Rychlejší přístup než prohlížeči!
54 vztahy: Bitva u Lipska, Bitva u Wagramu, Chorvati, Chorvatské království, Chorvatsko, Dalmatské království, Dalmácie, Dědičné habsburské země, Dějiny Chorvatska, Dějiny Slovinska, Dolní Štýrsko, Dubrovník, Furlanština, Gorice a Gradiška, Ilyrismus, Ilyrské provincie, Istrie (země), Italština, Italové, Itálie, Jaderské moře, Korunní země (habsburská monarchie), Korutanské vévodství, Korutany, Kotor, Kraňské vévodství, Kraňsko, Lublaň, Monarchie, Napoleonské války, Němčina, Němci, První Francouzské císařství, Rakouské císařství, Rakouské přímoří, Rakousko, Republika Dubrovník, Rijeka, Schönbrunnský mír, Slované, Slovinština, Slovinci, Slovinsko, Srbochorvatština, Střední Chorvatsko, Terst, Vídeňský kongres, 1809, 1813, 1816, ..., 1822, 1825, 1848, 1849. Rozbalte index (4 více) »
Bitva u Lipska
Bitva u Lipska (známá též jako Bitva národů) byla rozhodující a největší bitva napoleonských válek.
Nový!!: Ilyrské království a Bitva u Lipska · Vidět víc »
Bitva u Wagramu
Bitva u Wagramu se odehrála 5.–6.
Nový!!: Ilyrské království a Bitva u Wagramu · Vidět víc »
Chorvati
Chorvati (zastarale Charváti, chorvatsky Hrvati) jsou jihoslovanský národ, žijící především na pomezí střední a jižní Evropy.
Nový!!: Ilyrské království a Chorvati · Vidět víc »
Chorvatské království
Chorvatské království (chorvatsky Kraljevina Hrvatska, latinsky Regnum Croatiae, maďarsky Horvát Királyság, německy Königreich Kroatien) byl státní útvar (monarchie), který existoval s různou mírou nezávislosti a s malými přerušeními v 925 do roku 1918.
Nový!!: Ilyrské království a Chorvatské království · Vidět víc »
Chorvatsko
Chorvatsko (starším názvem Charvátsko), plným názvem Chorvatská republika, je evropský stát, který se geograficky nachází na pomezí střední a jižní Evropy; jde o jeden z nástupnických států bývalé Jugoslávie.
Nový!!: Ilyrské království a Chorvatsko · Vidět víc »
Dalmatské království
Dalmatské království (Kraljevina Dalmacija, Königreich Dalmatien, Regno di Dalmazia) byla korunní země Rakouského císařství (1815–1867) a předlitavské části Rakouska-Uherska (1867–1918).
Nový!!: Ilyrské království a Dalmatské království · Vidět víc »
Dalmácie
Dalmácie (chorvatsky Dalmacija, italsky Dalmazia, německy Dalmatien) je historická země při východním pobřeží Jaderského moře, rozdělená dnes mezi Chorvatsko (většina území) a Černou Horu.
Nový!!: Ilyrské království a Dalmácie · Vidět víc »
Dědičné habsburské země
1627 (české země) Dědičné habsburské země je pojem označující oblasti, v nichž v podobě personální unie dědičně vládli rakouští Habsburkové (do roku 1918).
Nový!!: Ilyrské království a Dědičné habsburské země · Vidět víc »
Dějiny Chorvatska
V době Římské říše tvořily území dnešního Chorvatska dvě římské provincie, Panonie a Dalmácie.
Nový!!: Ilyrské království a Dějiny Chorvatska · Vidět víc »
Dějiny Slovinska
Tento článek pojednává o dějinách dnešního Slovinska od pravěku po současnost.
Nový!!: Ilyrské království a Dějiny Slovinska · Vidět víc »
Dolní Štýrsko
Korutany; '''4''' Dolní Štýrsko; '''5''' Zámuří Dolní Štýrsko či Slovinské Štýrsko (Spodnja Štajerska či Slovenska Štajerska; zámuřsky Spoudnje Štájersko), je označení jižní části historické země Štýrska, která byla s koncem první světové války začleněna do Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů a v současnosti je součástí Slovinska.
Nový!!: Ilyrské království a Dolní Štýrsko · Vidět víc »
Dubrovník
Dubrovník (chorvatsky Dubrovnik, a Ragusa) je chorvatské přístavní město, které se nachází na jihu Dalmácie.
Nový!!: Ilyrské království a Dubrovník · Vidět víc »
Furlanština
Rétorománské jazyky Furlanština, též friulština (furlansky furlan nebo marilenghe doslova „mateřština“, italsky friulano, anglicky Friulian), je románský jazyk, jímž se mluví v částech italské oblasti Furlansko-Julské Benátsko (přibližně v okruhu 30 až 60 km. okolo města Udine).
