Rychlejší přístup než prohlížeči!
39 vztahy: Adolf Hitler, Alan Černohous, Alexandr III. Alexandrovič, Antisemitismus, Anton Ivanovič Děnikin, Únorová revoluce, Švýcarsko, Ženeva, Říjnová revoluce, Bílá emigrace, Bělogvardějci, Berlín, Bolševici, Dekadence, Donský klášter, Druhá světová válka, Fašismus, Georg Wilhelm Friedrich Hegel, Inspirace, Italský fašismus, Jho, Křesťanství, Komunismus, Loď filozofů, Lomonosovova univerzita, Moskva, Nacismus, Novaja gazeta, Pavel Ivanovič Novgorodcev, Putinismus, Rurikovci, Sergej Rachmaninov, Sovětský svaz, Velehrad, Vladimir Putin, Západní svět, 19. století, 1954, 21. prosinec.
Adolf Hitler
Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa.
Nový!!: Ivan Iljin a Adolf Hitler · Vidět víc »
Alan Černohous
Alan Černohous (* 2. května 1967 Zlín) je český básník, spisovatel, písničkář, cestovatel a překladatel ruské filosofie a pravoslavné teologické literatury.
Nový!!: Ivan Iljin a Alan Černohous · Vidět víc »
Alexandr III. Alexandrovič
Alexandr III. (Aničkinův palác, Petrohrad –, Livadija, Krym) byl předposlední car Ruska, vládnoucí v letech 1881–1894.
Nový!!: Ivan Iljin a Alexandr III. Alexandrovič · Vidět víc »
Antisemitismus
druhé světové války, aby tak byli na první pohled odlišitelní od ostatního obyvatelstva. Antisemitismus je nepřátelství nebo předpojatost vůči židům jako představitelům židovského náboženství judaismu, etnické skupině nebo rase.
Nový!!: Ivan Iljin a Antisemitismus · Vidět víc »
Anton Ivanovič Děnikin
Anton Ivanovič Děnikin (16. prosince 1872, Włocławek – 8. srpna 1947, Ann Arbor) byl generál ruské carské armády a v době občanské války v Rusku jeden z bílých generálů.
Nový!!: Ivan Iljin a Anton Ivanovič Děnikin · Vidět víc »
Únorová revoluce
Únorová revoluce byla jedna ze dvou revolucí roku 1917 v Ruském impériu, která vypukla v závěrečné fázi první světové války a předcházela vypuknutí Říjnové revoluce.
Nový!!: Ivan Iljin a Únorová revoluce · Vidět víc »
Švýcarsko
Švýcarsko (zastarale Švýcary), plným názvem Švýcarská konfederace, je vnitrozemský stát ve střední Evropě.
Nový!!: Ivan Iljin a Švýcarsko · Vidět víc »
Ženeva
Ženeva (švýcarskou němčinou,, franko-provensálsky Zeneva) je švýcarské město a hlavní město kantonu Ženeva.
Nový!!: Ivan Iljin a Ženeva · Vidět víc »
Říjnová revoluce
Říjnová revoluce, známá též jako bolševická revoluce nebo (podle samotných komunistů) Velká říjnová socialistická revoluce, zkráceně VŘSR či Velký říjen, byla druhá fáze ruské revoluce roku 1917, následující po Únorové revoluci.
Nový!!: Ivan Iljin a Říjnová revoluce · Vidět víc »
Bílá emigrace
Propagandistický plakát bílých emigrantů kolem roku 1932 Olšanských hřbitovů v Praze. Ruské federace. Bílá ruská emigrace je označení občanů z území Ruského impéria, respektive prozatímní Ruské republiky, kteří emigroval v důsledku bolševické revoluce v roce 1917 a následné občanské války v letech 1917–1923.
Nový!!: Ivan Iljin a Bílá emigrace · Vidět víc »
Bělogvardějci
Bělogvardějci (rusky: Бе́лая а́рмия, nebo též Белая гва́рдия / Bílí důstojníci, také Bílá armáda, Bílí, Dobrovolnická armáda) byli příslušníci skupin bojujících v Říjnové revoluci a za následné občanské války v letech 1918 až 1920 proti Rudé armádě za obnovení carství.
Nový!!: Ivan Iljin a Bělogvardějci · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Ivan Iljin a Berlín · Vidět víc »
Bolševici
Stranická schůze. Zleva sedí: Avel Enukidze, Michail Kalinin, Nikolaj Bucharin, Michail Tomskij, Michail Laševič, Lev Kameněv, Jevgenij Preobraženskij, Leonid Serebrjakov, Vladimir Iljič Lenin a Alexej Rykov. Bolševici je původně označení příslušníků Leninem vedené radikální frakce Ruské sociálně demokratické dělnické strany, ostatní členové strany byli označováni jako menševici.
Nový!!: Ivan Iljin a Bolševici · Vidět víc »
Dekadence
Obraz ''Mladá dekadentka'' (''Jove decadent'', 1899), autorem je katalánský malíř Ramon Casas i Carbó Dekadence (z lat. de-cadentia od cadere, padat) znamená úpadek, rozpad; odtud přídavné jméno dekadentní, úpadkový.
Nový!!: Ivan Iljin a Dekadence · Vidět víc »
Donský klášter
Donský monastýr (též Donský klášter, rusky Донской монастырь), je klášter náležející ruské pravoslavné církvi, se nachází v Moskvě.
