Rychlejší přístup než prohlížeči!
48 vztahy: Alexandr II. Nikolajevič, Alexandr III. Alexandrovič, Alexandr Michajlovič Romanov, Alexandra Řecká a Dánská (1870), Šarlota Pruská (1798–1860), Žofie Vilemína Švédská, Říjnová revoluce, Bělgorodská oblast, Berlín, Boulogne-Billancourt, Cecílie Meklenbursko-Zvěřínská, Cecilie Bádenská, Dánsko, Dynastie Romanov-Holstein-Gottorp, Essonne, Felix Felixovič Jusupov, Finsko, Francie, Fridrich Vilém Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský, Grigorij Jefimovič Rasputin, Irina Felixovna Jusupovová, Kristián IX., Leopold I. Bádenský, Londýn, Luisa Hesensko-Kasselská, Marie Alexandrovna, Marie Sofie Dánská, Michail Nikolajevič Ruský, Mikuláš I. Pavlovič, Mikuláš II. Alexandrovič, Olga Nikolajevna, Paříž, Pavel Alexandrovič, Perský záliv, Petěrgof, Petrohrad, První světová válka, Rembrandt, Ruský hřbitov v Sainte-Geneviève-des-Bois, Vilém II. Pruský, Vladimir Mitrofanovič Puriškevič, Xenie Alexandrovna, 15. červenec, 1895, 1914, 1970, 22. únor, 26. únor.
Alexandr II. Nikolajevič
Alexandr II.
Nový!!: Irina Alexandrovna Romanovová a Alexandr II. Nikolajevič · Vidět víc »
Alexandr III. Alexandrovič
Alexandr III. (Aničkinův palác, Petrohrad –, Livadija, Krym) byl předposlední car Ruska, vládnoucí v letech 1881–1894.
Nový!!: Irina Alexandrovna Romanovová a Alexandr III. Alexandrovič · Vidět víc »
Alexandr Michajlovič Romanov
Alexandr Michajlovič Romanov (Tiflis – 26. února 1933, Roquebrune-Cap-Martin) byl ruský velkokníže, člen dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov, námořní důstojník, švagr a poradce ruského cara Mikuláše II. Alexandroviče.
Nový!!: Irina Alexandrovna Romanovová a Alexandr Michajlovič Romanov · Vidět víc »
Alexandra Řecká a Dánská (1870)
#PŘESMĚRUJ Alexandra Řecká a Dánská (1870–1891).
Nový!!: Irina Alexandrovna Romanovová a Alexandra Řecká a Dánská (1870) · Vidět víc »
Šarlota Pruská (1798–1860)
Šarlota Pruská, plným jménem německy Friederike Luise Charlotte Wilhelmine von Preußen (13. července 1798 zámek Charlottenburg u Berlína – 1. listopadu 1860 Carské Selo), byla rodem pruská princezna a od roku 1825 jako manželka cara Mikuláše I. ruská carevna, známá pod jménem Alexandra Fjodorovna, které přijala po sňatku.
Nový!!: Irina Alexandrovna Romanovová a Šarlota Pruská (1798–1860) · Vidět víc »
Žofie Vilemína Švédská
Žofie Vilemína Švédská nebo Žofie Vilemína Holsteinsko-Gottorpská, plným jménem Sophie Wilhelmine Katharina Marie Luise Charlotte Anne (21. května 1801, Stockholm – 6. července 1865, Karlsruhe) byla rodem švédská princezna a sňatkem bádenská velkovévodkyně.
Nový!!: Irina Alexandrovna Romanovová a Žofie Vilemína Švédská · Vidět víc »
Říjnová revoluce
Říjnová revoluce, známá též jako bolševická revoluce nebo (podle samotných komunistů) Velká říjnová socialistická revoluce, zkráceně VŘSR či Velký říjen, byla druhá fáze ruské revoluce roku 1917, následující po Únorové revoluci.
Nový!!: Irina Alexandrovna Romanovová a Říjnová revoluce · Vidět víc »
Bělgorodská oblast
Bělgorodská oblast je oblast a federální subjekt Ruské federace.