Nový!!: Ilyrské království a Furlanština · Vidět víc »
Gorice a Gradiška
Okněžněné hrabství Gorice a Gradiška (německy Gefürstete Grafschaft Görz und Gradisca, italsky Principesca Contea di Gorizia e Gradisca, slovinsky Poknežena grofija Goriška in Gradiščanska, furlansky Gurize e Gardiscje) je historické hrabství o rozloze 2 918 km², dnes rozdělené mezi Slovinsko, k němuž patří většina území, a Itálii, k níž náleží menší jihozápadní část území; italská část je součástí autonomní oblasti Furlansko-Julské Benátsko (Friuli-Venezia Giulia).
Nový!!: Ilyrské království a Gorice a Gradiška · Vidět víc »
Ilyrismus
Ilyrismus (chorvatsky Ilirizam, v srbské cyrilici pak Илиризам) bylo politicko-kulturní hnutí, které se objevilo ve 30.
Nový!!: Ilyrské království a Ilyrismus · Vidět víc »
Ilyrské provincie
Ilyrské provincie byl v letech 1809–1816 státní útvar na území dnešního jižního Rakouska, severovýchodní Itálie, Slovinska a západního a jižního Chorvatska.
Nový!!: Ilyrské království a Ilyrské provincie · Vidět víc »
Istrie (země)
#PŘESMĚRUJ Markrabství Istrie.
Nový!!: Ilyrské království a Istrie (země) · Vidět víc »
Italština
Mapa italských dialektů Mapa italských dialektů Italština (archaicky vlaština, tak se ale někdy označuje také arumunština) je románský jazyk, kterým mluví asi 76 - 100 milionů mluvčích.
Nový!!: Ilyrské království a Italština · Vidět víc »
Italové
Italové (staročesky Vlachové) jsou převážně románský a italický národ, žijící především v Itálii.
Nový!!: Ilyrské království a Italové · Vidět víc »
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Nový!!: Ilyrské království a Itálie · Vidět víc »
Jaderské moře
Jaderské či Jadranské moře neboli poněkud hovorově Jadran (zastarale Adriatické mořehttp://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?hledej.
Nový!!: Ilyrské království a Jaderské moře · Vidět víc »
Korunní země (habsburská monarchie)
#PŘESMĚRUJ Korunní země.
Nový!!: Ilyrské království a Korunní země (habsburská monarchie) · Vidět víc »
Korutanské vévodství
Vévodství korutanské (německy Herzogtum Kärnten, slovinsky Vojvodina Koroška) bylo vévodství na území, které se dnes nachází v jižní části Rakouska a na severu Slovinska.
Nový!!: Ilyrské království a Korutanské vévodství · Vidět víc »
Korutany
Korutany či Korutansko (německy Kärnten, slovinsky Koroška) jsou spolková země na jihu Rakouska.
Nový!!: Ilyrské království a Korutany · Vidět víc »
Kotor
Kotor, italsky Cattaro, je město a přístav v jihozápadní části Černé Hory.
Nový!!: Ilyrské království a Kotor · Vidět víc »
Kraňské vévodství
Kraňské vévodství nebo také Krajinské vévodství je země, jež existovala v letech 1364–1918 na území současného Slovinska.
Nový!!: Ilyrské království a Kraňské vévodství · Vidět víc »
Kraňsko
Znak Kraňska Horní, Střední, Vnitřní Kraňsko (''Krain''). dole Istrie (1714) Historické Kraňsko na mapě současného Slovinska Kraňsko nebo též Krajina (slovinsky Kranjska; německy Krain; latinsky Carniola) je historická země.
Nový!!: Ilyrské království a Kraňsko · Vidět víc »
Lublaň
Lublaň je hlavní město Slovinska, sídlo stejnojmenné městské občiny a je zároveň největší obcí ve Slovinsku.
Nový!!: Ilyrské království a Lublaň · Vidět víc »
Monarchie
Rámy IX. (†2016) též zároveň nejdéle žijícím vládnoucím monarchou na světě. Zemřela v září 2022. Monarchie (starořecky μοναρχία monarchía, česky samovláda) je forma vlády ve které je panovník doživotně nebo do své abdikace hlavou státu.
Nový!!: Ilyrské království a Monarchie · Vidět víc »
Napoleonské války
Napoleonské války byly sérií válečných konfliktů mezi lety 1803 až 1815, následující po revolučních válkách, které skončily roku 1802.
Nový!!: Ilyrské království a Napoleonské války · Vidět víc »
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Nový!!: Ilyrské království a Němčina · Vidět víc »
Němci
Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.
Nový!!: Ilyrské království a Němci · Vidět víc »
První Francouzské císařství
První Francouzské císařství (francouzsky Empire Français), také známo jako napoleonská Francie, bylo císařství vybudované Napoleonem Bonapartem.
