Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Stažení
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Kominforma

Index Kominforma

Kominforma či Informbyro (oficiálně Informační byro komunistických a dělnických stran, rusky Информационное бюро коммунистическихи рабочихпартий, Informacionnoje bjuro kommunističjeskich i rabočich partij) byla Moskvou řízená mezinárodní organizace komunistických stran.

24 vztahy: Bělehrad, Bukurešť, Italská komunistická strana, Kominterna, Komunismus, Komunistická strana, Komunistická strana Československa, Komunistická strana Bulharska, Komunistická strana Rumunska, Komunistická strana Sovětského svazu, Maďarská socialistická dělnická strana, Marxismus-leninismus, Nakladatelství Paseka, Nikita Sergejevič Chruščov, Parti communiste français, Polská sjednocená dělnická strana, Rumunská socialistická republika, Socialismus, Socialistická federativní republika Jugoslávie, Svaz komunistů Jugoslávie, Svobodné území Terst, Szklarska Poręba, Východní blok, 1948.

Bělehrad

Bělehrad je hlavním a největším městem Srbska.

Nový!!: Kominforma a Bělehrad · Vidět víc »

Bukurešť

Bukurešť (do roku 1904) je největší a zároveň hlavní město Rumunska.

Nový!!: Kominforma a Bukurešť · Vidět víc »

Italská komunistická strana

Italská komunistická strana (italsky Partito Comunista Italiano, zkr. PCI) byla italská komunistická strana.

Nový!!: Kominforma a Italská komunistická strana · Vidět víc »

Kominterna

Kominterna (Komunistická internacionála), zvaná též Třetí internacionála, byla mezinárodní komunistická organizace, založená v Moskvě v březnu roku 1919.

Nový!!: Kominforma a Kominterna · Vidět víc »

Komunismus

Pařížskou komunou. Komunismus (z latinského.

Nový!!: Kominforma a Komunismus · Vidět víc »

Komunistická strana

Funkcionáři Komunistické strany Československa na tribuně (1950). Komunistické strany Sovětského svazu. Komunistická strana v širším smyslu je politická strana, která má ve své programu uskutečnění komunismu, tedy rovnostářské (beztřídní) solidární společnosti bez vykořisťování.

Nový!!: Kominforma a Komunistická strana · Vidět víc »

Komunistická strana Československa

Komunistická strana Československa (KSČ) byla v letech 1921–1992 krajně levicová totalitní politická strana v Československu, organizační součást Komunistické internacionály („Kominterny“, KI) a v letech 1948–1989 držitelka veškeré politické moci ve státě (byla definovaná tehdejší Ústavou jako „vedoucí síla ve společnosti i ve státě“).

Nový!!: Kominforma a Komunistická strana Československa · Vidět víc »

Komunistická strana Bulharska

#PŘESMĚRUJ Bulharská komunistická strana.

Nový!!: Kominforma a Komunistická strana Bulharska · Vidět víc »

Komunistická strana Rumunska

Komunistická strana Rumunska (KSR, rumunsky Partidul Comunist Român, , PCR) byla marxisticko-leninistická komunistická strana v Rumunsku.

Nový!!: Kominforma a Komunistická strana Rumunska · Vidět víc »

Komunistická strana Sovětského svazu

Znak KPSS Sociálně demokratická dělnická strana Ruska (bolševiků), 1917–1918), Komunistická strana Ruska (bolševiků), 1918–1925), Všesvazová komunistická strana (bolševiků) – 1925–1952) a od XIX. sjezdu KSSS Komunistická strana Sovětského svazu (KSSS, 1952–1991), byla sovětská komunistická strana – (Коммунистическая партия Советского союза (КПСС). Nejdříve, od roku 1903 existovala jako frakce uvnitř Ruské sociálně demokratické dělnické strany, po říjnové revoluci 1917 se stala nejsilnější politickou mocí v Sovětském svazu, kterou byla až do jeho zániku v roce 1991.

Nový!!: Kominforma a Komunistická strana Sovětského svazu · Vidět víc »

Maďarská socialistická dělnická strana

Maďarská socialistická dělnická strana, zkráceně MSZMP, (Magyar Szocialista Munkáspárt) byla vládnoucí komunistická strana v Maďarské lidové republice v letech 1956–1989.

Nový!!: Kominforma a Maďarská socialistická dělnická strana · Vidět víc »

Marxismus-leninismus

Marxismus-leninismus je jedna z hlavních komunistických ideologií.

