a Etnogeneze · Vidět víc »
Filip II. Makedonský
Zabití Filipa Pausaniem Filip II. (řecky Φίλιππος (Filippos), což znamená milovník koní; okolo 382 př. n. l. – 336 př. n. l. v Aigách) byl králem Makedonie a otcem Alexandra Velikého.
Nový!!: Ilýrie a Filip II. Makedonský · Vidět víc »
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Nový!!: Ilýrie a Francie · Vidět víc »
Frýgové
Frýgové či Frygové (řecky Φρύγες Frýges) jsou vymřelý indoevropský národ.
Nový!!: Ilýrie a Frýgové · Vidět víc »
Gallia Narbonensis
Gallia Narbonensis, česky Galie Narbonská, byla římská provincie ležící na území dnešní Provence a Languedocu v jižní Francii.
Nový!!: Ilýrie a Gallia Narbonensis · Vidět víc »
Hadrianus
Publius Aelius Hadrianus (24. ledna 76 v Italice – 10. července 138 nedaleko Neapole), běžně známý jako Hadrianus (česky Hadrián), byl římský císař v letech 117 až 138.
Nový!!: Ilýrie a Hadrianus · Vidět víc »
Harmonia
Socha Harmonie v zahradách Old Economy Village, Pensylvánie Harmonia – dcera boha války Area a bohyně lásky Afrodíty, manželka prvního thébského krále Kadma.
Nový!!: Ilýrie a Harmonia · Vidět víc »
Hérodotos
Hérodotos z Halikarnássu (starořecky Ἡρόδοτος Ἁλικαρνᾱσσεύς, asi 484 př. n. l. – asi mezi lety 430 a 420 př. n. l.) byl prvním významným antickým historikem, proto byl Ciceronem nazván otcem dějepisu.
Nový!!: Ilýrie a Hérodotos · Vidět víc »
Hekataios
Hekataios z Milétu (řecky: Ἑκαταῖος) (560 či 550 – 480 př. n. l.) byl nejvýznamnějším starověkým řeckým logografem – historikem a geografem.
Nový!!: Ilýrie a Hekataios · Vidět víc »
Hercegovina
Přibližný rozsah Hercegoviny na mapě Bosny a Hercegoviny Hercegovina (jinými názvy také Hum, Zahumlje či Humska zemlja) je historické území, nacházející se na jihu Bosny a Hercegoviny, mezi Chorvatskem a Černou Horou.
Nový!!: Ilýrie a Hercegovina · Vidět víc »
Hunové
Hunové byli kočovný kmen či kmenový svaz, který mezi 4. a 6. stoletím žil ve střední Asii, na Kavkaze a ve východní Evropě.
Nový!!: Ilýrie a Hunové · Vidět víc »
Ilyrismus
Ilyrismus (chorvatsky Ilirizam, v srbské cyrilici pak Илиризам) bylo politicko-kulturní hnutí, které se objevilo ve 30.
Nový!!: Ilýrie a Ilyrismus · Vidět víc »
Ilyrové
Ilyrové byla skupina indoevropských národů, které ve starověku obývaly západ Balkánského poloostrova.
Nový!!: Ilýrie a Ilyrové · Vidět víc »
Ilyrské království
Ilyrské království byl v letech 1816–1849 státní útvar, jedna z rakouských korunních zemí, rozkládající se na území dnešního Rakouska (Korutany), Slovinska (Kraňsko a Gorice), Chorvatska (Istrie, Střední Chorvatsko i s přímořím) a Itálie (Terst a okolí).
Nový!!: Ilýrie a Ilyrské království · Vidět víc »
Ilyrské provincie
Ilyrské provincie byl v letech 1809–1816 státní útvar na území dnešního jižního Rakouska, severovýchodní Itálie, Slovinska a západního a jižního Chorvatska.
Nový!!: Ilýrie a Ilyrské provincie · Vidět víc »
Indoevropské jazyky
Indoevropská jazyková rodina (tento pojem zavedl poprvé roku 1813 Thomas Young) je skupina jazyků, které se společně vyvíjely v rozsáhlých oblastech Eurasie z předpokládaného indoevropského prajazyka.
Nový!!: Ilýrie a Indoevropské jazyky · Vidět víc »
Istrie (poloostrov)
Mapa poloostrova Istrie Istrie je poloostrov vybíhající do Jaderského moře.
Nový!!: Ilýrie a Istrie (poloostrov) · Vidět víc »
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Nový!!: Ilýrie a Itálie · Vidět víc »
Jaderské moře
Jaderské či Jadranské moře neboli poněkud hovorově Jadran (zastarale Adriatické mořehttp://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?hledej.
Nový!!: Ilýrie a Jaderské moře · Vidět víc »
Jižní Slované
Země obývané jižními Slovany Jižní Slované je jižní větev Slovanů hovořící jihoslovanskými jazyky.
