Rychlejší přístup než prohlížeči!
44 vztahy: Administrativní dělení Srbska, Železniční trať Bělehrad–Subotica, Češi v Srbsku, Římskokatolická církev, Bělehrad, Chorvati, Cihelna, Cyrilice, Dálnice A1 (Srbsko), Keltové, Maďaři, Maďarština, Mlýn, Novi Sad, Osmanská říše, Slované, Srbština, Srbové, Srbská pravoslavná církev, Srem, Sremský okruh, Stěhování Srbů, Subotica, Telegram, Uhersko, Vojvodina, Zoran Janković, 1455, 16. století, 1746, 1754, 1755, 1791, 18. století, 1850, 1897, 19. století, 1911, 1912, 1939, 2002, 2011, 2012, 21. století.
Administrativní dělení Srbska
Mapa srbských okruhů Mapa statistických regionů Srbska Současné administrativní dělení Srbska bylo ustanoveno uzákoněním srbské vlády dne 29. ledna 1992.
Nový!!: Inđija a Administrativní dělení Srbska · Vidět víc »
Železniční trať Bělehrad–Subotica
Železniční trať u Nového Sadu, nedaleko nádraží Maďarský vlak na nádraží v Subotici Železniční trať Bělehrad–Subotica (srbsky v cyrilici Железничка пруга Београд–Суботица, v latince Železnička pruga Beograd–Subotica) představuje páteřní železniční spojení srbské metropole Bělehradu s většinou území AO Vojvodina.
Nový!!: Inđija a Železniční trať Bělehrad–Subotica · Vidět víc »
Češi v Srbsku
Znak České národní rady v Srbsku Budova obecního úřadu Bela Crkva, ve které je sídlo České národní rady Češi představují v Srbsku jednu z mnohých národnostních menšin.
Nový!!: Inđija a Češi v Srbsku · Vidět víc »
Římskokatolická církev
Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.
Nový!!: Inđija a Římskokatolická církev · Vidět víc »
Bělehrad
Bělehrad je hlavním a největším městem Srbska.
Nový!!: Inđija a Bělehrad · Vidět víc »
Chorvati
Chorvati (zastarale Charváti, chorvatsky Hrvati) jsou jihoslovanský národ, žijící především na pomezí střední a jižní Evropy.
Nový!!: Inđija a Chorvati · Vidět víc »
Cihelna
V této části výroby je hmota řezána na požadovaný tvar cihly, kdy je následně podrobována kontrole kvality a na pásovém dopravníku přesunována k naložení do sušárny Cihelna je místo, kde se vyrábějí, vypalují a skladují cihly k následné expedici.
Nový!!: Inđija a Cihelna · Vidět víc »
Cyrilice
Cyrilice (též cyrilika) je písmo původně vytvořené pro zápis staroslověnštiny a posléze používané pro zápis církevní slovanštiny, která na staroslověnštinu navázala.
Nový!!: Inđija a Cyrilice · Vidět víc »
Dálnice A1 (Srbsko)
Dálnice A1, srbsky Аутопут А1 (Autoput A1), je srbská dálnice, která svojí délkou 584 kilometrů dosahuje nejdelší dálnice v Srbsku.
Nový!!: Inđija a Dálnice A1 (Srbsko) · Vidět víc »
Keltové
území, kde se dosud keltský jazyk používá ''Klečící mladý Gal'', římská kopie řecké sochy mladého Kelta, Louvre. Keltové byli velkou skupinou indoevropských národů z Evropy, charakteristickou používáním keltských jazyků a dalšími kulturními podobnostmi.
Nový!!: Inđija a Keltové · Vidět víc »
Maďaři
Maďaři (magyarok, vysl.; dříve Uhři) jsou etnikum střední Evropy, patřící k ugrofinským národům.
Nový!!: Inđija a Maďaři · Vidět víc »
Maďarština
Maďarština je ugrofinský jazyk, kterým se hovoří v Maďarsku, v částech srbské Vojvodiny, na jihu Slovenska, na jihu ukrajinské Zakarpatské oblasti, v částech rakouské spolkové země Burgenlandu, na severozápadě Rumunska a v částech Chorvatska a Slovinska.
Nový!!: Inđija a Maďarština · Vidět víc »
Mlýn
Vodní mlýn Huť v Praze na Čertovce Větrné mlýny ve Španělsku Mlýn je budova a technologické zařízení, sloužící k mletí obilí na mouku a ostatní produkty nebo k mletí rudy (kulový mlýn), popřípadě jiných potravinářských či průmyslových surovin (kolový mlýn).
Nový!!: Inđija a Mlýn · Vidět víc »
Novi Sad
Novi Sad (srbsky nebo rusínsky Нови Сад) je město ležící na severu Srbska, zároveň je to hlavní město (oficiálně sídlo provičních orgánů) autonomní provincie Vojvodina.
Nový!!: Inđija a Novi Sad · Vidět víc »
Osmanská říše
Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.
Nový!!: Inđija a Osmanská říše · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Inđija a Slované · Vidět víc »
Srbština
Srbština je standardizovaná varianta srbochorvatštiny, kterou mluví především Srbové.
Nový!!: Inđija a Srbština · Vidět víc »
Srbové
Srbové (srb. Срби/Srbi, jedn. č. Србин/Srbin) jsou jihoslovanský národ, žijící převážně v Srbsku (5 988 150 – r. 2011) a v Bosně a Hercegovině – většinou v Republice srbské (1 400 000), dále v Černé Hoře (178 110 – r. 2011) a Chorvatsku (186,633 – r. 2011).