Nový!!: Ilyrské království a První Francouzské císařství · Vidět víc »
Rakouské císařství
Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).
Nový!!: Ilyrské království a Rakouské císařství · Vidět víc »
Rakouské přímoří
Rakouské přímoří (německy Österreichisches Küstenland; italsky Litorale Austriaco; slovinsky Avstrijsko primorje; chorvatsky Austrijsko primorje) nebo krátce Přímoří (Küstenland; Litorale; Primorska) byl historický správní útvar na území dnešního Chorvatska, Slovinska a Itálie, rozkládající se mezi Alpami a Jaderským mořem.
Nový!!: Ilyrské království a Rakouské přímoří · Vidět víc »
Rakousko
Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.
Nový!!: Ilyrské království a Rakousko · Vidět víc »
Republika Dubrovník
Republika Dubrovník neboli Dubrovnická republika (Dubrovačka Republika), přesněji Republika Ragusa či Raguská republika (dalmátsky Republica de Ragusa, Respublica Ragusina, Repubblica di Ragusa) byla italská aristokratická městská námořní republika na jihu chorvatské Dalmácie s centrem v Dubrovníku. Existovala od 14. století do roku 1808. Postupně vystřídala vazalský poměr k Byzanci, Benátské republice, Uhersku, Habsburské monarchii a Osmanské říši a byla významnou námořní republikou konkurující Benátkám. Zanikla 31. ledna 1808, kdy ji zrušil francouzský maršál Auguste Marmont, velitel francouzských jednotek, které území republiky okupovaly od roku 1806.
Nový!!: Ilyrské království a Republika Dubrovník · Vidět víc »
Rijeka
Rijeka (dříve) je přístavní město v severním Chorvatsku.
Nový!!: Ilyrské království a Rijeka · Vidět víc »
Schönbrunnský mír
Schönbrunnský mír (německy Friede von Schönbrunn) byla mírová dohoda mezi Napoleonem Bonapartem a rakouským císařem Františkem I. Smlouva byla uzavřena 14. října 1809 na zámku v Schönbrunnu.
Nový!!: Ilyrské království a Schönbrunnský mír · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Ilyrské království a Slované · Vidět víc »
Slovinština
Slovinština (slovenščina, slovenski jezik) je jihoslovanský jazyk.
Nový!!: Ilyrské království a Slovinština · Vidět víc »
Slovinci
Slovinci jsou jihoslovanský národ žijící hlavně ve Slovinsku.
Nový!!: Ilyrské království a Slovinci · Vidět víc »
Slovinsko
Slovinsko, plným názvem Slovinská republika je stát na jihu střední Evropy.
Nový!!: Ilyrské království a Slovinsko · Vidět víc »
Srbochorvatština
Etnopolitické varianty srbochorvatštiny (2006) Srbochorvatština nebo zastarale srbocharvátština (српскохрватски/srpskohrvatski, popř. hrvatskosrpski/хрватскосрпски, někdy také psáno se spojovníkem) je spisovný jazyk, který má sloužit mluvčím blízce příbuzných jihoslovanských nářečí v oblasti dnešního Srbska, Chorvatska, Černé hory a Bosny a Hercegoviny.
Nový!!: Ilyrské království a Srbochorvatština · Vidět víc »
Střední Chorvatsko
Vlastní Chorvatsko na mapě současné Chorvatské republiky Střední či Vlastní Chorvatsko (chorvatsky Središnja Hrvatska; německy Kernkroatien) je jednou z pěti historických chorvatských zemí, v jejichž rámci bylo zemí hlavní.
Nový!!: Ilyrské království a Střední Chorvatsko · Vidět víc »
Terst
Terst (a, a) je přístavní město u Jaderského moře v Itálii, přímo na hranici se Slovinskem.
Nový!!: Ilyrské království a Terst · Vidět víc »
Vídeňský kongres
Státní hranice po kongresu, 1815 Vídeňský kongres (Jean-Baptiste Isabey), 1819 Vídeňský kongres bylo setkání zástupců téměř všech zemí Evropy po napoleonských válkách, které upravilo mezinárodní vztahy soustavou smluv.
Nový!!: Ilyrské království a Vídeňský kongres · Vidět víc »
1809
1809 (MDCCCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Ilyrské království a 1809 · Vidět víc »
1813
1813 (MDCCCXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Ilyrské království a 1813 · Vidět víc »
1816
1816 (MDCCCXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Ilyrské království a 1816 · Vidět víc »
1822
1822 (MDCCCXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Ilyrské království a 1822 · Vidět víc »
1825
1825 (MDCCCXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Ilyrské království a 1825 · Vidět víc »
1848
1848 (MDCCCXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Ilyrské království a 1848 · Vidět víc »
1849
1849 (MDCCCXLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Ilyrské království a 1849 · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Illyrské království, Království Illyrské, Království Ilyrské, Království illyrské.