Nový!!: Ilýrie a Jižní Slované · Vidět víc »
Julius Caesar
Gaius Julius Caesar (12./13. července 100 př. n. l. – 15. března 44 př. n. l. Řím) byl vojevůdce a politik a jeden z nejmocnějších mužů antické historie.
Nový!!: Ilýrie a Julius Caesar · Vidět víc »
Justinián I.
Flavius Petrus Sabbatius Iustinianus (kolem 482, Tauresium – 14. listopadu 565, Konstantinopol, Byzantská říše), známý spíše jako Justinián I., byl východořímský císař od roku 527 až do své smrti.
Nový!!: Ilýrie a Justinián I. · Vidět víc »
Kadmos
Kadmos a drak, amfora 560-550 př. n. l. Kadmos (řecky Κάδμος, latinsky Cadmus) byl v řecké mytologii syn sidonského krále Agénóra a jeho manželky Teléfassy — a tedy Féničan.
Nový!!: Ilýrie a Kadmos · Vidět víc »
Konstantin I. Veliký
Flavius Valerius Constantinus (27. února někdy mezi léty 272 až 285 v Naissu, Horní Moesie – 22. května 337 poblíž Nikomédie, Bithýnie), známý také jako Konstantin Veliký, nebo Konstantin I., východními křesťany uctívaný jako svatý Konstantin, byl od roku 306 římským císařem a od roku 324 až do své smrti nezpochybnitelným vládcem celé římské říše.
Nový!!: Ilýrie a Konstantin I. Veliký · Vidět víc »
Kréta
Kréta (též Candia, řecky Κρήτη, anglicky Crete) je největší řecký a celkově pátý největší ostrov ve Středozemním moři.
Nový!!: Ilýrie a Kréta · Vidět víc »
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Nový!!: Ilýrie a Latina · Vidět víc »
Lezhë
Lezhë (či Lezha, Leža, zastarale i Lesh, italsky Alessia, turecky Leş) je krajské město v severní Albánii, 30 km jižně od Skadaru, 50 km severně od metropole Tirany a 3 km východně od jaderského pobřeží.
Nový!!: Ilýrie a Lezhë · Vidět víc »
Maďarsko
Maďarsko je vnitrozemský stát ležící v jihovýchodní části střední Evropy v Panonské pánvi.
Nový!!: Ilýrie a Maďarsko · Vidět víc »
Makedonie (království)
Makedonie (řecky Μακεδονία, Makedonía) byla starověké řecké království ležící na severu moderního Řecka.
Nový!!: Ilýrie a Makedonie (království) · Vidět víc »
Malá Asie
Malá Asie neboli Anatolie (Anatolia) je poloostrov mezi Středozemním, Egejským, Marmarským a Černým mořem.
Nový!!: Ilýrie a Malá Asie · Vidět víc »
Mohyla
Bílé hoře v Praze Baba u Vitína, okres České Budějovice Mohyla (taktéž tumulus nebo kurgan) je uměle navršený násep z kamení a/nebo hlíny obvykle nad jedním či více hroby.
Nový!!: Ilýrie a Mohyla · Vidět víc »
Molossové
Molossie ve starověku Molossové (řecky: nebo, romanizovaně: Molossoi nebo Molottoi) byla skupina starořeckých kmenů, které ve starověkém Řecku obývaly oblast Epiru.
Nový!!: Ilýrie a Molossové · Vidět víc »
Napoleon Bonaparte
80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I. Bonaparte (15. srpna 1769 Ajaccio – 5. května 1821 Svatá Helena) byl francouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815.
Nový!!: Ilýrie a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »
Napoleonské války
Napoleonské války byly sérií válečných konfliktů mezi lety 1803 až 1815, následující po revolučních válkách, které skončily roku 1802.
Nový!!: Ilýrie a Napoleonské války · Vidět víc »
Neretva
Neretva je řeka v Bosně a Hercegovině (Hercegovsko-neretvanský kanton) a Chorvatsku (Dubrovnicko-neretvanská župa).
Nový!!: Ilýrie a Neretva · Vidět víc »
Noricum
Noricum bylo keltské království (latinsky Regnum Noricum), přesněji federace třinácti keltských a ilyrských kmenů, jež byla později začleněna do Římské říše jako její provincie.
Nový!!: Ilýrie a Noricum · Vidět víc »
Ochridské jezero
Ochridské jezero (řidčeji Pogradecké jezero) je jezero na hranicích Severní Makedonie a Albánie (kraj Korçë) na Balkánském poloostrově.
Nový!!: Ilýrie a Ochridské jezero · Vidět víc »
Ostrogóti
Švédska Ostrogóti (též Východní Gótové) byli raní Germáni, kteří tvořili jednu z hlavních větví východogermánských Gótů (další hlavní větev byli Vizigóti).