Nový!!: Irina Alexandrovna Romanovová a Bělgorodská oblast · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Irina Alexandrovna Romanovová a Berlín · Vidět víc »
Boulogne-Billancourt
Boulogne-Billancourt je město v západní části metropolitní oblasti Paříže ve Francii v departmentu Hauts-de-Seine a regionu Île-de-France.
Nový!!: Irina Alexandrovna Romanovová a Boulogne-Billancourt · Vidět víc »
Cecílie Meklenbursko-Zvěřínská
Cecilie Meklenbursko-Zvěřínská (německy Cecilie Auguste Marie Herzogin zu Mecklenburg) (20. září 1886, Schwerin – 28. prosince 1954, Bad Kissingen, Německo) byla původem meklenburská vévodkyně a jako manželka německého a pruského korunního prince Viléma německá a pruská korunní princezna a později po svržení monarchie i titulární německá císařovna a pruská královna.
Nový!!: Irina Alexandrovna Romanovová a Cecílie Meklenbursko-Zvěřínská · Vidět víc »
Cecilie Bádenská
Cecilie Augusta Bádenská, provdaná Olga Fjodorovna (rusky: Ольга Фёдоровна; 20. září 1839, Karlsruhe – 12. duben 1891, Charkov) byla rodem bádenská princezna a sňatkem ruská velkokněžna.
Nový!!: Irina Alexandrovna Romanovová a Cecilie Bádenská · Vidět víc »
Dánsko
Dánsko je severský stát v severní Evropě. Je metropolitní částí a nejlidnatější složkou Dánského království, ústavně unitárního státu, k němuž patří autonomní území Faerských ostrovů a Grónska v severním Atlantiku.*.
Nový!!: Irina Alexandrovna Romanovová a Dánsko · Vidět víc »
Dynastie Romanov-Holstein-Gottorp
#PŘESMĚRUJ Dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov.
Nový!!: Irina Alexandrovna Romanovová a Dynastie Romanov-Holstein-Gottorp · Vidět víc »
Essonne
Essonne je francouzský departement ležící v regionu Île-de-France.
Nový!!: Irina Alexandrovna Romanovová a Essonne · Vidět víc »
Felix Felixovič Jusupov
Felix Felixovič kníže Jusupov, hrabě Sumarokov-Elston (23. března 1887, Petrohrad – 27. září 1967, Paříž) byl ruský kníže z významného rodu Jusupovů a jeden z vrahů Grigorije Jefimoviče Rasputina.
Nový!!: Irina Alexandrovna Romanovová a Felix Felixovič Jusupov · Vidět víc »
Finsko
Finsko, plným názvem Finská republika, je severský stát v severní Evropě omývaný Baltským mořem, Botnickým zálivem a Finským zálivem, hraničící s Norskem na severu, Švédskem na severozápadě a Ruskem na východě.
Nový!!: Irina Alexandrovna Romanovová a Finsko · Vidět víc »
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Nový!!: Irina Alexandrovna Romanovová a Francie · Vidět víc »
Fridrich Vilém Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský
Fridrich Vilém Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský (Fridrich Vilém Pavel Leopold; 4. ledna 1785, Lindenau – 17. února 1831, Schleswig) zdědil v roce 1816 titul šlesvicko-holštýnsko-sonderbursko-beckského vévody.
Nový!!: Irina Alexandrovna Romanovová a Fridrich Vilém Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský · Vidět víc »
Grigorij Jefimovič Rasputin
Grigorij Jefimovič Rasputin (Pokrovskoje, Ruské impérium –, Sankt Petěrburg, Ruské impérium) byl sibiřský mužik, léčitel a mystik, zároveň alkoholik a sexuální maniak, který patrně předstíral jisté parapsychologické schopnosti.
Nový!!: Irina Alexandrovna Romanovová a Grigorij Jefimovič Rasputin · Vidět víc »
Irina Felixovna Jusupovová
Irina Felixovna Jusupovová (rusky: Ирина Феликсовна Юсупова; 21. března 1915, Petrohrad – 30. srpna 1983, Cormeilles-en-Parisis) byla dcera ruského knížete Felixe Felixoviče Jusupova a princezny Iriny Alexandrovny Romanovové.
Nový!!: Irina Alexandrovna Romanovová a Irina Felixovna Jusupovová · Vidět víc »
Kristián IX.
Kristián IX. (8. dubna 1818, Gottorf, Šlesvicko-Holštýnsko – 29. ledna 1906, Kodaň, Dánsko) byl mezi lety 1863 a 1906 dánský král.
Nový!!: Irina Alexandrovna Romanovová a Kristián IX. · Vidět víc »
Leopold I. Bádenský
Leopold I. Bádenský, německy Leopold von Baden (29. srpna 1790, Karlsruhe, Německo – 24. dubna 1852, tamtéž) byl bádenský velkovévoda od roku 1830 do své smrti.
Nový!!: Irina Alexandrovna Romanovová a Leopold I. Bádenský · Vidět víc »
Londýn
Londýn (s výslovností) je s 8,8 miliony obyvatel hlavní a největší město Anglie a Spojeného království.
Nový!!: Irina Alexandrovna Romanovová a Londýn · Vidět víc »
Luisa Hesensko-Kasselská
Luisa Hesensko-Kasselská (dánsky Louise Vilhelmine Frederikke Maria Caroline Augusta Julie, hesensko-kasselská princezna (7. září 1817 v Kasselu – 29. září 1898 v paláci Bernstorff Gentofte u Kodaně) byla jako manželka dánského krále Kristiána IX. dánská královna v letech 1863–1898.
Nový!!: Irina Alexandrovna Romanovová a Luisa Hesensko-Kasselská · Vidět víc »
Marie Alexandrovna
Marie Alexandrovna (8. srpna 1824, Darmstadt –, Sankt Petěrburk), německy Maximiliane Wilhelmine Auguste Sophie Marie von Hessen und bei Rhein, rusky: Мария Александровна Гессен-Дармштадтская, byla rozená princezna hesenská a jako manželka Alexandra II. ruská carevna.
Nový!!: Irina Alexandrovna Romanovová a Marie Alexandrovna · Vidět víc »
Marie Sofie Dánská
Marie Sofie Dánská (26. listopadu 1847 v Kodani – 13. října 1928 v Hvidøre Slot) byla dánská princezna a jako manželka cara Alexandra III. ruská carevna (rusky императрица) Marie Fjodorovna.
Nový!!: Irina Alexandrovna Romanovová a Marie Sofie Dánská · Vidět víc »
Michail Nikolajevič Ruský
Michail Nikolajevič Romanov (Petěrgof – 18. prosinec 1909, Cannes) byl čtvrtým a nejmladším synem ruského cara Mikuláše I. a mladší bratr Alexandra II. Zároveň byl také ruský velkokníže a polní maršál, generální guvernér ruského Kavkazu a zakladatel větve Michajlovičů ruského carského rodu Romanov-Holstein-Gottorp.
Nový!!: Irina Alexandrovna Romanovová a Michail Nikolajevič Ruský · Vidět víc »
Mikuláš I. Pavlovič
Mikuláš I. Pavlovič (rusky Николай I Павлович,, Carskoje Selo –, Petrohrad) byl car Ruského impéria, finský velkokníže a v letech 1825–1831 poslední polský král pod jménem Mikuláš I.
Nový!!: Irina Alexandrovna Romanovová a Mikuláš I. Pavlovič · Vidět víc »
Mikuláš II. Alexandrovič
Alix Hesensko-Darmstadtskou a dcerou Olgou, (1896), The Di Rocco Wieler Private Collection, Toronto, Kanada Svatý Mikuláš II.
Nový!!: Irina Alexandrovna Romanovová a Mikuláš II. Alexandrovič · Vidět víc »
Olga Nikolajevna
Svatá Olga Nikolajevna Ruská (po únoru 1917 oficiálně přejmenována na Romanovová (Рома́нова);, Petrodvorec – 17. července 1918, Jekatěrinburg) byla ruská velkokněžna (Její Imperátorská Výsost) a nejstarší dcera (prvorozenec) cara Mikuláše II. a carevny Alexandry Fjodorovny.
Nový!!: Irina Alexandrovna Romanovová a Olga Nikolajevna · Vidět víc »
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Nový!!: Irina Alexandrovna Romanovová a Paříž · Vidět víc »
Pavel Alexandrovič
Velkokníže Pavel Alexandrovič Romanov (–) byl člen ruské carské rodiny z dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov, nejmladší potomek cara Alexandra II. a jeho manželky Marie Alexandrovny.
Nový!!: Irina Alexandrovna Romanovová a Pavel Alexandrovič · Vidět víc »
Perský záliv
Perský záliv je záliv Indického oceánu a představuje pokračování Ománského zálivu, se kterým je spojen Hormuzským průlivem.
Nový!!: Irina Alexandrovna Romanovová a Perský záliv · Vidět víc »
Petěrgof
#PŘESMĚRUJ Petrodvorec.
Nový!!: Irina Alexandrovna Romanovová a Petěrgof · Vidět víc »
Petrohrad
Petrohrad (v českém přepisu Sankt-Petěrburg, rusky hovorově zkracováno na – Pitěr) je, s populací čítající přes 5 milionů obyvatel, druhým největším městem Ruska.
Nový!!: Irina Alexandrovna Romanovová a Petrohrad · Vidět víc »
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Nový!!: Irina Alexandrovna Romanovová a První světová válka · Vidět víc »
Rembrandt
Rembrandt, celým jménem Rembrandt Harmenszoon van Rijn (15. července 1606 Leiden – 4. října 1669 Amsterdam), byl nizozemský malíř, kreslíř, grafik a rytec.
Nový!!: Irina Alexandrovna Romanovová a Rembrandt · Vidět víc »
Ruský hřbitov v Sainte-Geneviève-des-Bois
Ruský hřbitov v Sainte-Geneviève-des-Bois je pohřebiště pro osoby pravoslavného vyznání především ruského původu ve Francii.
Nový!!: Irina Alexandrovna Romanovová a Ruský hřbitov v Sainte-Geneviève-des-Bois · Vidět víc »
Vilém II. Pruský
Vilém II. Pruský (1908) Vilém II.
Nový!!: Irina Alexandrovna Romanovová a Vilém II. Pruský · Vidět víc »
Vladimir Mitrofanovič Puriškevič
Vladimir Mitrofanovič Puriškevič (Kišiněv – 1. února 1920, Novorossijsk) byl ruský předbolševický politik známý svými monarchistickými a antisemitskými názory.
Nový!!: Irina Alexandrovna Romanovová a Vladimir Mitrofanovič Puriškevič · Vidět víc »
Xenie Alexandrovna
Xenie Alexandrovna Romanovová (Ксения Александровна Романова; 6. dubna 1875, Sankt Petěrburg, Rusko – 20. dubna 1960, Londýn, Spojené království) byla ruská velkokněžna a nejstarší dcera ruského cara Alexandra III. a sestra posledního ruského cara Mikuláše II. Jejím manželem byl její bratranec z druhého kolena, ruský velkokníže Alexandr Michajlovič (vnuk cara Mikuláše I.). Po pádu ruské monarchie v únoru 1917 s rodinou opustila Rusko a usadila se ve Spojeném království.
Nový!!: Irina Alexandrovna Romanovová a Xenie Alexandrovna · Vidět víc »
15. červenec
15. červenec je 196. den roku podle gregoriánského kalendáře (197. v přestupném roce).
Nový!!: Irina Alexandrovna Romanovová a 15. červenec · Vidět víc »
1895
1895 (MDCCCXCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Irina Alexandrovna Romanovová a 1895 · Vidět víc »
1914
1914 (MCMXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Irina Alexandrovna Romanovová a 1914 · Vidět víc »
1970
1970 (MCMLXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Irina Alexandrovna Romanovová a 1970 · Vidět víc »
22. únor
22.
Nový!!: Irina Alexandrovna Romanovová a 22. únor · Vidět víc »
26. únor
26.
Nový!!: Irina Alexandrovna Romanovová a 26. únor · Vidět víc »
