Rychlejší přístup než prohlížeči!
35 vztahy: Atomové jádro, Štěpná jaderná reakce, CNO cyklus, Coulombův zákon, Deuterium, Elektrický náboj, Elektrický výboj, Energie, Fúzní reaktor, Gravitační kolaps, Helium, Hlavní posloupnost, Hvězda, Izotop, Jaderná reakce, Křemík, Klidová hmotnost, Kyslík, Mionová katalýza, Neon, Neutron, Nukleonové číslo, Nukleosyntéza, Poločas přeměny, Proton, Proton-protonový cyklus, Slunce, Stelarátor, Supernova, Termonukleární fúze, Tokamak, Tritium, Uhlík, Vodík, 3-alfa reakce.
Atomové jádro
helia Atomové jádro je vnitřní kladně nabitá část atomu a tvoří jeho hmotnostní i prostorové centrum.
Nový!!: Jaderná fúze a Atomové jádro · Vidět víc »
Štěpná jaderná reakce
Štěpná jaderná reakce Štěpná jaderná reakce (též nukleární fize) je jaderná reakce, při níž dochází k rozbití jádra nestabilního atomu vniknutím cizí částice (většinou neutronu) za uvolnění energie.
Nový!!: Jaderná fúze a Štěpná jaderná reakce · Vidět víc »
CNO cyklus
Schematické znázornění CNO cyklu CNO cyklus je jedním ze způsobů, jak může probíhat přeměna vodíku na helium (tj. termonukleární fúze) v jádrech hvězd, nesoucí název podle toho, že při něm vznikají různé izotopy uhlíku, dusíku a kyslíku (viz popis).
Nový!!: Jaderná fúze a CNO cyklus · Vidět víc »
Coulombův zákon
Fyzikální nákres ke Coulombovu zákonuCoulombův zákon nebo Coulombův zákon inverzních čtverců je základní fyzikální zákon popisující síly, které působí mezi elektricky nabitými částicemi.
Nový!!: Jaderná fúze a Coulombův zákon · Vidět víc »
Deuterium
Jako deuterium se označuje atom s jádrem 2H, který má v jádře jeden proton a jeden neutron a od běžného vodíku se liší především atomovou hmotností, která činí 2,013 63 u.
Nový!!: Jaderná fúze a Deuterium · Vidět víc »
Elektrický náboj
Elektrický náboj je fyzikální veličina a vlastnost hmoty.
Nový!!: Jaderná fúze a Elektrický náboj · Vidět víc »
Elektrický výboj
jiskrový Elektrický výboj je elektrický proud v plynu nebo plazmatu.
Nový!!: Jaderná fúze a Elektrický výboj · Vidět víc »
Energie
Energie je skalární fyzikální veličina, která popisuje schopnost hmoty (látky nebo pole) konat práci.
Nový!!: Jaderná fúze a Energie · Vidět víc »
Fúzní reaktor
#PŘESMĚRUJ Tokamak.
Nový!!: Jaderná fúze a Fúzní reaktor · Vidět víc »
Gravitační kolaps
Model mechanismu gravitačního kolapsu Gravitační kolaps (gravitační zhroucení) je velmi silná gravitační kontrakce, při které síly působící proti tlaku gravitace nestačí na zachování hydrostatické rovnováhy tělesa.
Nový!!: Jaderná fúze a Gravitační kolaps · Vidět víc »
Helium
Helium, (chemická značka He, helium) je chemický prvek, který je lehčí než vzduch, patří mezi vzácné plyny a tvoří druhou nejvíce zastoupenou složku vesmírné hmoty.
Nový!!: Jaderná fúze a Helium · Vidět víc »
Hlavní posloupnost
Hertzsprungův–Russellův diagram Hlavní posloupnost Hertzsprungova–Russellova diagramu je křivka, kolem které se nachází většina hvězd.
Nový!!: Jaderná fúze a Hlavní posloupnost · Vidět víc »
Hvězda
ESA) rudého obra Vyobrazení Slunce, hvězdy hlavní posloupnosti typu G, v nepravých barvách Hvězda nebo zastarale stálice je plazmové (plynné), přibližně kulovité těleso ve vesmíru, které má vlastní zdroj viditelného záření, drží ho pohromadě jeho vlastní gravitace a má hmotnost 0,08 až 300 hmotností Slunce.
Nový!!: Jaderná fúze a Hvězda · Vidět víc »
Izotop
Tři izotopy vodíku – všechny mají jeden proton a jeden elektron, ale zatímco protium je bez neutronů, deuterium má jeden, tritium dva Izotop je označení pro nuklid v rámci souboru nuklidů jednoho chemického prvku.
Nový!!: Jaderná fúze a Izotop · Vidět víc »
Jaderná reakce
Jaderná reakce je radioaktivní přeměna atomových jader vyvolaná působením jiného jádra nebo částice (včetně fotonu).
Nový!!: Jaderná fúze a Jaderná reakce · Vidět víc »
Křemík
Křemík (chemická značka Si, silicium) je polokovový prvek, hojně se vyskytující v zemské kůře.
Nový!!: Jaderná fúze a Křemík · Vidět víc »
Klidová hmotnost
Klidová hmotnost tělesa je velikost hmotnosti tohoto tělesa, kterou naměří pozorovatel, vůči němuž je těleso v klidu.
Nový!!: Jaderná fúze a Klidová hmotnost · Vidět víc »
Kyslík
Kyslík (chemická značka O, oxygenium) je plynný chemický prvek, tvořící druhou hlavní složku zemské atmosféry.
Nový!!: Jaderná fúze a Kyslík · Vidět víc »
Mionová katalýza
Mionová katalýza je způsob provedení jaderné fúze za pomoci mionu (μ) jako katalyzátoru.
Nový!!: Jaderná fúze a Mionová katalýza · Vidět víc »
Neon
Neon (chemická značka Ne, Neonum) je plynný chemický prvek, patřící mezi vzácné plyny.
Nový!!: Jaderná fúze a Neon · Vidět víc »
Neutron
Neutron je subatomární částice bez elektrického náboje (neutrální částice), jedna ze základních stavebních částic atomového jádra (nukleon) a tím téměř veškeré známé hmoty.
Nový!!: Jaderná fúze a Neutron · Vidět víc »
Nukleonové číslo
Atom s nukleonovým číslem 4, neboť atomové jádro (atom core) obsahuje 2 protony a 2 neutrony. Nukleonové číslo (též hmotnostní číslo, atomové hmotnostní číslo, hmotové číslo, symbol A, z německého slova Atomgewicht - atomová hmotnost) se rovná celkovému počtu nukleonů (tedy protonů a neutronů) v atomovém jádře daného nuklidu.
Nový!!: Jaderná fúze a Nukleonové číslo · Vidět víc »
Nukleosyntéza
Příklady nukleosyntézy Nukleosyntéza (z lat. nucleus, jádro a řec. synthesis, skládání) je různý druh jaderných procesů, při němž probíhá vznik prvků s vyšší atomovou hmotností než měly výchozí prvky.
Nový!!: Jaderná fúze a Nukleosyntéza · Vidět víc »
Poločas přeměny
Poločas přeměny - simulace Izotopy a poločas přeměny Poločas přeměny (obvykle označovaný T½) je doba, za kterou se přemění polovina celkového počtu atomárních jader ve vzorku.
Nový!!: Jaderná fúze a Poločas přeměny · Vidět víc »
Proton
Ve fyzice je proton subatomární částice s kladným elementárním elektrickým nábojem tj.
Nový!!: Jaderná fúze a Proton · Vidět víc »
Proton-protonový cyklus
Proton-protonový cyklus (proton-protonová reakce, p-p cyklus, p-p reakce, pp reakce, p-p řetězec apod.) je cyklus jaderných reakcí, při kterých se v konečném důsledku přemění jádra vodíku 1H na jádra hélia 4He.
Nový!!: Jaderná fúze a Proton-protonový cyklus · Vidět víc »
Slunce
Slunce je hvězda ve středu Sluneční soustavy.
Nový!!: Jaderná fúze a Slunce · Vidět víc »
Stelarátor
Stelarátor HSX (Helically Symmetric Experiment), University of Wisconsin-Madison Stelarátor je zařízení pro magnetické udržení horkého plazmatu, vyvinuté Lymanem Spitzerem v roce 1950 pro jadernou fúzi.
Nový!!: Jaderná fúze a Stelarátor · Vidět víc »
Supernova
Zbytky Keplerovy supernovy, SN 1604. Termín supernova nebo výbuch supernovy (exploze supernovy) se v astronomii vztahuje k několika typům hvězdných explozí, kterými vznikají extrémně jasné objekty složené z plazmatu, jejichž jasnost nakonec v průběhu týdnů či měsíců opět o mnoho řádů klesá.
Nový!!: Jaderná fúze a Supernova · Vidět víc »
Termonukleární fúze
deuteria Termonukleární reakce či termojaderná fúze je proces, při kterém dochází ke sloučení atomových jader (jaderné fúzi) za pomoci vysoké teploty a tlaku.
Nový!!: Jaderná fúze a Termonukleární fúze · Vidět víc »
Tokamak
Tokamak KSTAR Vnitřek tokamaku schéma tokamaku Tokamak je zařízení, vytvářející toroidální magnetické pole, používané jako magnetická nádoba pro uchovávání vysokoteplotního plazmatu.
Nový!!: Jaderná fúze a Tokamak · Vidět víc »
Tritium
Tritium je radioaktivní izotop vodíku (3H).
Nový!!: Jaderná fúze a Tritium · Vidět víc »
Uhlík
Uhlík (chemická značka C) je chemický prvek, tvořící základní stavební kámen všech organických sloučenin a tím i všech živých organismů na této planetě.
Nový!!: Jaderná fúze a Uhlík · Vidět víc »
Vodík
280px Vodík (chemická značka H) je nejlehčí a nejjednodušší plynný chemický prvek.
Nový!!: Jaderná fúze a Vodík · Vidět víc »
3-alfa reakce
Schema 3-alfa reakce. 3-alfa reakce (3 alfa reakce, 3α reakce, Salpeterův proces) je řada několika reakcí při nichž ze tří heliových jader (alfa částic) vzniká jádro uhlíku.
Nový!!: Jaderná fúze a 3-alfa reakce · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Jaderná fuse, Jaderná fůze, Nukleární fúze.