Nový!!: Ilýrie a Ostrogóti · Vidět víc »
Panonie
legií Římská říše kolem roku 120, červeně zvýrazněna provincie Panonie Panonie (latinsky Pannonia) byla mezi léty 9–433 provincií římské říše, jež zhruba do poloviny 1. století nesla název Illyricum inferius.
Nový!!: Ilýrie a Panonie · Vidět víc »
Panslavismus
Země obývané Slovany. Západní, východní a jižní Slované jsou odlišnými barvami. Panslavismus (všeslovanství či všeslovanské hnutí) je jedna z forem pan-nacionalismu.
Nový!!: Ilýrie a Panslavismus · Vidět víc »
Předalpská Galie
Mapa Galie kolem roku 58 př. n. l., Předalpská Galie (''Gallia Cisalpina'') se nachází v severní Itálii. Předalpská Galie (latinsky: Gallia Cisalpina) bylo římské pojmenování oblasti (v letech 203 až 43/42 př. n. l. římské provincie), zahrnující území dnešní severní Itálie při řece Pádu ohraničené horskými masívy Alp a Apenin.
Nový!!: Ilýrie a Předalpská Galie · Vidět víc »
Perdikkás III.
Perdikkás III. († 359 př. n. l.) byl králem Makedonie v letech 365–359 př. n. l. a následníkem svého bratra Alexandra II.
Nový!!: Ilýrie a Perdikkás III. · Vidět víc »
Perská říše
Persepole, centra původní Perské říše Perská říše je pojmenování pro různé historické státní útvary v oblasti Peršany obývané Persie, dnešního Íránu.
Nový!!: Ilýrie a Perská říše · Vidět víc »
Pirát
Pirátská vlajka (Jolly Roger) Pirát (z fr. pirate, řec. πειρατής peiratés, mořský lupič) je námořní lupič.
Nový!!: Ilýrie a Pirát · Vidět víc »
Polis
Polis (řecky πόλις), plurál: poleis (řecky πόλεις) znamená město, obec nebo městský stát.
Nový!!: Ilýrie a Polis · Vidět víc »
Protektorát
Protektorát (lat. protectio – ochrana) je označení pro formu státního zřízení.
Nový!!: Ilýrie a Protektorát · Vidět víc »
Rakouské císařství
Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).
Nový!!: Ilýrie a Rakouské císařství · Vidět víc »
Risan
Risan (v srbské cyrilici Рисан, italsky Risano) je město u zálivu Boka Kotorska, u tzv.
Nový!!: Ilýrie a Risan · Vidět víc »
Romanizace (kultura)
Státy s romanskými jazyky Římská říše za vlády Trajána v roce 117 Romanizace byl proces postupného převládání římského vlivu v západní polovině Evropy, především na území podmaněném samotnými Římany, na němž zakládali římské provincie.
Nový!!: Ilýrie a Romanizace (kultura) · Vidět víc »
Salona
Salona (někdy též Salon, Σάλωνα) je zaniklé město při pobřeží Jaderského moře nedaleko Splitu v dnešním Chorvatsku.
Nový!!: Ilýrie a Salona · Vidět víc »
Seznam římských císařů (800–924)
Seznam císařů Římské říše zahrnuje panovníky vládnoucí na územích západní Evropy v letech 800 až 924.
Nový!!: Ilýrie a Seznam římských císařů (800–924) · Vidět víc »
Skadar
Skadar (česky též Škodra) je město na severu Albánie, u Skadarského jezera u hranice s Černou Horou, cca 20 km od mořského břehu.
Nový!!: Ilýrie a Skadar · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Ilýrie a Slované · Vidět víc »
Slovinsko
Slovinsko, plným názvem Slovinská republika je stát na jihu střední Evropy.
Nový!!: Ilýrie a Slovinsko · Vidět víc »
Srbsko
Srbsko, plným názvem Srbská republika, je vnitrozemský stát ve střední a jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Ilýrie a Srbsko · Vidět víc »
Starověcí Makedonci
Tesalonice Jako starověcí Makedonci je označován jeden z řeckých národů žijící ve starověké Makedonii.
Nový!!: Ilýrie a Starověcí Makedonci · Vidět víc »
Starověk
Pietera Bruegela staršího Termín starověk označuje v dějepisectví historické období vzniku a rozvoje prvních civilizací na Středním východě, v oblasti Středomoří a v jižní a východní Asii.
Nový!!: Ilýrie a Starověk · Vidět víc »
Starověké Řecko
Parthenón – symbol starověkého Řecka Starověké Řecko, případně antické Řecko, je označení pro období řeckých dějin ve starověku.