Nový!!: Ivan Iljin a Donský klášter · Vidět víc »
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Nový!!: Ivan Iljin a Druhá světová válka · Vidět víc »
Fašismus
Svazek liktorských prutů se sekyrou, ''fasces'', je původní symbol fašismu a dal mu jméno Fašismus je označením typu politické ideologie, jejímiž typickými rysy jsou zejména autoritářský a vůdcovský princip, vypjatý nacionalismus, militarismus, sociální darwinismus, kult modernity, mládí a síly jakož i silná ekonomická role státu chápaného korporativisticky, v němž soukromé vlastnictví musí sloužit kolektivnímu prospěchu.
Nový!!: Ivan Iljin a Fašismus · Vidět víc »
Georg Wilhelm Friedrich Hegel
Georg Wilhelm Friedrich Hegel (27. srpna 1770, Stuttgart – 14. listopadu 1831, Berlín) byl filosof, představitel německého idealismu.
Nový!!: Ivan Iljin a Georg Wilhelm Friedrich Hegel · Vidět víc »
Inspirace
Inspirace (z lat. in-spirare, vdechnout) může znamenat.
Nový!!: Ivan Iljin a Inspirace · Vidět víc »
Italský fašismus
Italský fašismus, často označovaný jen fašismus, byla ideologie, politické hnutí a státní forma v meziválečné Itálii, jež dala jméno ideologii fašismu.
Nový!!: Ivan Iljin a Italský fašismus · Vidět víc »
Jho
Volské jho přes čelo (dělené) Volské jho před kohoutek (Španělsko) Volské jho za rohy (Chile) Volské jho (Baskicko) Jho nebo též jařmo je část postroje tažných zvířat, která přenáší tažnou sílu na pluh.
Nový!!: Ivan Iljin a Jho · Vidět víc »
Křesťanství
Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.
Nový!!: Ivan Iljin a Křesťanství · Vidět víc »
Komunismus
Pařížskou komunou. Komunismus (z latinského.
Nový!!: Ivan Iljin a Komunismus · Vidět víc »
Loď filozofů
#PŘESMĚRUJ Parník filozofů.
Nový!!: Ivan Iljin a Loď filozofů · Vidět víc »
Lomonosovova univerzita
Moskevská státní univerzita M. V. Lomonosova (Moskovskij gosudarstvennyj universitet imeni M. V. Lomonosova; zkratka MGU) je nejstarší a největší univerzita v Rusku.
Nový!!: Ivan Iljin a Lomonosovova univerzita · Vidět víc »
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Nový!!: Ivan Iljin a Moskva · Vidět víc »
Nacismus
Třetí říše, symbol nacistické ideologie Nacionální socialismus, zkráceně nacismus, je krajně pravicováM.
Nový!!: Ivan Iljin a Nacismus · Vidět víc »
Novaja gazeta
Jelena Valerijevna Milašinová, novinářka deníku ''Novaja gazeta'' Novaja gazeta jsou ruské liberální a opoziční noviny.
Nový!!: Ivan Iljin a Novaja gazeta · Vidět víc »
Pavel Ivanovič Novgorodcev
Pavel Ivanovič Novgrorodcev (Па́вел Ива́нович Новгоро́дцев, v Bachmutu, Ruské impérium (dnešní Ukrajina) – 23. dubna 1924 v Praze, Československo) byl ruský právník-advokát, filosof, veřejný a politický činitel, historik (autor knih o historii filosofie práva).
Nový!!: Ivan Iljin a Pavel Ivanovič Novgorodcev · Vidět víc »
Putinismus
Třetí inaugurace V. Putina (2012) Putinismus je termín používaný některými politiky, politology a novináři pro politický směr a režim v Ruské federaci na počátku 21. století, spojený s politickou činností nebo vládou ruského prezidenta Vladimira Putina.
Nový!!: Ivan Iljin a Putinismus · Vidět víc »
Rurikovci
bitvě na Čudském jezeře v dubnu 1242 Řád německých rytířů Rurikovci byli vládnoucí dynastií založenou varjažským knížetem Rurikem.
Nový!!: Ivan Iljin a Rurikovci · Vidět víc »
Sergej Rachmaninov
Sergej Vasiljevič Rachmaninov (Semjonovo, Rusko – 28. března 1943 Beverly Hills, Kalifornie, USA) byl ruský hudební skladatel pozdně romantického období, pianista a dirigent.
Nový!!: Ivan Iljin a Sergej Rachmaninov · Vidět víc »
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Nový!!: Ivan Iljin a Sovětský svaz · Vidět víc »
Velehrad
alt.
Nový!!: Ivan Iljin a Velehrad · Vidět víc »
Vladimir Putin
Vladimir Vladimirovič Putin (* 7. října 1952 Leningrad) je ruský politik, v letech 2000–2008 a znovu od roku 2012 prezident Ruské federace.
Nový!!: Ivan Iljin a Vladimir Putin · Vidět víc »
Západní svět
Huntingtona Západní svět, západní civilizace nebo Západ je souhrnné označení pro mnohé státy Evropy, Ameriky a Oceánie, které pojí podobné kulturní, hodnotové a společenské rysy jako svoboda, lidská práva, vláda práva, rovnost, individualismus, tolerance a liberální demokracie.
Nový!!: Ivan Iljin a Západní svět · Vidět víc »
19. století
průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.
Nový!!: Ivan Iljin a 19. století · Vidět víc »
1954
1954 (MCMLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Ivan Iljin a 1954 · Vidět víc »
21. prosinec
21.
Nový!!: Ivan Iljin a 21. prosinec · Vidět víc »
