Rychlejší přístup než prohlížeči!
23 vztahy: Berlín, Euro, Henri Gervex, Jugoslávie, Kamnik, Käthe Kollwitzová, Krasoumná jednota, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, Lublaň, Malíř, Malířství, Mnichov, Paříž, Rakousko-Uhersko, Sarajevo, Slovinci, Slovinský tolar, Slovinsko, Vídeň, 1861, 1926, 20. prosinec, 4. prosinec.
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Ivana Kobilca a Berlín · Vidět víc »
Euro
Euro (symbol €, ISO 4217 kód: EUR) je oficiální měna 20 z 27 zemí Evropské unie.
Nový!!: Ivana Kobilca a Euro · Vidět víc »
Henri Gervex
Henri Gervex (10. prosince 1852 – 7. června 1929) byl francouzský malíř, hlavní představitel Akademismu.
Nový!!: Ivana Kobilca a Henri Gervex · Vidět víc »
Jugoslávie
Jugoslávie (slovinsky i, srbskou i makedonskou cyrilicí Југославија) je označení pro společný stát jižních Slovanů na území jihovýchodní a střední Evropy na břehu Jaderského moře existující mezi lety 1918 a 1991, kdy začala válka v Jugoslávii a její rozpad.
Nový!!: Ivana Kobilca a Jugoslávie · Vidět víc »
Kamnik
Kamnik je město a územně-správní jednotka (občina) ve Slovinsku.
Nový!!: Ivana Kobilca a Kamnik · Vidět víc »
Käthe Kollwitzová
Käthe Kollwitzová, rozená Schmidt (8. července 1867 v Královci – 22. dubna 1945 v Moritzburgu), byla německá grafička, sochařka a malířka, jedna z nejslavnějších německých umělkyň 20.
Nový!!: Ivana Kobilca a Käthe Kollwitzová · Vidět víc »
Krasoumná jednota
Krasoumná jednota (někdy Krasoumná jednota pro Čechy, původní německý název: Kunstverein für Böhmen) byla společnost pro podporu umění existující v letech 1835–1940.
Nový!!: Ivana Kobilca a Krasoumná jednota · Vidět víc »
Království Srbů, Chorvatů a Slovinců
#PŘESMĚRUJ Království Jugoslávie.
Nový!!: Ivana Kobilca a Království Srbů, Chorvatů a Slovinců · Vidět víc »
Lublaň
Lublaň je hlavní město Slovinska, sídlo stejnojmenné městské občiny a je zároveň největší obcí ve Slovinsku.
Nový!!: Ivana Kobilca a Lublaň · Vidět víc »
Malíř
Diega Velázqueze, kde se malíř zobrazil při práci Malíř je umělec, který vytváří obrazy, dvourozměrná umělecká díla, nanášením barviva na povrchy jako je papír, plátno, dřevo, sklo, či glazuru keramických a porcelánových nádob.
Nový!!: Ivana Kobilca a Malíř · Vidět víc »
Malířství
Jan Vermeer: Alegorie malířství (kolem 1666) Paul Cézanne: Mont Sainte-Victoire Malířství je vedle sochařství a grafiky jednou z částí výtvarného umění.
Nový!!: Ivana Kobilca a Malířství · Vidět víc »
Mnichov
Mnichov (bavorsky Minga,,, staroněmecky Munichen – bei den Mönchen – u mnichů) je hlavní město Bavorska, které leží v podhůří Alp na řece Isar a s 1,5 miliony obyvatel je to třetí největší město v Německu (po Berlíně a Hamburku).
Nový!!: Ivana Kobilca a Mnichov · Vidět víc »
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Nový!!: Ivana Kobilca a Paříž · Vidět víc »
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.
Nový!!: Ivana Kobilca a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »
Sarajevo
Sarajevo (cyrilicí Сарајево) je hlavní a největší město Bosny a Hercegoviny, v jehož hranicích na ploše 141,5 km² žije 275 524 obyvatel.
Nový!!: Ivana Kobilca a Sarajevo · Vidět víc »
Slovinci
Slovinci jsou jihoslovanský národ žijící hlavně ve Slovinsku.
Nový!!: Ivana Kobilca a Slovinci · Vidět víc »
Slovinský tolar
Slovinský tolar (ISO kód SIT) byl měnou Slovinska.
Nový!!: Ivana Kobilca a Slovinský tolar · Vidět víc »
Slovinsko
Slovinsko, plným názvem Slovinská republika je stát na jihu střední Evropy.
Nový!!: Ivana Kobilca a Slovinsko · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Ivana Kobilca a Vídeň · Vidět víc »
1861
1861 (MDCCCLXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Ivana Kobilca a 1861 · Vidět víc »
1926
1926 (MCMXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Ivana Kobilca a 1926 · Vidět víc »
20. prosinec
20.
Nový!!: Ivana Kobilca a 20. prosinec · Vidět víc »
4. prosinec
4.
Nový!!: Ivana Kobilca a 4. prosinec · Vidět víc »