Nový!!: Ilýrie a Starověké Řecko · Vidět víc »
Starověký Řím
Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.
Nový!!: Ilýrie a Starověký Řím · Vidět víc »
Střední Evropa
Brockhaus Enzyklopädie (1998)Střední Evropa podle P. Jonese (Leibniz Institute for Regional Geography). Mnoho zemí a oblastí spadalo pod Německé císařství a Rakousko-Uhersko nebo polsko-litevskou unii; tudíž mají historické a kulturní konexe. Střední Evropa je region ležící mezi různě definovatelnými oblastmi východní a západní Evropy.
Nový!!: Ilýrie a Střední Evropa · Vidět víc »
Teuta
Teuta (ilyrsky Teutana) byla královna regentka kmene Ardiaei, v té době nejmocnějšího kmene ve starověké Ilýrii, ovládajícího většinu ilyrského území.
Nový!!: Ilýrie a Teuta · Vidět víc »
Thrákie
Turecku Thrákie (bulharsky: Тракия Trakija, řecky: Θράκη Thrákē, latinsky: Thrace nebo také Threce, turecky: Trakya) je rozsáhlé historické území nacházející se na východě Balkánského poloostrova.
Nový!!: Ilýrie a Thrákie · Vidět víc »
Thrákové
Thrácké a další kmeny na území Thrákie a v přilehlých oblastech Thrácký voják, 5. – 4. století př. n. l. Thrácký jezdec Thrákové byli skupinou indoevropských národů mluvících thráckým nebo dáckým jazykem, které ve starověku obývaly Balkánský poloostrov a přilehlé oblasti jihovýchodní Evropy.
Nový!!: Ilýrie a Thrákové · Vidět víc »
Tiberius
Tiberius Julius Caesar Augustus (rodným jménem Tiberius Claudius Nero; 16. listopadu 42 př. n. l. – 16. března 37 n. l.) byl druhým císařem římské říše od roku 14 n. l.
Nový!!: Ilýrie a Tiberius · Vidět víc »
Via Egnatia
Trasa silnice Via Egnatia (řecky: Εγνατία Οδός) byla starověká římská silnice vybudovaná ve 2. století př. n. l. Procházela římskými provinciemi Illyria, Macedonia a Thracia na území dnešních států Albánie, Severní Makedonie, Řecka a evropské části Turecka.
Nový!!: Ilýrie a Via Egnatia · Vidět víc »
Vizigóti
nedostupné.
Nový!!: Ilýrie a Vizigóti · Vidět víc »
1. století př. n. l.
1.
Nový!!: Ilýrie a 1. století př. n. l. · Vidět víc »
156 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Ilýrie a 156 př. n. l. · Vidět víc »
167 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Ilýrie a 167 př. n. l. · Vidět víc »
168 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Ilýrie a 168 př. n. l. · Vidět víc »
180 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Ilýrie a 180 př. n. l. · Vidět víc »
1809
1809 (MDCCCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Ilýrie a 1809 · Vidět víc »
1813
1813 (MDCCCXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Ilýrie a 1813 · Vidět víc »
1849
1849 (MDCCCXLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Ilýrie a 1849 · Vidět víc »
19. století
průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.
Nový!!: Ilýrie a 19. století · Vidět víc »
219 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Ilýrie a 219 př. n. l. · Vidět víc »
229 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Ilýrie a 229 př. n. l. · Vidět víc »
3. století př. n. l.
3.
Nový!!: Ilýrie a 3. století př. n. l. · Vidět víc »
312 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Ilýrie a 312 př. n. l. · Vidět víc »
335 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Ilýrie a 335 př. n. l. · Vidět víc »
359 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Ilýrie a 359 př. n. l. · Vidět víc »
4. století př. n. l.
Hieroglyfy zapsané jméno Alexandra Velikého. Nápis pochází asi z roku 332 př. n. l. 4.
Nový!!: Ilýrie a 4. století př. n. l. · Vidět víc »
5. století
5.
Nový!!: Ilýrie a 5. století · Vidět víc »
5. století př. n. l.
5.
Nový!!: Ilýrie a 5. století př. n. l. · Vidět víc »
59 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Ilýrie a 59 př. n. l. · Vidět víc »
6. století
6.
Nový!!: Ilýrie a 6. století · Vidět víc »
6. století př. n. l.
Dionýsos asi 520 př. n. l. 6.
Nový!!: Ilýrie a 6. století př. n. l. · Vidět víc »
8. století
8.
Nový!!: Ilýrie a 8. století · Vidět víc »
9
Bez popisu.
Nový!!: Ilýrie a 9 · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Illyria, Illyricum, Illyrie, Illýrie, Ilyricum, Ilyrie, Ilyrská království, Království Ilyrů, Království Ilýrie.