Nový!!: Inđija a Srbové · Vidět víc »
Srbská pravoslavná církev
Administrativní rozdělení Srbské pravoslavné církve. Obraz zakladatele, svatého Sávy, z 13. století Srbská pravoslavná církev je autokefální pravoslavná církev působící zejména v Srbsku, Černé Hoře, Republice srbské v Bosně a Hercegovině a Chorvatsku, dalšími ohnisky jsou komunity srbských emigrantů.
Nový!!: Inđija a Srbská pravoslavná církev · Vidět víc »
Srem
vpravo vpravo Srem (srbsky Srem (Срем), chorvatsky Srijem) je historické území na východě Slavonie mezi řekami Dunajem a Sávou o rozloze 6865,8 km², rozdělené dnes mezi Chorvatsko a Srbsko.
Nový!!: Inđija a Srem · Vidět víc »
Sremský okruh
Sremský okruh (cyrilicí Сремски округ,,,, rusínsky Сримски окрух) se nachází na severozápadě Srbska, leží v regionu Srem v autonomní oblasti Vojvodina.
Nový!!: Inđija a Sremský okruh · Vidět víc »
Stěhování Srbů
Stěhování Srbů, známé také s přídomkem „Velké“ (v srbštině Сеоба Срба) je označení migrace Srbů z jejich původního sídelního území na západ a sever, které proběhlo ve dvou vlnách.
Nový!!: Inđija a Stěhování Srbů · Vidět víc »
Subotica
Subotica je město na severu Srbska, je to druhé největší město v autonomní provincii Vojvodina (větší je jen Novi Sad, metropole oblasti).
Nový!!: Inđija a Subotica · Vidět víc »
Telegram
Telegram, přenášený pomocí telegrafie, má více významů.
Nový!!: Inđija a Telegram · Vidět víc »
Uhersko
Uhersko či Uhry (maďarsky Magyarország, německy Ungarn, latinsky Hungaria), oficiálním názvem Uherské království (Magyar Királyság;Maďarština má pro výraz „uherský“ a „maďarský“ totéž slovo, Magyar Királyság je tedy možné přeložit jako „Uherské království“ i „Maďarské království“. Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje pojem „uherský“, vztažený k mnohonárodnostnímu státu do roku 1918, a „maďarský“ pro národní stát Maďarů existující následně. Výraz Maďarské království se tak užívá jen pro státní útvar existující v letech 1920–1946. To lépe odpovídá odlišnému charakteru těchto státních útvarů, na druhé straně to však poněkud zastírá kontinuitu mezi Uherskem a Maďarskem, které jsou z maďarského hlediska tímtéž státem, jen odlišného územního rozsahu. Regnum Hungariae), byl historický mnohonárodnostní státní útvar s maďarskou hegemonií, rozkládající se od 10. století do roku 1918 na pomezí střední a jihovýchodní Evropy, konkrétně na území dnešního Maďarska a Slovenska a dále v částech dnešního Rumunska (Banát, Sedmihradsko), Rakouska (Burgenland a malé části Dolních Rakous),Jižně od Dunaje položené nezastavěné okrajové části katastrů obce Wolfsthal a města Hainburg an der Donau – viz mapy a a, jakož i okrajové části území obcí Angern an der March, Drösing, Dürnkrut, Engelhartstetten, Jedenspeigen, Marchegg, Ringelsdorf-Niederabsdorf, Weiden an der March Polska (malé části Spiše a Oravy – dnes v Malopolském vojvodství), Ukrajiny (Podkarpatská Rus), Srbska (Banát a Bačka – dnes ve Vojvodině), Chorvatska (Baranja, Mezimuří) a Slovinska (Zámuří).
Nový!!: Inđija a Uhersko · Vidět víc »
Vojvodina
Vojvodina (Аутономна Покрајина Војводина/Autonomna Pokrajina Vojvodina,: Vajdaság Autonóm Tartomány, slovensky: Autonómna pokrajina Vojvodina,: Provincia Autonomă Voivodina,: Autonomna Pokrajina Vojvodina, rusínsky: Автономна Покраїна Войводина), je autonomní oblast na severu Srbska.
Nový!!: Inđija a Vojvodina · Vidět víc »
Zoran Janković
Zoran Janković (* 1. ledna 1953 Saraorci) je slovinský politik.
Nový!!: Inđija a Zoran Janković · Vidět víc »
1455
Bez popisu.
Nový!!: Inđija a 1455 · Vidět víc »
16. století
Šestnácté století je období mezi 1. lednem 1501 a 31. prosincem 1600 našeho letopočtu.
Nový!!: Inđija a 16. století · Vidět víc »
1746
1746 (MDCCXLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Inđija a 1746 · Vidět víc »
1754
1754 (MDCCLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Inđija a 1754 · Vidět víc »
1755
1755 (MDCCLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Inđija a 1755 · Vidět víc »
1791
1791 (MDCCXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Inđija a 1791 · Vidět víc »
18. století
Osmnácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1701 a 31. prosincem 1800.
Nový!!: Inđija a 18. století · Vidět víc »
1850
1850 (MDCCCL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Inđija a 1850 · Vidět víc »
1897
1897 (MDCCCXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Inđija a 1897 · Vidět víc »
19. století
průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.
Nový!!: Inđija a 19. století · Vidět víc »
1911
1911 (MCMXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Inđija a 1911 · Vidět víc »
1912
1912 (MCMXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Inđija a 1912 · Vidět víc »
1939
1939 (MCMXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Inđija a 1939 · Vidět víc »
2002
Rok 2002 (MMII) gregoriánského kalendáře začal v úterý 1.
Nový!!: Inđija a 2002 · Vidět víc »
2011
Rok 2011 (MMXI) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1.
Nový!!: Inđija a 2011 · Vidět víc »
2012
Rok 2012 (MMXII) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1.
Nový!!: Inđija a 2012 · Vidět víc »
21. století
21.
Nový!!: Inđija a 21. století · Vidět víc »