Nový!!: Kominforma a Marxismus-leninismus · Vidět víc »

Nakladatelství Paseka

Nakladatelství Paseka s. r. o. je české nakladatelství, které založil Ladislav Horáček 9. prosince 1989 a nazval je podle jedné z postav Krvavého románu Josefa Váchala.

Nový!!: Kominforma a Nakladatelství Paseka · Vidět víc »

Nikita Sergejevič Chruščov

Nikita Sergejevič Chruščov (někdy taky špatně Chruščev, anglicky psán Khrushchev, 15. dubna 1894 Kalinovka, Ruské impérium – 11. září 1971 Moskva, Sovětský svaz) byl sovětský politik a státník, který v letech 1953 až 1964 zastával funkci prvního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu (ÚV KSSS) a v letech 1958 až 1964 současně post předsedy rady ministrů (premiéra) Sovětského svazu (SSSR).

Nový!!: Kominforma a Nikita Sergejevič Chruščov · Vidět víc »

Parti communiste français

Francouzská komunistická strana (Parti communiste français, PCF) je francouzská parlamentní politická strana, v minulosti jedna z nejsilnějších západoevropských komunistických stran.

Nový!!: Kominforma a Parti communiste français · Vidět víc »

Polská sjednocená dělnická strana

Znak PSDS Polská sjednocená dělnická strana (PSDS), polsky Polska Zjednoczona Partia Robotnicza (PZPR) byla polská komunistická strana vzniklá v prosinci 1948 spojením Polské dělnické strany (PPR) s Polskou socialistickou stranou (PPS) po čistkách v jejich řadách.

Nový!!: Kominforma a Polská sjednocená dělnická strana · Vidět víc »

Rumunská socialistická republika

Rumunská socialistická republika (zkráceně RSR) byl jedním ze socialistických států Východního bloku, který existoval na území dnešního Rumunska v letech 1965–1989 a v téže době také součást Varšavské smlouvy.

Nový!!: Kominforma a Rumunská socialistická republika · Vidět víc »

Socialismus

Pařížskou komunou. Socialismus (z latinského socialis, „družný, společenský“) je myšlenka a hnutí, které se snaží liberálně kapitalistický soukromovlastnický hospodářský a společenský řád nahradit systémem založeným na společném vlastnictví.

Nový!!: Kominforma a Socialismus · Vidět víc »

Socialistická federativní republika Jugoslávie

Socialistická federativní republika Jugoslávie (zkratkou SFRJ), běžně označovaná jako SFR Jugoslávie nebo jednoduše Jugoslávie, byl federativní mnohonárodní stát ve střední a jihovýchodní Evropě.

Nový!!: Kominforma a Socialistická federativní republika Jugoslávie · Vidět víc »

Svaz komunistů Jugoslávie

Svaz komunistů Jugoslávie (v srbštině a chorvatštině Savez komunista Jugoslavije/Савез комуниста Југославије), před rokem 1952 známý také jako Komunistická strana Jugoslávie, byla komunistická strana v Jugoslávii.

Nový!!: Kominforma a Svaz komunistů Jugoslávie · Vidět víc »

Svobodné území Terst

Svobodné území Terst (italsky Territorio Libero di Trieste, slovinsky Svobodno tržaško ozemlje, srbochorvatsky Slobodni teritorij Trsta) byl městský stát ležící na pobřeží Jaderského moře mezi Itálií a Jugoslávií zřízený Radou bezpečnosti Organizace spojených národů a spravovaný jmenovaným vojenským guvernérem velícím zde umístěným mírovým jednotkám.

Nový!!: Kominforma a Svobodné území Terst · Vidět víc »

Szklarska Poręba

Szklarska Poręba je rekreační, sportovní a turistické středisko, město na rozhraní Jizerských hor (Góry Izerskie) a Krkonoš (Karkonosze) v jihozápadním Polsku, v Dolnoslezském vojvodství, 6 km od bývalého hraničního přechodu do Česka Jakuszyce/Harrachov.

Nový!!: Kominforma a Szklarska Poręba · Vidět víc »

Východní blok

Státy východního bloku Východní blok (zkráceně Východ, též komunistický blok, sovětský blok nebo socialistický blok, rusky Восточная Европа, anglicky Eastern Europe) bylo označení pro skupinu socialistických států střední a východní Evropy, které byly satelitními státy Sovětského svazu (SSSR) během studené války (1947–1991).

Nový!!: Kominforma a Východní blok · Vidět víc »

1948

1948 (MCMXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Kominforma a 1948 · Vidět víc »

Přesměrování zde:

Informační byro komunistických a dělnických stran, Informační výbor komunistických a dělnických stran, Informbyro.

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »