Rychlejší přístup než prohlížeči!
19 vztahy: Berlín, Edmund Landau, Galați, Göttingen, Hebrejská univerzita v Jeruzalémě, Humboldtova univerzita, Issai Schur, Jasy, Jeruzalém, Madison, Matematik, Ph.D., Rumuni, Spline, Univerzita Georga Augusta v Göttingenu, 1903, 1990, 21. únor, 21. duben.
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Isaac Jacob Schoenberg a Berlín · Vidět víc »
Edmund Landau
Edmund Georg Hermann (Yehezkel) Landau (14. února 1877 – 19. února 1938) byl německý matematik, autor více než 250 článků týkajících se teorie čísel.
Nový!!: Isaac Jacob Schoenberg a Edmund Landau · Vidět víc »
Galați
Galați (česky Galac, polsky Gałacz) je město ve východním Rumunsku, ve stejnojmenné župě a je zároveň i jejím hlavním městem.
Nový!!: Isaac Jacob Schoenberg a Galați · Vidět víc »
Göttingen
Göttingen (dolnoněmecky Chöttingen, česky zastarale Gotinky) je město v německém Dolním Sasku.
Nový!!: Isaac Jacob Schoenberg a Göttingen · Vidět víc »
Hebrejská univerzita v Jeruzalémě
Hebrejská univerzita v Jeruzalémě (ha-Universita ha-ivrit bi-Jrušalajim;, al-Džamíjat ul-'ibríja fí-l-Quds;, HUJI) je druhá nejstarší izraelská vysoká škola otevřená v roce 1925.
Nový!!: Isaac Jacob Schoenberg a Hebrejská univerzita v Jeruzalémě · Vidět víc »
Humboldtova univerzita
Humboldtova univerzita v Berlíně (Humboldt-Universität zu Berlin, Alma Universitas Humboldtiana Berolinensis, zkráceně HU Berlin) je nejstarší berlínská univerzita.
Nový!!: Isaac Jacob Schoenberg a Humboldtova univerzita · Vidět víc »
Issai Schur
Issai Schur (10. ledna 1875 Mogilev, Ruské impérium – 10. ledna 1941 Tel Aviv, Britský mandát Palestina) byl německý matematik židovského původu.
Nový!!: Isaac Jacob Schoenberg a Issai Schur · Vidět víc »
Jasy
Jasy je třetí největší město Rumunska, hlavní město Moldavské župy a významné obchodní, kulturní, vysokoškolské i náboženské centrum.
Nový!!: Isaac Jacob Schoenberg a Jasy · Vidět víc »
Jeruzalém
Jeruzalém je, co do rozlohy a počtu obyvatel, největší město Izraele, kde na území o rozloze 125,1 km² žije celkem 901 300 obyvatel (údaje z konce roku 2017).
Nový!!: Isaac Jacob Schoenberg a Jeruzalém · Vidět víc »
Madison
Madison je hlavní město státu Wisconsin v USA.
Nový!!: Isaac Jacob Schoenberg a Madison · Vidět víc »
Matematik
Matematik je osoba, jehož primární oblastí, kterou studuje a zkoumá, je matematika.
Nový!!: Isaac Jacob Schoenberg a Matematik · Vidět víc »
Ph.D.
Ph.D. je zkratka (původně z lat.) akademického titulu doktor, který lze získat vysokoškolským studiem v doktorském studijním programu v mnoha zemích po celém světě.
Nový!!: Isaac Jacob Schoenberg a Ph.D. · Vidět víc »
Rumuni
Rumuni jsou národ, tedy etnická skupina, kterou spojuje společná rumunská kultura a románský jazyk rumunština.
Nový!!: Isaac Jacob Schoenberg a Rumuni · Vidět víc »
Spline
Spline (/splajn/ z angličtiny, též spline křivka či neformálně „splajna“) je.
Nový!!: Isaac Jacob Schoenberg a Spline · Vidět víc »
Univerzita Georga Augusta v Göttingenu
Univerzita Georga Augusta v Göttingenu,, je veřejná vysoká škola, jež se nachází v dolnosaském městě Göttingen.
Nový!!: Isaac Jacob Schoenberg a Univerzita Georga Augusta v Göttingenu · Vidět víc »
1903
1903 (MCMIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Isaac Jacob Schoenberg a 1903 · Vidět víc »
1990
1990 (MCMXC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Isaac Jacob Schoenberg a 1990 · Vidět víc »
21. únor
21.
Nový!!: Isaac Jacob Schoenberg a 21. únor · Vidět víc »
21. duben
21.
